Atlasy » Rostliny » Latinsky » S » Schoenoplectus tabernaemontani
 | ||
Další fotky na Google • PicSearch • Yahoo • YouTube videa |
 | Schoenoplectus tabernaemontani |
 | skřípinec Tabernaemontanův |
| Výška |
|---|
| 50 |
| cm |
| 150 |
| Vědecké: | Schoenoplectus tabernaemontani (C. C. Gmel.) Palla |
| Anglicky: | softstem bulrush |
| Synonyma: | Schoenoplectus lacustris subsp. creber (Fern.) A. & D. Löve Schoenoplectus lacustris subsp. glaucus (Sm.) Hartm. Schoenoplectus lacustris subsp. tabernaemontani (K. C. Gmel.) A. & D. Löve Schoenoplectus lacustris subsp. validus (Vahl) T. Koyama Schoenoplectus validus (Vahl) A. & D. Löve Schoenoplectus validus subsp. creber (Fern.) A. & D. Löve Schoenoplectus validus subsp. luxurians (Miq.) Soják Scirpus lacustris subsp. creber (Fern.) T. Koyama Scirpus lacustris subsp. glaucus (Reichenb.) Hartman Scirpus lacustris subsp. tabernaemontani (K.C. Gmel.) Syme |
| Čeleď: | Cyperaceae (šáchorovité) |
| Náročnost: | Nízká |
| Růst: | Střední |
| Rozšíření: | Evropa - Evropa, Severní Amerika |
| Forma: | Trs |
| Osvětlení: | Středně náročná - slunce |
| Emerzně: | Možné pěstovat pouze emerzně |
| Jezírko: | Může růst v jezírku |
| Umístění: | polostín až přímé slunce, mělký okraj vody (hloubka do 15cm), hlubší mělčina (hloubka do 30cm) |
| Rozmnožování: | Odnožemi |
| Ekologie: | Skřípinec je rozšířen mimo polárních a suchých oblastí po celé zeměkouli. Vyrůstá nejčastěji na zamokřených planinách, v bahnitých i písčitých močálech, na okrajích jezer a rybníků, na březích zavodňovacích a odvodňovacích kanálů. Některé druhy snáší i zasolené půdy, nevyhovují mu místa s velkým vlnobitím poškozující jeho měkké stonky. Na území České republiky se prokazatelně v současnosti vyskytují dva druhy: skřípinec jezerní a skřípinec Tabernaemontanův, v minulosti zde rostl ještě skřípinec poléhavý. |
| Charakteristika: | Vodní bylina příbuzná sítinám, ale dorůstá mnohem větších rozměrů. Jsou to rostliny převážně vytrvalé, řidčeji jednoleté, jejich oblé nebo trojhranné lodyhy vyrůstají solitérně nebo v trsech. U vytrvalých druhů najdeme silný článkovitý oddenek, který rostlinu ukotvuje v bahnité půdě. Zelené lodyhy mohou dosahovat výšky až dvou metrů (řidčeji i více), obsahují aerenchymové pletivo a jejích vnější buňky jsou schopny fotosyntézy. Lodyhy bývají na bázi objaty trubkovými pochvami s oušky. Čepele jsou u mnoha druhů redukované, často vyrůstají jen z jedné nebo ze dvou nejhořejších pochev a jsou jen krátké. Někdy mohou čepele zcela chybět, hlavním fotosyntetickým aparátem pak je stonek.[6] Některé druhy vytváří morfotypy rostoucí v proudící vodě a pak mívají několik dlouhých, úzkých, splývavých listů. |
| Upozornění: | Tato rostlina je naprosto nevhodná jako akvarijní rostlina, hodí se ale do venkovních jezírek |
| Použitá literatura: | https://cs.wikipedia.org/wiki/Sk%C5%99%C3%ADpinec |
| Biolib.cz: | Přejít na taxon |
| Roste v nádrži: | Zobrazit prezentace |
| Nabízí: | Zobrazit nabídky od našich uživatelů |
| Zakoupeno: | |
| Fotky: | Zobrazit fotky z prezentací našich uživatelů |
| Komentáře: | Zobrazit komentáře našich uživatelů |
| Fórum: | Zobrazit související témata v našem diskuzním fóru |
| Související: | Zobrazit další rostliny rodu Schoenoplectus (latinsky) Zobrazit další rostliny rodu Schoenoplectus (česky) |
| ||
Další fotky na Google • PicSearch • Yahoo • YouTube videa |
Použití textů nebo fotografií z našeho atlasu bez výslovného souhlasu majitele webu je přísně zakázáno.