Atlasy » Ryby » Čeledi » E » Euphorbiaceae
pryšcovité 
Pryšcovité (Euphorbiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Je to velká a velmi různorodá čeleď. Náležejí do ní byliny, dřeviny, liány i sukulenty. Listy jsou jednoduché nebo dlanitě složené. Květy bývají drobné a nenápadné. Čeleď zahrnuje téměř 6000 druhů ve 218 rodech a je celosvětově rozšířena s těžištěm v tropech. V České republice je zastoupena rody pryšec a bažanka. Význam je mnohostranný, nejdůležitější plodinou z této čeledi je maniok. Taxonomické pojetí čeledi prošlo v systému APG změnami a bylo z ní vyčleněno celkem 6 samostatných čeledí: smuteňovité (Phyllanthaceae), Picrodendraceae, Putranjivaceae, Peraceae, Pandaceae a Centroplacaceae.
Byliny, keře, stromy i liány se vstřícnými nebo střídavými, jednoduchými nebo dlanitě složenými listy, většinou s patrnými palisty. Čepel je celistvá nebo dlanitě laločnatá. Na bázi čepele nebo řapících jsou často žlázky. U zástupců rostoucích v suchých oblastech mohou být listy redukované a jejich asimilační funkci přebírá stonek. Mnozí zástupci mají ve stoncích mléčnou nebo čirou, povětšině jedovatou šťávu. Odění je složeno z jednoduchých, větvených nebo hvězdovitých či šupinovitých chlupů. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, někdy redukovaná až na útvar připomínající jediný květ, tzv. cyathium. U některých zástupců (např. Dalechampia) jsou květenství podepřena nápadně zbarvenými listeny. Květy jsou obvykle pravidelné, jednopohlavné, ve většině případů nenápadné. Kalich je nejčastěji z 5 nebo 6 lístků. Korunních lístků je 5 až 6 nebo často koruna zcela chybí. Počet tyčinek v samčích květech je velmi různý od 1 až po velmi mnoho, nejčastěji 5 až 15. Semeník v samičích květech je svrchní, z 1 až 20 (nejčastěji ze 3) srostlých plodolistů. Čnělky jsou obvykle 3. Plodem je nejčastěji poltivý plod (schizokarp) rozpadající se na samostatné plůdky (merikarpia), řidčeji bobule nebo peckovice. Endosperm je většinou bohatý, olejnatý, nezřídka obsahuje jedovaté proteiny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pry%C5%A1covit%C3%A9
https://www.biolib.cz/cz/taxon/id3256/
Byliny, keře, stromy i liány se vstřícnými nebo střídavými, jednoduchými nebo dlanitě složenými listy, většinou s patrnými palisty. Čepel je celistvá nebo dlanitě laločnatá. Na bázi čepele nebo řapících jsou často žlázky. U zástupců rostoucích v suchých oblastech mohou být listy redukované a jejich asimilační funkci přebírá stonek. Mnozí zástupci mají ve stoncích mléčnou nebo čirou, povětšině jedovatou šťávu. Odění je složeno z jednoduchých, větvených nebo hvězdovitých či šupinovitých chlupů. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, někdy redukovaná až na útvar připomínající jediný květ, tzv. cyathium. U některých zástupců (např. Dalechampia) jsou květenství podepřena nápadně zbarvenými listeny. Květy jsou obvykle pravidelné, jednopohlavné, ve většině případů nenápadné. Kalich je nejčastěji z 5 nebo 6 lístků. Korunních lístků je 5 až 6 nebo často koruna zcela chybí. Počet tyčinek v samčích květech je velmi různý od 1 až po velmi mnoho, nejčastěji 5 až 15. Semeník v samičích květech je svrchní, z 1 až 20 (nejčastěji ze 3) srostlých plodolistů. Čnělky jsou obvykle 3. Plodem je nejčastěji poltivý plod (schizokarp) rozpadající se na samostatné plůdky (merikarpia), řidčeji bobule nebo peckovice. Endosperm je většinou bohatý, olejnatý, nezřídka obsahuje jedovaté proteiny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pry%C5%A1covit%C3%A9
https://www.biolib.cz/cz/taxon/id3256/
