Řasy a živiny

Mam dotaz. Teorie je to sice pekna a zajímavá ale co potom tohle: Nadbytek jednoho prvku, způsobí blokaci prvku jineho? Jakto, ze při dodavani kvanta zivin tato situace nenastane?

...Už před přidáním KNO3 jsem dost hodně přidával samostatně K2SO4 a různě experimentoval. Opravdu to bylo dusičnany...
Třeba toho K předtím dost nebylo.

pak je jeste moznost ze uz mas takovou zkusenost, ze poznas nedostatek zivin podle rustu rostlin a dalsich organismu....

testy jsem prohanel hlavne ze zacatku, tedka si obcas pujcim podnikovej presnej pH metr, pripadne jednou za nekolik mesicu projedu klasiku NO3, GH a KH

Každý si trošku hájíme svoji zkušenost a snažíme se jí sdělit dále a to je hlavním účelem takovýchto diskusních fór. Moje názory jsou velmi často označovány za konzervativní, ale já s tím nemám problém.
Já bych rozhodně neřekl, že jsou tvé názory konzervativní. Jak jsem už napsal, v zahraničí by tvůj přístup nazvali jako LOW-TECH. Já nikomu nechci vnucovat mohutné hnojení a dodávání CO2, to ne. Je to jen o přístupu, který si každý vybere. Ty jsis vybral LOW-TECH nádrž s nízkým osvětlením, bez CO2 a s minimální údržbou- proč bys taky zakládal HIGH-TECH nádrž, když jsou tvou prioritou cichlidy a pravděpodobně minimální údržba, to by jsi byl sám proti sobě. DaDaS ale psal, že chce, aby mu krásně rostly rostliny, má přípravu na CO2 a má vysoké osvětlení. V takovém případě jsem mu tedy odpověděl tak, aby ho nečekal neúspěch a zklamání. Pokud by totiž akvárium s takovým osvětlením provozoval podle tvé metody, rostly by mu řasy a rostlinám by se nedařilo - viz. mé předešlé příspěvky.
Poradil jsi mu v podstatě správně - ubrat světlo, takže by už ani nepotřeboval to CO2. Já jsem ale z jeho příspěvku spíš vycítil, že má zájem o tu high-tech nádrž, proto jsem mu taky odpověděl.
ono je dobre si ten test zkontrolovat... vodovodni voda je pravidelne testovana a vysledky jsou verejne dostupne, takze jsem schopen diky nim +- odhadnout jestli ten test ukazuje aspon radove spravne, pripadne ukaze trend (vzestup, pokles).... je taky jak ten test je stary a jak byl skladovan a od koho je.... ale to se resi v jinem vlakne.....
Ano, přesné parametry akvarijní vody jde zjistit, ale stojí to i nějaké peníze a hlavně čas a úsilí. Asi nejlepší metodou je kalibrace akvarijního testu: www.rostlinna-akvaria.cz/… ale ruku na srdce, komu se chce s tím takhle patlat?
Což nemuselo být zásluhou NO3, ale K...
Už před přidáním KNO3 jsem dost hodně přidával samostatně K2SO4 a různě experimentoval. Opravdu to bylo dusičnany.

...Rostliny ale stále po půl roku nerostly, takže jsem nakonec přihnojil KNO3 a ejhle - krásný růst rostlin a žádná řasa...
Což nemuselo být zásluhou NO3, ale K...

ono je dobre si ten test zkontrolovat... vodovodni voda je pravidelne testovana a vysledky jsou verejne dostupne, takze jsem schopen diky nim +- odhadnout jestli ten test ukazuje aspon radove spravne, pripadne ukaze trend (vzestup, pokles).... je taky jak ten test je stary a jak byl skladovan a od koho je.... ale to se resi v jinem vlakne.....

a von je rozdil kdyz v akva vode nameris 2°dKH, ve vodovodni 3-4°dKH a po pridani vapence se v akvarku dostanu na cca 5°dKH, navic je to videt i na rostlinach

a dalsi dulezita vec je zpusob a delka skladovani hnojiv....

ne vsici maji zdrojovou vodu, jenz vyhovuje potrebam akvarek....

Souhlasím s Tvým názorem na testy a testování vody, taky žádný testy nevlastním, obsah dusičnanů ve vlastní studni zjištěn laboratorním rozborem pitné vody. Není pravdou, že bych nedoporučoval hnojení. Kdo hnojit chce a myslí si, že tomu rozumí a ví co dělá tak proč ne. Tvoje názory respektuji a stránky na něž dáváš tak často odkazy jsem znal i před tím a jistě ty informace tam uvedené budou pro nejednoho akvaristu přínosem. Každý si trošku hájíme svoji zkušenost a snažíme se jí sdělit dále a to je hlavním účelem takovýchto diskusních fór. Moje názory jsou velmi často označovány za konzervativní, ale já s tím nemám problém.

Rozhodně to považuji za lepší metodu než doporučit hnojení do vodního sloupce právě bez těch znalostí parametrů vody.
Podle tvého předpokladu by člověk nemohl hnojit nikdy. Parametry vody by jsi zjistil pouze laboratorním testem a pokud nejsi chemik a nemáš laboratoř, tak skutečné hodnoty živin v akvarijní vodě nikdy nezjistíš. Na akvarijní testy bych se vůbec nespoléhal, protože už jsem zažil, že mi test ukazoval 50 mg/l dusičnanů a já jsem nepřihnojoval, protože jsem žil v domění, že mám dusičnanů dostatek. Rostliny ale stále po půl roku nerostly, takže jsem nakonec přihnojil KNO3 a ejhle - krásný růst rostlin a žádná řasa. Koupil jsem další test a ten zase ukazoval 0 mg/l. Od té doby odmítám používat akvarijní testy, protože jenom pletou lidi.

Já tu výměnu vody doporučuji právě proto, že neznám její parametry, protože si myslím, že se tím akváriu nemůže ublížit. Rozhodně to považuji za lepší metodu než doporučit hnojení do vodního sloupce právě bez těch znalostí parametrů vody. Každý máme nějaký názor na věc a třeba i nějakou tu utrpěnou zkušenost s danou problematikou.

Dobrá poznámka. Dodávání živin není jen o dusičnanech, které jsou právě obsaženy ve vodovodní vodě(jak kde) ale i o stopových prvcích, železu a draslíku, které ve vodovodní vodě chybí úplně a pokud je nedodáme hnojením, rostliny neporostou. Ať už ve formě jílových kuliček či v PMDD - tenso cocktail či CSM+B.
Žádných problémů s alkalitou se neboj, já mám extrémně měkkou vodu(až tak, že dodávám vápník a hořčík, aby měly rostliny dostatek minerálů. Toto si pro pochopení problému přečtěte: www.rostlinna-akvaria.cz/… ) a dodávám zároveň kvanta CO2 a problémy nemám.

navic bych chtel podotknout ze prazska voda je dosti mekka a ma i nizkou alkalitu, takze pokud rozjedes CO2, zacnes mit problemy s alkalitou

navic posledni dobou vzrostl obsah NO3 z cca 25mg/l na cca 36mg/l

mam sice jbl flordepol ve dne ale o cast jsem prisel pri trhani prerostlych echynacu, takze pro zatim hnojim darovanym color FE+ (cca 1ml denne do cca 55L cisteho objemu, zarivky 3x18W, CO2 z burcaku + mramorova drt ve filtru -Antistres II )
na rostlinach je to krasne znat, nez se vycerpalo hnojeni do dna tak jsem nemusel vubec prihnojovat rostliny rostli jak sileny (vymizely skoro vsecky rasy v cetne zelene vlaknite), ale asi po necelem roce od zalozeni zacaly projevovat priznaky nedostatku FE, proto jsem zacal prihnojovat do vodniho sloupce

Já jsem toho názoru, že vodovodní voda živiny obsahuje a to i ta, která je naprosto čistá. Těch živin tam třeba není tolik co ve vodě studniční, ale jsou tam a právě proto radši doporučím aplikovat častější výměnu vody a tím přihnojovat a zároveň tu akvarijní vodu zbavovat těch nespotřebovanejch a nadbytečnejch látek.
Těch živin je tam opravdu zanedbatelné množství(samozřejmě záleží jak kde), nemůžeš totiž radit někomu, že má pohnojit výměnou vody, když neznáš jeho vodu - navíc v tomto případě, kdy je v akváriu mnoho světla by ani voda bohatá na živiny nestačila a bylo by nutné stejně ještě přihnojit. Nehledě na to, že tam nejsou skoro žádné ryby, takže ani trus potažmo živiny. Ty v tvojí nádrži hnojit nemusíš vůbec, protože máš nízké osvětlení - asi 0,25 W/l a navíc tam máš plno cichlid produkujících živiny a CO2. Rostliny máš pomalurostoucí a vodu bohatou na dusičnany. Tobě to funguje a fungovat bude, protože(ač jsi pravděpodobně dosud neznal tyto principy) se jich držíš. To ale neznamená, že když to funguje tobě, bude to fungovat i v úplně jiné nádrži, s jinou vodou, osádkou, světlem atd..
Rozhodně bych byl opatrnej s doporučením, "po výměně vody řádně pohnojit", to si myslím, že není dobrá cesta pro někoho, kdo s tím nemá žádný zkušenosti, tady si myslím že pravidelný a spíš menší dávky.
Tady nesouhlasím. Všude slyším takové to pravidlo pana Rataje - "když nevíte jak hnojit, tak raději nehnojte vůbec" nebo tak nějak, tak s tím dost nesouhlasím. Ono nikdy neuškodí alespoň lehce přihnojit. Pro ryby jsou škodlivé až opravdu vysoké hodnoty a ty při decentním hnojení a PRAVIDELNÉ VÝMĚŇĚ VODY nelze skoro nikdy dosáhnout(pokud nemáte opravdu silně obohacenou vstupní vodu). Proto nevidím jedinný důvod, proč nehnojit. Někdo říká, že nadbytečné živiny způsobují řasy, to je ale opravdu nesmysl. Sám jsem si to vyzkoušel a poté i probíral na zahraničních fórech. Viz ještě jenou tento odkaz: www.rostlinna-akvaria.cz/…
Rozhodně není tvůj pohled na věc zastaralý a nemoderní. V zahraničí existují stovky akvaristů, kteří znají tyto principy a provozují tzv. low-tech akvária, kdy nedodávají CO2, eventuelně nepřihnojují. Proč taky, když ti to krásně funguje. HaDaSovi by to ale podle tvých rad nefungovalo, jak už jsem napsal, je totiž v úplně jiné situaci. Já tě obdivuji jako chovatele cichlid a mnohokrát jsem si od tebe odnesl hodně cenných rad o chovu skalár tady na fóru, ale v této oblasti si ti dovolím oponovat, protože mám o hodně větší zkušenosti s pěstováním rostlin a odstraňováním řas.
Jinak abyste si někdo nemysleli, že tady jen tak plácám, tak přidávám odkaz na mé akvárium: www.akvarko.cz/…

Vypusť z hlavy ty údaje o svítivosti - ty jsou příliš složité a jenom by tě zmátly. Základem je si uvědomit příkon tvých zářivek(měří se ve W a je to v podstatě to, kolik zářivky sežerou energie), ten by tedy měl být těch 58 W, což dává zhruba 0,5 W na litr akvarijní vody. Tím bych se řídil. Některou zářivku/y vypni aby ses dostal tak na těch 0,3 W na litr. Pokud sis přečetl můj předchozí odkaz, zjistíš, že ty řasy způsobuje právě nadměrné osvětlení(a čpavek), proto musíš zatím oslabit osvětlení. Až porostou bujně rostliny a nebudou jim opadávat listy(nebude žádný čpavek), potom můžeš rozsvítit všechny zářivky.
Teď ti řeknu, proč se dařilo ve tvém "Kamenolomu" tak dobře rostlinám i bez CO2 a hnojení. K tomu ale potřebuješ znát souvislosti: rostlinna-akvaria.cz/… přečti si tento článek. Ve zkratce se tam píše, že světlo je jakýsi plynový pedál a když na něj šlápneš(víc svítíš), rostliny rostou rychleji a tím pádem mají větší požadavky na živiny a CO2. Když má někdo osvětlení 1W na litr, potřebuje strašně moc hnojit a přidávat CO2, jinak mu začnout růst řasy, protože by jinak rostliny hladověly a jejich opadané listy by způsobily čpavek(čpavek+světlo=řasy). Tvůj Kamenolom je ale přesný opak - svítil si strašně málo(18W na 100 litrů, což dává 0,15 W na litr) takže si logicky nepotřeboval hnojit ani přidávat CO2. Navíc jsi tam měl dost rybek(skoro přerybněno), které dodávaly živiny ze svých odpadních látek. V novém akváriu máš ale víc světla - čtyřnásobně, takže musíš přidat i čtyřnásobně hnojiva a CO2 - proto rostliny hladoví, nerostou a způsobují čpavek a následně řasy. Všechno souvisí se vším, jen to chce trochu pochopit principy.
Nevěřm, že tomu PMDD úplně rozumíš, doporučuji ti si přečíst tento článek: www.rostlinna-akvaria.cz/… a nekupuj PMDD v balíčku, ale jako jednotlivé chemikálie, ketré potom rozpustíš ve vodě a budeš dávkovat podle této kalkulačky: www.rostlinna-akvaria.cz/… protože není dobré to tam jenom lít a nevědět, kolik čeho tam přidávám.
Ano, s výměnou vody souhlasím - odstraníš z akvária přebytečný čpavek, ale musíš po výměně vody i přihnojit, aby rostliny při tak velkém osvětlení nehladověly. Pořád je to logické. Četl jsem si o tvém boji s řasami ve tvém deníku a řeknu ti, proč tehdy řasy zmizely: měnil jsi často vodu, omezil svícení a krmení: Eliminoval jsi totiž čpavek - výměny vody a méně odpadu z krmiva a zároveň jsi omezil světlo. Postupoval jsi přesně podle tohoto odkazu: www.rostlinna-akvaria.cz/… a vyplatilo se ti to, jenom jsis to neuvědomoval. Nemusel jsi ale po každé výměně vody přihnojovat, protože jsi měl málo světla, takže rostliny nepotřebovaly mnoho živin.
Je třeba pochopit tyto souvislosti a čeká na tebe krásné akvárium.

Já jsem toho názoru, že vodovodní voda živiny obsahuje a to i ta, která je naprosto čistá. Těch živin tam třeba není tolik co ve vodě studniční, ale jsou tam a právě proto radši doporučím aplikovat častější výměnu vody a tím přihnojovat a zároveň tu akvarijní vodu zbavovat těch nespotřebovanejch a nadbytečnejch látek. Rozhodně bych byl opatrnej s doporučením, "po výměně vody řádně pohnojit", to si myslím, že není dobrá cesta pro někoho, kdo s tím nemá žádný zkušenosti, tady si myslím že pravidelný a spíš menší dávky. Určitě je dobrý si přečíst ty odkazy který jsi dal. Já k tomu hnojení přistupuji taky tak, že když se nejedná o vyloženě rostlinný akvárium, tak s hnojením do vodního sloupce jsem velmi obezřetnej, protože zdroje živin v podobě krmení a výkalů ryb se zde nabízejí. Můj pohled na věc je asi trošku zaostalej a nemoderní, ale když mě to tak funguje.

Zaprvé Ti děkuji za Tvé rady a postřehy. Určitě si je nechám projít hlavou a po rychlém prostudování je třeba i všechny využiji. Přeci jen, se stavem který nyní mám v akva, jsem se zatím nikdy nesetkal. Není to sice žádná katastrofa, ale nechci čekat na kalamitní stav.
A teď trochu na vysvětlenou. Osvětlení jak je uvedeno, tzn. 2 x 18W (Osram) - svítivost 90W (jedné se o dvě zářivková svítidla, kdy jedno je umístěno při pozadí akva a druhé v popředí akva. Údaje jsou převzaty z dat uvedených u daného výrobku. Jestli je pravdivý, tak o tom se dá spekulovat. Faktem je, že když se tyto dvě zářivky "rozžhnou", tak je to opravdu síla. Asi jsem to opravdu přehnal. Výměna trubice by neměl být žádný problém. Otázkou je, zda-li je to nutné, protože každá má svůj vlastní spínač. Osvětlení 2 x 11W (Osram) opět znamená dvě menší zářivková svítidla, tentokrát sériově, na ose akvária. Opět každé s individuálním spínačem. Ve všech svítidlech samozřejmě mohu vyměnit zdroje. Takovéto rozmístění jsem použil proto, abych v budoucnu mohl různě kombinovat, a vychytat ideální osvětlení. Toť asi vše ke světlu. Samozřejmě že pokud jsou mé myšlenkové pochody zcestné, rád si nechám poradit.
Co se hnojení týče, tak v tom jsem absolutní laik a musím si to dostudovat. V předešlém akva (Kamenolom), jsem nehnojil, nepoužíval CO2, a rostlinám (většina jich je právě z Kamenolomu) se dařilo velmi dobře. Když říkám dobře, tak tím myslím, že rostly do výše, vyhazovaly jednu odnož za druhou či se rozvětvovaly a neskomíraly. Řasy byly, a až na jeden exces, v normálu. Tzn., že akva nebylo bez řas, ale bylo jich minimum. Protože chci ale mít toto akva více zarostlé a trochu se ponořit i do pěstování rostlinstva, tak se samozřejmě "vědečtějším" postupům nebráním. O PMDD jsem toho již nastudoval hodně zde na stránkách, ale i při četbě článků z jiných zdrojů. Takže o tomto typu hnojení jsem v obraze. Co se hnojení do dna (kuličky) týká, tak o tom sice vím že existuje, ale to je asi tak vše. Na CO2 mám přípravu, takže jsem s ním počítal již při zakládání akva. Ze všech zdrojů ale na mne vykukuje, že není jeho nucené plnění vhodné do nezarostlých akvárií.
Zeo-Carb byla moje hovadinka. Už tam není. Nechci to nějak rozebírat. Prostě jsem jej tam dal.
Výměna vody se mi ale osvědčila při již zmiňované expanzi řas v předešlém akva. Proto s Romane v tomto souhlasím.
Ještě jednou Ti děkuji za Tvé postřehy a rady.

Uff, tak jsem si trochu prostudoval tvou nádrž a našel jsem tam několik základních chyb, které logicky vedou k těm řasám. Jenom nerozumím tady tomu popisu osvětlení: "2 x 18W (Osram) - svítivost 90W + 2 x 11W (Osram) Celkem 202W (lze libovolně kombinovat)" přece 2*18 je 36W a 2*11W je 22W= 22W+36W = 58W tak jakých 202W?
Další zásadní chyba je v hnojení: máš málo živin a místo aby jsi začal pořádně hnojit, tak přidáš do filtru Zeo-carb. Tady zásadně nesouhlasím s romant, který radí přidat jen jílové kuličky do dna, které tě určitě samy nespasí, protože ve vodě(podle tvých naměřených parametrů) evidentně chybí NPK, které dodáš pomocí PMDD do vodního sloupce. Takže koupit jílové kuličky z toho odkazu + přidávat pravidelně a dostatečně PMDD. Jestli váš strach z hnojení pramení z pocitu, že porostou řasy, tak přemýšlíte špatně, protože už bylo mnohokrát dokázáno, že řasy v akváriu nezpůsobují živiny, ale amoniak, který se tvoří rozpadem listů rostlin, které rostou špatně, proto musíte zajistit dostatek živin, aby prosperovaly. Toto bych si rozhodně přečetl, protože je to pro tvůj budoucí úspěch/neúspěch s pěstováním rostlin klíčové: www.rostlinna-akvaria.cz/…
Další chybou je nepoužívání CO2. Samozřejmě, jde se bez něj obejít a rostliny porostou přijatelně, ale to platí jen pro akvária s nízkým osvětlením a to není tvůj případ. Opět, pokud nedodáš CO2, neporostou rostliny, protože budou hladovět, opadají jim listy, vytvoří se čpavek a porostou řasy.
To s tím použitím Zeo-carbu, to bych s Tebou souhlasil, zbytečně se tém připravuješ o živiny, který voda obsahuje. Naordinoval bych, co jinýho můžu já doporučit, vodoléčbu v podobě intenzivní výměny vody několik dní po sobě. Trošku nerozumím tomu osvětlení, ale řekl bych že to máš na současný rostlinný stav přesvícený, takže bych ubral. Přistínit hladinu plovoucíma rostlinama, třeba. Rozhodně bych tam přidal další kytky, nějakej rychleji rostoucí plevel, ať se to akvárko nastartuje, protože i když píšeš, že rostliny rostou, tak to nejsou bůhvíjaký rychlíci a je vidět, že řasy nad nima prozatím vyhrávají
Tady nechápu, proč by namísto hnojení měl začít měnit vodu. Pravděpodobně vycházíš z předpokladu, že vodovodní voda obsahuje živiny - ano, je možné, že ta tvá obsahuje dusičnany, ale přece nemůžeš tvrdit, že dusičnany obsahuje i ta jeho. Já třeba bydlím v Moravskoslezském kraji a moje vodovodní voda je naprosto čistá a bez živin. Touto výměnou vody by to málo živin, co ve vodě má jenom odstranil. Vodu bych měnil často jedině kvůli čpavku, ale po každé výměně vody bych vydatně přihnojil. To hnojivo nemůže ublížit, rozhodně z něj neporostou řasy.
S tím, že bych přidal kytky souhlasím, ale z jiného důvodu než ty. Pokud by teď jenom přidal kytky bez přihnojení a CO2, začaly by se rozpadat stejně jako ty, které tam dal předtím - vytvořily by ještě více čpavku a vzniklo by ještě více řas. Chyběly by jim totiž pořád ty živiny, takže by neměy z čeho růst. Já radím přidat živiny a CO2 a teprve potom zasadit další rostliny.
Jinak bych potřeboval, aby jsi mi objasnil to osvětlení, protože v tom máš trochu zmatek. Rostlinám budou zatím stačit i 0,3 - 0,4W na litr. Dokonce i těm červenolistým, takže neměj strach z toho ubrání světla - taky bych rozhodně nesvítil déle než 10 hodin denně.
Každopádně bych si nastudoval ty články z těchto stránek: www.rostlinna-akvaria.cz

Jo, jo. Porozuměli jsme si dobře. Hnojivo jen do dna. CO2 jsem studoval různě po netu, takže základní informace mám. Ale opravdu jen základní. Musím všechno pořádně prostudovat. Chci se vyhnout systému pokus-omyl.

To hnojivo mám na mysli jenom do dna, aby veznikal nějakej informační šum, na hnojení do vodního sloupce máš ještě čas, teď bych to hnojil jenom tou výměnou vody. CO2 jsem nikdy nepoužíval(asi jsem divnej), ale u Tebe pokud se hodláš vrhnout na nějaký "náročnější" kytky, tak to bude asi záhodno si o tom taky něco nastudovat. Prostě čím víc světla, tím víc se chce rostlinám růst a k tomu potřebují živiny a CO2 je jednou z metod, jak jim to umožnit, samozřejmě že to potom bude asi chtít přihnojit i do vodního sloupce, ale to už si rostliny samy řeknou.

Děkuji Ti za rychlou odpověď. Když se podívám na ludwigia repens, tak to možná bude ta moje Alternanthera 'Splendida'. Budu muset někam dát fotku, aby mi někdo poradil. Snad večer. Hygrophila polysperma se mi líbí. Do té půjdu. Ceratopteris thalictroides jsem již měl v Kamenolomu a stalo se mi přesně to co se píše v atlase. Vyhnala mi do výše a pod vodou byly převážně jen kořeny, takže nevím, nevím. Chtěl bych, když už rostlinky zasadím, aby mi v akva zůstaly i do budoucnosti. Budu ještě pátrat sám. Přesto Ti děkuji za Tvé rady.
O hnojivu a jeho použití si něco musím nastudovat, a nejspíš do toho taky půjdu.
Jaký je Tvůj názor na použití CO2?

Ty jílový kuličky třeba Bivoj od Rataje, nebo se mrkni sem pmdd-hnojivo.cz/… , taky se tam dá něco pořídit.
Co se týká těch stonkovek, tak bych vyzkoušel
rybicky.net/atlasrostlin/ludwigia_repens
rybicky.net/atlasrostlin/hygrophila_polysperma
nebo třeba
rybicky.net/atlasrostlin/ceratopteris_thalictroides
Těm nesázejícím se rostlinám bych se nebránil, použij je jako pomocníky do začátku a posléze je tam vůbec mít nemusíš. Prostě toho tam naprat co se vejde a nekoukat na to jak to vypadá, hlavně když to splní svůj účel.

S intenzivnéjší výměnou začnu dnes, s tím tak nějak počítám. Bude to co třetí den asi 1/3 vody. Osvětlení mohu přepínat v různé intenzitě. I toto mě napadlo. Ale trochu se obávám snížení osvitu s ohledem na Alternanthera 'Splendida' (plevuňka nádherná). Alespoň myslím, že je to ona. Mimo plevuňky mám ze stonovek ještě Myriophyllum aquaticum (stolístek vodní). Tomu se ale příliš nedaří. Sice je od přírody křehký, ale láme se mi víc než se mi líbí. U toho však vidím příčinu ve vysoké teplotě, která byla v akva v období uplynulého týdne a tropických teplot. Ty mohly, dle mého názoru, přispět k bujení řas. Jaké rychlerostoucí rostlinky by jsi mi doporučil. Líbily by se mi nějaké širokolisté. Nechci žádné které nekoření, jako je například Egeria densa.
Dno mám nové, takže žádné živiny v něm nejsou. Jaké hnojivo by jsi mi doporučil a v jakém rozsahu použití. Nikdy jsem jej nepoužíval a nemám s tím absolutně žádné zkušenosti.
Předem Ti děkuji za odpověď.

To s tím použitím Zeo-carbu, to bych s Tebou souhlasil, zbytečně se tém připravuješ o živiny, který voda obsahuje. Naordinoval bych, co jinýho můžu já doporučit, vodoléčbu v podobě intenzivní výměny vody několik dní po sobě. Trošku nerozumím tomu osvětlení, ale řekl bych že to máš na současný rostlinný stav přesvícený, takže bych ubral. Přistínit hladinu plovoucíma rostlinama, třeba. Rozhodně bych tam přidal další kytky, nějakej rychleji rostoucí plevel, ať se to akvárko nastartuje, protože i když píšeš, že rostliny rostou, tak to nejsou bůhvíjaký rychlíci a je vidět, že řasy nad nima prozatím vyhrávají. Pokud nemáš ve dně nějaký zásobní hnojivo, tak bych se po něčem poohlídnul a alespoň pod ty největší kytky bych pár kuliček dal.

Ahoj všem rady-chtivých. U mého nově založeného akva Pequeños del Amazonas se objevila ve větší míře řasa. Jedná se dle mého názoru o ruduchu a zelenou přisedlou řasu (snad). Vzhledem k tomu, že jako jedno z filtračních médií jsem použil Zeo-carb média od Elite (směs odstraňovače dusíkatých látek a uhlí), mám podezření, že jsem tímto výrobkem odebral z akva některé důležité látky, které jsou prospěšné pro růst rostlin, a tím pádem došlo k rozšíření řas. Tato náplň je již odstraněna. Rostliny sice rostou, hlavně Echinodorus bleherae a Anubias barteri, ale u Sagittaria platyphylla, která se mi vždy množila rostla jak divá, došlo k stagnaci a částečnému rozpadu listů. Vše může být samozřejmě zapříčiněno i faktorem nově založeného akva, ale vzhledem k tomu, že jsem použil zaběhnuté filtrační médium i vodu (asi 60%) ze zaběhnutého akva, tak to nevidím jako hlavní důvod. Dále jsem změnil osvětlení oproti předchozímu akva Kamenolom, které jsem notně posílil, kvůli budoucímu pěstování náročnějších rostlin.
Dotaz tedy zní : Je za růstem řas použití Zeo-carb nebo to je něco jiného?
Edit :
Měřené hodnoty : Teplota = 27°C, pH = 7, NO3 = 5, NO2 = 0,1, NH3/NH4 = 0
Voda měněna ze začátku 1/3 po 5ti dnech (2x), nyní po 10ti dnech (1x), odkalení dna mírné (1x).

Předem Vám všem děkuji za Vaše rady a postřehy.

Pár jich tam je citlivějších, přiznávám, ty sem vybíral spíš protože se mi líbily
Jinak děkuju za rady

Tak to vypadá nadějně. (Přestože některé z uvedených kytek bych "do boje" proti ruduchám pro jejich vyšší "choulostivost" nenasazoval, ale nevadí...)
Důležité je, že nové řasy nepřirůstají a staré mizí!
Pro začátek bych s přihnojením kromě průběžné dostatečné dodávky CO2 a výměny části vody v objemech a intervalech, které popisujete v prezentaci, nepospíchal, ale hnojivo bych si připravil. No a v okamžiku, kdyby bylo evidentní, že rostliny růst chtějí, pak bych se do opatrného přidávání živin pustil. Je možné, že je to jen otázka krátké doby, kdy bude přidávání složek PMDD potřeba...

Nově zakoupené rostliny (počty jsou počty koupených košíčků, rostlinek je zpravidla o dost víc):
Ammania senegalensis 2x, Egeria densa 1x, Glossostigma ellatinoides 1x, Heteranthera zosterifolia 1x, Hottonia inflata 1x, Lobelia cardinalis 1x, Ludwigia repens 1x, Lysimachia nummularis (aquatica) 2x, Marsilea crenata 1x, Microsorium pteropus 1x, Myriophyllum mattogrossense 1x, Pogostemon helferi 2x, Rotala rotundifolia 2x, Samolus valerandii 1x, Vallisneria rubra 2x, Vallisneria spiralis 1x, Sagittaria subulata 1x.

Stávající rostliny v počtech jednotlivých rostlinek:
Limnophila sessiliflora 1x, Anubias barteri 1x (vykoupaný v savu), Ceratopteris siliquosa 2x, Rotala macrandra cca 5x, Sagittaria sp. nějaká obyč asi platyphylla 4x, Ceratophyllum demersum asi 10 plovoucích výhonků, Cladophora aegagropila 2x.

Stačí to takhle? Fotku dám do profilu nádrže. Jo ještě sem přidal 2 parmičky siamské. Zatím nové řasy nerostou a staré zbytky mizí. Jen mám prostě obavy z toho žloutnutí, možná za pár dní zkusím něco do toho písku ...

hnojeni se da doresit i jinak dej hnojivo do pudy koule JBL treba.Rasy tim krmit nebudes
Jak pise SID hnojenim do vody si jen zadelas na novej prusvih.To uz mam za sebou taky))
Jinak mne se ruducha objevila po zvyseni koncentrace zeleza a fosfatu
filtr nastav na nejmensi vykon a zmensi co nejvic proudeni vody treba rampou
myslim ze an ruduchu je jedina moznost jak napsal SID vse ocistit co nejvice mechanicky nasadit co nejvice stonkovek treba naky plovoucky.
Pak snizit proudeni vody a co nejmene ji zivit)
mne po dvou mesicich zbyla jen troska ruduchy u rampy a pak krasna vystavni na dvou ampulariich) ale ty do sava nedam)

...za jak dlouho mohu začít hnojit?...
Kam spěcháte? Do nového průšvihu? Dělat závěry po 3 dnech nelze...
...Tak jsem udělal naprostou generálku dle Vašich rad...
Udělejte nějaké fotky, ať vidím, jak jste se držel mých rad, zejména té o dosazení hromady rychle rostoucích kytek.
Mimochodem - chloróza je proti ruduchám "legrace".

Tak jsem udělal naprostou generálku dle Vašich rad (ve středu, tj. 3 dny zpět) a mám otázku - za jak dlouho mohu začít hnojit? Myslím, že to bude nezbytné, protože bez přihnojování očekávám chlorózu. Nebo máte jiný nápad?

Váš problém je hnojení. Hnojit čímkoli do akva s minimem a navíc skomírajících rostlin nemůže dopadnout jinak.
Hnojení úplně vysaďte, (CO2 nechejte), dosaďte hromadu rychle rostoucích kytek, odstraňte listy napadené ruduchou, (i za cenu, že půjdou z akva celé rostliny), anubias můžete ošetřit roztokem Sava ve vodě, (1:20, po dobu 4 minut, pak nechat 30 minut v nádobě s čistou vodou), vyndejte kořen, měňte týdně 1/3-1/2 vody a vydržte pár týdnů.

Od července loňského roku, řasy asi tři měsíce, ale hnojit sem začal až v prosinci; Možná tam toho fakt leju moc, zkusím poexperimentovat

u hnojeni plati radsi min nez vic, navic kazde akva je jine a tak davkovani si kazdy musi upravit podle sebe
a pak taky je opravdu vedet jake slozeni to hnojivo ma... respektive zde plati obecne pravidlo vedet opravdu dobre "co přesně a proč" pridavam do akvaria

docela zajimavy veb o hnojeni pmdd.mrp-cz.com/…
timte samozrejme nenabadam aby jsi hned zacal pouzivat PMDD, ale jsou tam popsany priznaky u rostlin, kdyz jim chybi prvky, jak se jednotlive prvky vzajeme ovlivnuji, pripadne jsou tam i kalkulacky na davkovani zásobních roztoku

zkus snizit davkovani zhruba na 1/2 a uvidish... prosteho snizuj dokud nezacnou zloutnout listy a tak zjistish minimalni davku (takova empirie) nebo muzes udelat furu testu a zjistit co v ty vode chybi...

jo a NO3 35mg/L je docela dost, pridal bych rychlerostouci kytky... jak dlouho je to akvarko v provozu?

www.horacovoakvarium.cz/…

Záleží kolik tam toho Biofloru leješ.Podle mě jsou tyhle druhy hnojiv magnetem na řasy.Stačí udělat malou chybu a už je tam člověk má.V aq moc rostlin není,asi ho nestihnou zpracovat a ten filtr(honič vody) tomu taky moc nepřidá...

Nadbytek kterých živin nejvíce způsobuje bujení řas? V posledních asi 3 měsících mi přebujely, ruduchy + zelené, obsah dusíkatých látek mám ale v normě (NO2 0, NO3 35 mg/l). Je možné, že by je podporovalo přidávání Biofloru? Když ho tam ale nedávám, tak mi blednou některé rostliny, tož nevím ...
(detaily v prezentaci nádrže)