Vallisneria - problém

Když se nedaří valisnériím, je čas položit si tuto otázku: "Jakou mám uhličitanovou tvrdost?"

Taky musím udržovat mech na rozumné úrovni, aby v.spiralis rostla a to mám přes 100 litrů. Mech a cryptocoryna asi nějak vytvářejí vlastní chemismus vody a v tak malé nádržce...

Ahoj. Mám problém s Valisneriami. Akvárium mám aj s valisneriami skoro rok. prvého polroka rástli krásne(viď foto v nádrži "Guppy"). Neskôr sa začal rozrastať Jávsky mach ktorý som trošku zredukoval, kúpil Anubias barteri a Cryptocoryne aponogetonofilia. Všetky rastliny krásne rastú ale valisnerie nie. Vôbec sa nerozmnožujú ako kedysi. Listy neodumierajú rýchlo ale nové dorastajú strašne pomaly a sú také malé krátke a žltozelené ako aj celá rastlina. Myslím že zo živinami nieje problém lebo detritu je tak akurát a ostatné rastú veľmi dobre.
Ak to pomôže tak je to 22 litrove akva, teplota 26 stupnov, a svietim 12-14 hodin 25w žiarovkov.

Včeraj som behal s tu moju po dome jak som ju sadil do akva a mala 180cm škoda že ju nemám odfocenu ale ked budem čistit akva tam vám ju ukážem to bude mať už asi 250

Ahoj. Při zakládání akva jsem dostala od kamaráda taky valisnérku. Okamžitě začala házet odnože a já začala rozesílat balíky zájemcům o tuto rostlinu. Když jsem ale sebrala všechny odnože, najednou se zastavila a nic se asi půl roku nedělo. Přes tu dobu jsem nasadila echinorodus do akva. Až nyní (asi tak měsíc či dva) se mi valisnérka opět dala do chodu a už mám opět asi osm kousků 40cm "malých" rostlinek. Takže u mě ten echinorodus nějak na ni nepůsobí. Slyšela jsem, že valisnérky mají prostě "své dny". Občas se prostě zastaví a čas pak ukáže kdy se jim zase bude chtít do růstu.

Takže to bude asi Echinodorus,ktorý mu vadí,lebo tie mi rastú skutočne pekne rastú,dokonca E.parviflorus-tropica sa aj rozmnožil.

Nerostla mi V. spiralis vedle Echinodoru. Po přesazení do malé karanténky se normálně rozjela (ve zhruba sejné vodě). ...ale jsou na to různé názory - někdo říká, že se nesnesou, jiný, že je to blbost.
Jinak gigantea roste normálně i v tak malém akvárku, ale dost zastíní - rozleze se po celé hladině - má hrozně dlouhé listy (už podle jména).

Mám v 63 litrovom akváriu,osvetlenie 2x18W tieto druhy rastlín:
Hygrophila angustifolia,Sagittaria subulata,Egeria densa,zopár kusov bežných druhov Echinodorusov(bleherae,amazonicus,parviflorus-tropica), a samozrejme aj spomínanú Vallisnériu.Všetky rastliny pekne rastú,jediná,čo skutočne iba stagnuje je Vallisnéria.Viem,že Vallisnériam sa vraj darí v zásaditejšom PH,no podľa mňa problém bude v tom,že jej "vadí" niektorý iný druh rastliny,ktorý mám v akváriu.Zakladám ďalšie akvárko a chcem si z tejto nádrže tam preniesť niektoré rastlinky,hlavne Vallisnérie.Vedel by mi niekto povedať,že ktoré rastlinky sa z tých mojich k Vallisnériám nehodia a pri ktorých by iba stagnovali.Ja tipujem na Hygrophila angustifolia.Ináč v minulosti pri inom zložení rastlín v inom akvárku mi Vallisnéria rastli temer ako burina.

Na likvidaci černý řasy 100 % zabírá Crossocheilus Siamensis, neboli parmička černopruhá. Mam to vyzkoušený. A nemusíš nic okyselovat či máčet kytky v savu atd.

Takže když mi začne trochu zespoda hnědnout či žloutnout valisnerie gig., tak to znamená, že mám měkkou vodu? Nebo to je nedostatkem světla?

Valisnerie nemají rády příliš měkkou vodu (míněna je přechodná, tedy uhličitanová tvrdost). Já mám extrémně měkkou vodu (1-2dKH), což vedlo k tomu, že mým valisneriím uhnívaly konečky listů. Poté, co jsem zvednul UT (dávkuju kávovou lžičku jedlé sody na 100 litrů), dělají mi valisnerie už jenom radost.

Zdarvím! Mám menší problém. Na konci listopadu jsem koupil 3 menší trsy V. Asiatica, po zasazení do akva se jim 1,5 měsíce dařilo (cca nových 10 odnoží). Již tehdy jsem zjistil na okrajích některých (i nových) listů zabarvení okrajů do rezava, následně i uvnitř listů (viz obr.). Pak už byly rostliny hustě prorostlé, tak jsem odstřihnul koncové odnože (ale zároveň nechal koncové rostlinky na původních místech růst). Čím to může být? Malými rozměry akvária, vodou, nedostatkem některých živin, příp. "nesnášenlivostí" rostlin? Nejlépe se v akvárku daří: C. parva a Egeria densa, jávskému mechu, méně pak ostatním cryptocorynám (c. affinis?).

Mel jsem v akvariu Valisnerie a cryptocoryny a javsky mech - plus nekolik rajovcu akvarium houstlo a houstlo az rybicky nemeli skoro moznost pohybu a protrhat neslo jelikoz bylo tak nahusto prorostle odenky valisnerii s cryptocorynami ze nezbylo nez to vse vytrhat a zasadit znova (akvarium bylo bez jakekoliv pece jen obcas bylo dolito a nahazena nejaka ziva potrava) Rovnez velice dobre se me osvedcila kombinace Valisneria gigantea a cryptocoryna giagantea (nevim zda se obe jmenuji gigantea ale kazdy snad pochopi ktere myslim ) jedny vysazene na jedne strane akvaria druhe na druhe strane a navrchu na hladine jak se prolinaji jejich listy tvori hezkou "klenbu" Ted resim jak okyselit vodu jelikoz na likvidaci stetickove rasy by melo pomoci okyseleni (neni kam prendat asi deset 40cm Bichiru )

Koukam že tuhle informaci jsem přehlédl tak se omlouvám.Jinak mě tedy moc potěšila. Pokud se konkrétně tyto dvě rostliny ve Tvém akvu snášejí a rostou tak doufám že u mě tomu bude taky tak a nebude žádný problém. Valisnerka je v podstatě plevel kterej roste jako blázen a člověk to musí krotit v podobě prostřihávání. Ale tahle kryptokorka někomu roste a někomu ne. Mě ano, a pokud by Valisnerka měla negativní vliv na její růst, určitě by šla z aqa ven. tak ať se daří.

...má to někdo vyzkoušené?...
Ale vždyť jsem psal už ve druhém mém příspěvku (26.02.2007 17:52:26), že běžné druhy kryptokoryn i zákrutich mi vždy velmi dobře rostly a stále rostou bez problémů společně ve stejných nádržích, vč. těchto dvou druhů tj. Cryptocoryne pontederiifolia i Vallisneria gigantea. Takže snad vím o čem píšu a stojím si tedy za mým názorem, potvrzeným i dlouholetou praxí, že to, proč někdy některý druh (jakékoliv !) rostliny neroste nebo roste hůře, nelze jednoduše svádět na domnělou alelopatii, ale je to "jenom" o co nejlepším využití nabízených podmínek, jako jsou - světlo, živiny, parametry vody, substrát dna atd. - viz zde: www.akvarijni.cz/…

Mno je hezký si přečíst vaše názory, ale názory které si přečtete v knize a poté je přepíšete sem nikomu asi moc nepomůžou, neboť ať je na tom pravdy cokoliv, má to někdo vyzkoušené? Víte psal jsem to sem proto, protože jsem očekával řádky od akvaristů kteří mají s tímto problémem vlastní zkušenosti. Přítel má zkušenost takovou, že Cryptocoryna Pontederiifolia vs Valisneria Gigantea mu v akvu nedělaly dobrotu. Valisnerka rostla jako pitomá a Cryptokorka ne a ne pořádně vyrůst. Dal ji mě a mě rostla jako pitomá a to pouze pod zářivkou 20 Watt Aqua Glo !!!!!!!! Po přesazení se ji moc nechtělo, a dočetl jsem se že by se přesazovat neměla protože má velmi citlivé kořeny na přesazování. To se mi potvrdilo, ale zhruba po měsíci se zmátořila a ted roste dál - viz foto.Nyní mě kamarád věnoval Valisnerii Giganteu, a mě by se do akva náramně hodila...ale ten problém a Aleopatií....no....prostě jsem to risknul a uvidí se co se stane. Valisnerie je zcela na opačném konci akvária. Nevím sice zda-li to bude něco platné, ale uvidíme po čase. Všem se pak ozvu jak to s jejich růstem vypadá a zda-li je nějaký problém. Všem a za všechny reakce díky.

To Horác - jaký učitel Spíš bych já potřeboval doučit třeba v chemii...
Rataj tento konkrétní článek zřejmě výjimečně myslel dobře, ale napsal blbě.

Zpět k alelopatii a k tomu co píše pan profesor z Dánska.
Podstata článku se týká spíše alelopatie mezi rostlinami a řasami. Autor definuje alelopatii, uvádí některé zajímavosti a alelo-chemikálie vyskytující se u suchozemských rostlin, kde je tento fenomén dosti dobře prozkoumám. Dále stručně popisuje vědecké pokusy, které byly prováděny u vodních rostlin.

Jednak se jedná pokusy, kde bylo experimentováno s buněčnými šťávami z rostlin, druhá skupina experimentů se týká celistvých živých rostlin. Ano, buněčné extrakty z některých vodních rostlin omezují růst jiných, konkrétně okřehku Lemna minor nebo klíčícího hlávkového salátu. Také sedm druhů bahničky (Eleocharis) brání růstu salátových klíčků, pokud se jejich extrakty přidají do substrátu. Síru obsahující extrakty Nitella, Chara a Ceratophyllum brzdí fotosyntézu řas a rostlinného planktonu. U experimentů z celými rostlinami je uváděn případ stolístku Myriophyllum spicatum vylučujícího fenolické látky, které omezují enzymatickou aktivitu sinic. Negativní vzájemné působení mezi dvěma druhy vyšších rostlin bylo prokázáno u bahničky Eleocharis coloradoensis na růst rdestu Potamogeton pecticantus, což je vysvětleno vyměšováním alelo-chemikálií z kořenů, pokud se zavede nucená cirkulace vody přes dno. Ve jiném experimentu ve vztahu řas a rostlin bylo dokázáno, že řasové kultury různých řas redukují růst vodního hyacintu Eichhornia azurea.

Názor autora článku na tyto pokusy je spíše ten, že nemají větší ekologický význam, nehledě k tomu, že alelopatické chování ve volné přírodě nebylo popsáno. K alelopatii přímo v akváriu se autor vyjadřuje skepticky. Cituje Dianu WALSTAD z její knihy „Ekologie rostlinného akvária“, která uvádí na více než 20-ti stránkách řadu případů od zdánlivě bezdůvodného úhynu ryb až po chřadnutí rostlin. Autorka si vysvětluje tyto nevysvětlitelné případy alelopatií vyšších rostlin nebo řas. Což autor článku považuje za velmi nepravděpodobné, neboť dle něj se jedná pouze obecná pozorování a uvedené jevy jsou výsledkem konkurence o světlo, dusík, fosfáty a CO2 ve prospěch vyšších akvarijních rostlin, které pak nepřipouští žádné možnosti rozvoje řas. Podobně také výrok: „některé rostliny v mých akváriích časem zanikají bez znatelné příčiny", nemá rovněž asi s alelopatií nic společného, neboť je pravděpodobnější to, že nebyly naplněny zásadní potřeby mizejících druhů rostlin ve jmenovanému akváriu. Kniha Diany WALSTAD obsahuje pouhý jeden "dobrý" příklad o alelopatii. Když autorka jednou zakusila mohutný úhyn ryb, tak to bylo po očištění skla akvária od řas. Přitom došlo k poškození buněk řas a pokud obsahovaly tyto jedovaté látky, tak se pak uvolnily a dostaly do vody.

Závěr autora - jestli mohou být alelopatické efekty použity v akváriu pro boj proti řasám je: Ne! Muselo by se potom doporučovat, omezovat výměnu vody, neboť výměna vody by byla u boje proti řasám s alelopatickými látkami od akvarijních rostlin kontraproduktivní. Pouze při velmi mírné částečné výměně vody by byly látky schopny se nahromadit v účinné koncentraci, pokud vůbec tyto účinky existují.

P.S. Pátral jsem po uvedené knize D.Walstad a objevil jsem její "koncepci" zde - www.volny.cz/… Úsudek ať si udělá každý sám , ale v akváriu kde základ dna tvoří zahradní hlína a kde odkalování a výměny vody jsou nepotřebné, se pak můžeme dočkat čehokoliv, včetně domnělé alelopatie

Biologie, chemie, fyzika ... to je moje. Ale řeči mi nikdy moc nešly. Jsem němčinář, aber mein Deutsch ist sehr schrecklich.

Vai: "...K alelopatii jsem zrovna našel zde jeden pěkný odkaz..."

Díky za připomenutí - na tento materiál jsem kdysi narazil při tom, když jsem "kontroloval" Rejpala, jestli náhodou něco podstatného při tvorbě svých stránek nepřehlédl...
(Pozor - to byla nadsázka! )
Mám jeden menší problémek - v domnění, že si vybavím zdroje, zhusta tyto neukládám do paměti počítače a spoléhám na tu svoji. Bláhově...

To Horác: Jenom PONĚKUD?!
Pokud vám dělá problém němčina, na hlavní stránce Tropicy si můžete přepnout do angličtiny.
www.tropica.com/…

Sakra, koukám, že jsem tu prošvihl docela zajímavou diskusi :o). Vai, můj Velký učiteli, díky Vám jsem kdysi přestal věřit na alelopatii mezi vodními rostlinami :o) ... Ale Sidonius mou "nevírou" poněkud otřásl ... Copak jste vyčetl v tom německém článečku? Jsem jedno veliké ucho :o).

Ještě poznámku: Odkazovat na články pana Rataje mladšího může být někdy značně kontraproduktivní, neb jeho pseudoteorie a bludy jsou velmi zákeřné a na první pohled někdy těžko odhalitelné (chystám o tom celý článek :o).

Například ve Vámi zmiňovaném článku píše: "Tyto látky, především nitrátový NO3 iont a oxid uhličitý CO2 výrazně okyselují vodu. ... Pokud rostliny nejsou schopny tyto látky dostatečně odčerpávat/pomalý růst,slabé světlo/voda v akváriu se stává kyselou."

Dusičnanový aniont je sůl velmi silné kyseliny a proto je velmi slabou zásadou. Nemůže odštěpit proton ani přijmout volný elektronový pár a tudíž NENÍ kyselý. Tvrdit, že okyseluje vodu, může jen zatvrzelý, chemii absolutně neovládající ignorant. Dusičnan souvisí s nízkým pH jedině tím způsobem, že se při jeho vzniku (tj. při bakteriální oxidaci amonného iontu) uvolňují protony. To, jestli nějaká rostlina pak dusičnan z vody odčerpá (nebo neodčerpá), nemůže mít na takto snížené pH žádný vliv. Jinými slovy: Tento článek je klasickým příkladem Ratajovy hlouposti, nevědomosti a překrucování faktů. A je velmi smutné, že právě takový člověk má tak obrovský vliv na českou akvaristiku ...

To Norton, to je jasná věc

Dostal jsem se sem až teď a vidím, že už Norton z knihy citoval...

Všem bych chtěl moc poděkovat za to že toto téma nenechali bez povšimnutí a každý se k tomu nějakým způsobem vyjádřil. I z toho "mála" co zde popisujete se dá něco použít,a o zbytku se snad dozvíme z odkazů jež jste někteří přiložili. Budu moc rád když i nadále budete debatovat a přikládat nové příspěvky sem k tomuto tématu. Je přeci jen lepší podívat se sem na tyto stránky než se zabývat zdlouhavým vyhledáváním v jiných rubrikách. Tak ještě jednou díky a všem akvaristům přeji hodně zdaru. Jo a kdo bude mít chuť tak koukněte na moje akvárium a ohodnoťte.

... v sobotu o tom dáme řeč Pavle.

Sám mám zkušenost takovou, že pokud jsem měl v akváriu pouze valisnerii tak šla jak divá a i mi dost kvetla... Ale pak jsem si od strejdy donesl asi 5 rostlinek Kryptokoryny aponogetifolie a valisneria v tom okamžiku začala chřadnout, až jsem ji musel odnést do akvaristiky... Po té co jsem měl akvárium zarostlé kryptokorinou a microsoriem, jsem si jednou pořídil echinodor, rostl opravdu nááádherně, měl jsem ho přes půlku mě 100l nádrže...Musím dále podotknout že jsem na 100l svítil pouze jednou 11W DZ zářivkou... A vše rostlo parádně...

Pozor posun pH do výrazně zásaditých hodnot právě díky působení některých druhů rostlin nepopírám! Viz asimilace, využití CO2 z hydrogenuhličitanů, biogenní odvápnění, čímž se pH může zvýšit až na hodnotu 9 i více !
Jinak zde zmiňované běžné druhy kryptokoryn i zákrutich mi vždy velmi dobře rostly a stále rostou bez problémů společně ve stejné nádrži, vč. těch dvou druhů v nadpisu tématu.

to Sid:
K alelopatii jsem zrovna našel zde jeden pěkný odkaz: www.tropica.com/…
... jdu to pomalu louskat

No právě, o to víc mne to zajímá!

"...než-li nějakým chemickým působením..."
Uvidíme časem - alelopatie je fenomén dosud dostatečně neprobádaný...

Děkuji za informaci. Uznávám, že zde může být začínající akvarista "napaden" nápadem monokulturou rostlin "okyselit" či naopak "zesásadit" vodu ve svém akváriu. Diskuse ovšem začala na téma "Kryptokoryna vs. Zákruticha". V citaci pana Ing. Rataje st. jsem MĚL zvýraznit part o tom, že dle jeho názoru je možné tyto rostliny pěstovat v jedné nádrži společně. A pokud jsem to pochopil správně, spíše se vzájemně mohou omezovat fyzicky, než li nějakým chemickým působením. Alespoň v mém případě se snažím "dopídit" zda je toto pravda, či nikoli. Upozorňuji, že nejsem botanik, tudíž bez jakéhokoli odporu se nechám poučit.

Ach jo... proč zde vytahujete čtvrtstoletí staré nesmysly o silném okyselování vody některými rostlinami?
Už vidím některé akvaristy, jak se zde v dalším tématu ptají, že potřebují snížit pH a které rostliny si tedy mají kvůli tomu pořídit.

Takže, to co tvrdil opakovaně Rataj od 70-tých let minulého století (a jiní čeští autoři od něj bezhlavě ve svých knihách opisovali), pak později v klidu vyvrátil a jak tomu ve skutečnosti opravdu je, to jej "napadlo" napsat v tomto článku - www.rataj-spk.cz/…

Otravuji tady kolegu Pula Ramona s citáty a přitom sám jsem nalezl k uvedenému toto:

Citát z knihy "333xjak a proč" 1982, odpověd na otázku č. 229. "Je pravda, že se některé akvarijní rostliny navzájem nesnášejí?"

"Vodní rostliny nemají stejné nároky na vlastnosti prostředí. Svými životními pochody prostředí také různým způsobem ovlivňují a mění. Ponecháme-li vegetaci v akváriu živelnému rozvoji, stane se často jeden botanický druh dominujícím a jiný rostlinný druh se přestane vyvíjet nebo hyne. Proto je třeba osázet nádrž velkým sortimentem rostlin a udržovat každý druh jen na ploše, kterou jsme mu určili.
Nerostou-li některé zvolené druhy, není to pro vzájemnou nesnášenlivost, ale protože naše akvárium pro ne nemá vhodné podmínky. Nahradíme je proto novými a nedopustíme, aby prostor, který jsme jim určili, zarostly prosperující druhy šířící se ze sousední plochy.
Jiná je situace, pěstujeme-li v nádrži výhradně určité typy rostlin, které např. silně okyselují vodu. Tak např. máme v nádrži kameny porostlé mechýřkou jávskou (jávským mechem), kořeny kapradinou, např. hnědovkou krídlatou (Microsorium pteropus), a ze zakořeněných rostlin převládá. Cryptocoryne cordata nebo příbuzné druhy. Do takto vyhraněného společenstva nemůžeme s úspěchem vsadit osamocenou rostlinu z čeledě Alismataceae, např. Echinodorus cordifolius nebo Sagittaria graminea var. platyphylla.
Pokud se nechceme specializovat jen na určité biotopy nebo rostlinné čeledě, je správné volit do jednoho akvária od samého začátku druhy, které mají odlišné vlastnosti, čímž se navzájem doplňují a brání si v přílišném posunu pH.
Vrátíme-li se ke starší literatuře, je naprosto nesprávné např. tvrzení, že se zakrutichy (Vallisneria) nesnášejí s kryptokorynami. Takové tvrzení bychom museli přinejmenším upravit nebo upřesnit v tom směru, že např. Vallisneria spiralis muže při samovolném přemnožení potlačit růst druhu Cryptocoryne cordata. Na druhé straně ve společnosti Vallisneria spiralis poroste výborně Cryptocoryne affinis nebo C. balansae. Jiné druhy zakrutich naopak porostou spolu s Cryptocoryne cordata velmi dobře, ,napr. Vallisneria gigantea nebo V. denseserrulata. Prostě jak rod Vallisneria, tak rod Cryptocoryne obsahují druhy milující vodu měkkou a kyselou i druhy dobře snášející vodu tvrdou až velmi tvrdou a neutrální. Vždyť některé kryptokoryny rostou jen v kyselých bažinách a huminovými kyselinami bohatých potocích, jiné rostou přímo na vápencovém písku v silně alkalické vodě (všechny druhy z Vietnamu a některé z Thajska i malajské oblasti) A rod Vallisneria se vyskytuje skoro na celém světě a má druhy s nejrůznějšími nároky na životní prostředí.
Opakujeme však, že máme-li v nádrži 10-15 druhu rostlin v dostatečném poctu a udržujeme-li kterýkoli z nich před přílišným zbujením, nesetkáme se s žádnou formou vzájemné nesnášenlivosti u rostlin." Autor Ing. Karel Rataj, CSc. st.

BTW zmiňovaný Stanislav Frank, CSc. je spoluautorem citované publikace...

Citovat samozřejmě můžu, až přijdu z práce, tak to sem hned přidám

I mne by zajímalo, odkud jste čerpal info, které mi (doufám!) dává za pravdu.
Můžete z ní případně citovat?
Děkuji. (Nestíhám...)

Nevím přesný název (nejsem teď doma, až budu tak se podívám), ale myslím, že se to jmenuje: 365 otázek a odpovědí! Přímo je tam jedna otázka o snášenlivosti rostlin mezi sebou a příklad uvedeno kryptokoryny a zákrutichy - že se obecně tyto dvě rostliny nemají rády, ale tvrzení, že všechny druhy těchto rostlin k sobě nejdou, je prý mylné (zvláště se prý tato informace dá vyčíst ve starších publikacích). Prý existují i druhy, kterým se spolu bezproblému daří...

Mohu vědět která publikace to byla? Velmi mne tato problematika zajímá.

Takže teď jsem se začetl do jiné publikace, a opravdu musím uznat, že asi máte pravdu! Přímo tam tuto problematiku probírají s tím, že je to blábol!
Takže omluva je na mé straně.....

Vzdávám to.
Na samý konec poznámka: některé bláboly se (nejen) v akvaristických příručkách tradují.

Já mám v akváriu všechny zmíněné druhy a žádný problém nevidím. Pokud zřejmě nejsou těsně vedle sebe tak si navzájem nevadí.

Akorát jsem se snažil přispět do diskuze, tím co jsem vyčetl... zase si nemyslím, že by do akvaristické knihy psali bláboly! Pro mě osobně stačí to, že bych k zakrutichám nikdy kryptokorynu nedal! A to jsem nečetl jen zde u pana Franka, ale i v jiných publikacích....

To Jiří:
Údajně "okyselující" kryptokorýny jsou doporučovány z tohoto titulu k živorodkám?
To jako, že běžným druhům živorodek vyhovuje spíš kyselá voda?
Souhlasil bych s názorem, že kryptokorynám (přestože jsou k pH jako většina rostlin značně tolerantní) vyhovuje spíš mírně kyselá voda. Narozdíl od těch běžných živorodek...

To Paul Ramon: Já to taky čtu - ve vydání z r. 2000 na str. 168, , ale nesedí mi to.

Paule Ramone, nemám nic proti velikánovi čs. akvaristiky ani proti vám, ale:

"...kryptokoryna, hnědovka a měchýřka biologicky odvápňují (dekarbonizují) vodu, tj. zbavují ji uhličitanů. Tím už sama o sobě klesá hodnota pH vody v akváriu..."

je výrok, se kterým je mi zatěžko souhlasit. Biologicky odvápňují vodu všechny rostliny, které jsou schopné využívat jako zdroj uhlíku hydrogenuhličitany, přičemž průvodním jevem není pokles, ale naopak zvýšení hodnoty pH vody...

O kryptokorynách se to traduje,slyšel jsem to i od starších akvaristů,a doporučují se hlavně k živorodkám.

Pouze jsem psal, co jsem vyčetl...

Že se mezi sebou některé rostliny nemají rády tomu se snad dá i věřit , ale že okyselí vodu ve společenském akváriu kde je od každého druhu jen pár rostlin, tomu už bych nevěřil.

Jak už tady zaznělo - opravdu kryptokoryny a Vallisnerie se spolu prý v jedné nádrži pěstovat nemají....viz citace z knihy Akvaristika od Stanislava Franka. ..."například se vzájemně vylučuje kryptokoryna a zakruticha, hnědovka a šípatkovec, měchýřka a stolístek apod. V podstatě je zde důvod dvojí. Kryptokorynám například stačí slabší osvětlení než zmíněným zakrutichám. Proto však ještě nelze řící, že kryptokoryny vyžadují stín, jak se mnohdy traduje, naopak mnohým druhům se výborně daří i na výslunní. Mimoto kryptokoryna, hnědovka a měchýřka biologicky odvápňují (dekarbonizují) vodu, tj. zbavují ji uhličitanů. Tím už sama o sobě klesá hodnota pH vody v akváriu, a připočteme-li, že navíc vylučují do vody slabé kyseliny, snadno pochopíme, že zakrutichám a stolístkům se v jejich společnosti trvale dařit nebude..."

Mě společně v akvárku nechtěla růst gigantea a C.aponogetifolia.Jakmile jsem odstarnil chřadnoucí giganteu aponogetifolia začla růst jako šílená,pouštěla jednu odnož za druhou a listy měla skoro půlmetrové.

Podle mne je to spíš o tom, co uvádí Poppy - rozdílné nároky obou rostlin.
Na druhou stranu existuje ALELOPATIE rostlin = produkce chemických "zbraní", kterými se rostliny brání např. parazitům, ale i konkurenci jiných rostlin.
Každopádně je tato oblast (zejména v případě vodních rostlin) málo prozkoumána. Jsou však už známy jisté poznatky vyvracející argument, že pro vodní rostliny jsou takové prostředky zbytečné, když je odnese voda...

Také by mne to zajímalo! Z vlastní praxe: cca dva měsíce mám v obou nádržkách Cryptocoryne beckettii spolu s Vallisneria asiatica a prozatím v pohodě. Obě rostliny se mají čile k světu... Vellisnerie se "roztahují" a Cryptokorynu jsem minulý týden "redukoval a přebytky rozal.

Také jsem slyšela,že se k sobě některé rostliny nehodí.Kryptokoryna,anubias prý okyselují vodu a valisnerky naopak.Někdy se stane,že se kryptokoryna úplně rozpadne.taky by mě zajímalo co je na tom pravdy.

Mozna mate jinou kvalitu vody,a kazde rostlince vyhovovala voda jina.