Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Tom Barr: Estimative Index. Co to je?

 

Články » Tom Barr: Estimative Index. Co to je?   Vytisknout tuto stránku 

Tom Barr: Estimative Index. Co to je?

Publikováno: 24.11.2017 • Autor: © Maq • Rubrika: Rostliny

Toto je překlad článku Toma Barra z roku 2005. Je často citován jako nejúplnější výklad jeho metody (např. zde: https://barrreport.com/threads/the-estimative-index-of-dosing-or-no-need-for-test-kits.52/ ).

 

Estimative Index (EI) je jednoduchá metoda hnojení jakéhokoli akvária bez nutnosti testování vody. Akvarista pravidelně doplňuje živiny tak, aby nenastal jejich nedostatek, a provádí týdenní výměny značné části vody, aby předešel jejich hromadění. EI je metoda levná, flexibilní a rychle se ji naučí i nováček. Umožňuje snadno udržovat vhodnou hladinu živin, a to ve většině případů přesněji, než na základě testování vody. Akvarista ovšem může i tak parametry vody měřit a upravit množství dodávaných živin podle potřeby daného akvária. EI řeší problémy rychle a snadno.

 

Živiny pro rostlinné akvárium

Živiny nezbytné pro rostliny dělíme na dvě velké skupiny: makroživiny a stopové prvky (mikroprvky). Makroživiny jsou dusičnany (NO3), fosforečnany (fosfáty, PO4), draslík (K), sírany (SO4), vápník (Ca), hořčík (Mg; k těmto se ještě vrátím) a amonium (NH4; z exkrementů ryb). Směsi stopových prvků obsahují různé minerály, které rostliny vyžadují ve velmi malém množství.

Ke hnojení používáme vesměs běžné chemikálie: dusičnan draselný (KNO3), fosforečnan draselný (KH2PO4) a směsi stopových prvků. KNO3 a KH2PO4 jsou velmi levné. Pokud jde o stopové prvky, máme na výběr řadu různých směsí. Tekuté přípravky vyjdou celkem levně, pokud ovšem nemáme hodně velké akvárium, ale na trhu jsou i sypké směsi. EI při dávkování mikroprvků vychází ze železa (Fe) s předpokladem, že je-li toho dostatek, je dostatek i zbývajících stopových prvků.

Tyto chemikálie jsou všude na světě stejné. Nemusíme tedy shánět žádné značkové výrobky. Doporučím-li panu Wu ze Singapuru ¼ kávové lžičky (1,67 g) KNO3, použije stejnou látku jako my tady ve Spojených státech.

 

Význam uhlíku

Další důležitou živinou pro rostlinné akvárium je uhlík. Někteří akvaristé sytí oxidem uhličitým (CO2) nebo aplikují Seachem ExcelTM. Silně osvětlená akvária s výkonnými svítidly a kvalitními reflektory potřebují 20-30 ppm (=mg/ℓ) CO2 během fotoperiody. Badatelé to zjistili tak, že postupně přidávali rostlinám CO2 až po mez, kdy další zvyšování obsahu CO2 nepřineslo žádné zlepšení růstu. Experiment se třemi vodními plevelnými rostlinami ukázal, že rostliny dosáhly svého maxima růstu při 30 mg/ℓ CO2 a více nedokázaly zužitkovat ani při maximální intenzitě světla (Van a kol., 1976). Můžeme předpokládat, že tyto rychle rostoucí plevelné rostliny mají vyšší spotřebu CO2 než naše pomaleji rostoucí akvarijní rostliny odkázané na světlo méně intenzivní než sluneční.

I když možná potřeby některých rostlin mohou překročit tuto mez, já sám jsem pěstoval skoro 300 druhů ponořených vodních rostlin při této úrovni CO2. Tato dostačuje k neomezenému růstu. Vyšší obsah CO2 rostlinám samozřejmě neublíží a omezeni jsme jen zdravím ryb.

Abychom zjistili obsah CO2, změříme pH a alkalitu a použijeme Tillmanovu tabulku. Má to však několik háčků. Testy na alkalitu a pH nebývají dost přesné. Elektrické pole (ze světel, filtrů apod.) může ovlivnit měření pH, stejně jako taniny (třísloviny) a kyseliny. Měření CO2 tedy není tak snadné.

Pokud rostliny nerostou dobře při slušné úrovni živin a dobrém světle, pak přidejte malé množství CO2 a sledujte, zda se věci zlepší. Takto po malých krocích přidávejte, až zpozorujete podivné chování ryb; pak malinko uberte.

Příliš mnoho nováčků ztroskotá na nízkém obsahu CO2. Dokonce i zkušení občas nezvládnou udržení potřebné hladiny CO2. Žádné metody hnojení nebudou dobře fungovat bez stabilní úrovně CO2 nebo Seachem ExcelTM (za předpokladu dostatku světla).

 

Testovací soupravy

Dobré testovací soupravy jsou drahé; některé stojí tolik jako filtr, nebo i více. Někdo si může dovolit dobré testy od firem LaMotte nebo Hach, ale většina lidí nebude investovat 300 dolarů. Levné testy jsou vesměs nepřesné. Pokud rostliny hladoví, často za to mohou právě nepřesné testy. Testy na dusičnany jsou velmi problematické. Barevné škály k porovnání jsou těžko rozlišitelné, navíc řada lidí je barvoslepých.

Testování je také náročné na čas. Mnoho lidí nechce testovat nebo nevěří, že je to potřebné. Levné testy na draslík neexistují. Existují speciální testy na stopové kovy a bór, ale skoro žádný akvarista je neměří. A tedy i největší zastánci testování stopové prvky jen odhadují. Estimative Index byl navržen tak, abychom si tyto trable ušetřili, zejména měření Fe a NO3.

I když někteří lidé pohlížejí spatra na ty, kdo testy nepoužívají, buďte ujištěni, že EI byla vyvinuta při použití kvalitních kalibrovaných testů, a to takovým způsobem, že jejich další používání je zbytečné, protože maximální míry příjmu byly už jednou změřeny.

 

Maximální míra příjmu a neomezující úroveň  živin

Provedl jsem řadu experimentů v trvání jednoho nebo tří týdnů při velmi silném osvětlení s mnoha různými druhy rychle rostoucích stonkových rostlin. Výsledky vydaly "maximální míru příjmu" (maximum uptake rate) několika živin. Tato míra stanovuje maximální mez potřeby živin rostlinami. Jakmile tuto mez známe, můžeme se spolehnout, že žádná živina nebude v nedostatku při téměř jakémkoli osvětlení.

Tyto maximální míry příjmu se u různých rostlin liší, a tedy doporučované dávky jsou jen přibližné. Rostliny mohou přijmout více živin, než potřebují pro růst, takový příjem se nazývá "luxusní" (luxury uptake). A naopak, rostliny mohou být vyhladovělé, a proto zpočátku mohou přijímat velmi mnoho živin, jde o tzv. "naléhavý příjem" (surge uptake). Typické maximální denní míry příjmu jsou tyto:

NO3 (dusičnany)

1-4 mg/ℓ

NH4 (amonium)

0,1-0,6 mg/ℓ (Nehnojte amoniem, způsobuje řasy!)

PO4 (fosforečnany)

0,2-0,6 mg/ℓ

Pozn. překl.: V látkovém množství vypadají uvedené hodnoty následovně: NO3 16-64 µM, NH4 5,5-33 µM, PO4 2-6 µM.

Tyto míry neznamenají, že rostliny budou vykazovat růstové poruchy, pokud budeme dávkovat méně, nýbrž že zdraví rostlin se většinou nezlepší, pokud dávky zvýšíme. Toto je důležité zdůraznit; ve skutečnosti je velmi nepravděpodobné, že vaše rostliny budou někdy potřebovat vyšší dávky než uvedené. Cílem není odpovídat přesně na růstové nároky, nýbrž dodání takového množství živin, které vyloučí možnost jejich nedostatku.

Úroveň příjmu, nebo dávkování, je tím, co je skutečně podstatné, spíš než udržování stabilního množství živin ve vodě. Pro zdravý růst rostlin postačuje stabilní obsah živin neomezující růst. Tato myšlenka "neomezující úrovně živin" je podpořena pozorováními mnoha akvaristů z celého světa používajících různou vodovodní vodu a léta široce praktikována. Zpráva s relevantními údaji je k dispozici na BarrReport, část 7 a 8, 2005.

Metoda EI je zaměřena na silně osvětlená a CO2 sycená akvária, ale funguje dobře i v low-tech akváriích, akváriích se slanou vodou a dalších. Jakmile známe maximální míry příjmu a úrovně živin pro intenzivně osvětlená a na CO2 bohatá akvária, můžeme odvodit se slušnou spolehlivostí míry příjmu v low-tech akváriích. Míra příjmu je snížena při nižším osvitu a množství CO2. V akváriích bez přidaného CO2 rostou rostliny asi 6-10 krát pomaleji než v nádržích sycených CO2. Akvárium osvětlené asi 0.5 W/ℓ může dobře fungovat s 15-20 mg/ℓ CO2.

 

EI dávkování

Při aplikaci metody EI by množství živin ve vodě mělo být asi jako v následující tabulce. Různé rostliny v různých podmínkách mohou využít více či méně, nicméně nedostatek živin po rostliny nenastane při následujících koncentracích:

CO2

20-30 mg/ℓ ± 5 mg/ℓ

NO3

5-30 mg/ℓ ± 1 mg/ℓ

K

10-30 mg/ℓ ± 2 mg/ℓ

PO4

1,0-3,0 mg/ℓ ± 0,2 mg/ℓ

Fe

0,2-0,5 mg/ℓ nebo více (?) ± 0,1 mg/ℓ

GH (celková tvrdost)

3 °dH nebo více

Pozn.: Cílové koncentrace PO4 a Fe je nesnadné stanovit, aniž bychom napřed určili koncentrace ostatních živin. Jsou-li NO3, K a CO2 přítomny v nelimitujícím množství, můžeme přidat PO4 a Fe v docela širokém rozmezí.

Větší přesnosti dávkování dosáhneme, pokud rozpustíme hnojiva v destilované vodě a odměřujeme mililitry koncentrovaného roztoku. Tímto způsobem ovšem nic nevylepšíme, pokud jde o růst a zdraví rostlin.

A tak přidáváme jen tři látky: KNO3 a KH2PO4 v den výměny vody a následně obden, a stopové prvky ve dny, kdy nehnojíme předešlými, až do dalšího týdne. Potom vyměníme 50-75 % vody a přidáme makroprvky. Následující den hnojíme mikroprvky a tak dále.

Konkrétně to může vypadat například takto:

Objem: 110 litrů

KNO3

KH2PO4

K2SO4

Plantex CSM+B

neděle

Výměna 50 % vody každý týden. Čištění filtru jednou za měsíc.

1,67 g

0,42 g

0,42 g

 

pondělí

 

 

 

0,42 g

úterý

1,67 g

0,42 g

0,42 g

 

středa

 

 

 

0,42 g

čtvrtek

1,67 g

0,42 g

0,42 g

 

pátek

 

 

 

0,42 g

sobota

Nic nedělejte a užívejte si akvárium.

Pozn. překl.: Čísla vypadají velmi "nekulatě". Originální tabulka z nějakého důvodu zvolila objem 29 galonů (tj. 110 litrů) a dávky udává v "čajových lžičkách". Pouze na jednom místě v článku se nachází údaj současně v gramech a čajových lžičkách. Z tohoto jsem odvodil, že Barrova čajová lžička je rovna 6,68 gramu. Jaksi odnikud, bez odpovídající zmínky v textu, se objevil síran draselný (K2SO4).

V přepočtu vydají uvedené týdenní dávky následující množství živin: NO3 27,9 mg/ℓ, PO4 8,0 mg/ℓ, K 26,0 mg/ℓ, SO4 2,1 mg/ℓ, Fe 0,75 mg/ℓ.

Je to jednoduché - prostě přidáváme určené množství živin do známého množství vody. Předpokládáme, že nějakou část rostliny spotřebují, než po týdnu vyměníme vodu. Máme-li méně světla nebo rostlin, můžeme zachovat dávky, ale snížit frekvenci hnojení - například hnojit jen jednou týdně.

Je-li libo, můžeme dávky pomalu snižovat, až se růst rostlin zpomalí na míru, která nám vyhovuje. Ale není to nutné. Naopak přidáním více živin, než rostliny spotřebují, pouze vyplýtváme o něco více hnojiv. Nevede to k růstu řas, ledaže je tu jiný problém, jmenovitě nedostatečné dávky CO2 nebo KNO3. Je-li množství CO2 dostatečné, není třeba se řas obávat, ani když jsou dávky mírně přehnané. Žádná živina nebude v akváriu v nedostatečném množství.

Dávkování může být obtížné, máme-li brát v úvahu tolik proměnných. Obvyklá rada v takovém případě zní "kup si sadu testů". I já jsem kdysi takto radil: www.sfbaaps.com/articles/barr_02.html.

Testování funguje celkem dobře, pokud jde o CO2 a GH, ale měření NO3, K, PO4 a Fe je větší problém. Chudák akvarista zkouší jednu živinu za druhou a postupně utratí malé jmění a spoustu času testováním, jen aby zjistil, která živina schází. A navzdory vší této snaze se to leckdy nevyjasní nikdy. V 95 % případů je pes zakopaný v nízkém obsahu CO2 a problém nemá nic společného s hnojením.

EI využívá běžného zvyku mnoha akvaristů měnit vodu v týdenním rytmu. Výměna velké části vody a podání známého množství živin fakticky resetuje akvárium každý týden.

Dávkovače hnojení jsou fajn, ale ruční dávkování živin je snadné, jakmile se stane rutinou. Při používání čajových lžiček na odměření sypkých látek a mililitrových odměrek na kapaliny můžeme být velmi přesní.

 

Výměny vody

Týdenní výměny přiměřeného části vody jsou výborným prostředkem jak předejít hromadění či chybám v dávkování nebo měření. Padesátiprocentní výměna vody se hodí, protože takto koncentrace čehokoli nikdy nepřekročí dvojnásobek koncentrace cílové. Takto dosáhneme stabilní úrovně živin a nejsme odkázáni na dohady.

Padesátiprocentní výměna není neměnným pravidlem, lze měnit i více, nebo častěji. A naopak, EI lze praktikovat i v případech, kdy akvarista dává přednost méně častým výměnám vody - měsíčně nebo dvakrát do měsíce. Stabilizované akvárium může dobře fungovat i při nižší frekvenci výměn.

 

Použití vodovodní vody

Mnoho lidí věří, že vodovodní voda je pro rostliny nevhodná; to prostě není pravda. Přežívá stará pověra, že nadbytek PO4 ve vodovodní vodě způsobuje řasy, ale bylo už prokázáno, že je to omyl. Jestliže vodovodní voda obsahuje živiny, nemusíme jich tolik přidávat, a to je přece dobře! Proč něco odebírat a potom dávat zpátky?

Vodovodní voda je levná a výměny vody zaberou méně času než měření a míchání s filtrovanou vodou. Výměny vody jsou rovněž levnější než testovací sady a jsou spolehlivější metodou řízení obsahu živin (NO3, Fe a PO4), přičemž nevyžadují žádné zvláštní znalosti chemie.

Můžete se dokonce optat vašeho dodavatele vody jaké množství PO4, NO3, K a Fe je ve vaší vodovodní vodě. Z toho si snadno dopočítáte, kolik jaké živiny máte v akvarijní vodě. I když budou úrovně mírně nepřesné, nevadí to. Složení vodovodní vody se občas mírně mění, ale počítáme-li s průměrnými hodnotami, mělo by to v pohodě pasovat.

Potřebují rostliny měkkou vodu? Rostlin závislých na měkké vodě jsme ani já, ani další zkušení akvaristé nenalezli mnoho. Skoro každou rostlinu lze úspěšně pěstovat při cca 5 °dKH a 5-10 °dGH. To není zrovna měkká voda, je však ideální. Většina ponořených rostlin dává přednost tvrdé vodě a některé výzkumy to potvrzují (Bowes 1985, Barr a Christensen pozorování pramenů s tvrdou vodou na Floridě a v Brazílii). Přesto několik druhů, možná deset až patnáct, skutečně zřejmě preferuje měkčí vodu; v tom případě však nejde o tvrdost (GH), nýbrž alkalitu (KH). Rostou lépe ve vodě s alkalitou nižší než 5-6 °dKH. Tvrdost má zřejmě malý význam, pakliže ovšem je ve vodě dost kationtů vápníku a hořčíku.

Pokud je vodovodní voda měkká, akvarista může zvýšit tvrdost použitím Seachem EquilibriumTM, anebo směsi chloridu vápenatého (CaCl2) (lze použít i síran vápenatý (CaSO4), ale ten se obtížně rozpouští) a síranu hořečnatého (MgSO4, epsomská sůl) v poměru 4:1. 3-5 °dGH uspokojí potřeby silně osvětleného akvária na týden. Pokud jde o alkalitu, většina rostlin ve skutečnosti žádnou alkalitu nevyžaduje, ale můžeme se dostat do potíží s měřením obsahu CO2. Jedna čajová lžička jedlé sody (NaHCO3) na 50 galonů (189 litrů) zvýší alkalitu o 1 °dKH.

A tak pokud akvarista nehodlá pěstovat několik málo speciálních druhů rostlin, nepotřebuje žádnou reverzní osmózu, deionizační zařízení, změkčování vody nebo karbonovou filtraci vodovodní vody. Použití upravené vody rostlinám neublíží za předpokladu, že máme dostatečnou tvrdost (pro výživu rostlin) a alkalitu na určení obsahu CO2. Ryby mohou mít jiné požadavky, ale rostliny jsou velmi přizpůsobivé.

 

Nutriční meze vs. stabilní koncentrace

Jak úzké je rozmezí množství živin, při kterém dosáhneme výborného růstu rostlin bez řas?

Poskytovat vodním rostlinám podmínky dostačující pro maximální růst je efektivní cesta, protože vhodné rozmezí je široké a výsledkem je lepší růst. Při nižších koncentracích živin se růst zpomaluje. Udržovat trvale přesně danou koncentraci je obtížné a nepraktické, zato zůstávat ve vhodném rozmezí je snadné. Pásmo limitovaného růstu je mnohem užší a je tedy z praktického hlediska mnohem nesnadnější - i malá odchylka vede k nežádoucím výsledkům. Udržování limitujících podmínek může být žádoucí při zkoumání vlastností jednotlivých druhů, ale není to dobrá cesta pro normální situace.

Na opačném konci křivky, množství živin a světla musí být dosti vysoké, aby nastala inhibice. U mnoha živin tyto úrovně potlačující růst vodních rostlin ani neznáme a jsme omezeni na koncentrace, které nejsou toxické pro ryby a bezobratlé. A tedy pásmo mezi omezeným růstem a inhibovaným růstem je velmi široké a průměrný akvarista je snadno udrží.

 

Nadbytečné živiny nezpůsobují bujení řas

Důležitým aspektem EI je poznatek, že nadbytečné živiny nezpůsobují bujení řas. Mnoho autorů v minulosti i nyní na tom trvá, ale neprováděli kritické testy v akváriích se zdravou biomasou rostlin.

Abych pravdu řekl, já opravdu nevím, jak vysoké úrovně NO3 a PO4 (například) způsobí rostlinám potíže anebo vyprovokují růst řas v plně zarostlém akváriu. NO3 v koncentraci nad 40 mg/ℓ může poškozovat zdraví ryb. PO4 ve velmi vysokých koncentracích, 5-10 mg/ℓ, může ovlivnit alkalitu. Je jasné, že tyto úrovně daleko překračují potřeby rostlin, takže stále máme velké rozmezí, ve kterém můžeme živiny dávkovat bezpečně.

Primárním spouštěčem řas je amonium (NH4+). A není ho potřeba mnoho. Dodáváme-li dusík v dusičnanové formě (KNO3), nestane se nic, ale pouhá dvacetina téhož množství dusíku ve formě amonné spustí řasovou kalamitu. Tento test můžete mnohokrát opakovat, výsledek bude pokaždé stejný.

Toto je důvod, proč rostlinné akvárium se sycením CO2 a se středním až silným osvětlením nemůže být zásobováno dusíkem pouze z odpadu z ryb, aniž by došlo k bujení řas. Náchylná k těmto potížím jsou i nová akvária v době záběhu (před plným rozběhnutím nitrifikace).

Amonium a močovina jsou výjimky. Vysokou úroveň PO4, K, Fe a do značné míry i NO3 (asi do 20-30 mg/ℓ) můžeme v akváriu udržovat bez obav, a to i při velmi silném osvětlení. Vědět, že "nadbytek" PO4, Fe a NO3 nezpůsobuje bujení řas, je vítaná úleva.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 6x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 24.11.2017 Upraveno: 25.11.2017 Přečteno: 315x

Schválili: ctibum *** 24.11.17 • romant *** 25.11.17 • vaaclav *** 25.11.17 • afc1886 *** 25.11.17

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Rostliny
28.02.2012*****Řasa v novém akváriu1199x
15.02.2012*****Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... OBECNĚ985x
03.06.2006*****Plovoucí rostliny23639x
25.03.2016*****Nákup rostlin v Aqua-Daho Šumperk71x
28.03.2013*****Pistie, pozorování růstu711x
02.09.2012*****Akvarijní rostliny - nedostatek živin a jak hnojit3554x
26.01.2008*****PMDD14435x
20.12.2013*****Jak předcházet rozpadu listů u cryptocoryne.2053x
29.12.2012*****Řasy a podobné organismy v akváriu18538x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce333x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 15 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[15] Maq® 30.11.2017
Vida, to jsem nevěděl. Akorát že to je objemová jednotka, a my všechno počítáme na gramy... uf!
Ale stejně jsem měl z toho textu dojem, že myslí právě tu čajovou lžičku, kterou má čtenář v příborníku. Mj. protože rozlišuje měření na mililitry (u tekutin) a na čajové lžičky (u sypkých látek).

[14] Kubaa® 29.11.2017
Ten pán je asi Američan, ne? V USA je "teaspoon" standardizovaná jednotka, asi tak jako mají palce místo centimetrů a gallony místo litrů. 1 teaspoon je přesně 4.92892159375 ml :D Palec je také přesně 2,54 cm a ne jak komu narostl. Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Teaspoon#United_States_customary_teaspoon

[13] Maq® 29.11.2017
On to opravdu udává v "teaspoons".
Myslím že je to součástí jeho snahy "hlavně ať i blbec získá dojem, že je to hračka". To je základní myšlenka jeho "metody", proto všechno tak brutálně zjednodušuje a na všechno radí nemazat se s tím a prostě přidat CO2. On a s ním všichni, kdo to chtějí mít jednoduché, pak neradi slyší, že ne vždy to funguje a ne všechno okolo je tak bezvýznamné, jak Barr tvrdí.

[12] invalida® 29.11.2017
Já teda nejsem žádnej akvarista ale cituju "Tyto chemikálie jsou všude na světě stejné. Nemusíme tedy shánět žádné značkové výrobky. Doporučím-li panu Wu ze Singapuru ¼ kávové lžičky (1,67 g) KNO3, použije stejnou látku jako my tady ve Spojených státech." A to se mi moc nezdá.
Hrábnul sem semdo šuplete vyndal hrst lžiček typu káždej pes jiná ves. Rozdíl bych tipnul i 100%. Další věc je kolik je čtvrt lžičky. Na schůzce sem s dětma udělal pokus..každej odměřil čtvrt lžičky a bylo nás 16 se mnou 17. Nejbližší hodnota byla rozdíl 23% což je téměř čtvrtina a to jsem vypůjčil opravdu přesný váhy pro laborku. Takže výpovědní hodnota má mezery.

[11] Maq® 29.11.2017
vaaclav: Bylo by to trochu přehnané, pokud bych to napsal, ale já jsem napsal něco trochu jiného. Napíšu to tedy ještě jinak: Za "povrchní" přístup pokládám, když se někdo nesnaží vyladit složení vody a vůbec podmínky v akváriu, a namísto toho jen ve velkém valí CO2.
Jinak přidávání CO2 do vzduchu ve sklenících se ve světě s úspěchem dělá, a pokud to naše pěstírny akvarijních rostlin ještě nedělají, je myslím jen otázkou času, kdy s tím někdo začne.

[10] Kubaa® 29.11.2017
Přesně tak. V akváriu bez ryb ok. Ale pokud v tomhle někdo drží ryby, tak je označení povrchní akvarista ještě velmi mírné.

[9] Afropithecus® 28.11.2017
Toto nelze dost dobře komentovat. Souhlasim s reakcemi v komentářích. Akvaristika je o umění vyvážit podminky prostředí pro život veškerého obyvatelstva a ne se zaměřit na jednu vybranou skupinu a ostatní nechat jen živořit v podmínkách pro ně nevhodných. ( i přes veškerou snahu nikdy nedocílíme podmínky které jsou ve volné přírodě ) jen napodobujeme.

[8] vaaclav® 28.11.2017
Pár komerčních pěstíren jsem prolezl ale že by používaly CO2 tak to si myslím že je nesmysl. Oni to nepotřebují protože pěstují rostliny emerzně a tak mají rostliny přísun CO2 dostatečný. Pod vodou to ale je o něčem jiném. Zkusit to bez CO2 samozřejmě můžeš ale bude to obtížnější protože narazíš na strop, protože hlavní stavební kamen je uhlík a až potom je to ostatní. Některé jak se říká náročné rostliny pod vodu trvale ani nepatří a jedině velmi silné světlo a vše další z tím spojené je donutí růst. Je to ale každého věc jak se rozhodne. EI je jen jedna z metod jak provozovat akvárium a k živočichům určitě není moc přívětivá. Podle tebe je ten kdo používá tuhle metodu a CO2 povrchní akvarista tak to si trochu přehnal.

[7] Maq® 27.11.2017
Nebylo mým úmyslem metodu EI propagovat. Ale je to určitý fenomén a chtěl jsem poskytnout co nejpřesnější překlad návodu osobně od Barra, abychom věděli o co jde a mohli si udělat názor netrpící "informačním šumem".
Mně ta věc bytostně nevyhovuje svým "velkým" pojetím, a otravuje mě, že je Barrem prezentována a veřejností často vnímána jako TA pravá metoda, která řeší úplně všechno a vždy. Jistě je možno vidět mnoho akvárií, které jsou díky ní pěkné. Ale kdo trochu chce, ten také vidí spousty případů, kdy EI navzdory různé trable přetrvávají. A to i přímo na barrreport.com.
Barr sám už je v zajetí svého "objevu" (a zřejmě obchodních zájmů), takže na problémy vcelku stereotypně doporučuje "přidejte CO2". Má to určitou logiku - CO2 je "doping", pro rostliny vydatný zdroj energie, a ty se tedy dokáží vypořádat s různými problémy, které by je jinak umořily.
Vysoké dávky CO2 nás tedy vzdalují pochopení potřeb rostlin a celého akvária. Já jsem si z toho pro sebe udělal ten závěr, že se budu snažit "vymazlit" všechny podmínky bez CO2. S předpokladem, že když mi bez céočka porostou dobře i náročné rostliny, pak s lehkou podporou CO2 a silnějšího světla budou výsledky určitě jen ještě o něco lepší. Obejít celý problém tím, že tam nafoukám spoustu céóčka, by mě nebavilo. To ať si dělají komerční pěstírny nebo povrchní akvaristé, ale my to přece neděláme na výnos a nimráme se v tom pro potěšení z poznání a úspěchů.

[6] Wanderer® 27.11.2017
Tak nevím. Narvat do akvária všechno na maximum, světlo, CO2 a hnojení a pak to výměnou vody lehce zredukovat. A toto vše ma základě experimentu se třemi plevelnými rostlinami. Obávám se, že tohle udělat, tak sbírám mrtvolky.

[5] larix® 27.11.2017
To, že niekto chová ryby "co stoji tisice dolaru" v takto eutrofnej vode pre mňa nie je argument, že to je z hľadiska zdravotného stavu rýb OK. Argumentom sú vedecké štúdie (prevažne v súvislosti s farmovým chovom rýb), ktoré potvrdzujú, že takto vysoké koncentrácie živín (hlavne NO3 a CO2) skrátka pre ryby toxické sú.

Na druhej strane, je každého osobná vec, ako k rybám pristupuje.

Ja sa snažím, aby mali v rámci možností čo najlepšie podmienky pre život a to ako z hľadiska chemizmu vody, tak aj priestoru - teda chovám čo najmenšie ryby v čo najväčšom akvárku a živiny sa snažím držať na minimálnych hodnotách, ktoré postačujú rastlinám. No je to môj subjektívny prístup a ak niekomu vyhovuje chovať bojovnicu ako dekoráciu v sklenenej guli bez výbavy na nočnom stolíku alebo závojnatky v 15L akvárku s farebným štrkom, je to jeho vec, no je mi tých rýb ľúto rovnako, ako rýb v akvárkach kde sa hnojí EI a CO2 sa pumpuje na 35 mg/l.

[4] Barakainus® 27.11.2017
Sice tuhle metodu nepouzivam (jsem moc liny), ale Tom Barr znam, parkrat jsem u neho byl, a nekolik verzi jeho akvarii videl osobne. A byt on je hlavne botanik ekolog, ryby mu urcite lhostejne nejsou. Navic tuhle metodu uspesne pouzivaji tisice lidi po mnoho let. Stejne jako on v akvariich co buduje na zakazku. S rybama co stoji tisice dolaru a navic nejsou jeho, takze by si netroufl je zabit ci jen ohrozit.

[3] NHKG® 25.11.2017
Sice jsem EI nikdy nepoužíval (nechci riskovat zdraví ryb, proto odmítám CO2), ale mi přijde, že jiní už dokázali mylnost této údajně "blbuvzdorné" metody.
Maqu, nebylo by dobré k tomu překladu přidat nějaký svůj komentář, ať se po přečtení tohoto článku zbytečně nespálí další akvaristé? Ty jsi určitě dělal testy, které některé domněnky z této metody už musely vyvrátit...

[2] larix® 25.11.2017
"...a ryby jsou pro něj jen taková ta barevná věc na ozdobu,..."
Bohužiaľ mnoho tzv. aquascaperov takto ryby naozaj vníma a nie je ich málo.

[1] Kubaa® 25.11.2017
To je s odpuštěním strašná prasárna. Už jen ta rada ke hnojení CO2 "Takto po malých krocích přidávejte, až zpozorujete podivné chování ryb; pak malinko uberte" je nesmysl - pokud se ryby chovají divně, tedy mají akutní otravu, malinké ubrání nedostane CO2 do bezpečné hladiny, spíš se bude jednat "pouze" o otravu chronickou... A nejde jen o to CO2, ale i o dusičnany atd. Je to takový návod pro někoho, kdo nechce moc přemýšlet a ryby jsou pro něj jen taková ta barevná věc na ozdobu, přijde mi.

Další články tohoto autora
06.12.2017*****Maq: Estimative Index. Názor286x
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany366x
29.08.2017*****Mineralizace vody z reverzní osmózy: zvýšení alkality338x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor214x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany196x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík200x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině146x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny363x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce333x
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky473x
28.02.2017*****Nemusí to být jen PMDD1339x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1695-tom-barr:-estimative-index-co-to-je