12 1.2013 | Zhruba po půl roce je stav našeho akvárka zhruba tento - Agáta nás v polovině
září náhle opustila. Tedy náhle - asi dva týdny odmítala jíst, a to i šneky,
které se mi konečně podařilo v hojné míře pro ni vypěstovat. Asi ji přerostly ty
čtyři zuby, jak jsem někde četla. Kdybych věřila na reinkarnaci, děsila bych se,
že její dravá duše vstoupila do našeho právě narozeného syna. Nicméně jsme v
našem šnečkáriu a velkém akvárku mohli bez problémů pozorovat, jak se vyvíjí a
roste okružák. V momentě, kdy mě napadlo, že ty dírky v ulitách si vyrábějí
šneci navzájem hlady (nevím, jestli je to pravda, ale novopečené matky mají v hlavě
podivná spojení), a přiblížil se čas předvánočního úklidu, podarovala jsem
všechny známé akvaristy hrstí těchto kulatých plazivců, a rozhodla se ze
šnečkária vytvořit radostný kuchyňský akvarijní koutek. Zakoupila jsem 4 paví
očka v barvách rozjásaná žlutá a červená. Jako vždy se prodavačům podařilo
oblažit mě jedním mrzákem, takže po dvou dech zůstaly rozjásané 3 exempláře. A
jako vždy jich bylo po dalších 3 dnech rozjásaných 7. Takže máme nový pozorovací
objekt - malá rybí miminka. Jinak platy zůstávají platami, co se snaží být v
pralese rostlin neviditelné a sumci zůstávají tajemnými sumci. |
31 5.2012 | Vzhledem k nedostatku paměti pouze shrnu zhruba vývoj akvárka - akvárko jsme zakoupili
a zařídili jako že pro naši dvouletou dceru na Vánoce 2011. Od přátel jsme dostali
4 krásné veselé a přátelské závojnatky. Vydrželi zhruba týden, pak je akvárko
doslova "rozleptalo" - ryby přišly o kožní sliz (netuším, jak se tomu
říká přesně), přestaly být veselé, společenské a postupně i živé. Zkoušeli
jsme různou chemii, jezdili pro rady do zverimexů, studovali poradny...a obdrželi
další čtyři chudinky. Ty vydržely asi 2 týdny. Další kolo léčení akvária
(prostě se nám nechtělo věřit, že to chce čas a nespěchat), další rybičky (ty
tentokrát nezvládly doporučenou léčbu takových těch bílých teček) a pak si
akvárko na dva měsíce odpočalo. Pak se pomalu nastěhovali naši neviditelní obři -
dostali jsme dva vousaté tečkované sumečky, kteří tráví všechen svůj čas ve
skrýši. Nepodařilo se mi identifikovat druh, ale žijí i beze jména. Potom přišlo 5
parmiček Sunset. Až do nedávna to byla veselá partička, která se vždycky
připlavala podívat, kdo to k nim jde a s kolemjdoucími si uměli i pěkně zalaškovat.
Teď ale asi zmacatěli a buďto dospěli nebo jsou v pubertě a nic jiného než
prohánění samiček a utíkání před samečky je nezajímá. Tedy až na žrádlo.
Začaly být plaché a taky už je moc není vidět. Tak jsme si pořídili potapěče.
Ten nezklame . Tedy pokud nejste ortodoxní akvarista, co nemá podobné kýče opravdu
rád. Ale abych nezapomněla na našeho nejvtipnějšího obyvatele - ke Dni matek jsem
dostala (na vlastní impulzivní žádost)Čtverzubce žlutého. Měli je v místním
Hornbachu a vypadalo to jako ubohý, legrační, stále usměvavý vrtulník. Pan
prodavač mě samozřejmě velice odborně upozornil, že se co do charakteru rybky pletu,
ale už jsem si ji oblíbila. Řekla jsem si, že prodavač kecá nebo že budeme mít
mírumilovnou vegetariánskou vyjímku. Nemáme. Někde jsem četla trefný popis, že
tato rybka je společenská asi jako žralok. I naši Agátu musíme hýčkat patentkami,
protože jinak se pouští do ploutviček. A zmizel jeden Ancistrus. Jsem zvědavá, kdo
nám ji pohlídá během dovolené. Mám obavy, že to bude horší, než udat psa a
kočku. A proto jsem musela zřídit z akvárka z půdy líheň šneků, aby se Agátka
nenudila a obrušovala si své tesáky (prý by jí mohly přerůst, takže by nemohla,
chudinka, kousat, popřípadě by se mohla vzteky nafouknout tak, že už by se nikdy
nevyfoukla). Pokud máte doma přebytky mlžů či plžů, sem s nimi |