Filtrace

Přesunu debatu sem: https://rybicky.net/forum/9043

V tom případě ale nezapomeň na díry ve skle pro případ použití toho přepadového filtru. Jasně, jde to vyřešit nejakým přepadovým sifonem, ale je to nepohodlné řešení.

Díky všem za reakce
DavFM: Nic není definitivní, tu Tetru jsem dával, protože jí mám, pokud by byla slabá, tak bych to řešil cca 60l přepadovým filtrem, do kterého bych dal 2 čerpadla

Maq: zatím je to ve stádiu hledání různých možností, bude to řešeno v rámci rekonstrukce bytu, tak bych si nechal odpad a přívod vody natáhnout k akvárku a pokud by to bylo řešeno přepadovým filtrem, co jsem u někoho viděl, tak má přepad z přepadového filtru do odpadu a nastavený ventil, aby to konstantně dopuštělo cca 1l za hodinu, takže se tímto spůsobem vymění cca 170l týdně. Akorát to chce mít nějaký čidlo na únik vody, aby se nevytopili sousedi v případě ucpání přepadu z filtru do dopadu

Když jsem měl kdysi tlamovce, brzo se mně začalo zajídat to věčné běhání s kýblama. Jsem elitní lenoch a říkal jsem si: "Kdybych to tak uměl nějak šikovně propojit s akváriem plným rostlin, dobrou polovinu práce bych si jistě ušetřil."
Teď jsem si uvědomil, že ve Vašem případě se takové řešení přímo nabízí. Tak to předkládám jako námět.

Biomolitanem se voda dostane. Tímto co plánuje nikoli...
Neříkám, že to nebude fungovat, nemám s tím také zkušenost, pouze jsem vyjádřil obavy, nikoli nesouhlas...

Mam s rozdelenym akvariem zkusenosti, delim zasadne biomolitanem.
Ovsem toto je jenom jedno akvarium s ponekud zvlastnim usporadanim.

To schema umisteni privodu/vyvodu
rybicky.net/k/osobni/16305.jpg
ma 3 slaba mista, rohy na poli (šachovnice) A1 a H8 a hlavně ten "kanál,tunel" D4 a E5. Ale pri vykonu filtrace cca 600l/h (slibujou 1300, tak tech 600 by to snad moho udelat), si myslim, ze voda nebude v tech mistech nehybna. Ja osobne bych v takovem akvariu (bez rostlin) nepouzival rampu, ale 2 vyvody velkym prumerem s privzdusnovanim a nebo nad hladinou, idealne na pozici A5 a H4.
jestli ovsem staci 12l filtracnich medii, to nevim, ja bych jich chtel mit alespon 40l.

A ty máš akvo rozdělené akvo napůl? V klasice ano, tam máš pravdu, ale tohoto bych se trochu bál... Slepá hladina a podobně, navíc rostliny tam nebudou a ty živiny nemá co odčerpat...
Máš s rozděleným akvem nějaké zkušenosti?

Dovoluji si k tomu podotknout: topítko. V daném případě pravděpodobně dvě topítka.
Musí být v proudu vody, jinak teplá zůstane pod hladinou.
Za druhé - tlamovci. Tj. bez rostlin, a hodně svinčíku. Na dobré nitrifikaci (a možná denitrifikaci) záleží dvojnásob. I to je argument pro intenzivní filtraci.

Na rozdil od kolegy Urtmana mi rohy, kde voda proudi pomalu ci temer stoji(a takove misto snad ani neexistuje,proud vody sebevice vzdaleny ma vzdy vliv i na ty rohy), nevadi, ba naopak vyhovuje. V tech mistech se totiž drží nejvíce detritu a dobre se to od tama odkaluje.Ale i tak se v takových místech voda pohybuje, žádné lokální kapsy se zvýšenou koncentrací něčeho se tam nevytvoří. Toto je straseni vyrobcu filtru "kupte si co nejvykonejsi filtr, ta voda musi varit, jinak se vam nedostanou ziviny ku rostlinam...", pro mne to jsou marketingove blaboly.
Nikdy nikde žádná voda není bez pohybu, zkuste si kapnout do sklenice vody kapku roztoku hypermanganu a i bez sebemensiho pohybu sklenice nejpozdeji do druheho dne bude voda ruzova vsude. Více gůgl, klicove slovo "Brownuv pohyb"

Myslel jsem dát rozbocku na vstup i výstup filtru a jedním filtrem nadávat že dvou míst a vyfukovat přes 2 rampy

Nejde o parametry výkonu, ale o cirkulaci vody. Musí to cirkulovat všude...
Dát vstup do filtru do jedné půlky a výstup do protějšího rohu půlky druhé mě napadlo, ale stejně si myslím, že v koutech, kde nebude vstup/vystup bude voda stát... A to fakt není dobře! Budeš to muset řešit minimálně vzduchovanim v těch rohách a třeba nějakým bublifukem/cerpadlem. Prostě tu mrtvou vodu nějak rozehnat...

Já jsem myslel, že bych dal na tetru ex1200 na vstup a výstup T a táhl to jedním. Ten filtr by to měl s přehledem parametrově utáhnout

Asi budeš muset dát dva filtry, aby jsi zajistil cirkulaci v obou půlkách... Jinak je to zajímavé a mělo by to fungovat...

Měl jsem úmysl si nechat udělat 630l průhledové akvárium 140x75x60 pro malawi biotop, bohužel mi to nedovolí statika domu, co jsem studoval, tak pro tlamovce je nejdůležitější plocha a nezáleží na výšce napadlo mě nechat si postavit mnohem menší 330l 110x75x40 vzhledem k tomu, že bude mezi dětským pokojem a ložnicí, tak aby zůstalo soukromí, by tam byla uprostřed příčka postavená tak, aby ryby mohly proplouvat, ale aby nebylo vidět skrz. filtrace by byla rozdělená s dvěma vstupy a 2 rampami napojená na tetru EX1200
Je to OK, případně, co byste udělali jinak, nebo je tu úplná blbost.
v nákresu rybicky.net/k/osobni/16305.jpg
světle šedá - polystyrenova příčka
tmavě šedá větší kameny na teritoria, v místech mezi nimi bych možná ještě udělal menší otvor pro ryby skrz
modrá - filtrace

Myslíš tu na fotce? Ta už dávno jede Čerpadlo 4AQUA 550 l/h. Tu fotku jsem dával jen aby honcka viděl, kde mám nasávání. Otvor je 10x10cm. Zakrytý není ničím, takže větší bordel (občas kus listu) sbírám shora první komory.

Jak silnou filtrací planujes? L / h

Jaký velký k ten na savaci otvor?

Bude na tom otvoru molitan?

Přepadovej není. Ten přepad je tam jen bezpečnostní. Kdyby se filtr ucpal a čerpadlo vycuclo poslední dvě komory, tak by to tudy mělo téct do poslední komory k čerpadlu a topení (až/jestli tam nějaký topení bude).
Jinak sání je vlevo z boku, cca 5cm nad substrátem. Je to vidět ve fotkách u nenapuštěný nádrže.
Takže ta myšlenka byla to sání zaslepit a vytáhnout z něj těsně nad substrát lištu přes zadní stěnu vlevo od filtru, tzn. nějakých 60cm.
Ale nejde mi o to něčeho dosáhnout, např. lepšího odtahu nečistot nebo tak. Jen teoreticky uvažuju, jestli by to k něčemu bylo.

Teoreticky by to asi nějaký smysl mělo, že by to zmenšilo slepý místa, kde voda neproudí. Jinak jsem se díval na tvojí prezentaci a ten filtr, co tam máš je, jestli jsem se díval přepadovej, jak by si chtěl ten tvůj nápad uskutečnit, jediný, co mě napadá je jedním čerpadlem to táhnout dovnitř přes tu nasávací rampu a druhým ven.

Tak ta sací rampa i otvory by byly většího průměru, než rozstřikovací. Otvory řekněme 2cm. Ale nejde mi teď o konstrukci, ale o to, jestli by mělo nějaký pozitivní účinek, kdyby bylo sání přes zadní stěnu...

Vypada to jako kopie eheim professionel 3, za ty prachy se mi to zda dost, muzes mi o 30E levnejsi aquanovu NCF- 1500 s podobnejma parametrama, coz je taky cinan, nebo si 30e priplatit za JBL 1501, pripadne v tom samym kramu mas okolo 100E jeste Atman CF- 1200, pripadne za 111E Tetra EX 1200 plus. Samozrejme muze slouzit dobre, ale me prijde nevyskousenej cinan za ty prachy dost drahej.

Podle me vzhledem k tomu, jak se mi ucpavaj diry pro vystup filtru, tak kdyby si to pouzil pro vstup, tak to mas hned ucpany

Zdravíčko
Přes zadní stěnu mám rozstřikovací rampu. Mělo by nějaký přínos, např. pro cirkulaci vody, kdybych podobnou rampu dal i dolů a připojil ji na sání interního komorového filtru?

Dobrý večer,
Má prosím niekto skúsenosti s vonkajším filtrom ?
Parametre celkom fajn, aj cena 99€, prietok od 300 do 1610 l/hodinu.
ďakujem.
www.akvaobchod.sk/…

V jiném tématu vaaclav poskytl odkaz na velmi zajímavou práci týkající se dusíku ve vodě:
is.muni.cz/…
Ještě jsem to nestrávil, ale můj první dojem je ten, že nitrifikace je proces mnohem zranitelnější, než jak jsem to vnímal doposud.
Bylo by fajn kdybyste si to taky přečetli a okomentovali z kvalifikovanější pozice než je ta moje.

Fosforu mam v akvariu minimum. zeleza a jeho chelaty davkuji na me akvarium klasický doporučené dávky pmdd (na to nemam test). Používám plantex CSM+b (ten udrzuji v kysele destilovane vode ph5, akvarijni voda ma cca 6,4ph.) To davkuji do poslední komory filtru tzn hnojivo projde přes akvarium pote pujde do filtru a ty shluky se dělají v komorách pod molitanem.

Z toho vyplyva, ze mas pravdepodobne prilis vysoke koncentracie PO₄^-3 a Fe³⁺, napriklad vplyvom hnojenia, pripadne sa tam nachadza zelezo v nie uplne vhodnej forme (menej stabilne chelaty). Dalsia moznost je, ze je tam vysoka lokalna koncentracia tychto ionov (napr. vypust davkovania hnojiva).

Vzhladom na to, ze je prakticky nerozpustna, z hladiska toxicity nepredstavuje ziadny hazard. Jediny problem moze byt, ze ti trebars zacne upchavat cerpadlo (ak je to vo vytokovej komore), pripadne ti to zacne lietat po akvariu a bude to kozmeticky problem.

Ak ma niekto zaujem, mozem ukazat ukazkovy vypocet, ako vypocitat pri akych koncentraciach fosforecnanov dochadza k zrazaniu, v zavilosti na pouziti chelatu (napr. EDTA vs DTPA). Je to uz taka hardcorovejsia chemia, ale celkom zabava.

Z toho vyplývá pro mne pripadne pro ty co jim to take dela co?
Moc hnojiv? Nebo Málo hnojim? Srazeninu ve filtru mám odstranovat nebo ponechat bez následků a za sto let si při čištění filtru poranim ruku o tu malou skálu co mi tam vyrostla?

Asi by to fosforecnan zelezity i mohol byt:

upload.wikimedia.org/…

Problem je, ze jeho rozpustnost je vo vode tak mala, ze ziadna jednoducha (a uz vobec nie doma uskutocnitelna) metoda dokazu mi nanapada. Pre predstavu, K_sp pre FePO₄ je radovo 1 × 10^-22. Toto je velicina, ktora sa v chemii pouziva na vyjadrenie rozpustnosti. Ked sucin koncentracie jednotlivych ionov soli prekroci tuto hodnotu (ktora je velmi nizka), dojde ku zrazaniu. Inymi slovami ak: K_sp < conc.[Fe³⁺] × conc.[PO₄^3-], tak dojde ku zrazaniu (kde conc. su jednotlive koncentracie v mmol/l; nie v mg alebo g na liter!).

Pre predstavu, vapenec o ktorom vieme, ze rozpustnost nic moc, ved su z neho bezne skaly v prirode ma K_sp = 2.8 × 10^-9, to znamena je viac ako miliardu-krat rozpustnejsi nez FePO₄.

To vypadá jako sraženiny (možná fosforečnany se železem), ale je to jen tip. Bez rozboru asi nikdy nebudeš mít jistotu. Nějaký chemik by možná poradil postup, který by se dal provést i v domácích podmínkách za použití běžně dostupných chemikálií a jednoduchého vybavení, jak si to ověřit. Já bohužel chemik nejsem. Každopádně filtry někdy fungují docela dobře jako "lapače (některých) živin".

PS: Mrkni se na následují 2 fotografie, na nichž je vidět, jak se mohou srážet různé cheláty železa:
a) dl.dropboxusercontent.com/… (2,1 MB)
b) dl.dropboxusercontent.com/… (35,7 MB)

1) 0.9 mg/ℓ Fe-glukonát
2) 0.9 mg/ℓ Fe-EDTA
3) 0.9 mg/ℓ Fe-DTPA
4) 0.75 mg/ℓ Fe-DTPA + 0.15 mg/ℓ Fe-EDDHMA
5) 0.9 mg/ℓ Fe (všechny 4 cheláty)

Taky by me zajimalo co vse se deje ve filtru. Pokud mohu byt nejak napomocny pis.

U me ve filtru je 72 litrů bioakvacitu. A přesto v i v poslední komoře se me na dně děla takový bordel viz foto (není to rovnomerna vrstva ale takové kopecky-shluky). Proudem vody se tam mechanické nečistoty nemohou dostat.
co to je né zajímá....


Uprava. .... fotky se me nedaří otočit. Jsou vzhůru nohama

Filtr FLUVAL C2 vnější je prilis hlucnej je to normalni nebo je vadny virobek

Ač se to nezdá tak je rozdíl v těchto filtrech dost zajímavý. Třeba bakterie v hrncových filtrech dělají takové jakoby rosolovité shluky, u filtrů kde je přístup světla něco takového nenajdeš.

Máš pravdu jedno bolo v tme a druhé vo svetle .

Takhle jsem to nemyslel je asi rozdíl jestli je to v hrncovém filtru pořád ve tmě nebo na světle.

Filtračné hmoty som pral v odkalenej vode a bielom vedre,takže svetlo bolo rovnaké ale farba kalu iná.

Ten kal je stejně plný železa jen je na světle a druhý jestli jsem to pochopil je hrncový takže je potmě.

Ak ide o kyslík pre biologické procesy, tak mokro-suché filtre by to mali vyriešiť. Sám som taký filter používal vyše dva roky(2L siporax + 4L bioakvacit a prietok 200L/H pre 100L akva)nijak som pri meraní NO3 a PO4 nezaregistroval rapidné zníženie ich hodnôt oproti poslednému polroku keď používam vnútorný filter s iba 1dcl akvacitu a prietokom 50L/H. Rozdiel vidím iba vo farbe kalu ktorý bol pri m-s filtry oranžovo-hnedý. Z toho som laický usúdil že ide o vyzrážané železo a iné prvky ktoré sa viažu na kyslík. Preto som ho zrušil a skúsil obyčajný vnútorný s pomalým prietokom z ktorého ide hnedo-čierny kal. Hodnoty vody aj pri rovnakom spôsobe hnojenia ako pred tým sa tak isto rapidne nezmenili. To sú iba moje laické skúsenosti .

Marceli, myslím si, že by jsi se mohl obrátit na Přírodovědeckou fakultu UK, konkrétně se optat v botanické zahradě Na Slupi nebo v budově v ulici Viničná. Vím, že otázkou čištění vody se tam dlouho a důkladně zabývali. Například čištění přes rákos. Pokud bys nepochodil takto "z ulice", pokusil bych se ti sehnat kontakt přímo na někoho, kdo by ti pomohl. Ale jsem si relativně jistý, že ti rádi poradí či tě odkáží na místa povolaná rovnou. A z Lysé to tak daleko není

Po takomto vysvetlení s tebou jednoznačne súhlasím. Rovnako si myslím, že sklenené a keramické porézne substráty nie sú žiadny zázrak a to ani v súvislosti s odbúravaním rozpustných látok. Mikroskopické póry versus makroskopické bakteriálne kolónie hovoria samy za seba. Pochybujem o tom, že v pôroch takýchto substrátov dochádza vzhľadom na zásobovanie kyslíkom k nejakému efektívnemu prúdeniu vody a už vôbec nie rýchlosťou 4cm/s. Tam funguje predpokladám predovšetkým difúzia a aj tá obmedzene napríklad vzhľadom na upchávanie pórov bakterálnym slizom a podobne.

K druhej časti: Čítal som o fixácii železa vo filtroch ale predpokladal som práve mechanizmy, ktoré som popísal v predchádzajúcom príspevku.
Inak, táto problematika zaujíma aj mňa (ako všetko, čo sa deje v akvárku). Možno by stálo za to osloviť aj nejakých environmentalistov, v súvislosti s čistením odpadových vôd určite nejaké štúdie existujú.

Ano, třeba u nás v Lysé n/L. tekla ještě nedávno z kohoutku voda s koncetrací dusičnanů přesahující 70 mg/l. Teď už je to "v normě" (= těsně pod 50 mg/l).

To naprosto není jasné dokud nemáme analýzu obou vod. Je přece nesmysl si myslet, že jakákoli voda kromě akvarijní (typicky vodovodní) je "čistá".
Na dusičnany je povolená norma 50mg/l. A vodovodní vody blízké této hodnotě nejsou výjimkou. Opravdu snížíte hladinu dusičnanů, pokud takovou vodu lejete pravidelně do všech akvárií? Já bych řekl, že jak kde a jak kdy. Bez dalšího to jasné rozhodně není.

NHKG napsal: Ve většině akvárií se hromadí no3 ...Že se v rostlinných akváriích hromadí přebytečné živiny z přehnojování (a částečně i v důsledku nitrifikace), mi je celkem jasné. Mě by ale spíš zajímalo, jaké "jiné" látky/sloučeniny/parametry určují kvalitu vody pro vodní organismy a přispívají ke stabilitě či prosperitě akvária. Jak je možné, že někde se tvoří mastná hladina a jinde ne; jaktože někde vysoké dávky živin nevadí, zatímco jinde ano; jaktože někde nahromaděný detrit nevadí, zatímco jinde ano. Tom Barr například pěstuje spoustu náročných rostlin v extrémně přehnojené vodě a všechno je u něj super. Mně v akváriu tyto rostliny při vysoké koncentaci živin chcípají a všechno je špatně. Někde musí být rozdíl. Někde musí být nějaké faktory, které přehlížíme. Možná to vůbec nesouvisí s organickou složkou (dekompozicí detritu). Možná, že v míře, v jaké u nás probíhá rozklad detritu, je pro rostliny i živočichy tento proces (i jeho produkty) naprosto neškodný a zcela nepodstatný. Radši bych to ale věděl jistě, než o tom jen spekuloval.

ad 1) Důležité je tam to slůvko "v hlubinách filtračních médií". Nepřu se o to, zda je dostatečně okysličená voda při průtoku filtrem. Zcela jistě je a určitě bakterie ten obsah rozpuštěného kyslíku nijak zásadně nesníží. Mně šlo spíše o to, abych upozornil na detrit zapadlý uvnitř filtračního materiálu (granulí). Když se granule po čase ucpou, tak už podle mě jimi žádná okysličená voda neprotéká (protéká spíše okolo nich, "klouže" po povrchu). A proto tam pak může docházet k anaerobním procesům. To byla moje pointa.

ad 2) Měl jsem na mysli převážně sraženiny fosforečnanů se železem. Několikrát už jsem viděl, že nějaký akvarista vyždímal filtrační materiál (molitan) do nádobky s vodou a naměřil tam extrémně vysoké koncentrace PO4 a Fe. Nevím, jestli nahromaděný detrit může nějak zásadně ovlivnit srážení těchto živin ve filtru (spíše o tom pochybuji). Je to ale pro mě neprobádaná oblast. Přiznám se, že v tom dost tápu, ale rád bych tomu rozuměl. Rád bych věděl, co přesně se ve filtru odehrává, jaké procesy jsou tam nejčastější, co může být největším problémem, nebo které užitečné procesy tam probíhají v největší míře apod. Akvaristé často diskutují o tom, jestli je lepší mít předimenzovaný filtr, jakou roli hraje výkon filtru, jaký filtrační materiál použít apod. Dodnes na to ale vlastně neznáme odpověď. Přitom by nám to mohlo hodně pomoct a určitě by nás to v akvaristice posunulo o velký kus dopředu. Viděl jsem už experimenty, které zkoumaly efektivitu různých filtračních materiálů při odstraňování amoniaku. Podobné experimenty nejsou složité. Možná by stálo zato udělat podobné experimenty, při kterých bychom zkoumali efektivitu filtrů při odbourávání detritu, i když nevím, jaké všechny parametry by bylo nutné sledovat => napadá mě ChSK a BSK. Nevím ale, jestli existují i nějaká souhrnná stanovení cukrů, tuků, bílkovin či podobných sloučenin, které při dekompozici organických látek vznikají. V první řadě by bylo nutné určit, jaké všechny látky při té dekompozici vznikají (a v jakém množství), a pak bychom se mohli pokusit je monitorovat (i když by to asi bylo velmi nákladné). Pokud má někdo znalosti na to, aby dokázal tyto látky identifikovat, budu rád. Pokud budu mít příležitost promluvit si s nějakým biologem, který se tím zabývá, zkusím se také poptat.

Ve většině akvárií se hromadí no3. U rostlinných zase některé složky hnojiva, takže podle mě u naprosté většiny akvárií je jasné, co výměnou vody získáme.

Nemůžeme zkoumat všechno. I v lidském životě, v medicíně aj. se pozornost soustředí na určitý zlomek biologických procesů okolo nás, na ty, které mají praktický význam. Nikdo nedokáže přesně vyhodnotit, jaké všelijaké mikroorganismy kolem nás každou minutou proplouvají. Ba i uvnitř našeho těla převažují organismy, které nemají žádný zřetelný pozitivní či negativní vliv na naše životy.
Věnovat pozornost dusíku-nitrifikaci je logické, protože efekty jsou jasné a důležité. Rozšiřovat záběr má smysl tehdy, pokud identifikujeme problém.
---
Jinak ale souhlasím s tím, že "co získáváme/ztrácíme výměnami vody" je velmi dobrá otázka. Sám mám pocit, že se to paušálně pokládá za prospěšné, aniž by se řešila otázka, jakou vodu vyléváme a jakou vodu naléváme místo ní.

Ahoj Marcel, stotožňujem sa s celým tvojim príspevkom až na jednu drobnosť (hoci tiež nie som odborníkom na filtráciu ), ktorú sme okrajovo riešili aj v súkromnej komunikácii:
Marcel G napsal: To mě vede k závěru, že detrit vystavený působení okysličené vody se určitě rozkládá mnohem rychleji a efektivněji/dokonaleji, než když... ... se usadí v hlubinách filtračních médií.
Myslím, že pri prietokoch, ktoré majú bežné filtre, pokles obsahu kyslíka nie je taký dramatický a naopak vidím to skôr ako Maq, teda, že zrýchlené stabilné prúdenie filtrom je pre mikroorganizmy z pohľadu zásobovania kyslíkom skôr výhodou v porovnaní s pomalším prúdením v nádrži. Ak by tomu tak nebolo, a kyslíka vo filtri by bol deficit, v akváriách bez rastlín a pri hodinovom výkone filtra niekoľkonásobne prekračujúcom objem nádrže, by po pár hodinách musel nastať v celej nádrži dramatický pokles obsahu kyslíka, čo sa nedeje. Niekde, myslím, že na tvojich stránkach si spomínal ako argument, že v pieskových filtroch vodární sa kolónie baktérií sústreďujú iba do prvých niekoľko cm filtračného substrátu. To je ale podľa mňa spôsobené buď tým, že baktérie v ďalších vrstvách nemajú dostatok "potravy", prípadne je rýchlosť prúdenia vody takýmito filtrami naozaj taká, že k tomu poklesu obsahu kyslíka dochádza. No myslím, že pri bežnom akváriovom filtri takáto situácia nenastane.

Marcel G napsal: Filtr může naproti tomu fungovat někdy spíše jako smetiště/shromaždiště organických odpadních látek či anorganických sraženin různých živin. V tomto smyslu pak funguje spíše jako konkurence rostlin, protože je může o některé živiny okrádat/připravovat (nejčastěji se mluví o fosforu a železe).

Druhá vec je (neodporujem, iba uvažujem), že to zhromažďovanie živín funguje predovšetkým formou väzieb na organický materiál zachytený vo filtri. V takom prípade, po určitom čase začne filter okrem viazania živín tieto súčasne uvolňovať späť do vody tak, ako sa dokončuje proces mineralizácie. Uväznené živiny totiž stratia substrát a (chelátové?) alebo fyzikálne (Van der Vaalsove sily a pod.) väzby sa rozpadnú (výnimkou je, ak napr. železo zoxiduje až na Fe2O3). Čiže to, čo si písal podľa mňa platí pri často čistených filtroch. U tých "zanedbaných" ako mám napríklad ja, sa situácia stabilizuje tak, že množstvo zachytených živín je priamo úmerné narastajúcemu množstvu organických látok zachytených vo filtračných médiách, čo pri dobre fungujúcej mineralizácii nemusí byť zásadné množstvo.

Acinonyx napsal: V poslednom rade, nitrifikacia sa neustale omiela preto, ze pokial nefunguje, tak to ludia velmi rychlo zistia a kruto zaplacu, zatial co hromadenie karboxylovych kyselin si asi nikto nevsimne (resp. neuvedomi).Ono s tím úzce souvisí i výměny vody. Nedávno jsem narazil na zajímavou diskuzi na jednom kanadském fóru ( www.plantedtank.net/… ), kde položil jeden vnímavý akvarista zvídavý dotaz, co že to vlastně (kromě těch nahromaděných živin z přehnojování) těmi výměnami vody z akvária odstraňujeme, a proč jsou vlastně ty výměny vody tak prospěšné. Odpověď na tuto otázku tam asi nenajdete (i když pár zajímavých nápadů se tam objevilo), ale pro mě je spíš zajímavé, jak málo se o těchto věcech mezi akvaristy mluví. Většina akvaristů jakoby dělala rovnítko mezi filtrací a nitrifikací, a nezajímalo je nic dalšího. Přitom nitrifikace je v akváriu pouze okrajový proces (jakkoli je důležitý). Více než 99,99% bakterií v našich akváriích není autotrofních (nitrifikačních), nýbrž heterotrofních (převážně dekompozičních). Přesto se dekompozicí detritu (= odumřelé organické hmoty) nezabývají dokonce ani výrobci filtrů. Jakoby tento proces snad ani neexistoval, nebo pro chod akvária a kvalitu vody nebyl vůbec důležitý (přitom nic nemůže být podle mě vzdálenější pravdě).

Vzpomeňte si také na mastnou hladinu, různé zákaly a zabarvení vody, bakteriální povlaky na skle, rostlinách či dekoracích. Tam všude žije obrovské množství bakterií (možná i větší, než v samotném filtru). V literatuře se také uvádí, že zhruba 10% produktů fotosyntézy vylučují rostliny do vody, což je další balíček organických látek, které nám v akváriu vznikají. To všechno tam vzniká a plave, a dokud to heterotrofní bakterie neodbourají, nebo to nezředíme výměnou vody, může nám to tam vesele plavat dál (případně se "to" i hromadit). Co ale to "to" vlastně je, nevím (nebo jen okrajově ... nedokážu to kvantifikovat). Vím ale z vlastní zkušenosti, že filtr (ani samotné akvárium) si s tím moc dobře poradit nedokáže. Proto třeba občas používám skimmer.

Ve filtru nemůže být více okysličená voda než v akváriu, ale může být lépe okysličená než v akvarijním dně. Tak jsem to myslel.

Marcel G napsal: ...Kromě toho přímo v akváriu má k detritu přístup i celá řada dalších organismů (nejen bakterií), jako jsou třeba prvoci, řasy, houby, plísně, plži, krevetky, rybky, rostliny (kořeny), ale třeba i světlo (které také může přispívat k degradaci/dekompozici některých sloučenin).
Presne takto som to myslel. Suhlasim s tym, ze v podstate neexistuju ziadne data na tuto temu (aspon som ich nenasiel, a to som sa snazil prevazne hladat v clankoch zaoberajucich sa cistenim vody pre beznu populaciu (water treatment). Ono je to totizto tak zlozity koktejl latok a bakterii, ze je to skutocne narocna uloha i pre dobre vybavene laboratorium. V poslednom rade, nitrifikacia sa neustale omiela preto, ze pokial nefunguje, tak to ludia velmi rychlo zistia a kruto zaplacu, zatial co hromadenie karboxylovych kyselin si asi nikto nevsimne (resp. neuvedomi). Som si ale isty, ze to vies sam.


Maq napsal: ...V prvním případě je důvodná domněnka, že ve filtru tyto procesy přinejmenším těží z pohybu vody, a tedy dostatku kyslíku...

...Myslím že pokud vývod filtru čeří hladinu, podporuje tak okysličení vody...
Suhlasim, ze v danom pripade filter prispieva k okysliceniu vody (aerobne organizmy mozu fungovat i mimo filtra, v akvariu), ale nie, ze je vo filtri viac okyslicena voda ako vo zvysku akvaria. (Tak som to aspon povodne pochopil.)

P.S. Ospravedlnujem, ze sa dnes vyjadrujem ponekud zmatocne, ale nas labak oslavuje Nobelovu cenu, tak je to tu mierne hekticke.

Přesunu debatu sem: https://rybicky.net/forum/9043