Filtrační média

Jiri_99 napsal: No, do koše to v mém případě nasypat nelze. Náplně přijdou do komorového filtru. Pokud to budu potřebovat vytáhnout, bylo by daleko jednoduší, kdyby media byly pohromadě, než je tahat po "hrstích".. Njn, ale to jsi nenapsal. Ta perlinka mě příjde jako dobrej nápad, spíchneš si svůj košíček a fertig.

Jj, starej dobrej Eheim s novým médiem jen tak na volno, nesmrtelný.

No, do koše to v mém případě nasypat nelze. Náplně přijdou do komorového filtru. Pokud to budu potřebovat vytáhnout, bylo by daleko jednoduší, kdyby media byly pohromadě, než je tahat po "hrstích"..

Myslel jsem takovouto houbu.. Když se rozbalí je z ní jakoby nohavice a dá se vyplnit..
www.google.com/…

Nejen do košů, ale i do starých dobrých Eheimů řady classic které koše nemají .

Ono to zväčša ide do nejakého košíka, takže netreba nijako baliť. Iba ak by šlo o jemný prášok napr. aktívneho uhlia - na to som si vypýtal v predajni nejaký sáčok a aj som ho dostal, nejaký textilný tuším.

Na volno do košů.

Biokeramiku dávám do filtru zásadně na volno. Je to lepší, protože pytlíky se ucpávají a voda pak špatně obtéká hmotu. Do filtračních sáčků dávám jenom speciální hmoty jako uhlí, rašelinu nebo iontoměniče. Mimochodem houbu na mytí bych do filtru nedal v žádném případě. Velmi brzo by se stala díky své struktuře neprostupná.

Ahoj, možná hloupá otázka, ale jak se vypořádáváte s medii, které nejsou nijak balené? Koupil jsem si bio Mech od Eheimu a je to jen tak v plastikovém sáčku. Zajímá mě, do čeho media dáváte. Např. silonka, koupíte origo pytlík na náplně apod..
Napadlo mě udělat "pytlík" třeba z perlinky, nebo z houby na mytí (těla - ne nádobí)..

Ta kvalita je trochu sporná. Velikost plochy pro osídlení bakteriemi je jedna strana mince ... druhou stranou je množství živin pro ně ... a třetí stranou je konstrukce filtru (rychlost proudění).
Čili je dost dobře možné, že je naprosto fuk, co tam vrazíme (tedy od biomolitanu nahoru)

Ale do spodku (resp. tam kde proud začíná, neznám konstrukci) bych radši vrazil nějaké válečky, tedy asi nejlépe Sera Siporax. Ať se proud lépe rozprostře.

Bude. Ty koše ve Fluvalu 206 mají celkem asi 2 litry takže jeden má něco kolem 0,6 litru.

Děkuji za radu. Pořídil bych si tedy Eheim substrat pro, i když cena je vyšší, ale ať je filtrování raději kvalitnější. Nedokážu odhadnout množství, bude stačit 1 litr?

Pláty pro hrubou předfiltraci bych samozřejmě nechal a co se košů týče tak spodní bych nechal s tím tvarovaným molitanem, uprostřed nechat dodaný Biomax a horní koš bych naplnil například Eheim substrat pro nebo sera siporax. Biokeramické hmoty se prakticky nemusí měnit, tedy pokud se o ně člověk stará a nenechá je příliš "zaprasit". Spodní molitan a předfiltrační molitany se mění až když nejdou proprat, případně už nedrží tvar. Aktivní uhlí používám jen když je třeba eliminovat otravu v akváriu nebo pro odstranění zbytků léčiv.

Zdravím, mám externí filtr Fluval 206 a v něm filtrační média dodávané v základní výbavě a sestavené dle návodu (filtrační vata, molitany, Biomax (keramika) a aktivní uhlí) . Máte někdo zkušenosti s tímto filtrem? Jaké používáte filtrační média a jak často je měníte? Případně, kde je kupujete?

Ahoj, jen tak pro zajímavost, včera jsem viděl v Hornbachu Substrát pro 2 litry za super cenu 494,-

Díky za odpověď, takže dokoupím substrat pro a doplním ho, budu tam mít mix Pokud je lepší tak vzhledem k minimální frekvenci obměny těch pár desítek korun nehraje roli...

Zdravím, má někdo zkušenost se Seachem Purigen? Jde vidět s odstupem času nějaké zlepšení v čistotě vody? Přemýšlím že to zkusím, tak se chci zeptat na zkušenosti

Eheim substrat pro má kromě lepšího kulového tvaru (lépe usměrňuje proud vody) vylepšenou vnitřní strukturu a v návaznosti na to i lepší samočistící schopnost. Ovšem obě hmoty svojí práci zvládnou .

Jasný, vím, jaký je v nich rozdíl na pohled, a taky bych neměl problémy s jejich mícháním, spíš mi jde o to, jestli mají nějaký rozdíl funkční...

Rozdiel je v tom, že jedno sú guľôčky a druhé také rôzne veľké "kamienky". Najlepšie pozrieť fotku: www.eheim.com/…
Inak by nemal byť problém zmiešať ich.

Můžete mi někdo prosím vysvětlit reálný rozdíl mezi eheim substrat a eheim substrat pro? Zakoupil jsem filtr s náplní eheim substrat, a vzhledem k tomu, že jsem chtěl košík, který je tímto médiem vyplněn pouze z poloviny dosypat, tak mi jde o to, co dokoupit.

A co si nejdřív přečíst toto téma?

Ahoj lidi,mam ve filtru jbl 1501 rozlozeny media cca na pul molitany a na pul kulicky atd....chtel jsem se zeptat...zda je lepsi jako filtracni medium biomolitany nebo specialni media jako je treba biomech,substrat pro atd...diky nebo ceho vice ve filtru...

Ano, myslim Nitrax. Já si to myslel, že tam bude zbytečná. Díky za odpověď.

Jestli myslíš Nitrax, tak to bych si v rostlinným akváriu, kde předpokládám že si budu hlídat nějakou optimální hladinu dusičnanů, nepoužíval.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli je vhodné v rostlinném akváriu používat filtrační nitrátovou houbu Juwel nebo se jí raději vyhnout. Akvárium je hnojeno PMDD a je přidáván i CO2.
Díky za odpovědi...

Dobře,děkuji,tak ho zkusím někde sehnat,na těch stránkách ho nemají a zase se mi nechce platit dvakrát postovny

Do klasického hrncového vnějšího filtru se mi jeví jako účelnější použít bioakvacit než bio balls který je využitelnější a účinnější až ve větším množství v opravdu velkých komorových filtrech.

Ja právě budu pořizovat vnější filtr a pořád se nemůžu rozhodnout,co dát místo uhlí a na stránkách,kde ho chci objednat,toho moc na výběr nemají

Najlepšie je kombinácia oboch. Hovorím o viac komorových filtroch. Toto je o prospešných baktériách a molitán zachytí aj drobné nečistoty

Děkuju,a da se říct ci je lepší? Jestli bio balls,nebo molitan?

Je to rovnako filtračné médium a pomerne hojne využívané

Zdravím,jsou k něčemu dobre bio balls?

neviem ci to sem uz niekto dal, ale velmi zaujmave citanie je tu:

www.bonsai-dnes.cz/…

Naopak, bude to málo, použij 201, to bude po zašpinění lepší.

bude co se týče ideálního proudění dobrá tahle kombinace?
www.akva-tera.cz/…

www.akva-tera.cz/…

nebude to čerpadlo honit vodu moc rychle? je to do 100L akva

rybicky.net/forum/p26

Zdravím Vás přátelé,

mohu požádat o radu či názor na vhodný vnější filtr.Bude točit cca 400L pro terčovce.
Jelikož nevím co vybrat, budu za každý názor rád.
Výběr mám mezi: Fluval 406
Tetra tec EX 1200 plus
Atman cf 1200
Pokud má někdo lepší typ s poměrem výkon-cena-spotřeba tak sem s ním : hop

Díky za rady Jirka...

kus5 napsal: Za prvé molitan 50x50x120 v akva 600x300x300mm je proti původní kostičce molitanu mega, za druhé závojnatky chovám 15let, jsou stále čilé a svěží.

To sotva, možno prežívajú. Ak by si mal kde porovnať ako by sa im darilo v normálných podmienkách, tak by si sa nestihal čudovať. Okrem iného 15 ročná zavojnátka má už svoju hmotnosť a teda i veľkosť, ak by si hovoril pravdu, tak už by sa sotva v akváriu otočili

Proti puvodni kosticce mega je, to nelze zpochybnit, ale nitrifikovat bude mizerne. Diky tomu, jak se meni rychlost proudeni od okraje ke stredu, bude zona vhodna pro nitrifikaci velice uzka, coz je hlavni nedostatek takovych malych medii v takovychto filtrech.

Jinak jestli chapu Tvou poznamku o filtraci pres dno spravne, ver mi, je to takhle prakticky k nicemu. Ono to tam nejak saje, gravirace taky dela svoje (ze je svincik dole pod filtrem), ale zadny zazrak to nebude. Frakce pisku 5mm s tim, v jak velkem prostoru a jak to pres nej nasava vodu... delas si zbytecne iluze, vliv to ma nejspis minimalni.

Za prvé molitan 50x50x120 v akva 600x300x300mm je proti původní kostičce molitanu mega, za druhé závojnatky chovám 15let, jsou stále čilé a svěží.

50x50x120mm je taky celkem k nicemu rozmer. U mne za tri minus, at to nekdo neudela po Tobe.

kus5 napsal: Důkazem účinnosti filtru je 10 závojnatek ve 140 l s jinak minimální péčí.
To je jen dukaz silene odolnosti tech zavojnatek, ze jeste vubec ziji, a Tve nezodpovednosti.

Pokud jsou jeste malicke, tak to jit muze, ale dospele ve svych vlastnich produktech moc dlouho nevydrzi, to uz bys musel mit filtr denitrifikacni a ani ten nezbavi vodu vseho. Voda je jiste zluta jak curanky, to fakt musi byt parada...

Mám leta odzkoušenou jednduchou a velmi účinnou filtraci. V rohu akva mám asi 2 cm od zadní stěny (aby tam ve škvíře neuvízly rybky) hrubou molitanovou kostku položenou na písek zrnitosti cca 5mm. K molitanu mám shora přisazenou jakoukoliv filtrační hlavici s přísavkami na sklo. Voda je usměrněná nahoru a čeří hladinu. Filtr funguje i jako zemní a stačí čas od času odkalovačem projet písek pod filtrem a proprat molitan. Důkazem účinnosti filtru je 10 závojnatek ve 140 l s jinak minimální péčí. Podobný princip používám i v setu 60x30x30. Do rohu jsem umístil hrubý molitan cca 50x50x120 mm, k němu přisadil shora původní horní část motorku se seříznutým půvdním krytem molitanu na asi 2cm. Původní malý molitan byl stále zanešený.

Uvahy dobre, ale vem v uvahu i to, ze kde proudi voda nejvic, to se nejdriv zanese, ono se to po case srovna, takze kvadr pocitam jako kvadr, jeho povrch, coz sice nebude presne, ale kdyz neni vylozene nejaka "placka", po pricpani to plus minus bude sedet. Ono jde stejne spis o orientacni hodnoty, co mam k cemu pouzit, nez o neco presneho.

Jinak beru povrchy dva, jeden realny, druhy 2cm uvnitr, a pak potrebuju, aby na tom vnejsim povrchu bylo 5cm/min, na vnitrnim do 10cm/min (abych se nejak vesel do optima). U malych kusu biomolitanu se to ale neda, 2cm pod povrchem uz to bude moc. Pak ale takovy filtr nitrifikuje v mensi hloubce (ony si ty bakterie to svoje misto jiste najdou) a tak cim je filtr mensi, tim nenitrifikuje linearne mene, ale diky rychlemu narustu rychlosti vody mediem ke stredu, je se zmensovanim (v podobe kostky na cerpadle) maly kus rychle k nicemu.

Nemám teď čas reagovat, ale ten lewatit je tuším nějaký druh pryskyřice na bázi anexu či katexu, takže se s jílovými substráty v tomto ohledu určitě moc dobře srovnat nedá.

Marcel dakujem za link, tvoje stranky mam niekolko krat precitane a rad som si to pozrel znovu ale jedna vec mi vrta hlavou. V tomto clanku sa pise, ze nizky obsah kysliku blokuje mineralizaciu, co je logicke, avsak nechapem, ako v tomto prostredi chudobnom na kyslik dokazu prezit ryby. Predsa naroky vyssich organizmov na kyslik je niekde inde ako mikroorganizmov, alebo sa mylim?
Prebieha tato mineralizacia aj v externom filtri? ak ano mala by byt prave na zaciatku, t.j. prve filtracne medium.
Spomina sa tam lewatit ako "zazracna" hmota ktora vdaka iontovej vymene vyrazne zlepsuje podmienky v akva. Je toho schopny aj paleny il (keramzit) resp lavova drt?

MichalV napsal: Dalsia vec ktora mi vrta hlavou je oxidacia rozpustnych organickych latok, ktore maju pravdepodobne za nasledok BBA a dalsie ohavne riasy. O tom ako zefektivnit tento proces v akva som zatial vele nenasiel. Ak ma niekto link k tomu, sem s nim. dik
www.prirodni-akvarium.cz/…

Zervan dakujem za koment/upresnenie vypoctu. Este by som k tomu rad doplnil, ze napr. pri akvariu s rozmerom 150x50x50cm mame plochu samotneho skla na prednej,zadnej a bocnych stranach cca 1,7m2 a ak by sme brali do uvahy len prvy centimeter substratu (hruby strk 150m2/m3) tak mame dalsich 1,1m2. Aj pri zanedbani dalsej dekoracie je to dostatocna plocha na likvidaciu dalsich 41g krmiva denne. T.j. amoniak nie je ziadny problem a nemusime kvoli nemu kupovat superspecialne naplne filtrov. Chcelo by to dalsie podklady pre vypocet likvidacie dusitanov ako uz bolo naznacene.

Dalsia vec ktora mi vrta hlavou je oxidacia rozpustnych organickych latok, ktore maju pravdepodobne za nasledok BBA a dalsie ohavne riasy. O tom ako zefektivnit tento proces v akva som zatial vele nenasiel. Ak ma niekto link k tomu, sem s nim. dik

MichalV napsal: prietok vody pri ucinnosti 80% je 88l/h, t.j. 1467 cm3/min
vonkajsia plocha peny 6*11*2+5*11*2+6*5=272cm2
t.j. rychlost prudenia vody penou je 1467/272=5,4cm/min. - v rozmedzi 5-10 pri "hamburgu"
Vyzerá to podľa jednotiek, že to dáva zmysel, ale pozor, je to chybná úvaha!
Uvedená vonkajšia plocha je síce správne spočítaná (chýba horná alebo dolná stena, ale asi úmyselne a je to nepodstatný detail), lenže rozhodne nemožno počítať, že prietok pôjde touto plochou v celom objeme! Pretože vnútri je predsa ešte "vnútorná plocha" rúrkového tvaru, nech má priemer 1 cm a nech je jej dĺžka 7 cm (dole odstup od dna 2 cm, hore tiež, lebo tam bude nejaká pripájacia rúrka), potom je jej plocha 22 cm². Takže prúd vody postupne prechádza vonkajšou plochou a zužuje sa na plochu vnútornú, kde bude rýchlosť dosahovať až 1467 / 22 = 67 cm/min. Samozrejme za predpokladu, že tam nie je žiadna rúrka s dierkami, ale je to celé priechodné, inak by tam pri dierkach bola rýchlosť podstatne vyššia. Práve preto má filter Hamburger vnútro prázdne (voda), používa sa len plášť: sk.wikipedia.org/… - pekne vidno na obrázku.

Žiaľ, prietok vonkajšou plochou nebude takto ľahko spočítateľný. Voda pôjde najkratšou možnou trasou a pri takomto nepravidelnom (pravidelný by bol valec, kedy by vzdialenosť medzi vnútornou rúrkou a vonkajším obvodom konštantná) kvádrovom tvare to znamená, že voda bude prúdiť vždy len stredným pásom stien a nie celou plochou. Všetci, ktorí majú molitánový blok dlhšie, to poznajú - ako prvý zhnedne stred, rohy žiaria novotou. Až keď sa zanesie stredný prietok, postupne začína prúdiť aj bližšie rohom.

Porovnať by sme to mohli teda s molitánom valcového tvaru, ktorý by mal výšku 11 cm a priemer dajme tomu 5 cm. Na prvý pohľad sa môže zdať, že som ubral, lenže faktom je, že keď porovnáme takýto valec s kvádrom 11 × 5 × 5 cm, voda bude valcom prúdiť pomalšie - rovnomerne po celom plášti, kdežto v kvádri budú využité skôr tie 4 stredné pásy neurčitej šírky (kratšia cesta) a rohy budú len zavadzať a brániť prúdeniu (dlhšia cesta). Takže pre ďalšie výpočty počítajme s uvedeným valcom ako náhradou za kváder. Vrch a spodok pokladajme za uzavretý - potom môže vnútorná rúrka prechádzať celým valcom a celá plocha plášťa bude plne využitá. Ak by uzavreté neboli, potom máme problém - ak by rúrka končila bližšie ako 2 cm od okraja, tak by voda šla prednostne tadiaľ (kratšia cesta) a ak by končila ďalej, potom i tak nemôžeme moc počítať s nasávaním cez spodnú / vrchnú stranu a i vonkajší plášť by sme nemali počítať celý.

Takže vonkajšia plocha molitánu tvaru valca 11 × 5 cm bude 173 cm², vnútorná plocha 34,6 cm², čiže voda bude postupne zrýchľovať z 1467 / 173 = 8,5 cm/min až do 1467 / 34,6 = 42 cm/min. Pokiaľ baktérie zvládajú rýchlosť do 30 cm/min., potom hľadajme priemer, pri ktorom sa dosiahne: 1467 / (11 * π * d) = 30; d = 1467 / (30 * 11 * π) = 1,4 cm. Takže pre nitrifikačné účely môžeme uvažovať rozdiel valcov priemeru 5 cm a 1,4 cm, čo je objem: 216 - 68 = 148 ml.

EDIT: Ak by sme boli prísnejší a vyžadovali rýchlosť do 10 cm/min., potom: 1467 / (11 * π * d) = 10; d = 1467 / (10 * 11 * π) = 4,2 cm (je to lineárne závislé, stačilo *3). Takže pre nitrifikačné účely môžeme uvažovať rozdiel valcov priemeru 5 cm a 4,2 cm, čo je objem: 216 - 152 = 64 ml.

vnutorna plocha pri uvahe 20cm2/cm3 a objemu cca 300cm3 = 6000cm2 = 0,6m2
takyto filter by mal zvladnut zlikvidovat 13g krmiva denne (vid Marcel vyssie)
Rátajme teda stredne jemný molitán s 13 cm²/ml, objem filtra cca 150 ml, potom to vychádza na cca 2000 cm² = 0,2 m². Ak berieme, že na 1 kg krmiva treba plochu 66,5 m², potom nám naša plocha filtra zvládne 3 g krmiva denne (pri prietoku 30 cm/min.).

Pri prísnejšom predpoklade prietoku 10 cm/min. je využiteľný objem len 64 ml, to dáva cca 830 cm² = 0,083 m² - teda cca 1,25 g krmiva.

EDIT: Toto všetko sa týka amoniaku. Kto z nás má však v zabehnutom akváriu problém s amoniakom? Ja teda nie, ani vo veľmi prerybnenom chovnom. Čo mi tam robí starosti, sú dusitany (a nakoniec po týždni dusičnany, ale tam pomôže len výmena vody).