Atlasy » Ostatní » Čeledi » Artemiidae
žábronožkovití 
Kmen: Arthropoda (členovci) » třída: Branchiopoda (lupenonožci) » řád: Anostraca (žábronožky). Tato čeleď zahrnuje 1 rod, který čítá 13 vědecky popsaných druhů.
Žábronožky se vyskytují ve slaných jezerech ale i občasných sladkých vodách po celém světě. Nevyskytují se však v močích a oceánech.
Artemia je typický primitivní členovec. K tělu jsou připojeny široké listovité panožky. Celé tělo je pokryto tenkým, flexibilním exoskeletem chitinu. Mají dva typy očí. Dospělá žábronožka dosahuje velikosti 1 cm.
Samec má na rozdíl od samice dlouhé tykadlo, které slouží jako pohlavní orgán. Rozmnožují se pomocí cyst. V příznivých podmínkách se cysty líhnou takřka okamžitě ale v nepříznivých dokáží přečkat mnoho let. Proto lze cysty dlouho skladovat a použít vylíhnout je v kdykoliv případě potřeby. Artemie po vylíhnutí prochází larválním stádiem.
Živí se řasami. Díky schopnosti přežít vysokou salinitu jí nehrozí nebezpečí od predátorů.
V české republice žije 9 druhů žábronožek. Nejčastěji zastoupena je Branchipus schaefferi (žábronožka letní).
Na artemii se provádí řada pokusů biologické a toxikologické škodlivosti.
Před pár lety byly v módě „Sea Monkeys“. Jedná se o dárek pro děti, který obsahuje násadu artemií, líhnoucí nádobu a sůl.
Žábronožky jsou chovány ve velkých akvakulturách. Například roční produkce sušené artemie přesahuje 2000 tun.
Zajímavost: Artemie byly opakovaně testovány ve vesmíru. Vědci je v rámci misí Apollo 16 a 17 vzali na Měsíc. Jejich vajíčka byla vystavena záření. Některé cysty se i po vystavení takto extrémním podmínkám vylíhly. Avšak jejich úmrtnost byla velmi vysoká a žádný jedinec se nedožil dospělosti. Do kosmu se artemie podívaly i se sovětskými misemi Bion-3, Bion-5, Foton 10 a Foton 11.
Žábronožky se vyskytují ve slaných jezerech ale i občasných sladkých vodách po celém světě. Nevyskytují se však v močích a oceánech.
Artemia je typický primitivní členovec. K tělu jsou připojeny široké listovité panožky. Celé tělo je pokryto tenkým, flexibilním exoskeletem chitinu. Mají dva typy očí. Dospělá žábronožka dosahuje velikosti 1 cm.
Samec má na rozdíl od samice dlouhé tykadlo, které slouží jako pohlavní orgán. Rozmnožují se pomocí cyst. V příznivých podmínkách se cysty líhnou takřka okamžitě ale v nepříznivých dokáží přečkat mnoho let. Proto lze cysty dlouho skladovat a použít vylíhnout je v kdykoliv případě potřeby. Artemie po vylíhnutí prochází larválním stádiem.
Živí se řasami. Díky schopnosti přežít vysokou salinitu jí nehrozí nebezpečí od predátorů.
V české republice žije 9 druhů žábronožek. Nejčastěji zastoupena je Branchipus schaefferi (žábronožka letní).
Na artemii se provádí řada pokusů biologické a toxikologické škodlivosti.
Před pár lety byly v módě „Sea Monkeys“. Jedná se o dárek pro děti, který obsahuje násadu artemií, líhnoucí nádobu a sůl.
Žábronožky jsou chovány ve velkých akvakulturách. Například roční produkce sušené artemie přesahuje 2000 tun.
Zajímavost: Artemie byly opakovaně testovány ve vesmíru. Vědci je v rámci misí Apollo 16 a 17 vzali na Měsíc. Jejich vajíčka byla vystavena záření. Některé cysty se i po vystavení takto extrémním podmínkám vylíhly. Avšak jejich úmrtnost byla velmi vysoká a žádný jedinec se nedožil dospělosti. Do kosmu se artemie podívaly i se sovětskými misemi Bion-3, Bion-5, Foton 10 a Foton 11.
Zástupci: 