Atlasy » Rostliny » Čeledi » Brachytheciaceae
baňatkovité 
Obvykle středně velké až velké, vzácněji drobnější bokoplodé mechy, rostoucí v rozvolněných kobercích tvořených plazivými, obvykle vystoupavými, větvenými lodyhami, vzácněji lodyhy vzpřímené nebo visící. Diferenciace na primární a sekundární lodyhy různě vyvinutá, střední svazek lodyhy někdy přítomen, větvení nepravidelné až (obvykle jednou) zpeřené. Olistění volné až husté, někdy jehnědovité nebo oploštělé. Parafylie chybí, pseudoparafylie přítomny.
Listy lodyžní široce vejčitě až velmi úzce kopinaté, někdy téměř okrouhlé, postupně zúžené nebo s nasazenou až chlupovitou špičkou. Žebro obvykle přítomno, jednoduché a dosahující alespoň do poloviny listu, méně často kratší, vzácně dvojité nebo zcela chybí. Větevní listy nerozlišené nebo menší, někdy odlišného tvaru od lodyžních, často zejména užší. Buňky čepele zelené, hladké nebo konci buněk vystupující (prorátní), obvykle prodloužené, vzácněji kratší, šestiboké až téměř okrouhlé, tenkostěnné nebo rovnoměrně ztlustlé, na křídlech někdy diferencované, drobnější a tmavší nebo naopak zvětšené, nafouklé, někdy hyalinní.
Jednodomé (autoické, synoické), polyoické i dvoudomé. Perigonia, pokud přítomna, poupátkovitá, perichaetiální listy hladké nebo podélně řáskaté, někdy bezžebré.
Štět obvykle dlouhý, vzácněji krátký, hladký nebo papilnatě bradavčitý. Tobolka obvykle asymetricky vejčitá, nachýlená až vodorovná, méně často vzpřímená, válcovitá nebo převislá, víčko kuželovité až dlouze zobanité. Prstenec loupavý nebo chybí. Obústí obvykle přítomno, nejčastěji dobře vyvinuté, tvořené 16 příčně článkovanými nebo jen papilnatými zuby exostomu a 16 alternujícími zuby endostomu se 3 – 4 krátce přívěskatými brvkami, často endostom redukován. Výtrusy (10–) 14 – 22 (>30) µm. Čepička obvykle kápovitá, hladká nebo jemně chloupkatá.
Téměř kosmopolitně rozšířená čeleď s asi 40 rody a odhadovanými 250 – 350 druhy (Ignatov & Huttunen 2003), v Evropě oproti naší flóře navíc asi 5 drobných rodů, celkově pak asi 80 – 85 druhů.
http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/klic/families/brachytheciaceae.html
https://www.biolib.cz/cz/taxonsubtaxa/id91032/
Listy lodyžní široce vejčitě až velmi úzce kopinaté, někdy téměř okrouhlé, postupně zúžené nebo s nasazenou až chlupovitou špičkou. Žebro obvykle přítomno, jednoduché a dosahující alespoň do poloviny listu, méně často kratší, vzácně dvojité nebo zcela chybí. Větevní listy nerozlišené nebo menší, někdy odlišného tvaru od lodyžních, často zejména užší. Buňky čepele zelené, hladké nebo konci buněk vystupující (prorátní), obvykle prodloužené, vzácněji kratší, šestiboké až téměř okrouhlé, tenkostěnné nebo rovnoměrně ztlustlé, na křídlech někdy diferencované, drobnější a tmavší nebo naopak zvětšené, nafouklé, někdy hyalinní.
Jednodomé (autoické, synoické), polyoické i dvoudomé. Perigonia, pokud přítomna, poupátkovitá, perichaetiální listy hladké nebo podélně řáskaté, někdy bezžebré.
Štět obvykle dlouhý, vzácněji krátký, hladký nebo papilnatě bradavčitý. Tobolka obvykle asymetricky vejčitá, nachýlená až vodorovná, méně často vzpřímená, válcovitá nebo převislá, víčko kuželovité až dlouze zobanité. Prstenec loupavý nebo chybí. Obústí obvykle přítomno, nejčastěji dobře vyvinuté, tvořené 16 příčně článkovanými nebo jen papilnatými zuby exostomu a 16 alternujícími zuby endostomu se 3 – 4 krátce přívěskatými brvkami, často endostom redukován. Výtrusy (10–) 14 – 22 (>30) µm. Čepička obvykle kápovitá, hladká nebo jemně chloupkatá.
Téměř kosmopolitně rozšířená čeleď s asi 40 rody a odhadovanými 250 – 350 druhy (Ignatov & Huttunen 2003), v Evropě oproti naší flóře navíc asi 5 drobných rodů, celkově pak asi 80 – 85 druhů.
http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/klic/families/brachytheciaceae.html
https://www.biolib.cz/cz/taxonsubtaxa/id91032/
Zástupci: 