Pancéřníčci

Články » Pancéřníčci    

Pancéřníčci

Pancéřníčci

Tyto ryby, jejichž tělo kryje kostěný pancíř, jsou vhodné do společenských akvárií ve kterých rády plavou v hejnech o pěti a více kusech a hledají potravu. Pochází z řek Jižní Ameriky odkud se často dovážejí. Po obou stranách těla se nachází dvě řady kostěných destiček, které je téměř celé pokrývají jako pancíř. U jejich úst se nachází dva páry krátkých vousků, kterými hledají v substrátu potravu. Delší vousky by se jim při jejich aktivitě rychle poškodily. Přes „nálevky“ vytvořené z těchto vousků dokáží poznat, co je k jídlu a co ne, a to tak, že nasají potravu a ochutnávají. Co se nedá sežrat, vyplivnou.

Pancéřníčci by se měli chovat ve skupinkách o pěti a více kusech. V krmení mají výhodu a to takovou, že jsou aktivní i ve dne, na rozdíl od ostatních sumečků. Krmit se dají buchankami (Cyclops), nitěnkami (Tubifex), hrotnatkami (Daphnia), patentkami a jakýmkoliv tabletkami a granulkami, co dopadají na dno. Takovouto stravou je i lehce připravíte ke tření.

ROD CORYDORAS

Do tohoto rodu patří přes 100 různých druhů. Díky tomu je mezi pancéřníčky dobrý výběr, i když se někteří špatně shání. Při splnění základních podmínek jsou téměř nenároční. Většinou jsou to malé druhy pancéřníčků, ovšem jsou i výjimky: pancéřníček dlouhovousý (Dianema longibarbis) a pancéřníček trojbarevný (Dianema urostriata).

Ryby rodu Corydoras často prudce vyráží k hladině, kde polyká vzduch a ukládá jej do silně prokrvené části střeva, v němž dojde k přímému vstřebání kyslíku. Díky tomuto mohou žít i ve vodách s malým obsahem kyslíku, neboť si ho dokáží sami obstarat. Zřejmě se jedná o instinktivní chování, jež nezávisí na přímém popudu. Správná kondice pancéřníčků se pozná podle lesku na jejich těle.

 

 

Odchov

Samce od samic se dají rozeznat poměrně snadno. Dospělé samice jsou zavalitější a statnější než samci, kteří jsou menší a štíhlejší. Nejlépe to jde poznat při pohledu shora. Většinou se liší i tvarem břišních ploutví, jelikož samice je mají vějířovité, ale samci špičaté.

Nejsnadněji množitelným druhem je Pancéřníček skvrnitý – Corydoras paleatus, který se i velmi často prodává v akvaristikách.

Chcete – li tyto pancéřníčky množit, bude nejlepší, pokud je přelovíte ze společenské nádrže do samostatné. I když se tyto ryby mohou vytřít i ve společenské nádrži, je tu riziko, že ostatní ryby jejich jikry požerou.

Vytírací nádrž by neměla být objemnější než 10 litrů. Měla by obsahovat jemný písek a jedna nebo dvě širokolisté rostliny. Filtrace jakéhokoliv tipu je nutná. Do této nádrže vpusťte trio – dva samce a jednu samici. Pokud jsou zdravé a připravené ke tření, není potřeba je povzbuzovat, pokud ovšem se třením otálejí, postupně snižte během pěti dnů množství vody v nádrži o 30 – 40 %. Šestý den doplňte čerstvou a o něco chladnější vodou na původní množství. Tím se dá napodobit jejich přirozené prostřední v jejich domovině, kde se třou s příchodem období dešťů.

Většinou samci dychtivě pronásledují samici, která hledá po nádrži nejvhodnější místo ke tření, což je známkou toho, že se ryby budou brzy třít. Jeden ze samců se poté postaví přímo před samici do tzv. Polohy T (samice je položená na boku a samec oplodňuje jikry, které má mezi břišními ploutvemi). Samice poté přilepí jikry na předem očištěnou rovnou plochu, jako jsou listy rostlin, skleněné strany akvárií, vždy se ovšem jikry nachází ve vrchních vrstvách vodního sloupce.

Po této fázi je nejlepší dospělé pancéřníčky z nádrže odlovit nebo žiletkou odříznout jikry z listů / stěn akvária a přemístit je do sítka, které pak ponořte těsně pod hladinu tak, aby vzduch z filtru okysličoval jikry. Plůdek se líhne za 2-5 dní, to závisí na teplotě vody, kdy se v teplejší vodě vyvíjejí rychleji, ale hrozí riziko, že plůdek nebude dostatečně vyvinutý.

Jakmile plůdek spotřebuje živiny, co dosud čerpal ze žloutkového vaku, přemístěte jej do menšího prázdného akvária, kde je možné krmit například mikrami, naupliemi žábronožky solné (artemia salina), popřípadě speciálním práškovým krmivem pro potěr jikernatých ryb. Až povyroste, dokáže přijímat hrotnatky (daphnia).

 

 

Pokud se vám podaří rozmnožit některé běžné pancéřníčky, můžete se pustit do vytření náročnějších druhů, jako jsou například pancéřníček panda (Corydoras panda). Ovšem ten potřebuje mít nádrž zařízenou sice stejně jak u corydoras paleatus, ale navíc by měl být na hladinu přidán střapec (z rybářského vlasce), do kterého se c. panda často tře. Poté stačí jikry opatrně stáhnout a dále o ně pečovat jako u předchozího druhu.

Běžně mají pancéřníčci kolem 100 jiker, pancéřníčci panda mají ovšem jen dvaceti. Pancéřníčci pandy mají také sklony k sezonnímu tření, proto i když budou chovaní jako v bavlnce, vytře se stejně až ve správnou roční dobu – s příchodem dešťů.

ROD BROCHIS

Ryby z rodu Brochis jsou větší než z rodu Corydoras a mají delší hřbetní ploutev. Zatímco Corydoras má na hřbetní ploutvi pouze 6 – 8 paprsků, Brochis 10 – 17. Ze tří druhů z rodu Brochis se dosud podařilo rozmnožit v akváriu pouze pancéřníčka smaragdového (Brochis splendens), který je z nich nejmenší a nejprodávanější.

Existují tři druhy: Brochis splendens, Brochis multiradiatus a Brochis britskii.

ROD ASPIDORAS

Pancéřníčci patřící do rodu Aspidoras jsou menší než zástupci rodu Corydoras, a i přes jisté odlišnosti se od sebe liší jen nepatrnými anatomickými změnami na lebce, které nejsou při pohledu zvenčí vidět. Chov Aspidorasů je podobný jako chov Corydorasů, ovšem rozmnožování Aspidorasů je o něco obtížnější, a to asi na stejné úrovní jako odchov Corydorasů odchycených ve volné přírodě.

Odchov

V nádrži jim prospívá spíše měkká voda a v rohu třecí střapec, který by měl být zavěšen tak, aby trochu vyčníval nad vodní hladinu. Další střapce rozložte po dně, kde budou sloužit jako úkryt dospělým rybám. Do vytírací nádržky raději nedávejte žádný substrát.

Samce od samic můžete rozeznat stejně jako u rodu Corydoras, ovšem rozdíly ve velikosti ploutví nemusí být tak zřetelné. Chovný pár se vybírá podle tvaru těla samice a chování samce. Samice by měla být pěkně „kulatá“ a samec by měl být čilý a krásně zbarven.

U rodu Aspidoras vpusťte do třecí nádrže pouze jeden pár a ne trojici, jako u rodu Corydoras a dobře jej krmte živou potravou.

Aspidorasové se obvykle třou v časných ranních hodinách ještě před rozedněním, takže jikry stejně objevíte až ráno a jsou jantarově žluté, většinou nakladené na střapce těsně pod hladinu. Po vytření dejte dospělý pár do jiného akvária spolu se střapci ze dna. V původní nádrži by se měl plůdek vykulit, i když jikry necháte na střapcích, ale lepší je, pokud je sejmete z vláken a rozptýlíte po dně nádrže. Při tomto způsobu je prakticky stoprocentní úspěšnost.

Ryby mohou naklást při vydatném tření i přes 100 jiker, plůdek se líhne po čtyřech dnech a rozplavává se za 1 – 2 dny. Zpočátku jej krmte pouze naupliemi žábronožky solné (artemia salina), později přejděte na umělou a živou potravu. Při dobrém krmení mohou vyrůst za 10 týdnů do délky 3 cm. Čerstvě vylíhnutý potěr ovšem připomíná jen malé pulce, jelikož nemá patřičně vyvinuté ploutve. Hřbetní, tuková, řitní a ocasní ploutev spolu tvoří ploutevní lem, který obepíná celou zadní polovinu těla potěru. Jakmile ale rybky začnou růst, rozdělí se tento lem na čtyři části – nejprve se oddělí řitní ploutev, pak hřbetní a nakonec tuková.

Zdroj

Obrazová encyklopedie Akvarijní ryby Mary Baileyová & Gina Sandfordová
Fotky: Killer, Oldkiwinka

© oldkiwinka

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Líbilo se: 34x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 06.05.2008 • Upraveno: 06.05.2008 • Přečteno: 14341x

Schválili: alpaka 30.11.12 • Bob66 30.11.12

Související články

Žádné související články

Další články z rubriky Ryby

03.11.2009		Ryby v rybím domě	3006x
14.06.2008		Africké cichlidy	23853x
02.02.2009		Danio margaritatus - rozmnožování	7010x
15.03.2010		SATANOPERCA - klenoty z Amazonie	2959x
09.03.2015		Malý špekulant s názvom Neoheterandria elegans	89x
21.07.2016		Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů	1217x
20.09.2020		Kterak jsem odchovala pancéřníčky napské	482x
05.03.2008		Mečovka zelená (Xiphophorus hellerii)	13894x
15.01.2011		Léčba V-Penicilinem	1305x
28.09.2013		Garra gotyla aneb hasta la vista, ruducho!	1258x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora

05.04.2008		Krmení	36214x
27.01.2008		Kolik rybiček si mohu dát do akvária	27503x