E-časopis Akvárium

Vytištěno a už se těším na čtení na chalupě

Já ji koupil tady:

ekologierostlinnehoakvaria.webnode.cz/…

Odkaz je z tohoto vlákna : rybicky.net/forum/1099

V akváriu se sinicí mi dominuje ceratophyllum a je tam jávský mech, takže mi acriflavin nepomůže :(.
Hodně mě zaujaly Poeciliopsis baenschi, jen je hloupé, že jsou tak teritoriální. Ale ani ty P. turneri nevypadají zle.
Ok, zkusím používat ještě víc listí .
Kde koupím Ekologii rostlinného akvária?

Ačkoliv prázdninový čas obvykle moc nesvědčí čtení a psaní, tak nám se v redakci místo okurek urodilo nové číslo - už 37. Stahovat ho můžete na e-akvarium.cz - přeju příjemné počtení

Dostal jsem se k tomu až teď, opět moc pěkné

Už to mám skoro celé přečtené .

Super casopis.

Výborné číslo, spousta zajímavých článků. Ale samozřejmě je to jen můj soukromý názor.

Už skoro týden to hlídám. Jdu na to.

Právě vyšlo 36. číslo a potěší nás, když si ho stáhnete, přečtete a dáte nám vědět, jak se vám líbí
Ke stažení jako vždy na e-akvarium.cz

Markéto, Romane a všichni ostatní co se podílíte, velké díky za Vaši práci!

Pěknej článek o dajánkách

e-akvarium.cz

RAP napsal: IPad, noťas i klasické pc čtení bez problémů.
pozn. Telefon je primárně na telefonování.

No to uz davno ne. Ja na telefonu cetl knihy, kdyz vetsina lidi nevedela co smartphone je (Symbian). iPhone jeste neexistoval.
Jelikoz je tenhle casopis jen elektronicky, nejak nechapu proc ma sazbu jako tisteny a neni proste formatovany jako web text. Dalo b se to cist kdekoliv a prijde mi, ze by to bylo i min prace pro redakci.

Zkus Swype. Ja s tim casto pisu rychleji nez na pocitaci. S predikci je to celkove rychlejsi nez na pocitaci.

Znám kluka, Čecha, co žije v Japonsku, spravuje jednu FB skupinu. Nedávno vyplynulo, že už dva měsíce nezapnul počítač a úplně všechno dělá na mobilu. Což si nedovedu představit, protože ani náhodou neumím na mobilu psát texty tak rychle jako na klasické klávesnici, ale on to zřejmě zvládne.

V Japonsku dokonce existují povídky, psané pro mobilní telefony. Jsou určitou formou blogu a lidé, co je píší, je častou také píší na mobilních telefonech (prý určitým způsobem zkratkovitě). Jedna holka před pár lety napsala anonymě povídku, pravděpdobně do značné míry autobiografickou, přečetlo si ji dvacet miliónů lidí. Vyšla jako kniha, udělali seriál, film. Tolik k vlyvu mobilních telefonů na společnost v některých zemích. Já se zatím dostal do stavu, že svůj mobil používám stejně často, jako tablet (ani na tabletu nepíšu delší texty).

P.S. Dodávám, že pro mě je u telefonu nebo tabletu rozhodující, jak svižně pracuje a příjemně zobrazuje. Pokud je to identické, je tablet fajn, protože má větší zobrazovací plochu a telefon zase fajn, protože je lehčí do ruky a díky menší velikosti obecně praktičtější.

IPad, noťas i klasické pc čtení bez problémů.
pozn. Telefon je primárně na telefonování.

Dobrovolné příspěvky by rozhodně vydávání časopisu pomohly - nikoliv rozšíření, ale skutečně tomu, aby tady ten časopis byl a dlouhodobě vycházel. V první řadě je potřeba mít OBSAH ... za tím dlouho nic ... a pak je možné zamýšlet se o formě. Není to bohužel vůbec na pořadu dne a my (opravdu ne bezdůvodně) stále prosíme o pomoc a vaše příspěvky.
Mám na mysli samozřejmě jedině příspěvky obsahové

A dodávám pro ty, kteří nám fandí, ale mají pocit, že nejsou ještě dost zkušení na vlastní psaní:
e-akvarium.cz/…

Já se obávám že tištěná forma by ten časopis dříve či později pohřbila. V okamžiku, kdy by bylo třeba zařídit tisk a následnou distribuci, náklady na časopis by neskutečně vzrostly a dříve nebo později by se i toto periodiku odebralo cestou svých předchůdců. Buďme rádi za to, že toto periodikum tady je a zkusme se přizpůsobit myšlence, kterou prosazují jeho tvůrci.

Nemyslím že by někdo časopis kritizoval a nebyl vděčný za obsah. Je to vděčná reakce na Raviloky zpětnou vazbu .
Líbí se mi ludvíkův návrh, rozšíření a možnosti třeba dalšího formátu pro menší zařízení. Kdyby ludvík nebyl uživatel a neviděl takto fungující řešení tak by s takovým nápadem asi nepřišel a kdyby byl programátor tak by třeba i nabídl pomoc.

Kolik by stála tištěná verze, kdyby se našla nějaká skupinka předplatitelů?
Pomohly by dobrovolné příspěvky v rozšíření nebo častějším vydávání časopisu?

podej prst a utrhnou Ti ruku,
místo aby byli vděčný, že si někdo dá práci a vydává časopis, tak mu ještě vynadaj,
ať se tedy sami zapojí a upravěj to sami!!!!!!!!
bože, to musíte mít všichni všechno úplně na talíři?
tak se přidejte k nadšencům co tento ečaspis vydávají a upravte ho!!!!!!!!!
a ne jenom vzdychejte a kritizujte, ale přidejte ruku k dílu
vše v dobrém
Raviolko, děkuji za další pěkné počtení

Díky formátu to také čtu na tabletu pokud možno vůbec ... Ale i na monitoru musím dost rolovat. A to nemám dnes běžný fullhd s 1080 body na výšku, ale rovných 1200.

Trošku by pomohlo snažit se dávat obrázky na konec stránky, aby se muselo rolovat textem co nejméně.

Jde také o to, jak to sázíte. Čistě teoreticky by nemuselo být složité vyrenderovat na pár kliků dvě varianty - současnou "papírovou" a pak čtečkově optimalizovanou (tedy jeden sloupec, větší písmo, možná i něco jiného než PDF). Ono až budete všichni slepí alespoň jako já, tak poznáte, že se pdfko zvětšuje poměrně blbě, na rozdíl od specializovanějších formátů, které se dokážou sami přeformátovat dle velikosti zařízení. I když tam uznávám, že je většinou problém s barvami.

Já jsem pořád vykopávka, co si to vytiskne a na chalupě čte u kafe

Na jednu stranu sem si opravdu oblíbil ty PDFka, jelikož konečně mám dostatek kopií na dostatku míst a nemusím se bát, že když si to poleju kafem, tak to zničím. A nemusím si koupit 3 výtisky, aby mi zbyl jeden pěkný do knihovny. Ani nějak nemám problém akceptovat, že ty tištěné věci prostě mizí. Elektronická forma umožňuje vydávat knihy a časopisy, které se v té fyzické formě prostě neuživí. Na druhou stranu mě nijak nikdy nenapadlo, že by se mi ten časák špatně četl, na obrazovce mi to nepřijde nejmenší problém. Ale je pravda, že nejsem zhýčkaný žádnou elektronicky uhlazenou formou podobné PDFkoviny.

Jo a taky jak slepnu, tak si ty PDFka můžu zvětšit a to je další velký přínos.

Žijeme v době placatejch obrazovek všech možných rozměrů, podívej se jenom jakou štrapác s tím měl tady Rex než se to odladilo, aby se držel krok s dobou té placatosti, čímž neříkám, že to mermo mocí hned musíte taky ladit do mobilů a tabletů, ono to ponechání si svýho stylu i když pro někoho vopruz staromileckýho má taky něco do sebe. Ať se daří ve všech směrech.

Děkuju za návrh, i když rovnou dodávám, že teď se nic ohledně sloupců nebude měnit - třeba to ale dozraje, pokud se tenhle názor bude objevovat častěji.
Já občas bojuju s pokušením grafickou úpravu pozměnit a zatraktivnit - ale stále se vracím k tomu, že by to na papíře vypadalo hůř a bylo by to netisknutelné. Jinak se čtením na monitoru nemám sebemenší problémy a na menších zařízeních se netrápím - osobně si totiž nedovedu představit, že se snažím si na mobilu či tabletu něco v klidu přečíst. Se čtečkou nemám zkušenost z podobného důvodu, ale tam se čtení předpokládá .
Úprava je podřízená tomu, že text hraje ve velké části našich článků významnou roli. Proto relativně malé písmo, málo volného prostoru (jiný časopis by tolik materiálu místo na 80 stran využil i na 120) a dva sloupce, protože celá strana hustě popsaná zleva doprava, to by se dobře nečetlo. Potom to samozřejmě nevypadá tak svěže a přitažlivě, jak by mohlo. Ale o tom připomínka nebyla - takže ještě jednou díky za názor, ale já ten časopis stále ještě vnímám jako nevytištěné stránky, ne elektronický časopis v pravém slova smyslu (ten má pak ještě jiné výhody).
Rozhodně si ale názory čtenářů ráda vyslechnu, pro ně to děláme.

No ... je to česky nebo slovensky a latinkou. Takže ano, číst se to dá

Čtu to úplně stejně v telefonu jak popisuješ, byla to pouze reakce na problém v orientaci textu na podstatně větších zařízeních. Číst se to prostě dá

Na mobilu si obvykle vybalancuju zobrazení jednoho sloupce na šířku obrazovky (obr.). Číst se to dá, pokud člověk leží v posteli a nechce se mu jít pro tablet. Nevýhodou jsou texty rozdělené obrázky na celou šířku stránky časopisu - pak je orientace ve sloupcích maličko nepřehledná (obecně na mobilu nevidím problém číst texty, ale prohlížet si obrázky). To se pak vyhrabu z postele a zajdu si pro iPAD, na kterém se celá stránka časopisu zobrazí použitelně a fajn. Samozřejmě, na počítači je to nejpřehlednější.

A co teprve v telefonu

Proti obsahu nemám vůbec nic, naopak. Dokonce ani proti grafické úpravě, ta je také skvělá, dle mě. Jenže je skvělá jen na papíru. Nestálo by za to ji trochu elektronizovat? Jde především o sloupcování, to se prostě na monitoru špatně čte. Na čtečkách dvounásob.

Děkujeme za ohlasy a taky za upozornění a odkaz na techniku "clear and stain", to video je moc zajímavé

A samozřejmě se znovu ozývám s prosbou všem akvaristům: zapojte se, zkuste přispět článkem, fotkami, nápady, překlady, doporučeními atd., ať je časopis co nejpestřejší a každý si tam něco najde

Super jako vždy.
V tomhle čísle pro mě rozhodně zvítězila Wabi-kusa to je pecka

Konecne to vyslo. Melo by to byt me,sicne; takhle je to moc dlouhe cekani.
Drobna oprava: Na strane 20 to neni "Balitora chipkali, zrentgenovaný..." Je to technika na zpruhledneni tkani a zbarveni kosti a chrupavek. Nema to nic do cineni s panem Rengenem ani jeho zarenim. Tady kdyby si to nekdo chtel zkusit doma www.youtube.com/…

K článku o letnění živorodek: Vyhodil jsem na západojihozápadně orientovaný balkón plastovou krabici od IKEA, cca 45l: rybicky.net/nadrze/25599 a udělal podobnou zkušenost, že i v největších vedrech teplota vody v ní nestoupla nad 27-28°C (a v noci příliš neklesala).
V porovnání s tím, sklenice za oknem na stejné straně, měly teplotu vyšší, až 32°C (vše při venkovních teplotách 34-5°C).
V plastovém boxu přežily léto Girardinus metallicus a Xenotoca eiseni a jeden ráček CPO v podstatě bez ztrát (ty nastaly až při říjnových nočních poklesech teploty k 5°C - až na jednu uhynuly všechny girardínky, příště musím box schovat dovnitř dřív). Přikrmoval jsem minimálně, žily na řasách, byly v dobré kondici a množily se.

Děkuju za článek, protože mi sofistikovaněji potvrdil, co mi vycházelo z vlastního nepravidelného měření.

P.S. Nevěděl jsem, že Skiffia francesae, které mám v akváriu, jsou v přírodě vyhynulý druh.

34. číslo bylo zveřejněno na našich stránkách, kde je volně ke stažení:
e-akvarium.cz
Ozvěte se nám, co se Vám v aktuálním vydání líbí a o čem byste chtěli číst někdy příště. Za zpětnou vazbu budeme rádi.
Ale nejdřív si vše v klidu přečtěte - ať se Vám líbí

Malapa napsal: Prosím, prosím, v budoucnu se zase ponořit zpět pod hladinu a třeba jezera Malawi. Něco tlamovcích, šlo by to?
Tak speciálně pro Tebe, i když to chvíli trvalo...
www.facebook.com/…

Asi by bylo vhodnější poslední část tohoto vlákna přesunout do nově založeného s názvem "Biotopní akvária".
Zájemci mohou řadu popisů biotopů nalézt na tomto odkazu: fish.mongabay.com/…

Tie biotopy sa nám rozbehli zaujmavo nie?! Podobne skúšam ale som bohu žiaľ len nemčinár(vtedy sa angličtina u nás nevyučovala) ,takže buď translator(ten mi však pri PDF nepomôže) alebo sa pozerám po DE článkoch.
A ďakujem,pohľadám a idem googliť.
Sewellie mám už dlhšie dokonca mali už aj snahu sa vytierať,len som bol nútený preložiť ich a teraz sú len v provizórnej nádrži.Preto by som im chcel vytvoriť niečo minimálne podobné domovine.

prasan napsal:Tak ešte raz,napíšem Mekong..... a!?
Tak nakonec jsem se nechala zlákat k ještě jednomu pátrání po konkrétních údajích

Googlím conductivity + Sewellia. Jde použít jiné klíčové slovo, ale "conductivity" je celkem užitečné - nechci totiž vidět tisíce akvaristických stránek bez informační hodnoty. Ve výsledcích upřednostňuju rozhodně odborné studie, NE akvaristické stránky. Hned na první stránce mě zaume "Water quality, Aquatic Life and Fish in Song Bung River" - brage.bibsys.no/… a tam najdu zmínku o výskytu S. lineolata v Khe Vinh stream. To už zní slibně, ne? (Nehledě na to, že je tam dost informací o prostředí a spolubydlících.)

Pokud teď hledám "Khe Vinh stream", tak znovu mezi prvními výsledky vidím FishBase a obratem zjistím, že je tam typová lokalita pro dva zástupce rodu Schistura. Dokonce s GPS souřadnicemi, takže za minutku už se dívám na satelitní snímky... a nevěřím, že pokud tomu zasvětím několik večerů, tak že nevypátrám obrovské množství dalších informací.

Chce to nehledat na akvaristických stránkách, ale na internetu. Je to boj, ale jde to.

Asi došlo k nedorozumění ohledně toho, že by snad aquascaping měl být něčím jako nedokonalým předchůdcem dokonalých biotopních akvárií. Ale já to vidím tak, že aquascaperské zaměření na estetiku a detail umožnilo posun v konceptu biotopních akvárií tam, kde je dnes. Tzn. biotopní akvária vděčí za mnohé aquascapingu, ale není to jedna vývojová linie. A už vůbec si nemyslím, že to bude někdy záležitost populární a masová. (On ani ten aquascaping není masový, jen řekněme pořádně rozhýbal stojaté vody.) Věřím ale, že to přinese do akvaristiky jako takové nový impulz a velký posun v tom, kolik toho o přirozeném prostředí ryb víme. Ostatně už se to děje. My jsme tu trochu zaspali, ale stačí se podívat na národní či regionální soutěže biotopních akvárií v západní nebo jižní Evropě. Taky v Polsku, Chorvatsku, Rusku… Každým rokem je toho více. Ale opakuju, nemyslím si a netvrdím, že je tohle nějaká jediná správná cesta, kudy by se měla akvaristika ubírat.
Atlasy moc neuznávám, právě proto, že se člověk ochuzuje o to sbírání a třídění informací. Biotopní akvárium není o tom, založit ho podle nějakých údajů. Je to o tom, dozvědět se o konkrétním biotopu co nejvíce. Ale pro zájemce o atlas doporučím portál Seriously Fish, kde popis lokalit často bývá a někdy i fotky. Je to pro ryby, rostliny jsou v biotopních akváriích nechci říct druhořadé, ale nejsou tím „výchozím prvkem“. Nějaký průkopník to ovšem může změnit, tohle není žádná rigidní dispciplína.
(Další zdroje jsou např. různé knihy, reporty z terénu – zdaleka nejen Bleher, popisy nových druhů, inventarizace atd. Pro mě je tedy nemyslitelné se omezit na čistě akvaristické zdroje. Je to o hledání co nejvíce informací, nikoli co nejrychleji nebo nejjednodušeji. Jistě, každého to bavit nebude, čtení dneska v módě není.)

Ten Taiwan byl zrovna snadný příklad, zadala jsem do Googlu tři klíčová slova: Rhinogobius + conductivity + Taiwan. Hned na první straně stačí otevřít si jen odkazy na PDF a mám informací poměrně dost, namátkou:
lib.dr.iastate.edu/…
www.int-res.com/…
pacificscience.files.wordpress.com/…
Dokonce se dočtu, jaký typ substrátu a proudění jednotlivé druhy ryb upřednostňují. Ryby, řasy, bentos… nejrůznější parametry… pro mě určitě dostatečné, ještě najít foto či video a můžu jít zakládat. Taiwan ovšem patří k těm pěkně zdokumentovaným, to jiná místa za pár hodin zdaleka „nenastuduju“.

Konkrétní biotopy bych tady ale dál nerozebírala, to by bylo na dlouhou debatu a odbočujeme od článku v časopise. Polemika o smyslu či vnímání biotopních akvárií je ovšem vítaná, jen houšť!

Napíšem povodie Mekongu a .... Sakriš veď tá rieka je obrovská a v každej časti vzhľadovo iná.Myslím,že sa chápeme.Zaujma ma hlavne vzhľad konkrétnej lokality ak chcem vytvoriť čo najvernejší biotop.Mále začínajúce riečky či potôčiky sú krásne číre,no zväčšujúca sa rieka naberá rôzne nánosy a už vôbec nemusí byť totožná s miestom výskytu pre tu či onú rybu.
Jasnačka,nepríde predsa Vietnamec a nebude sa nechávať unášať v dravom toku obrovskej rieky aby chytal Sewellie.Určite ich pôjde chytať niekde do maličkého prítoku,kde sa potápa či ich vylovuje inak.Tak ešte raz,napíšem Mekong..... a!?
Toto je tá výzva menom biotop.Nie je to tak jednoduché ako sa zdá.

Už dlhšie uvažujem vytvoriť dáky ten biotop pre Sewellie.Pár obrázkov človek nájde.Niekde sa človek dopátra i k provinciám vo Vietname www.seriouslyfish.com/… ,no trocha zamrzí,že všade sa uvádzajú len veľké rieky kde už v podstate ani Sewelie nie sú.Tie malé potôčiky vo Vietname som dohľadával tažšie za pomoci zadania provincie či vietnamského názvu pre potok.Myslím ,že informácie udávané pre tieto mrenky sú dosť nepresné a nič konkrétnejšieho som nenašiel.Dáky ten základ no stále to pre mňa nie je to pravé orechové.Nikde som nenašiel konkrétny názov toho či onoho potôčika kde žijú.
Napríklad tu www.loaches.com/… krásne fotky no popis žiadny.Názov rieky-potôčika/ parametre vody - GH,KH,vodivosť.Niečo proste podstatnejšie čo aj akvarista pre svoje rybky využije.Jasné chápem,že pre niekoho je chov zárobkovou činnosťou a svoje tajomstvá nechce prezradiť.No i napríklad v tomto čísle časopisu v článku o tetrách mi chýbajú tie ako som napísal podstatnejšie údaje,ktoré by článku dali dáku tú vypovedajúcu hodnotu.Napísať,že ryba potrebuje nízke pH a mäkkšiu vodu je dosť stroho a nepresne podané.Určite si pamätáte publikácie o akvaristike onoho režimu,kde ste sa o konkrétnom druhu dozvedeli snáď aj to o ktorej chodieva večer spať. Páčil sa mi ten náučnejší charakter.Ani článok na akvarista.cz nie je pre mňa dostatočne presný čo do lokalít.Pretože pri tak obšírnom zadaní výskytu si vie akvarista len veľmi ťažko spojiť ryby a konkrétny biotop.

Marcel G napsal..... prohledávat databázi Scopus nebo ScienceDirect a hledat tam odborné anglické články o řekách či biotopech Taiwanu či jiné země, a pídit se v nich po parametrech vody a sedimentu. Pokud to nějací lidé opravdu dělají a mají to štěstí, že z toho i nějaké užitečné informace skutečně vydolují,

Nejlepší cesta, která se mi v tomto ohledu osvědčila jsou jednotlivé orig. popisy ryb z potřebných lokalit. V posledních cca patnácti letech lze v těchto najít poměrně přesné popisy i jednotlivých lokalit vč. potřebných údajů a tabulek. Bývá to především v angličtině.

Je mi velmi blízký raviolčin pohled o budování celku z částí, o akváriu jako kusu přírody, o konci akvária, na který nedohlédnete (dokonce i "listová drť" je mi známá).

Raviolka napsala: Překvapil jsi mě nějvíc myšlenkou, že by někdo chtěl hledat informace o konkrétním biotopu v atlase rostlin.Mně to zas tak překvapivé nepřipadá. Běžný akvarista bude asi těžko prohledávat databázi Scopus nebo ScienceDirect a hledat tam odborné anglické články o řekách či biotopech Taiwanu či jiné země, a pídit se v nich po parametrech vody a sedimentu. Pokud to nějací lidé opravdu dělají a mají to štěstí, že z toho i nějaké užitečné informace skutečně vydolují, pak by bylo více než chválihodné, kdyby tyto informace sdíleli s běžnými akvaristy, kteří to nedokáží nebo na to prostě nemají čas. A kam jinam tyto informace systematicky doplňovat, než do atlasů rostlin nebo ryb? Parametetry vody či sedimentu v lokalitách přirozeného výskytu rostlin či ryb mohou být pro akvaristy velmi užitečné, protože některé druhy rostlin (i ryb) může být v některých našich (pitných) vodách obtížné pěstovat (či chovat), a tyto informace tak mohou akvaristům napovědět, jaké parametry jsou pro daný druh rostlin/ryb vyhovující. Já jsem se třeba snažil těchto informací o některých Taiwanských řekách dopátrat, ale nic kloudného (v angličtině) jsem bohužel nenašel. Relativně dost užitečných informací je dostupných snad jen o povodí Amazonky. Jinak by ale nebyl špatný nápad vytvořit třeba "atlas lokalit" (vedle atlasu ryb, atlasu bezobratlých nebo atlasu rostlin).

Detailní chemismus a nebo složení sedimentu považuju právě už za ty prvky, které se hodně diskutovaly ještě několik let zpátky, ale pro funkci a vzhled biotopního akvária nejsou podstatné.Pro úspěšné pěstování rostlin a chov ryb jsou podle mě informace o parametrech vody velmi podstatné.

ale nazývat doslova jakoukoliv snahu o napodobení přírody snahou neumělou?To jsi mě pochopila špatně. "Neumělou" tuto snahu nazývám právě pro ten kritický nedostatek informací o parametrech vody a sedimentu. Když tvoříme biotop, aniž bychom znali parametry vody a sedimentu pro rostliny, které tam chceme pěstovat, a ryby, které tam chceme chovat, pak je to dost "o hubu" (pro ty rostliny a ryby). Většina řek je obecně na živiny celkem chudá a většina sedimentů zase relativně bohatá, ale některé rostliny mohou mít třeba vypěstované určité evoluční mechanismy, které mohou dostávat ve zcela jiném typu vod pěkně "na frak". Ano, pokud se omezím jen na kosmopolitní druhy vodních rostlin, které se dokáží snadno adaptovat na téměř jakékoli podmínky, pak tyhle problémy řešit nemusím. Pokud ale chci mít v akváriu třeba nějaké endemity, které se v přírodě nacházejí jen na jednom jediném místě, pak může nastat při použití "české pitné vody" (která je navíc v různých lokalitách různá) problém.

Ke kultivarům - ty přece do biotopního akvária nepatří...Tak to je další důvod, proč si myslím, že se biotopní akvária nestanou nikdy příliš populární záležitostí. Chápu Tvojí myšlenku a jakkoli je mi v mnoha ohledech sympatická, populární se podle mě jen tak nestane, když se budou muset akvaristé omezovat jen na to, co se běžně vyskytuje v daném biotopu. Dnes jsou třeba populární "podvodní japonské zahrádky" neboli pestrá směsice všech možných druhů rostlin na malém prostoru (něco jako arboretum). To je něco, co akvaristům biotopní akvárium stěží někdy nabídne.

vydat se biotopní cestou je rozhodně zajímavé a obohacující.Souhlasím!

Aquascaping je nutný předstupeň, protože bez něj by se tenhle přístup k biotopním akváriím neobjevil a zůstali bychom u toho, že je potřeba mít stejný substrát a stejnou vodu - což nejde, takže se biotopům nikdo nevěnoval.V tomto bohužel nesouhlasím. Z aquascapingu podle mého názoru nejde šmahem kouzelného proutku udělat jen jakýsi "evoluční předstupeň". Aquascaping je specifický (spíše umělecký) styl se svými vlastními pravidly, který je určený primárně pro "hi-society". To, že tato pravidla odporují v mnoha ohledech přírodním procesům a zákonitostem a ignorují hlubší vztahy (ekologii), je jasné. Srovnal bych to s počítači Apple vs. Windows vs. Linux. Linux jsou biotopní akvária, Apple jsou přírodní akvária (aquascaping) a Windows jsou akvária pro 90% akvaristů. Z linuxu nikdy neuděláš populární záležitost, i kdybys o tom napsala tisíce článků. Stejně tak se Apple nikdy nestane záležitostí běžných lidí, protože si prostě nemohou dovolit utratit 100 tisíc za OptiWhite akvária, hliníkovou filtraci, skleněné trubice, in-vitro rostliny, japonský substrát, Twinstar, bakteriální násady, tekutá hnojiva a kdo ví, co ještě. Biotopní akvária budou podle mě vždycky jen okrajovou záležitostí pár nadšenců. Je možné, že se z nich někdy v historii stane na okamžik módní záležitost, ale jakmile tato módní vlna opadne, vrátí se to zase do normálu. Toť můj názor.

Aquascaping je pre človeka čo na to má čas.Starať sa o takto super vzhľadné akvárium má len málo kto.Často takéto akváriá končia po vyfotení v naj stave. Na druhej strane starostlivo založený biotop môže byť nádherne fungujúci i z dlhodobejšieho hľadiska.Pri tom takéto biotop akvárium nemusí strádať na kráse i po desiatke rokov od založenia.Všetko ostatné dlhodobo fungujúce i v fajn stave už nie je ani aquascaping ani biotop.

Marceli, díky za komentář. Překvapil jsi mě nějvíc myšlenkou, že by někdo chtěl hledat informace o konkrétním biotopu v atlase rostlin. Je to samozřejmě možné, protože pokud jsi s tím přišel ty, určitě to napadne i někoho jiného. Já jsem na to takhle nikdy nenahlížela. Tak jako bych informace o biotopu nehledala ani "přes rybu". Já na to jdu obráceně, hledám informace o jakékoliv konkrétní lokalitě na Taiwanu (například). Pokud tam žijou ryby, které se mi líbí, tak je to super - pokud ne, hledám dál. Tu informaci o prostředí a o rybách samozřejmě většinou nenajdu u jednoho zdroje, to píšu v článku, že je to detektivní práce . Každopádně ta rostlina nebo ryba žijí na mnoha místech, kde můžou být různé parametry prostředí. Proto není dost možné postihnout to v atlase rostlin/ryb, primárním klíčem je opravdu konkrétní lokalita.

Detailní chemismus a nebo složení sedimentu považuju právě už za ty prvky, které se hodně diskutovaly ještě několik let zpátky, ale pro funkci a vzhled biotopního akvária nejsou podstatné. Vždy to bude kompromis, ale nazývat doslova jakoukoliv snahu o napodobení přírody snahou neumělou? První fotografie na str. 48, máš tam substrát, kameny, rostliny, ryby, třeba i vodu z dané lokality. Je to neumělé? A pokud ty "stejné" kameny a substrát seženu tady, protože jsem to na tom místě viděla, osahala, změřila, vyfotila a nevímco ještě... není to ryzí Mexiko, ale z hlediska přístupu k zakládání a provozování akvária je to rozdíl. O tomhle jsou teď biotopní akvária. Udělat napodobeninu, která nebude do všech detailů totožná s předlohou, ale bude vypadat stejně.

Ke kultivarům - ty přece do biotopního akvária nepatří, ale jen ať se pěstují. Každé akvárium nemůže být biotopní a ani by to nebylo žádoucí. Jsou ale případy, kdy vydat se biotopní cestou je rozhodně zajímavé a obohacující. Jinak viz opět strana 48 nahoře: "...To vůbec neznamená, že je snad biotopní akvárium nějakým akvaristickým ideálem." Aquascaping je nutný předstupeň, protože bez něj by se tenhle přístup k biotopním akváriím neobjevil a zůstali bychom u toho, že je potřeba mít stejný substrát a stejnou vodu - což nejde, takže se biotopům nikdo nevěnoval.

KarlosS napsal: to by mě zajímalo, můžete prosím osvětlit použití? Nebo odkaz na ten článek. Moc díky.

issuu.com/…
strana 10

Hned, jak jsem to viděl, přemýšlel jsem, proč aquascaping vs. biotopní. Z akvaristů jen málo dělá vyloženě aquascaping a jen málo vyloženě biotopní nádrže. Za praktičtější bych považoval high-tech vs. low-tech, nicméně to už by vyvolalo víc emocí. Téma, které Raviolka vybrala, toto do jisté míry "zastupuje". Můj názor.