Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Maq: Estimative Index. Názor

 

Články » Maq: Estimative Index. Názor   Vytisknout tuto stránku 

Maq: Estimative Index. Názor

Publikováno: 06.12.2017 • Autor: © Maq • Rubrika: Rostliny

Před pár týdny jsem na tomto místě publikoval překlad článku Toma Barra vysvětlující metodu Estimative Index. Vyvolal určitou odezvu a většina diskutujících vyjádřila k EI metodě spíše kritický vztah. Řada členů fóra - tuším, že byli tři, až dva - mě vyzvala, abych k obsahu článku připojil své stanovisko.

 

Důkazy?

Než vyjádřím jakýkoli názor, prosím o porozumění v jedné důležité věci. Ano, já jsem amatérský akvarista-badatel a neustále konám nějaké experimenty. Ale nemohu nabídnout mnoho, kdykoli padne slovo důkaz. Dám příklad: Už přes půl roku zkouším, zda přidávání rozpuštěných křemičitanů do akvária má nějaký pozitivní vliv na růst rostlin, eventuálně jakýkoli jiný vliv. Mám těch akvárií pět, sleduji to všude, a dvě experimentální akvária jsem vyčlenil speciálně pro studium této otázky - všechno tam dělám naprosto stejně, právě až na ty křemičitany.

Co jsem vybádal? No, mám dojem, náznaky, indicie, že nejméně tři druhy rostlin na křemičitany reagují zřetelně pozitivně, tedy líp rostou a jsou zdravější, a jeden či dva druhy vypadají trochu jinak; ne líp, ne hůř, prostě jinak. A neměl jsem při těchto pokusech trable s rozsivkami. Toť zatím vše.

Mám důkazy? Tak předně, na nějaké přesné měření a vážení rostlinných přírůstků nejsem zařízený. I pokud bych to dělal, k důkazu bych potřeboval od každé rostliny záhon, aby při vážení rostlinné masy zanikly náhodné odchylky. To vynásobte počtem testovaných druhů. Pak přidejte kvantitativní analýzu, tedy kolik té věci aplikovat. A to dále vynásobte (do astronomických čísel), pokud byste chtěli důkazy o interakcích křemičitanů s ostatními faktory, které při pěstování rostlin hrají roli. Konečně, věda žádá, aby každý experiment byl opakován.

Je tedy myslím zřejmé, že žádný akvarista opravdové vědecké důkazy svými amatérskými experimenty nezíská. Cílevědomě však hromadí zkušenosti, důvodné domněnky, ponětí o souvislostech, podněty k vyzkoušení a vylepšení toho či onoho.

Naštěstí máme odbornou literaturu. A občas mě mrzí, když někteří nad "vyčtenými moudry" ohrnují nos. Samozřejmě, mezi rýží a kryptokorynou nebo parmou a parmičkou je nejeden rozdíl, a vědci budou spíš stokrát dělat pokusy s rýží, než jeden s nějakou akvarijní rostlinou. Sice tedy nepracují na objednávku nás akvaristů, ale zato mají mnohem vyšší erudici a technické možnosti. Výsledky jejich bádání jsou pro nás užitečné, a záleží pak už jen na nás, kolik rozumu použijeme při jejich aplikaci v akvarijních podmínkách.

Troufám si tvrdit, že nejhloupěji, a to navíc zcela záměrně, nám vědecké výsledky zprostředkovává marketing. Takových "informací" je zdaleka nejvíc a nadělají mnoho zmatku.

 

Čert vem míč, hlavně když máme co jíst

Nerad sahám někomu do svědomí, ale Toma Barra podezřívám, že už taky dělá spíš marketing než poctivou osvětu. Příliš optimisticky jásá, ujišťuje o snadnosti "i pro začátečníka", příliš zjednodušuje, a o řadě věcí mlčí a nechce slyšet (jak vyzkoušel například Marcel Goliaš).

Tom Barr napsal: "Příliš mnoho nováčků ztroskotá na nízkém obsahu CO2. ... V 95 % případů je pes zakopaný v nízkém obsahu CO2 a problém nemá nic společného s hnojením. ... Žádné metody hnojení nebudou dobře fungovat bez stabilní úrovně CO2."

Tady je skutečně namístě se ptát, který dodavatel technických plynů má autora na výplatní listině. Tom Barr skoro na každý problém doporučuje prostě přidat CO2.

I bez sycení CO2 samozřejmě lze úspěšně pěstovat akvarijní rostliny, včetně mnohých (možná všech?) náročných. K důkazu nebudu vynášet vlastní skrovné výsledky, ale příklady jiných úspěšných pěstitelů-nesytičů na tomto fóru.

Pravdou je spíš opak: právě při pěstování bez CO2 velmi záleží na kvalitě, promyšlenosti hnojení, potažmo složení akvarijní vody. Pokud totiž sytíme, leckterá chyba se "vsákne", rostliny mají díky hojnosti CO2 a světla dost energie mnohé nepřízně překonat. Díky tomu při dostatečném sycení CO2 mnohdy rostliny dobře rostou dokonce i při aplikaci metody Estimative Index.

Tom Barr napsal: "Cílem není odpovídat přesně na růstové nároky, nýbrž dodání takového množství živin, které vyloučí možnost jejich nedostatku."

Tady narážíme na zásadní věc, kterou Barr zamlčuje. A nepochybuji o tom, že záměrně. On totiž vždy mlčí o kompetici (soutěži) živin. Kompetice způsobuje, že dvě živiny mohou být přítomny v dostatečném množství, ale nadbytek jedné může omezit příjem druhé. Výsledkem jsou růstové deformace, i když je nedostatek "vyloučen".

Barrova receptura doporučuje šestinásobek toho množství draslíku, kolik rostliny mohou potřebovat vzhledem k množství poskytovaného dusíku. Draslík je přitom na druhém místě (za amoniem) v pořadí preferenčního příjmu kationtů, takže jeho nadbytek omezuje příjem hořčíku a vápníku. Popravdě, tuhle chybu dělají i další "metody" (včetně PMDD), jak mnozí akvaristé v praxi zjistili.

Tom Barr napsal: "(Naopak) přidáním více živin, než rostliny spotřebují, pouze vyplýtváme o něco více hnojiv."

S Marcelem jsme v této věci konali nějaké testy[1]. Ve vícero případech se nám stalo, že rostliny měly vyšší přírůstky při týdenní dávce dusíku ve výši ekv. 14 mg/ℓ NO3 než při 28 mg/ℓ. Podotýkám, že šlo o testy se sycením CO2 cca 25 mg/ℓ. Důkaz to není, ale nás tahle otázka až tak nezajímala, protože zemědělská a ekologická literatura obsahuje dostatek údajů o tom, že přehnojování je právě tak neškodné jako přežírání.

Tom Barr napsal: "Pokud jde o stopové prvky, máme na výběr řadu různých směsí. ... EI při dávkování mikroprvků vychází ze železa (Fe) s předpokladem, že je-li toho dostatek, je dostatek i zbývajících stopových prvků."

Tohle je, troufám si tvrdit, jasná chyba, a opět ji nevymyslel Barr. Železo se v akváriu (i v přírodě) chová velmi nestále, většinou mluvíme a čteme o "dostupném" a "nedostupném" železe. Podrobnosti vynechám, nicméně nesporné je, že ať poskytneme železo v jakémkoli chelátu nebo jinak, nikdy v té podobě dlouho nezůstane a chová se zcela po svém, podle individuálních podmínek daného akvária, a hlavně jinak, než jakýkoli jiný prvek (určitá podobnost je snad s manganem). Potřebu jakékoli další živiny tedy nelze odhadovat podle množství železa (ať již změřeného testem nebo odhadem podle vizuálních příznaků). A je třeba připomínat, že mikroprvky jsou i v maličkém přebytku vesměs jedovaté?

 

Vodovodní voda nevadí

Tom Barr napsal: "Potřebují rostliny měkkou vodu? Rostlin závislých na měkké vodě jsme ani já ani další zkušení akvaristé nenalezli mnoho. Skoro každou rostlinu lze úspěšně pěstovat při cca 5°dKH a 5-10°dGH. To není zrovna měkká voda, je však ideální. Většina ponořených rostlin dává přednost tvrdé vodě a některé výzkumy to potvrzují."

Celkem souhlasím potud, že jen menšina akvarijních rostlin striktně vyžaduje měkkou vodu. Ale co takhle se zeptat obráceně: potřebují rostliny tvrdou vodu? Já jsem takovou zatím nenašel[2]. Což neříká mnoho, ale ne zas tak úplně málo, protože mi ve velmi řídké (=málo mineralizované) vodě zdárně rostou i rostliny, do nichž bychom to neřekli.

Tom Barr napsal: "Mnoho lidí věří, že vodovodní voda je pro rostliny nevhodná; to prostě není pravda. ... Jestliže vodovodní voda obsahuje živiny, nemusíme jich tolik přidávat, a to je přece dobře! Proč něco odebírat a potom dávat zpátky?"

Tohle je jedna z mála otázek, kde jsme s Marcelem získali jasné odpovědi: Na tzv. "sekundárních živinách" - tak jsme pojmenovali makroprvky s výjimkou triády N-P-K - záleží a rostliny na změny v jejich absolutním i relativním zastoupení ve vodě reagují velmi výrazně, v dobrém či zlém. Byli bychom směšní, pokud bychom to oznamovali světu jako "objev", protože to každý akvarista ví. S výjimkou těch, kteří to vědět nechtějí.

Problém s vodovodní vodou je ten, že je pokaždé jiná, a prakticky vždy obsahuje řadu živin ve zdrcujícím nadbytku. (Jak zdrcující je ten nadbytek si můžete domyslet z toho, že pro výživu rostlin bohatě stačí vápník a hořčík v množství odpovídajícím několika málo desetinkám °dGH. Já mám zdravé rostliny i ve vodě s neměřitelnou tvrdostí a vodivostí pod 20 µS/cm, přičemž moje vodovodní voda mívá cca 400-500 µS/cm.) Z vodovodu teče spousta sodíku, hořčíku, vápníku, uhličitanů, síranů, chloridů, a často i dusičnanů. Všechny tyto složky mají výrazný vliv na růst rostlin, přičemž důležité je nejen jejich absolutní množství, ale i vzájemný poměr. A rozhodně neplatí, že čím víc tím líp.

S vodovodní vodou si vždy přinášíme do akvária nějaké přebytky a nerovnováhy. Rostliny jsou podle druhu více či méně adaptabilní, více či méně jim to vadí. Ty, jimž to vadí hodně, označujeme jako náročné. Vlastnosti vody také zásadně ovlivňují druhovou skladbu a hojnost akvarijních mikroorganismů, což následně ovlivňuje všechno ostatní.

Někomu teče z vodovodu voda docela dobrá[3], jinde je to holé neštěstí. Tvrdit paušálně, že "vodovodní voda nevadí", je ohromná pitomost.

 

Řasy? Vyřešeno!

Tom Barr napsal: "Důležitým aspektem EI je poznatek, že nadbytečné živiny nezpůsobují bujení řas. ... Primárním spouštěčem řas je amonium (NH4+). A není ho potřeba mnoho. Dodáváme-li dusík v dusičnanové formě (KNO3), nestane se nic, ale pouhá dvacetina téhož množství dusíku ve formě amonné spustí řasovou kalamitu. Tento test můžete mnohokrát opakovat, výsledek bude pokaždé stejný."

Tento test jsem mnohokrát opakoval. Za poslední rok by se sotva našel den, kdy jsem v PET-flaškách na parapetech nepěstoval nějakou "zelenou vodu", a k tomu mám několik akvárií, do kterých jsem dával už kdeco, včetně amonia. A v těch petkách jsem se už vůbec neomezoval a servíroval tam všechny možné minerální i organické pochoutky. Pokud jsem vůbec něco zjistil, tak je to poznatek, že problém řas je ještě mnohem zapeklitější, než jsem si myslel. Testoval jsem několik hypotéz, samozřejmě včetně té "amoniové", a výsledky nejenže jsou pokaždé jiné, ale ani jeden a tentýž pokus nedává obvykle konzistentní výsledek.

Ono totiž záleží mimo jiné taky na čase. Uděláte třeba tři synchronizované testy a do týdne se zazelená voda s recepturou A. I zajásáte: heuréka, Áčko způsobuje řasy. No jo, ale po třech týdnech vede Béčko, v Áčku jsou namísto řas bakterie (bílý zákal), zatímco v Céčku zůstává voda zcela čirá, všem znamenitým živinám navzdory. A za dva měsíce je to zase všechno jinak, Céčko je sytě zelené, zatímco v ostatních dvou už je třeba dávno po řasách.

Experiment zopakujete, a jak na potvoru rostou jiné druhy řas a v jiném pořadí.

Jak je to možné? Já si v tomto okamžiku myslím toto: Živá voda je dynamický živel, stále se v ní něco děje, a v nesterilních podmínkách nelze žádnou konstelaci opakovat.

Řasy (včetně sinic - což jsou prý spíš bakterie) jsou součástí mikroživota ve vodě - v akváriu. Od ostatních se liší tím, že potřebují světlo, a tedy jsou vždycky dobře vidět. Bakterie, houby a další naopak většinou nevidíme. Nicméně všechny tyhle mikroorganismy tvoří jeden komplex, melou se jeden přes druhého, požírají se, anebo požírají produkty metabolismu těch ostatních. To se děje pořád, ale opakuji, zpravidla z té mely vidíme jen tu řasovou složku.

Když do vody nalejeme minerální živiny, hodně záleží na startovní pozici. Kdo bude první u žlabu, namnoží se k zbláznění a "něco" s těmi živinami udělá, nějak je přemění. A dál už to jede; rozeběhne se nějaký (jeden z mnoha možných!) řetězec proměn - z chemického pohledu "reakcí" - a každá část toho řetězce má svoje favority. Některými z nich jsou některé druhy řas.

Nadbytek minerální živiny tedy může mít přímý vliv na růst řas, ale častější je zřejmě efekt zprostředkovaný, podmíněný dalšími faktory a funkčně i časově posunutý. Mně se zdají fosforečnany takovým pomalým spouštěčem, a dovedu si představit, že někdo pozoroval nejdramatičtější efekt právě po přidání amonia, protože to je dusík, nejdůležitější živina, a to v té vůbec "nejchutnější" podobě. (Při mých pokusech se ale amonium zatím nijak čitelně nechová.)

Tahle moje úvaha se dobře doplňuje i s tím, co víme o rozdílu mezi novým a starým stabilizovaným akváriem. V nové vodě se všechno děje kalamitním způsobem; kdo přijde, ten "mele" ve velkém, protože ještě nevyrostla konkurence. Zpravidla mu to ale dlouho nevydrží, všechno si sežere, a na řadu přijdou další. Zato stará voda, to je jako fauna a flóra v člověkem nedotčeném pralese. Všechno, co tam nemá co děla,t už je dávno pryč. Všeho, co tam žije, je právě tak akorát a nic nechybí. Pořád se to všechno vzájemně požírá, ale s nulovým součtem. Výkyvy a kalamity jsou výjimkou, biotop je stabilní, v rovnováze.

Řasy jsou v akváriu vždycky. Co nám vadí, to jsou řasové kalamity. Když se v akváriu pozvolna ustaví rovnováha, na řasy zbude většinou jen takové celkem neškodné paběrkování. Problém je v tom, že za takovou radu vám sotva nějaký řasař-nešťastník poděkuje, zatímco Tom Barr - ten má jasnou, experimentálně ověřenou, vědeckou odpověď.

A to mi na Barrovi vlastně vadí nejvíc. Je milován a obdivován za to, že lidem namlouvá, že problémy jsou vyřešeny a je to snadné, prosté a hned hotové. Dobrý obchodník, špatný akvarista.



[1] Testy s použitím CO2 fyzicky prováděl Marcel sám. Já jsem se zúčastnil jako konzultant a připravoval jsem receptury podle společně prodiskutovaných a dohodnutých parametrů.

[2] Sluší se ale poctivě přiznat, že pokusy, které jsme s Marcelem konali s Hygrophila corymbosa var. siamensis a Ludwigia palustris naznačily, že voda o tvrdosti 4 °dGH jim vyhovuje lépe než voda bez tvrdosti, a ta opět lépe než voda o 10 °dGH. Není to ale definitivní nález, možná bylo hlavním vlivem pH (vzrůstalo s tvrdostí), nebo ještě něco dalšího.

[3] Mimo jiné Tomu Barrovi, to se hodí vědět.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 20x Nelíbilo se: 1x Zveřejněno: 06.12.2017 Upraveno: 06.12.2017 Přečteno: 279x

Schválili: afc1886 *** 06.12.17 • romant *** 06.12.17 • ctibum *** 06.12.17 • vaaclav ** 06.12.17

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Rostliny
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany196x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině145x
01.09.2012*****Hnojení pomocí Easy-Life1295x
08.06.2012*****Jávský mech vs. Singapurský mech1865x
28.02.2012*****Řasa v novém akváriu1198x
19.02.2012*****Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... KONKRÉTNĚ1070x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor214x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce333x
04.01.2010*****Jak mi to nešlo a pak konečně šlo z rostlinami4212x
22.01.2014*****Výroba drop checkeru po domácku1089x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 11 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[11] Jifi® 14.12.2017
Fajn souhrn zkušeností.
Jen mám taxonomickou poznámku: sinice opravdu nejsou řasy ;-)

[10] Maq® 12.12.2017
lhajek: Aha, odkazy na poznámky pod čarou opravdu obsahují umístění souboru, ze kterého jsem text (včetně poznámek pod čarou) vložil. Ale já nevím, co bych na tom mohl opravit. Spíš možná správce webu, ne?

[9] lhajek® 12.12.2017
Pěkně zhodnoceno a závěr se vlastně shoduje s tím co jsem za ty roky u akvárií viděl.
Jen ty odkazy na dokumenty pod článkem trochu nevhodně odkazují na lokální disk, kde opravdu ty dokumenty já nemám: file:///C:/Users/Maq/Documents/Aquarium/Maq%20-%20Indexed%20Estimate.%20Co%20to%20je.doc#_ftnref1

Zasloužilo by to opravičku :-)

[8] JirkaŠčobák® 08.12.2017
:)

[7] Maq® 08.12.2017
Jirka: Ne. Tahle "amatérštější" platforma mi vyhovuje víc. Beru to do značné míry jako vybídnutí k diskusi. Nejsem rozhodně žádný eminentní akvarista, akorát sbírám poznatky systematicky, a co je možná důležitější, mám ke psaní kladnější vztah než většina ostatních akvaristů, a po stylistické stránce to taky líp umím.
Mimochodem, nacházíš-li v tomto článku nějaké drobné chyby v interpunkci, věz že nejsou dílem mým, leč jazykové redakce. =))

[6] JirkaŠčobák® 08.12.2017
Maq: Nepřemýšlel jsi nad tím, napsat něco pro časopis Akvárium?

[5] Ciffik® 07.12.2017
Přiznám se, že jsem na zahraničních ,,rybkových,, stránkách strávil, a ještě strávím, podstatně více času než na našich rybicky.net. Mám za to, že jsou tam lidé, kteří jsou v pěstování rostlin prostě o fous dál, nebo se min. o zkušenosti podělí. No narážím stále na stejný trn v oku. Onu slavnou Barrovu univerzální odpověď ,,Přidej víc CO2" jakožto odpověď na každý problém v akva a to mě už vyloženě se... vadí.

Palec hore všem, kdo se snaží ostatním otevřít oči.

Čím dýl se zabývám pěstováním náročnějších kytek, tím víc přicházím na to, jak málo jim ke štěstí vlastně stačí. Kdysi jsem za jejich špatným růstem viděl nedostatek, dneska to vidím naopak na přebytek. Čím ,,míň" toho ve vodě mám, tím hezčí kytky...

Nemluvě o tom, že při hnojení dle EI se v akva nelíbí celé řadě živočichů a ve finále ani rostlin.

[4] slavko® 07.12.2017
Moje pozorovania sú oveľa menej vedecké a oveľa menej rozsiahle, ale na tom vlastne nezáleží. Na EI som si urobil názor už dávno: ujo Barr je prosto Američan -- čím viac a čím jednoduchšie (vysvetlenie), tým lepšie. Pochopil, že väčšina zákazníkov i tak odborným slovám nerozumie, i že ľudia nechcú pekné akvárko za pár mesiacov, ale chcú ho mať rýchlo, najlepšie hneď. A hlavne, sú ochotní za to zaplatiť. U nás je to trochu inak, naši predkovia už dávno prišli na to, že "aj dobrého veľa škodí" a že treba "dočkať času, ako hus klasu", no i tu sa stále nájdu takí, čo si myslia, že so systémom vybabrú.

[3] tonof® 07.12.2017
Výborný článok, jak pre začiatočníka, tak aj pre skúseného akvaristu.

[2] NHKG® 07.12.2017
Souhlasím, super článek.

[1] JirkaŠčobák® 07.12.2017
Prvotřídní článek a úvaha! Určitě se k němu v budoucnu vrátím a budu ho doporučovat!

Další články tohoto autora
25.11.2017*****Tom Barr: Estimative Index. Co to je?312x
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany366x
29.08.2017*****Mineralizace vody z reverzní osmózy: zvýšení alkality335x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor214x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany196x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík198x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině145x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny363x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce333x
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky473x
28.02.2017*****Nemusí to být jen PMDD1336x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1699-maq:-estimative-index-nazor