Co se to děje s rostlinami?

panciernicek , cihavec nie a skalar tak priatelka ho ma a dost jej okusuje rastlinky ale len Ceratophyllum demersum sumceka tak to nevim a prisavku thajsku mam tiez ale zatial som snou taketo cosi neriesil tak bud tam mas okrem tej piskorky este aj ineho slimaka nebo typnul bych na skalara mozna ze se milim

teraz sin ich kupil pred 5 dnami ale to su velke dieri priemer aj 1cm..nemozu to obkusavat ryby?

moze to byt aj zivinami a preto sa ti tvoria dierky na listoch

Zdravim dnes som spozoroval na novich rastlinach a na niektorich starich dieri v listoch dost velke ako keby ich rybi zacali jest aj stonky boli ako keby okusane..

ryby mam prysavka thajska skalalr čichavci a pancirovnicky a jednoho sumceka a slimaky-Piskořka Melanoides granifera

Však jo,ukončíme to,já zkusím udělat akvárku dietu (ne rybám) a snad bude rozdíl.

...pochopte, že i já sám to nevím. Nejsem typ člověka, že má pořád ruce ve vodě, něco testuje apod. b]Tyto věci dělám když už musím...
Chápu vás. Rozpadající se listy rotaly nejsou důvodem, abyste "něco otestoval". Stejně jako třeba rozhodnutí začít používat PMDD.
Omlouvám se - další debata v podobném duchu je nad mé síly.

Těžko hledat nějaké řešení, když z vás člověk nevymáčkne ani odpověď na otázku, kolik vody a jak často měníte...
(O tom ostatním nemluvě...)


Já Vás noc dobře chápu,ale pochopte,že i já sám to nevím. Nejsem typ člověka,že má pořád ruce ve vodě,něco testuje apod. Tyto věci dělám když už musím....

kolik vody a jak často měníte...

Na tuto otázku jsem v odpovědi o údržbě zapoměl.Takže 100l cca za 14dní.

Těžko hledat nějaké řešení, když z vás člověk nevymáčkne ani odpověď na otázku, kolik vody a jak často měníte...
(O tom ostatním nemluvě...)
"Objem" rybek máte poměrně skromný, světla docela dost, CO2 přidáváte...
Takže asi to hnojení přiškrtím a uvidíme rozdíl. (Nic jiného mi ani nezbývá.)
S tím se dá souhlasit. Když nevíte, kudy kam, raději vypustit hnojení, než hnojit "nevím čím a nevím proč".
Ještě jedna DŮLEŽITÁ věc, tyto díry se mi objevují jenom na téhle rostlině, na jiném druhy kytek NE.
Taky vám sdělím něco důležitého
Tahle rostlina (Rotala rotundifolia) je i mezi stonkovkami docela "rychlík". Nepřekvapuje mě, že se "chybička" projeví nejdříve na takové rostlině.

však to já vím .PMDD u mě začalo tak,že když mě kytky rostly pomalu,tak jsem tohle zkusil a to by jste měl vidět ten rozdíl! Ale ted si myslím,že právě těch živin je tam asi moc (ale řasy jsou v omezené (normální) míře.Že je tam živin dost soudím podle toho,že mi pisticie krásně roste a dokonce i kvete.Takže asi to hnojení přiškrtím a uvidíme rozdíl.(nic jiného mi ani nezbývá)

Ještě jedna DŮLEŽITÁ věc,tyto díry se mi objevují jenom na téhle rostlině,na jiném druhy kytek NE.

...Ph cca 6,5 - 7 a zbytek střed. Naposledy byla údržba někdy před 2 týdny...
To jste mi toho moc nesdělil...
Když chcete experimentovat s umělým přihnojováním, měl byste o svém akva něco vědět... Jinak je veškeré počínání jen a pouze "loterie"...

Pokud clovek lije takova mnozstvi komplet pmdd do akva, navic meni vodu, nepredpokladal bych, ze neco chybet muze. Spis naopak.
Pokud tedy neni bez kno3, a nechybi N.

Vlastnosti?Ty vím tak jenom zhruba...,takže Ph cca 6,5 - 7 a zbytek střed.Naposledy byla údržba někdy před 2 týdny....

Vlastnosti zdrojové vody a údržba?

Toho PMDD bude kolem 10ml každý druhý den ráno. (že by byl problém v PMDD mě ani nenapadlo)

Akva znovuzaloženo kolem 20.5. t.r.; kolik PMDD dáváte a od kdy?

Zdarec,vidím,že jste se zde nějak rozepsali a já ted nemůžu najít odpověd na moji otázku,takže bych se potřeboval zeptat na jeden problém...viz foto.
Nevím,proč se v listech dělají takovy díry.Vím,že jim něco chybí,ale nevím co.
Díky

Před týdnem se mi taky některé rozpadly do základů. Mám jich plné akvárko, ale ty v blízkosti filtru zůstaly netknuté a ty na druhém konci akvárka prakticky zmizely jako WTC do základů.

V prezentaci píšete, že občas přihnojíte PMDD.
Nepřidal jste PMDD po návratu z víkendu?

JEŠTĚ JEDNA HYPOTÉZA,co vy na to?: Většinou se zde píše, že tradované nesnášenlivosti mezi rostlinami jsou mýty, ale přeci jen - poslední dobou se mi hodně rozrostly valisnérky (asiat.), o kterých se traduje, že se s nimi kryptokoryny nesnesou, že by ??

K tomu výpadku CO2- rozmezí týdne-dvou (když jsme 14 dní malovali a kontakt s AQ se omezil na nakrmení ryb), ale že by to ty Crypt. tak položilo? a s odstupem 14 dní a tak náhle? ještě mě napadá nový zdroj vody, který jsem před asi 3 týdny použil (studně)-i když základní parametry byly OK, jestli v tom nebyl nějaký běžně neměřitelný sajrajt...jinak se žádné prudké změny(teplota,světlo apod.)nekonaly.

Ovšem přesazení nezpochybňuji, víme jak si kryptokoryny na kořeny nenechají sahat. To bych proto z žebříčku vyloučil. Stříhání listů mi ke kryptokorynám taky nějak nesedí.

A zkusil jsi v nádrži s kryptokorynami vypnout CO2 a např. druhý den ho opět zapnout? Tedy pohyp pH z např. 6,8 na 8,2 a potom zpět? Mě se to bohužel už párkrát stalo a kryptošky reagovaly spolehlivě. Ovšem záleží na jejich druhu, některé jsou náchylnější, jiné méně.

Kdybych měl udělat hodně zjednodušený žebříček, jak moc spolehlivě dojde k CH, tak by začínal nějak takto... pH v nádržích skáče tak moc, že už si na něj kryptokoryny zvykly...

1. změna teploty,
2. přesazení z jiné nádrže,
3. přesazení do vody,
4. přesazení na jiné místo
5. ostříhání listů
Atd...

Když se CH nenavodí úmyslně, tak se většinou může jen spekulovat, proč k ní došlo.

Mám opačný názor, ale uvidíme

PH je zrovna věc, ke které, si myslím, citlivé nejsou.

Pár dní nebublal... - víš přesně, kdy to bublat přestalo a kdy jsi bublání obnovil? Hlavně mě zajímá to druhé datum.

Dík za odkaz,tuto diskuzi jsem přehlídl. Většina píše, že je to rakce rostliny na prudké změny. v mém AQ mohla jedině nastat před pár týdny, kdy jsem pár dní nebublal CO2... že by toto byla opožděná reakce, ale po pár týdnech a tak náhle, bez prodromů?

Ale to si clovek musi vybrat, to je jako moje manzelka, ktera stavi kytky tam, kde se ji designove v byte libi, a divi se, ze v tom tmavem rohu drive krasne rostouci kytka skomira a zivori.
Pokud to mama plati, co treba jit nekam si privydelat a na el. prispet? Svetlo je pro zdarny rust rostlin zalezitost klicova, bez nej muzes hnojit cim chces a stejne to nepujde. Vodu zkus menit casteji, ryb mas dost.

Jednoduche pravidlo, Neni svetlo? nehnojit!

Pokud je to takzvaná kryprokorynová nemoc, během pár dní vyraší nové listy. Alespoň u mne taková situace nastala. Píšeš, že se to stalo po tém návratu z víkend. Asi opravdu proběhla nějaká změna ve vodě, kryptokoryny takhle reagují. Zkus více přečíst v této diskuzi: rybicky.net/forum/10225…

Podstatnou otázkou zůstává zda je vůbec nutné hnojit. Při menším světle rostliny hnojivo stejně nevyužijí.

Mám asi obdobný problém- NÁHLÁ SMRT kryptokoryn, které dosud byly mou chloubou, 2 roky výborně prosperovaly. Během neuvěřitelných 4 dní(po návratu z víkendu)najednou naprostý rozklad, ropadající se listy. Přitom se nic nového nedělo, světloé, voda stejné, asi 3 měsíce bublám kvasnicové CO2,dosud tolerovaly...pH,NO2 norma. Je pravda,že AQ trochu zdžunglovatělo,méně času na prostřih, ale dřívější výpadky kryptkorynám nevadily. Dno je v pořádku...Je nějaké kloudné řešení?

Málo svietim preto, lebo podľa mojej mamy, s ktorou bývam to zbytočne žerie veľa elektriny. A už ma to nebaví sa s ňou stále hádať. Podľa návodu hnojím raz za dva týždne. Odkaľujem raz za 2 - 3 týždne, pričom vymením 1/3 vody. Ešte jedna fotka tej rastlinky.

Osobne bych si podle deniku a popisu akva tipnul obecne na prehnojeni. Ale tohle necham na jinych, projevy nedostatku a prebytku mi poznavat moc nejdou.
Ale proc svitis 5 hodin denne, kdyz vis, ze to je malo? Neni lepe nejprve delat vse jak se doctes, ze se to delat ma, a pak se teprve poustet do experimentu, a badat nad tim, proc mi neco nejde, kdyz delam "vsechno spravne" a ono to presto zlobi?
Zacal bych svitit dele, odkaloval a menil vodu (tretinu) kazdy tyden, bez hnojeni, a pozoroval to.

Mám rastlinku Mokřanku vzpřímenou (Hygrophila corymbosa) kúpenú na burze v III/2009. Postupne sa začínajú rozpadávať zo spodu listy až nakoniec odpadnú. Dokonca vyhnalo aj novú rastlinku, ktorá má asi 4 cm a pekné zdravé lístky.Svietim 2 žiarivkami priemerne 5 hodín denne (ja viem, že je to málo). Prísavník, ktorého mám to asi nerobí, lebo listy sa rozpadávajú aj v tej nádrži, kde prísavník nie je. Prikladám fotky.

Ja myslim, Vaclave, ze to proste poradit nejde. Akva od akva absolutne jine. Michani zvlast, a davkovani zvlast, je zalozene pouze na tom, jak dobre clovek pozna (odhadne) co rostlinam v jeho akva zacina chybet, a ceho naopak maji dostatek (neco i odhadne s pomoci orientacnich testu). Ja si to netroufnu s jistotou rict ani u me doma, Sid to treba pozna leckdy i z fotek ... Ale napsat o tom clanek asi moc dobre nejde.
Projevy nedostatku prvku jsou dobre zdokumentovane, ale poznat jestli prave tohle nastava u me (jineho) v akva, to chce tu velkou zkusenost. A jeste vetsi nenechat to dojit tak daleko, aby nedostatek (prebytek) byl patrny.
Koncentrace vhodne pro rostlinna akvarka jsou take popsana (i kdyz kazda kytka rada neco trochu jineho, a tak dale, a tak dale ...).
Ja to delam (kdyz mam potrebu si "pohrat", bohuzel - nebo mozna bohudik, tu chut a cas nemam vzdy) tak, ze kdyz se mi zda, ze neco chybi, nadavkuji to do akva tak, abych se dostal na cca 1/3 doporucene koncentrace. Pak za tyden jeste jednou tak. A pozoruji, jestli se to lepsi, mezitim nedavam nic jineho. Mikroprvky davam komplet, opet v 1/3 doporuceni, kdyz se mi neco z mikro nezda.
No a zbytek - (dam psiiklad, pan plesola - posloucham si prave v aute Pan Kaplan ma tridu rad):
Nezda se mi K, vim, ze mam dost N, P se mi take zda dost, volim roztok k2so4. A tak podobne.
Samozrejme se to da aplikovat i na nekoho, kdo hnoji (musi hnojit) pravidelne, ten si jen postupne upravuje pomer smesi, pripadne dava jako ty komplet, a ma pripravene jeste zvlast slozky "na prilepsenou", kdyz se mu neco nezda. Ja nastesti nikde hnojit pravidelne a denne nemusim.
Pocitani kolik ml striknout pro dosazeni chtene koncentrace, je pak uz prosta trojclenka. Z molarnich hmotnosti prvku zjistime podil toho co chceme v sypke chemikalii, podle toho v kolika ml vody jsme rozpustili kolik g zjistime mg/ml toho, co nas zajima, a podle objemu akva a pozadovane koncentrace to tam strikackou supneme. Pokud nekdo tape, myslim mrp? ma na strankach i primo kalkulatory, ktere to spocitaji za nej.

Tak zase nevím nic, ale nemysli si že ti to jen tak odpustím, takhle se vykroutit.

Podle toho, jak vypadá tvé akva (a rostlinky v něm), trefil jsi to naprosto přesně!

Nemysli si že ti to projde tak lacino. Již mnohokrát jsem si četl jak máš jednotlivé ingredience naředěné zvlášť tak mě prozraď jak a kolik čeho dáváš do akvária. Například moje akváriu Ph 6,6 dkH 5 NO3 40 mg/l vše ostatní na 0. Já dávám 6 ml PMDD den. Kolik ml jednotlivých složek bych podle tebe měl dávat.

Aspoň gošici by jsi měl poradit...
Gošice ví sama dost dobře, co a kolik do akva přidat.
Patřím k té skupině, která míchá PMDD dohromady...
O.K., jenže ty nic nenapravuješ! Ty kontinuálně udržuješ kytky v IA kvalitě!

Už jsem myslel že se konečně něco nového dozvím. Patřím k té skupině, která míchá PMDD dohromady (mimo KNO3) Nemá ho v lednici,(odpor manželky byl značný) a má ho rozpuštěné v normální vodě z vodovodu. Nemysli si, ale že ti ten alibismus projde tak snadno. Aspoň gošici by jsi měl poradit jak na to a kolik kapek a čeho do akvária dát.

Tak jsem vše pročetla, a promyslela a všem Vám znovu děkuji za zájem a reakce.
Vzhledem k tomu, že jsem krevetníčky snad nikdy neflákala (pravidelná výměna vody mi až dosud stačila k tomu, abych rostlinkám dodávala co potřebují), a snad do budoucna ani nebudu, je pro mě skutečně jediným vysvětlením toho co se s rostlinkami děje, deficit nějaké živiny.
Nehodlám se do hnojení vrhat nějak po hlavě, dávky 0,5 ml obden by mohli pro začátek stačit. Dané složky PMDD jsou namíchané samostatně. Zatím MgSO4.7H2O, K2SO4, Tenso Coctail.
KNO3 zatím ne...a)si nemyslím, že NO3 je nulové (přeměřila jsem snad 10x a barevnou odlišnost konzultovala i se sousedkami )
b) nemám ho momentálně k dispozici , navíc v krevetárku je skutečně hodně krevetek, takže fakt, že je NO3 stejně velké jak ve vodě vstupní mě nijak nezaráží. Před chviličkou jsem měřila velké, a tam je neměřitelné (ale krom pár okružáků a jedné ampulárky, tam jiý živočich není, takže pochopitelné)

Výsledek určitě napíšu. I případný neúspěch, pokud si skutečně koleduji o průšvih, tak ho zde vystavím

Václave, na podobný článek si netroufám, a to ze dvou zcela zásadních důvodů.
Tím prvním je, že podle mne neexistuje univerzální návod - každé akva je jiné, vždy je třeba hledat souvislosti, kterých může být "nekonečně" mnoho. Obávám se, ža bych se upsal, kdybych se snažil všechny tyto souvislosti v podobném článku vyjmenovat.
Vím - existují přístupy, které se zdají být poměrně jednoduché. Mám na mysli ty, které vycházejí z původní formule Searse a Conlina. Ty v podstatě neberou nějaký zvláštní ohled na konkrétní podmínky v tom kterém akva a říkají něco ve smyslu: "Dej tam denně 1-7ml směsi zvané PMDD". Takhle já uvažovat neumím, ačkoli vím, že řadě kolegů tato metoda funguje. A některým se daří tak, že je radost pohledět. (Stejně tak existují nádherná akva, která se bez přihnojování obejdou. To jsou ty souvislosti... )
O něco bližší je mi metoda, kdy se akva 5-6 dní v týdnu poměrně vydatně (přesto "přiměřeně"!) přihnojuje, aby se 7. den "propláchlo", a to docela důkladně.
Druhým důvodem, proč se do podobného "experimentu" nehodlám pouštět, je, že se obávám následků při nesprávné aplikaci. Nechci, aby na mne někdo ve zlém vzpomínal, až bude zoufale zírat na průšvih ve svém akva...

Všichni víme že to takhle děláš a umíš. Měl by si ale zveřejnit nějaký návod nebo článek jak na to.(jestli to není výrobní tajemství) Pokud to bude někdo nezkušený dělat po tobě jen od oka, tak určitě víš jak to dopadne.

vaclav napsal: Ve 40 litrovém akváriu... Dokonce míchat PMDD každé zvlášť a dávkovat je do akvária, to si snad ani nedovedu představit...
Není to tak dávno, co se na mne obrátil s žádostí o pomoc při řešení problému s kytkami kolega Lukša.
Případné vyjádření, s jakými problémy se potýkal a jak je spokojen s řešením, které jsme vykoumali, ponechám na něm. Za sebe mohu jen konstatovat, že jsme v jeho cca 30 l akva rybicky.net/nadrze/6654 přistoupili k výživě rostlin pomocí jednotlivých složek PMDD.
Viz komentář v prezentaci: Hnojení: PMDD (MgSO4.7H2O, K2SO4, KNO3, Plantex CSM+B). Vše dávkuji jednotlivě, hnojím obden.
PMDD, resp. jeho jednotlivé (nejlépe samostatně aplikované) složky, nejsou samospasitelné, ale když se používají tam, kde je k tomu důvod, fungují výborně.

Považuji Gošici za dost zkušenou na to, aby se dokázala rozhodnout, zda zkusí rostlinám nabídnout živiny, o nichž tu byla řeč.
Symptomy, které popisuje, (a které je i trochu vidět na fotce dole), je oprávněně možné považovat za známku deficitu nějaké živiny nebo živin. S ohledem na to, že jsou poškozeny nové listy, se dá usoudit, o které živiny by mohlo pravděpodobně jít.
Pokusili jsme se tedy o logickou úvahu, co by mohlo rostlinám chybět, a o úvahu, jak se s tímto problémem zkusit popasovat.
Všechno je to ale jen a jen pouhá hypotéza. A jak už jsem napsala - je na Gošici, jak se rozhodne. Určitě nebude do 40 l nádržky lít kvanta hnojiv; sama uvažuje o dávkách o objemu nějakého 0,5-1ml. Což by v případě běžného namíchání roztoku znamenalo zvýšení koncentrace K o "řádově" 0,1mg/lt, NO3 o 0,2mg/lt a třeba Fe o 0,03mg/lt. To za žádné extrémní riziko "přehnojení" nepovažuji, ale naopak věřím, že po týdnu-dvou se může na rostlinách projevit výsledek zvoleného postupu.
Rozhodnutí je na Gošici. Nutit ji nikdo nenutí.

vaclav napsal: ...To si gošice koleduje jen o pěkný průšvih....



Ja mam podobne pocity, proto hned od zacatku pisu, ze v krevetarku (krome kridy pro krevetky) nedelam vubec nic. Pokud pravidelneji menim vodu, vse se zlepsuje. Kdyz to trochu flakam, krasna rasa rybicky.net/nadrz/2308/73.jpg se rozrusta vic a pokryva i rostliny. Sotva se opet zacnu vice snazit, rostliny se pomalu cisti a rostou lepe. Takhle to uplne bez sahnuti, bez odkaleni, funguje uz od zalozeni (krome mladickych experimentu na zacatku, a pozdeji obcas pridani trochu N ve forme amonne vody v mizive koncentraci).

Ve 40 litrovém akváriu, ale dělat takové chemické experimenty je dost velký problém. Dokonce míchat PMDD každé zvlášť a dávkovat je do akvária, to si snad ani nedovedu představit. To si gošice koleduje jen o pěkný průšvih.

Ne, pokladam ji za akorat. Ovsem, pokud opravdu takova je. A to uz si jisty nejsem. Proto bych zkusil kno3, zvyseni o 5mg/l neuskodi, a zkusi se pritom i pridat K.
Pripadne bych alespon dukladne prozkousel onen test na presne namichanych koncentracich.
Ja treba na tetratestu u sebe vidim nejak kolem 10, a zena me presvedcuje, ze vidi 0. A barva opravdu odpovidala u me takrka 0.
Nekde byl link na test presnosti ruznych testu no3, opravdu to je loterie. Samozrejme v tomto provedeni neni divu.

filipsi napsal: Osobne bych zkusil nejdrive kno3, spocitany tak, aby zvysil koncentraci no3 o 5mg/l, kdyz bych nevidel zlepseni, pak "zdibicek" mikroprvku komplet.
Myslíte, že koncentrace 10mg NO3/l je nízká?