PPS Pro (Perpetual Preservation Systems - Pro)

Odpověděl jsi si sám. V KNO3 je draslíku tolik že to většinou bohatě stačí on může být klidně i ve vstupní vodě.

Ahojte, hnojim PPS pro a kontrolujem pomocou JBL testov:

NO3 (maval som malo, s novymi rybkami hodnota vzrastla)
PO4 (malo ale Platinum Soil to taha do seba, pri korenoch hodnota ok)
Fe (stredna hodnota)

.....ale ak zmeriam K (draslik) tak je absolutne hodnota za maximum co ukazuje test. Urcite je nasobne viac ako maximum.

Kedze pps pro obsahuje okrem ineho

K2SO4
KNO3
KH2PO4

tak vsade je draslik.

Otazka teraz je co vynechat?

Pri KNO3 a KH2PO4 mozem narazit na nedostatok NO3 a PO4...mam teda vynechat K2SO4?

Ano a ano.

Čaute, používam PPS-Pro a mám to zarobené v 0,5 litrových sklenených pohároch. Hore pri uzávere sa mi časom tvoria kryštály s toho čo tam uschne. Mám to oškrábať a vrátiť naspäť? A ešte otázka, musí sa PPS-Pro tiež uchovávať v chladničke ako PMDD?

Ale rastliny netaham kazdy den a az tak vela toho neuniklo, moze to mat aj trocha az tak velky dopad? Este ma napada jeden problem. Mohol sa stat ako limitny prvok horcik? Vsetky hodnoty meram okrem tohto. Davkoval som od 5-8g na tyzden do 400l vody. Podla balickov pps a inych by to tiez sedelo. Ale dnes na akvazahrada a profiplants som sa docital ze tyzdenna davka je az okolo 6g na 50l vody alebo okolo 10mg na liter? To by znamenalo ze som dodaval asi len osminu tyzdenne a prvok je sice trocha doplnany ale hned odcerpany? Vo vstupnej vode sa nenachadza skoro vobec, mam tvrdu vodu ale podla vodarni ju tvori z 95percent vapnik. A navyse aj je vela vapnika treba treba doplnat viac aj horcik? Skusil som jednorazovo pridat 30g mgso4.

Jistě že to může spustit řasu...uvolnil se nějaký ten čpavek a šup...řasám se to líbí...

Caute tak po dlhsej dobe, pravidelnom odkalovani, hnojeni sa akva avela zlepsilo. No stale neje dokonale a riasy este su ale.minimalne. ruducha z dna zmyzla.uplne a neobjavuje sa. Akurat sem tam na starsich listoch a len taka uboha. Ale co je zaujimave zacali my skakat hodnoty v akva. Niektore tyzdne hnojim a hodnoty klesaju a inokedy ked su v pohode nehnojim a ono to trocha stupne. Moze robit nejaky problem aj vyzivne dno JBL AquaBasis plus? Je to dobre v kombinacii s pps alebo nie? A tiez asi urcite neje dobre ked sa trocha uvolni z dna co? Minuly tyzden som vitahoval jednu rastlinu ktora mala poriadne korene a aj ked som sa snazil akokolvek kusok takeho aosi prachu vyslo napovrch. Moze aj to byt problem a spustac rias?

Knemu mam zatial 2x led od tomi 60cm 18w. Do buducna budem urcite rozmyslat este o doplneni. Zatial necham svetlo ako je a vsetko ostatne prisposobim. Musim najprv najst tu rovnovahu a zbavit sa rias.

Zas tak silné světlo nemáš 2x54w, já bych asi přidal, naplno svítím asi 10 hodin.

Balickov mam viacej ale kedze uz mam vahu us si ich rozdelujem ako mi treba a dokupim co bude dochadzat.tekuty uhlik mam a pouzivam ho, aplikoval som ho aj priamo na ruduchu ale nic sa nestalo. Svietim 8h denne od 12 do 20 tej.

Problém je že klasické PMDD má jen 6g KNO3 což je málo a pokud to máš dohromady všeho bude nadbytek ale NO3 málo.
Mozem pridat aj naraz nejaku surovinu aby som zvysil hodnotu napr no3 Ano kup si sanytr (KNO3, E 252) je to na nakládání masa u nás se prodává 70g asi za 12-15kč.
Mohol by som pouzivat vodovodnu vodu bez osmozy?V tom ti neporadím musel by jsi to vyzkoušet ale asi budeš potřebovat trochu jiné rostliny.
Ak budem udrziavat rast rastlin a stbilne hodnoty spolu s pravidelnym odkalovanim zmizne mi po case ruducha? To by určitě mělo vyjít a používal bych i to tekuté Co2 trochu to urychlí.
Jak dlouho svítíš?

Namiesane mam teraz na tyzden spolu. Ale suroviny mam v sackoch zvlast a mam uz aj malu vahu kde si viem presne navazit na tyzden pozadovane mnozstva. Ale bez testu na P a K to este neupravujem. Do konca tyzdna pojdem zakladnym zlozenim a na dalsi si uz budem vediet presne prepocitat kolko coho potrebujem. A moje otazky? Mozem pridat aj naraz nejaku surovinu aby som zvysil hodnotu napr no3 alebo postupne prepocitat na cely tyzden? Mohol by som pouzivat vodovodnu vodu bez osmozy? Ak budem udrziavat rast rastlin a stbilne hodnoty spolu s pravidelnym odkalovanim zmizne mi po case ruducha?

To PMDD máš každé zvlášť nebo dohromady, Já to mám takhle. PMDD = Dusičnan draselný (KNO3) 30g, Síran draselný (K2SO4) 14g, Heptahydrát síranu hořečnatého (MgSO4x7H2O) 30g, Dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4) 10g, Tenso cocktail 16g,nebo Plantex CSM+B 10g. 5 x dávkovač 0,5 l.

Namiesana 1:1 cize mam tak KH 6, GH do 15, vodivost mam 450. To su hodnoty z akva

Celková tvrdost není až tak podstatná pro rostliny jde hlavně o tu uhličitanovou. Je spousta rostlin co mají rády tvrdou vodu. Víš na kolik upravuješ vodu z RO.

25 stupne nemeckej stupnice gh, podla vodarni z minuleho roka by mala byt voda 25 stupe. Testom od dajany ktory mi uz dosiel som nameral 34 stupne nemeckej stupnici gh. Kh som nameral okolo 12. Mam aj to cudo co mera vodivost a to nameralo na vstupnej vode cez 850 ms. Ak by sa dalo v takej vode pestovat rastliny bolo by to jednoduchsie ale bojim sa to vyskusat. Ci kazda rastlina si vie postupne priviknut? Inac vstupna voda ma len do 4mg no3 bodla vodarni, horcik skoro nic. Je asi chudobna na vsetko okrem vapnika ktoreho je pozehnane

Je lepší přizpůsobit rostliny vodě než obráceně. Těch 25 mg/l je co GH nebo KH.

Ja mam pocit ze mne tam chybaju aj ostatne prvky ale pockam jak mi dojdu testy. Inac mozem kludne jednorazovo doplnit napriklad kno3 na pozadovanu hodnotu a potom len udrziavat? Alebo to musim postupne davkovanim denne zvysovat.
A este co s tvrdou vodou? Tyzdenne menin vodu a zmekcovat osmozou je dost nakladne aj na cas aj na tu vodu. Funguje niekto aj na tvrdej vode nad 25 stupnov? Alebo co by potom nastalo?

Trochu bych asi upravil hnojení NO3 na nule je většinou dost velký problém a 0,3Fe je poměrně hodně a já bych řekl že je to asi tvůj problém. Podle mých zkušeností to chce NO3 20-30 PO4 0,5-1 Fe 0,1 a týdně měnit vodu klidně i častěji. Nepřejde to ale za týden počítej delší období o to je to potom stabilnější. Je dost těžké ale takhle radit a nemusí to fungovat protože jsou ve hře další věci světlo a voda.

Teraz som upravil pocet, nieco bolo zredukovane. Momentalne su tam 4skalare a 6kongo co tam nieco hnoja, ostatok su male cistotne rybky. Ono predtym som zanedbal udrzbu a teraz som bezradny. Viem moja chyba, nelincujte ma ale poradte. Pret zacatim hnojenia som vsetky rastliny vyberal von a odkalil poriadne dno do hlbky. Vicistil hadice, filter .... . Teraz je to ciste a budem uz pravidelne cistit. Ale ako sa zbavit ruduhy. Je problem v tom ze uz ked raz prepukla, tak sa dalej rozsiruje? Ze keby bolo ciste a dodrziaval by som udrzbu problem by nebol? Inac zatial zmeram len zelezo co je 0,3 co je ok a no3 co konecne stuplo sotva na 10mg alebo pod

Předpokládám že osazenstvo akvária je platné. Máš skoro 80 ryb na méně než 400 litrů vody to je sotva 5 litrů na rybu. To se mě zdá trochu málo. Hodně ryb a dobře rostoucí rostliny bez řas nikdy nešlo moc dobře do sebe. Já mám asi stejně vody ale polovinu ryb.

Tak uz druhy tyzden hnojim pps pro a na rastlinkach vydno ze im to prospieva. Zatial davkujem zakladne zlozenie, co2 v zelenom, svietim 8h. Testy od easy life mi pridu v pitok na no3, fosfor, a draslik tak si to uz potom upravim presnejsie. Tiez dodavam tekute co2. Na jednej rastline bola zelena riasa ale po tyzdni zmizla a teras sa ukazuje na kosokvete. To by ma nestvalo velmi. Trapi ma ruduha, ktora velmi neustupuje, praveze molalicky sa siri. Nepomaha ani priame aplikovanie tekuteho uhlika nanu. Robia sa mi chumaciki aj na dne. Po troche to sem tam zbieram ale z parvuly sa to tazko zbera a tam sa drzi najviac. Mam len pokracovat a casom to bude lepsie ale tam stale nieco neje v poriadku? Mate nejaku radu ako sa jej zbavit co najrychlejsie? Teraz odkalujem kazdy tyzden cele dno aspon tak plitsie a plan je menit kazden dva tyzdne 120l vody. Vodu zmekcujem z 30 stupnou uz len 1ku1 aby som stihal s osmozou. Alebo bol by problem pozivat tvrdu vodu? Dost by mi to ulahcilo udrzbu

Ahoj, tu si môžeš pozrieť jednotlivé cheláty železa a na základe svojho PH zistíš ktoré je k tvojim podmienkam vhodnejšie. www.rostlinna-akvaria.cz/…

pouzivam co2

Já CO2 nepoužívám a míchám to z Tenso Coctailu a pohoda. Myslím si že drtivá většina uživatelů rozdíl nepozná (včetně mě).

1) Ca-EDTA, Fe-EDTA, Mn-EDTA, Zn-EDTA, Cu-EDTA, B, Mo + Fe-DTPA = Tenso coctail
2) Mg-EDTA, Fe-EDTA, Mn-EDTA, Zn-EDTA, Cu-EDTA, B, Mo = CSM+B

Tenso tedy obsahuje kromě mikroprvků Fe, Mn, Zn, Cu, B a Mo také chelatovaný vápník.
CMS+B obsahuje kromě mikroprvků zase chelatovaný hořčík.
Obě směsi používají jako chelát komplex EDTA, který patří spíše ke slabším chelátům. Tenso váže část železa i silnějším chelátem DTPA.
Obě směsi jsou určené spíše do vody s kyselým pH. Pokud nepoužíváš ve svém akváriu CO2 a nemáš mírně kyselou vodu, tak bych si raději pořídil směs MicroMix+ (nebo jakoukoli jinou, která obsahuje chelát EDTA nebo ještě silnější). Co vím, tak z komerčních směsí obsahuje silné cheláty třeba hnojivo od firmy Tropica.

Některé mikroprvky (především Fe, Mn, Zn a Cu) nevydrží dlouho ve vodě ve podobě, která je pro rostliny přístupná. Velmi rychle obvykle zreagují s jinými látkami (např. s fosforečnany či hydroxidy) a stanou se z nich sraženiny, které rostliny nedokáží zužitkovat. Aby se to nestalo, používají se speciální organické látky (cheláty), na které se tyto prvky navážou a ve vodě jsou pak tím pádem chráněné před fosforečnany a hydroxidy. Působením světla a některých dalších faktorů se pak tyto složité cheláty postupně a pomaličku rozpadají a mikroprvky se z nich po troškách uvolňují. Rostliny je pak mohou do sebe po troškách přijímat. Při vyšším pH nebo při vysokých koncentracích vápníku se ale některé slabší cheláty rozpadají velmi rychle a mikroprvky se pak z nich rychle uvolní a vysráží. Proto je lepší používat spíše silnější cheláty, které vydrží déle zásobovat rostliny po troškách postupně se uvolňujícími mikroprvky. Třeba Fe-glukonát (což je asi nejslabší chelát) nevydrží ve vodě déle než 1 den. Naproti tomu Fe-DTPA vydrží třeba i týden.

a este sa chcem spytat co je lepsie pozivat tenso coctail alebo CSM + B ? vdaka za odpoved

lhajek napsal: ve vyhlášce 252/2004 Sb. ... se v §3 odst.1 píše: U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.
Tak tohle jsem nevěděl. Díky za upozornění. Měl jsem z vyhlášky zafixováno, že pitná voda musí mít minimálně 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg. To, že spousta povrchových vod má tvrdost mnohem nižší, vím, ale nevěděl jsem, že to můžou bez úpravy pouštět do domácností. Každopádně pro pitnou vodu nejsou nižší hodnoty "v pořádku" (jak píšeš). Ve vyhlášce je napsáno, že všude, kde je to možné, je žádoucí, aby ty minimální hodnoty byly splněny. Jestli někde splněny nejsou, pak takovou vodu vyhláška umožňuje jako pitnou použít, ale ideální stav to očividně není. Ale to je jedno. Pro nás je spíše podstatné to, že se lze v některých oblastech setkat i s hodnotami o dost nižšími. Já osobně se snažím ve svých akváriích udržovat koncentraci vápníku a hořčíku zhruba na těch hodnotách 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což mi přijde jako optimální (6,5°dGH). Pro rostliny je to bohatě dostačující množství a zároveň nemusím řešit konkurenční problémy s mikroprvky nebo vytlačování železa z chelátů.

PS: Každých 10 mg/l Mg představuje 2,3°dGH a každých 10 mg/l Ca představuje 1,4°dGH.

Marcel G napsal: ....Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. V ČR podle mě neexistuje žádná pitná voda, která by neobsahovala alespoň 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což je minimální (mezní) hodnota pro pitnou vodu. Toto minimální množství musí každá pitná voda obsahovat.....
Tak z těchto slov jsem poněkud na rozpacích. Podle tohoto dokumentu zveřejněného naším obecním úřadem ( www.vysokenadjizerou.cz/… ) má naše vodovodní voda Ca=8,58mg/L a Mg=1,36mg/L. Ve sloupečku norma není žádné číslo uvedeno, tak by mě zajímalo z čeho vycházíš, že tyto prvky musí mít pro pitnou vodu daná minima.
Já osobně při výměně vody právě hořčík a vápník doplňuji, jinak se mě některé druhy rostlin rozpadaly nebo rostly velmi špatně.

EDIT: už jsem našel ty limity ve vyhlášce 252/2004 Sb.
A tam se v §3 odst.1 píše: U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.
Takže ty limity nejsou plošné a pokud je přírodní zdroj s nižšími hodnotami tak je to v pořádku a evidentně taková místa existují.

Určitě bych to rád otestoval, ale dostal bych se k tomu asi až za pár měsíců. Teď budu testovat Rotalu wallichii. Ohledně toho, že by nějaká vodní rostlina potřebovala extra velké dávky vápníku/hořčíku, jsem ale skeptický. Netvrdím, že to není možné, ale každá rostlina obsahuje v sušině nějaké množství těchto látek, a pokud by byla pravda, že nějaké rostliny vyžadují k dobrému růstu natolik vysoké koncentrace vápníku/hořčíku, tak by potom musely mít tyto látky přítomné v extrémním množství i v sušině (což ale určitě nemají). Vím samozřejmě o tom, že třeba Vallisneria roste mnohem lépe v tvrdší vodě, ale nemyslím si, že je to nutně kvůli vyšší koncentraci vápníku (jinými slovy, že by potřebovala více než třeba těch našich minimálních 30 mg/l Ca). Jestli máš po ruce knihu "Ecology of the Planted Aquarium" od Diany Walstad, tak se podívej na stranu 112-117 (oddíl "Water Hardness and Plant Ecology" = Tvrdost vody a ekologie rostlin). Uvádí tam studii, při které jeden vědec zkoumal 20 druhů rostlin na 700 stanovištích v Japonsku, která se lišila v parametrech vody, od měkké po extrémně tvrdou, brakickou vodu. Zjistil, že všechny druhy, které se vyskytovaly v tvrdé vodě, se vyskytovaly i v měkké vodě, ale potřebovaly minimálně 1-2 mg/l Ca. Druhy, které se vyskytovaly převážně v měkké vodě, byly naproti tomu schopné si vystačit i s cca 0,5 mg/l Ca. Je sice možné, že některé druhy rostlin mohou používat opravdu neefektivní způsoby příjmu vápníku, takže k tomu, aby do sebe nějaký dostaly, potřebují o něco vyšší koncentrace ve vodě, ale stejně tak je možné, že v měkké vodě (při kyselejším pH) jsou přístupnější některé mikroprvky, a na určité druhy rostlin adaptované na tvrdší vody mohou zvýšené koncentrace některých prvků (v důsledku lepší dostupnosti) působit mnohem toxičtěji než na jiné. Rostliny adaptované na tvrdší vody mají obvykle vyvinuté speciální mechanismy na efektivní příjem mikroprvků, které bývají v tvrdších vodách extrémně vzácné (protože se zde rychle vysrážejí). Díky tomu ale tyto rostliny neměly potřebu vyvíjet si mechanismy, které by je před vyššími (potenciálně toxickými) koncentracemi mikroprvků chránily, a proto mohou být mnohem náchylnější k "otravě" i při relativně nízkých koncentracích těchto prvků. Je ale samozřejmě dobré si to otestovat, abychom měli jistotu, co přesně dané rostlině vadí či nevadí. Chci tím jen upozornit na to, že způsob, jakým si my některé chování rostlin vysvětlujeme, nemusí být nutně pravdivý. Jinými slovy, to, že ti Vallisneria nebo Samolus rostly lépe v tvrdší vodě, nemuselo být nutně kvůli vyšší koncentraci vápníku, ale třeba právě kvůli zhoršení dostupnosti některých mikroprvků, jejichž vyšší koncentrace mohou těmto rostlinám velmi vadit (nejsou-li tyto prvky chelatizované).

Ďakujem za odpoveď a poučenie . Obvykle sa na fóre nezapájam do príspevkov v ktorých by som radil lebo nesiaham na úroveň tých skúsených . Len by som ešte chcel povedať že u nás podľa vodárni je vo vode 11mg/l Ca a menej ako 5mg/l Mg kde je aj v tabuľke písané že to nesplňuje normu.

Marcel G napsal: Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. Lenže asi sú i výnimky - mám skúsenosť, že Samolus valerandii mi pri tvrdej vode rástol veľmi pekne, bol veľký a množil sa. Po prechode na mäkkú vodu mi takmer vyhynul, zakrpatené, neraz i pokrútené / deformované listy. Otázka je, či mu vadila mäkká voda (málo vápnika / horčíka) alebo nízka alkalita (nízke pH). Skôr sa mi zdá, že to prvé - po tom, čo som trochu zvýšil tvrdosť vody (upravil pomer vodovod:RO z 1:2 na 1:1) a alkalitu pre zníženie kompenzujem kyselinou na pôvodnú hodnotu, je na tom lepšie, no nie tak dobre, ako prv v tvrdej vode - teda nehynie, ale ani sa nejako nemnoží. Podobne mi reagovala Vallisneria nana, tú som potom nahradil Blyxou. Samolus sa mi však veľmi páči a nechcem sa ho vzdať.

Marcel, pre exaktnejší experiment rád pošlem Samolus ;)

Podle mých zkušeností a vědomostí není ani tak důležitý přesný poměr, jako spíše to, aby měly rostliny všech prvků (živin) dostatek. Je ale zároveň rozumné, aby jednotlivé prvky byly vzájemně vyvážené podle toho, v jakém množství ten který prvek rostliny potřebují (přijímají). Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. V ČR podle mě neexistuje žádná pitná voda, která by neobsahovala alespoň 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což je minimální (mezní) hodnota pro pitnou vodu. Toto minimální množství musí každá pitná voda obsahovat. Z toho tedy logicky plyne, že do žádné pitné vody nemá smysl vápník ani hořčík dodávat. Pokud jde o tu vzájemnou vyváženost, tak ta spočívá v tom, že když je nějakého prvku výrazně (extrémně) více než jiných prvků, může tento prvek blokovat příjem jiných (podobných) prvků. Nejčastěji u nás bývá problém právě s vápníkem, kterého v některých vodách bývá opravdu hodně. Ve velkém množství pak vápník obsadí ("ucpe") na buňkách akvarijních rostlin všechny pozice ("dveře"), kterými se tyto prvky dostávají z vody do buňky, a tím pádem tudy už neprojdou žádné jiné prkvy (např. železo, mangan, zinek apod.). Představte si to jako tlačenici na fotbalové utkání. Když dorazíte ke stadionu a uvidíte před sebou desetitisíce fanoušků opačného týmu, kteří se tlačí dovnitř, tak vám bude hned jasné, že už se dovnitř nedostanete. Sem tam se sice možná povede někomu z vašeho týmu dovnitř procpat, ale to ten "zápas" asi nevytrhne. Proto se může stát, že když je třeba vápníku ve vodě extrémně hodně, tak i když tam přidáváte trochu železa, nemusí se toto malé množství železa do rostlin přes ty hromady vápníku vůbec protlačit. Z tohoto důvodu není vhodné používat pro pěstování vodních rostlin příliš tvrdou vodu, a pokud už jí používáte může být nutné zvýšit odpovídajícím způsobem i dávky ostatních živin (především mikroprvků) a zároveň používat silnější cheláty (např. DTPA nebo ještě silnější), nebo se pokusit některé živiny přesunout do substrátu, odkud si je budou moci rostliny brát skrze kořeny.

Ahoj stanki. Papierikové testy sú dosť nepresné. Dosť presné sú kvapkové testy od JBL ale sú aj drahšie. Hlavne čo sa týka toho PO4 sú veľmi dobré. V PPS PRO nesmie byť práveže limitujúce nič musíš všetkého dodať dostatok ale nie priveľa a v tom je tá ťažkosť tejto metódy . Draslík test som si nikdy nekúpil a ani nekúpim za tie nekresťanské peniaze ale to je len môj pohľad . Tu je pekná stránka na prejav nedostatku určitého prvku www.rostlinna-akvaria.cz/…. Pomer medzi NO3 a PO4 by mal byť približne 10:1. Pokiaľ viem je dobre si zistiť koľko tvoja voda obsahuje Ca a Mg pretože aj keď je voda tvrdá nemusí mať veľa Mg ale môže mať veľa Ca. Ideálny pomer ak som dobre čítal a ak je to naozaj pravda je Mg:Ca - 1:2 alebo až 1:3. Ak sa mýlim budem rád keď ma niekto opraví. Sú to veci ktoré mám načítané ale kľudne to môže byť už inak.

Mna by tiez zaujimalu ako ktoru zlozku mam dat viac ci menej aby som to mal akurat. NO3 sa da merat v pohode, najlepsie podla mna pasikmi(rychle a celkom presne). Ale co s fosforom a draslikom? Na draslik som nasiel jeden test na nete ale je dost drahy a mam obavy ci to bude mat vyuzitie. Tiez fosfor, meral som ho ratajovym testom ale ten mi vzdy ukaze nulu. Alebo ten je limitujuci a ma byt nula? Mam pocit ze mi stale chyba, az po jeho dodani vydno ze rastliny zaradia dalsiu rychlost. Ale viac ako je v zaklade pps pro sa bojim dodat. Vodu mam velmi tvrdu (36 nemeckej stupnice) preto ju riedim reverznou osmocou v pomere 1:1. Ziviny chcem dodavat len tolko kolko treba lebo menit vodu cez RO v 450l akva je dost casovo narocne. Horcik kvoli tvrdej vode by mal byt dostatok

zkus to a uvidíš, já dávám víceméně podle nich, ale už jsem zkoušel ubírat i přidávat, musíš si to vychytat, ale já ani po 3 letech nevím kolik mám dát, aby to bylo akorát.

takze ak použijem tu od rostlinnych akvarií vsetko bude ok ? no samozrejme ze si to musim merat s testami

je to podle obsahu železa, tenso má asi polovinu než třeba Plantex CSM+B, takže se ho dává víc než jiných. Podrobný složení různejch směsí mikroprvků najdeš třeba tady akvarijni-hnojivo.cz/…

lebo niekde pisu ze 80mg tenso coctail niekde iba 15 som nasiel na pol litra vody ale az taky blby v matike niesom nejak mi to nesedi vo vypoctoch napr na tej stranke co ste dali link je 29g som z toho popleteny teraz

myslím že s tím co je na rostliná akvária se dá úplně dobře pracovat. Je několik různých receptur PPS Pro, stačí se podívat po netu, třeba tady sites.google.com/… někde tam je i excelovská tabulka, kde ti to přepočítá na požadovoanou litráž.

prosim vas mohli by ste tu napisat presny pomer kolko coho treba dat spolu ked pisete ze na rostlinni akvaria to je trosku zle napisane ? neviem teraz kolko toho tenso coctailu alebo ked mam CSM+B dat dakujem

Na tom tak nezáleží. Ide asi o to, že keď rastliny začnú pracovať, aby už mali živiny vo vode.

Ahojte rád by som sa opýtal, rôzne som sa dočítal, že pri tejto metóde odporúčajú hnojiť 1 hodinu pred svetlami. Ale nikde som sa nedočítal prečo. Nič konkrétne, len dohady. Nakoľko svetla sa mi spínajú keď som ešte v práci tak či to mám riešiť nejakým automatickým hnojením alebo to tak podstatný rozdiel nerobí. Hnojím vždy (väčšinou ak sa zle nevyspím ) pred odchodom do práce a svetla sa mi spínajú o 14:00. Ďakujem za odpoveď.

Sera má tu nevýhodu že musíš dodržet čas a uhodnout zbarveni protože reakce stále pokračuje a barva se z časem mění na JBL se můžeš kouknout když to přeženu i druhý den a porovnávací tabulka je podstatně lepší.

Proč jediný? Já jsem velice spokojená s testem na NO3 od Sery. A dokoupím vždy jen náhradní náplně...

Jediný dobrý test na NO3 je od JBL. Sice je dost drahý ale vyplatí se ti. Měl jsem snad už všechny co byly a jsou protože CO2 už dělám hodně dlouho.

Díky, teraz mi to dáva zmysel. Nevšimol som si, že rozdiel železa je tak významný u tých mixov. Nakoniec aj tak plánujem hnojiť s Micromix plus (kôli vysokému GH), 6% Fe.
Horčík asi vyhodím, skôr sa zameriam na NO3, mám ho nula nula nič. Resp. ešte skúsim nejaký iný test (mám Rataja), nejako sa mi to nepozdáva.

Dobrý postreh! Sčasti som sa tomu venoval na začiatku tejto diskusie pred 2 rokmi (príspevok z 22.04.2014 22:06). Podľa pôvodnej diskusie tvorcu metódy www.aquaticplantcentral.com/… sa dávkuje rovnako 1 ml z oboch zložiek, ale fakt je, že na iných miestach sa spomína práve 1/10 mikroprvkov z toho (2 kvapky), čo je reálnejšie a primeranejšie množstvo, pretože inak je to značný nadbytok.

EDIT: Lenže pozor, na www.rostlinna-akvaria.cz/… to aj tak nesedí, lebo píšu 80 g Tenso Coctail alebo 40 g Plantex CSM+B. Lenže pôvodná receptúra udáva 80 g Plant-Prod, ten je z hľadiska železa rovnako silný ako Plantex CSM+B! Takže to, čo tam píšu, je polovičná (alebo 5-násobná) dávka oproti originálu. Ak za originál teda považujeme tie 2 kvapky, potom treba 80 g Plantex CSM+B alebo 140 g Tenso Coctail.


Bolo by dobré zistiť si pomer Ca:Mg, ale predpokladám, že bude blízky ideálu, takže horčík by som nepridával.

Zdravím, chcem začať týmto spôsobom hnojenia, mám toho odčítaného už dosť a dosť, ale 2 veci sú mi nejasné

1) dávkovanie mikroprvkov, v článku na rostlinná-akvária.cz sa uvádza

Dávkování:
Hnojte každý den 1 ml z každé nádoby na 40 litrů akvarijní vody. Příklady:
40 litrové akvárium - 1 ml z první nádoby a 1 ml z druhé nádoby každý den

Na stránke sites.google.com/…
sa píše niečo iné:

PPS-Pro Solution #2, 2 drops per 10 gallon or 40 L
(1 ml = 20 drops)

Čo samozrejme dáva úplne iné množstvá.

2) Mám hodne tvrdú vodu GH>20, presný pomer Ca/Mg nepoznám. Je istejšie Horčík z hnojiva vylúčiť?

Díky

Áno, je to v poriadku (len drobné odchýľky). Ja tiež mám každú zložku zvlášť a nedávam ich jednotne, pretože priebežne korigujem dávky na základe výsledkov - na papieriku pri akváriu mám napísané aktuálne dávkovanie. Akurát, že mám namiešané podstatne silnejšie roztoky, dávkujem zväčša počtom kvapiek.

Snad jsem se do toho nejak nezapletl. Muzete mi to zkouknout prosim. Mam namichano v 500ml

50g KNO3 5,5ml denne
6g KH2PO4 4ml denne
30g K2SO4 8ml denne
100g MgSO4 3ml denne


Vim je to trochu komplikovane ale je mi lito to vylit a mam doma navazeno tak to asi jeste 6 balicku

mockrát děkuji za vysvětlení. Já se pořád učím, takže jsem rád za každou radu. Už vím proč tam toho dávám hodně. vycházel jsem z tabulky na www.prirodni-akvarium.cz viz foto a ono jak jsou tam ty hodnoty dole tak to jsou za týden a ty vypočítaný tak to jsou za den, tam byla ta chyba.

Ještě mám jednu prosbu jak už mám namíchané to hnojivo. jde to nějak spočítat kolik tam mám toho tedy dávat, když to mám vše namíchané zvlášt? (každou složku budu dávkovat jinak) Abych to nemusel vylít.

Nie, nie je to správne namiešané, pokiaľ sa bavíme o originál receptúre PPS Pro - je to úplne zle a má na 500 ml obsahovať:
* nie 50, ale len 32,5 g KNO₃;
* nie 6, ale len 3 g KH₂PO₄;
* nie 100, ale len 40 g MgSO₄;
* a dávka na 320 l nemá byť denne 12 ml, ale približne 8 ml.
Súčasné namiešanie pridáva takmer 2-násobne viac draslíka, viac ako 2-násobne viac dusičnanov, takmer 3-násobne viac fosforečnanov a 3,5-násobne viac horčíka, konkrétne za týždeň: 16 mg/l NO₃, 2,2 mg/l PO₄, 18 mg/l K, 5 mg/l Mg - a to sa už viac podobá na metódu EI.

Mikroprvky môžeme pokladať ako správne - síce pôvodná originál receptúra pridávala ešte o cca 50% viac železa, ale novšie prepisy, podobne ako iné metódy hnojenia, ho pridávajú o cca 35% menej.

Ahoj, muze te mi prosim zkouknout jestli mam dobre na namichane hnojivo? Mam v 500 ml kno3 50g, k2so4 30g, kh2po4 6g, mgso4 100g, micro mix 11g. Vse rozmichano zvlast. Hnojivo 12ml denne jen micro mix 22ml. Voda ma 5kh a 10gh a ph 6,5. Akvarium 320l. Co2 poustim jen pres den. Neco je nekde spatne. Rostliny stagnuji a rozmohla se trochu rasa.budu rad za kazdou radu

Chci začít hnojit metodou PPS PRO,musím po vyměně vody ktera ma NO3 0,4 zvyšit NO 3.Nebo bude stačit jenom začit hnojit.

Pri hnojeni EI rostou rostliny rychleji, nez pri nizsich davkach hnojiva, ackoli i pri jinych metodach muze byt stale jejich koncentrace dostatecna k trvalemu rustu bez omezeni nedostatkem neceho (nejspis neni prisun zivin k rostline takovy, jaky by dokazala vyuzit). Na druhou stranu nad urcite koncentrace mohou nektere latky branit prijmu jinych latek, a tak nad urcitou koncentraci sice bude vseho kolem rostlin pozehnane, ale nebudou schopny to vyuzit. Prijem zivin neni ani linearni k jejich koncentraci. Uz to tady zaznelo, ze pridavani CO2 ma nejvetsi efekt na rust rostlin do urcite koncentrace, pak uz ten narust rychlosti rustu s rustem koncentrace neni az tak velky.

Takze asi tak, ze do urcite koncentrace si rostliny pomohou, pak uz mohou byt limitovany svetlem a nebo vubec svou schopnosti rust, ta jiste neni nekonecna, takze v nejakych mezich koncentarci od do to bude uz stejne (rekneme zhruba).

mne pride ze prave protirecis, pretoze prave na to som sa pytal, ci si rastliny zoberu rovnako z vecsej koncentracie ako z mensej (stale nenulovej), z toho co pisal Marcel som pochopil ze ano, z toho co si pisal ty ze nie (vynimaje Sidovu zaujmavost o medi ;) co by som pripisoval schopnosti rastlin zlepsovat zivotne prostredie pre zivocichy)

Proste jsem zase jednou jenom rozepsal do sedlacka, co uz jsi napsal .

Zkus si znovu přečíst můj příspěvek z "24.04.2014 17:13":Proto netvrdím, že není vhodné přidávat do akvária třeba 0,5 mg/L Fe týdně, a to i přesto, ž rostliny z tohoto množství dokážou spotřebovat třeba jen pětinu nebo desetinu. Problém totiž může být v tom, že zdaleka ne všechno železo, které přidám do vody, se k rostlinám dostane ...

Kdyz po nekom hodim hrst kulicek, je slusna sance, ze ho nejaka trefi. Ale kdyz mam jednu, ta sance ho trefit uz takova neni. A stejne tak vyssi koncentrace latky potrebne pro rostlinu zpusobi snadnejsi dostupnost, sance ze rostlinu "potka" tolik kolik potrebuje, je vyssi. Drzet v akvariu presne takovou koncentraci nejake latky, kolik predpokladam ze rostliny zuzitkuji mezi pridanim, to by tezko vedlo k nejakemu bujnemu rustu. Ta koncentrace musi byt logicky mnohonasobne vyssi. Rostlina holt neni ryba, aby si pro 10 Dafnii doplavala na druhou stranu akvaria, a tak ani nemuzeme rostliny krmit tak jako ryby, co spotrebuji, at se to tam nevali.

Rozhodne Te nechci poucovat, jiste je Ti to stejne jasne, ja jen uplne sedlacky vysvetluji, proc davame do akvaria tolik, kolik nemaji nikdy rostliny sanci spotrebovat, a to at uz jde o jakoukoli rozumnou metodu hnojeni, je to jen o tom, jak velky ten prebytek udrzujeme, a zda jej cilene udrzujeme nekde, nebo od nejake urovne nahoru.

Jen pro zajímavost: např. mědi jsou rostliny schopny přijmout až 1000000x více, než potřebují...

Ano, také si myslím (i když nejsem věděc), že v zásadě to na reálnou spotřebu (nikoli absorpci!) nebude mít téměř žádný vliv.
Jinak pár příspěvků níže jsem psal, že obsah železa v sušině je max. 0,02%. V té studii, co jsem zmiňoval v posledním příspěvku, naměřili maximální obsah Fe v sušině jen 0,0015%. Jinými slovy, rostliny toho železa opravdu nepotřebují moc ... právě proto asi železo patří mezi stopové prvky.

ok, mozem to teza chapat tak ze to spotrebu neovplivni, proste v priemere za urcite obdobie spotrebuje rastlina rovnake mnozstvo ci uz dany prvok bude v koncentracii 0,1 alebo 0,5mg/l

Schopnost vodních rostlin akumulovat velké množství živin ze svého okolí je poměrně dobře zdokumentovanou skutečností. Do jisté míry jsou tedy rostliny schopné fungovat jako "houba", která do sebe dokáže nasát z vodního sloupce nebo substrátu živiny, pokud jsou tam v přebytku. To ale na druhou stranu neznamená, že to množství, které do sebe rostlina dokáže vstřebat, odpovídá množství, které dokáže hned spotřebovat (prostě si z některých živin jen udělá zásoby na horší časy). Jinak jsem četl jednu studii, kde uváděli, že vodní rostliny (alespoň ty studované) jsou schopné z vody bezezbytku odčerpat železo až do koncentrace 1 mg/L. Při hodnotách nad 2 mg/L už řada rostlin projevovala různé růstové deformace, a při koncentracích 25-50 mg/L pak většina rostlin uhynula. Čím vyšší koncentrace železa byly ve vodním sloupci, tím větší množství železa se rostlinám hromadilo především v kořenech (zabarvovaly se do ruda).

ja mam ale este iny dotaz, ovplivni mnozstvo primania nejakeho prvku rastlinamy jeho koncentracia vo vode? tj. ci napr. pri koncentracii Fe 0,5mg/l su rastliny schopne prijat viac ako pri koncentracii 0,1mg

Proč tak podrážděně, když nejde o život?
Máte ve všem 100% pravdu, moje poznámka byla zbytečná a nemístná.
Spokojen?

Za sebe to uzavřu asi takto: protože podmínky jsou v každé nádrži jiné a dostupnost železa je závislá od jeho forem a hromady dalších okolností, jako jsou pH, (zejména!), GH, koncentrace NO3 a PO4, obsah Cu ve směsích mikroprvků, redox potenciál, obsah detritu v nádrži a určitě dalších aspektech, praktikuji zásadu, kterou jsem zmínil.
Určitě bych začal s nižšími dávkami, (pokud bych měl vůbec potřebu Fe do akva přidávat...), a teprve při případných projevech deficitu Fe, bych tyto dávky navyšoval.
EDIT: Omlouvám se, že jsem vám "naboural" vaše téma.

Tvrdím niekde niečo, čo by to popieralo?

Tak sformulujem inak: Zaujali ma rozdiely v tom, koľko ktorých prvkov prisudzuje fyziologickej spotrebe rastlín ktorá metóda. Čo je na tom také zlé? Tipujem, že väčšina ľudí sa predsa drží nejakého odporúčaného dávkovania - či už ide o nejaké komerčné hnojivo alebo vlastnú zmes typu PMDD / PPS / EI. V začiatku hádam aj všetci (nikto to snáď nerieši tak, že do akvária kydne len tak od oka z každého sáčku), niektorí si postupne dávky upravia podľa pozorovaní. Ja som si dovolil zamyslieť sa nad touto odporúčanou dávkou a poukázať na chybný preklad / interpretáciu pôvodného zdroja - je to vari tak neslýchaná trúfalosť, že mi ju treba vyčítať?

No a potom sa tu debata rozšírila o skúsenosti s dávkovaním a spotrebou.

Dostatečné množství je takové množství, které pokrývá fyziologickou potřebu rostlin.
A to může být různé podle podmínek v akva a nakonec i druhové skladby i množství rostlin.
Raději skutečně hotovo.

Ono sa deficit aj objavil, no nie železa, ako som už spomínal. Ale šlo mi hlavne o odhalenie "pravého receptu" PPS Pro a zamyslenie sa nad tým rozdielom - áno, rozdiely v akváriách sú, ale zaujalo ma, čo sa vlastne pokladá za dostatočné množstvo. Už sme to snáď rozobrali zo všetkých možných strán, v podstate hotovo

EDIT: Ešte by mohol Marcel opraviť tú tabuľku "Doporučené týdenní koncentrace živin u různých metod hnojení" - stĺpec Fe, pre PMDD a PPS Pro

...Hnojím práve touto metódou (PPS), ale potreboval som si ujasniť niektoré veci a nezrovnalosti v odkazovaných článkoch... nejde o drobný rozdiel dávkovania (40 l vs. 10 galoons = 37,845 l), ale o zásadný rozdiel v dávkovaní mikroprvkov. Totiž prvý odkazovaný článok tvrdí, že sa použije 80 g zmesi Tenso Coctail alebo zhruba polovicu Plantex CSM+B, čo v oboch prípadoch predstavuje týždenné množsto pridaného železa zhruba 0,5 mg/l. Druhý odkazovaný článok nešpecifikuje, o akú zmes sa má jednať, ale v tabuľke uvádza, že táto metóda týždenne dodá len 0,1 - 0,2 mg/l železa...
Takže, ako to je? Skutočne sa pri PPS Pro má dodávať až tak veľa mikroprvkov?

Nerad vás ruším ve vaší "zábavě", ale na tento váš původní dotaz bych si dovolil poznámku.
Domnívám se, že je jedno, jestli nějaký zdroj doporučuje při metodě PPS Pro dodat týdně Fe 0,5mg/l a jiný 0,1-0,2mg. Žádný z těch zdrojů totiž nezohledňuje konkrétní podmínky ve vašem akváriu, a ty mají na potřebu přihnojování Fe docela zásadní vliv.
Na vašem místě bych začal rostlinám přilepšovat raději nižšími dávkami a teprve v případě, že by se projevil deficit Fe, bych tyto dávky zvýšil.

Nějaký rovnovážný stav určitě existuje, ale třeba substrát ADA AquaSoil obsahuje ve výchozím stavu (podle rozboru) zhruba 300 mg/kg Fe (a to nevím, jestli se už jedná o "nasycený stav"), takže pokud budeš mít nějaký "ne-výživný" ("prázdný") jílovitý substrát a budeš přidávat do vody týdně 0,5 mg/L železa (a z toho část ti ještě spotřebují rostliny), tak může chvíli trvat, než se nasytí.

Hm, zaujímavé s tým substrátom. OK, niečo môže stiahnuť z vody, ale skôr by som čakal, že množstvo vo vode a množstvo vo vrchnej vrstve substrátu bude tak nejako lineárne závislé, teda že ak je vo vode veľa, substrát bude brať až do nejakého rovnovážneho stavu a keď bude vo vode málo, bude zase uvoľnovať do rovnovážneho stavu. Musí existovať nejaké "nasýtenie" substrátu, či nie?

V tom Miminom akváriu, kde sme namerali nulové fosforečnany, je naozaj substrát JBL Manado. Nabudúce v takejto situácii skúsim zobrať trochu substrátu, pretrepať vo vode a zmerať. V mojom akváriu je len kremičitý piesok, ale hlavne vyššie vrstvy už majú organickú "výplň", starajú sa mi tam o to červy - z povrchu požierajú detrit, strávia a v podobe ďalšieho stupňa spracovania presúvajú hlbšie (a úplný vrch piesku stále prehrabávajú krevetky). Neviem, či to tiež má nejaké absorpčné schopnosti.

Podle mě může být problém dodat rostlinám některé živiny buď kvůli chelátům nebo také kvůli jílovitým substrátům nebo některým porézním materiálům ve filtru. Vím, že obzvlášť substráty jako ADA do sebe dokážou velmi rychle (v řádu hodin, max. dnů) natáhnout velké množství živin. Povedlo se mi například vylít jednou do akvária tolik fosforečnanů, že jsem tam měl něco kolem 30-40 mg/L (nepamatuju si už přesné číslo), a když jsem měřil koncentraci druhý den, bylo tam už jen 5 mg/L, a třetí den už jsem byl opět skoro na nule. Přitom je více než jasné, že rostliny mi tohle množství za tak krátký čas sežrat nemohly. Proto netvrdím, že není vhodné přidávat do akvária třeba 0,5 mg/L Fe týdně, a to i přesto, ž rostliny z tohoto množství dokážou spotřebovat třeba jen pětinu nebo desetinu. Problém totiž může být v tom, že zdaleka ne všechno železo, které přidám do vody, se k rostlinám dostane. Většina může skončit v substrátu, kde se k němu rostliny sice také dostanou, ale rostliny mají kořeny spíše dole, zatímco živiny z vody se budou vsakovat spíše do horní vrstvičky substrátu. Pokud máš v akvárku nějaký jílovitý substrát, tak zkus schválně trochu vzít, dát do malé skleničky s trochou destilované vody, a pořádně to protřepat. Pak v tom zkus schválně změřit obsah železa a fosforečnanů. Mimochodem, podobně to funguje i s CO2. Podle toho, co jsem četl, tak rostliny z toho množství, které pumpujeme do rostlinných akvárií z CO2 lahví, spotřebují tak maximálně 1%! I přesto je ale dobré tam pumpovat těch ~30 mg/L CO2, protože většina CO2 unikne bez užitku z vody pryč. Je to všechno o efektivitě zásobování. Malinké bublinky CO2 (a také kyslíku) vydrží ve vodě řádově minuty (max. hodiny). Nanobublinky tam ale vydrží měsíce! Takže pokud by se nám povedlo přidávat CO2 ve formě nanobublinek, tak by si asi rostliny vystačily s daleko menšími dávkami.

To meranie biomasy nie je zlý nápad (a keďže som otvorený každému dobrému nápadu, aj ho začnem realizovať), ale je silne závislé práve od predpokladov podielu jednotlivých prvkov v sušine. Nezdá sa mi, že by všetky druhy rastlín mali rovnaké. Napr. keď som rozdrvil hnijúci červený list Rotaly macrandry do vody, v tejto vode som bol schopný namerať výskyt železa, zrejme ho mala pomerne dosť. A ešte je tu problém, že nemám zatiaľ tak stabilné osadenie akvária - napr. pred pár dňami som jeden druh úplne zrušil, zase som si priniesol nejaké nové, stále čosi mením, to ťažko merať.

Možno naozaj stačí 0,1 mg/l železa týždenne. Podľa mojich meraní sa mi týždenne naozaj stratí / zužitkuje cca 0,1 mg/l (so započítaním pridávaného množstva a zostatku) Lenže, ako sa ukázalo zo skúseností nás viacerých, prebytok železa nezaručuje, že nie je nedostatok niektorého mikroprvku v zmesi obsiahnutého a práve o tomto je debata, teda aspoň ja som ju takto zamýšľal.

Kvalitný / nekvalitný chelát - to je relatívne, závisí od pH a tohoto som si vedomý, práve preto používam zmes obsahujúcu aj chelát Fe-EDDHMA (resp. mám ho i samostatne), pretože pri mojej tvrdšej vode s vyšším pH je akýkoľvek chelát železa EDTA nepoužiteľný a DTPA skoro nepoužiteľný - vychádzam z článku akvarijni-hnojivo.cz/…
Tá mnou používaná zmes má v 6% železa takéto podiely:
0.54% EDDHMA železo
4.1% DTPA železo
1.33% EDTA železo
+ zvykol som doteraz ešte pridávať zvlášť EDDHMA.

Udivuje mě úsilí, s jakým hledáte informace o PPS. Kolik času jste už věnovali pročítání různých stránek a hledání informací o tom, kolik přesně (na desetiny mg) byste měli týdně přidávat do akvária? A to vám připadá o tolik složitější zjistit objem nové biomasy za 1 měsíc? Já jsem vážil biomasu několikrát, a skoro vždy mi to vyšlo zhruba na 1/10 živé váhy (některé rostliny obsahují vody více, jiné méně, ale v průměru bude sušina vždycky zhruba v rozmezí 5-15% => Myriophyllum má 10-13%, Potamogeton 10-15%, Elodea 10%, Ceratophyllum 5%, Najas 7%, Cabomba 7%, Eleocharis 11%). A zvážit kytky, které jednou za 14 dní vytrhám z akvária, snad zvládne každý. Když to budeš dělat tak 2 měsíce, tak z toho určitě nějaký přibližný průměr dostaneš (přesnost v tomto případě není až tak důležitá). Za předpokladu, že ze 100L akvárka vyndáš za měsíc dohromady třeba 1kg rostlin (což si popravdě ani neumím moc dobře představit), tak to odpovídá zhruba 100 g sušiny. Obsah železa v sušině je maximálně 0,02% = 0,02 g. Za měsíc ti tedy rostliny ve 100L akváriu sežraly 0,02 g Fe. Když bych ti to měl přepočítat na mg/L a týden, tak to dělá 0,05 mg/L Fe týdně (0,02 g = 20 mg za 30 dní ve 100L = 0,67 mg/100L a den = 4,67 mg/100L a týden = 0,047 mg/L týdně). A pokud se "sekneš" při vážení, a místo 1kg ti za měsíc vyroste ve skutečnosti o půl kila víc, tak ti ve výsledku nevyjde 0,05 mg/L, ale 0,07 mg/L Fe. Připadá ti tohle jako dostatečně přesné? Rozhodně je to o několik řádů přesnější než hobby testy. Nemluvě o tom, že z hobby testů poznáš kulový o tom, kolik železa ti skončilo bez užitku ve filtru nebo v substrátu. Pokud budeš používat kvalitní cheláty, tak ti bude toho železa stačit třeba jenom těch 0,1 mg/L (a i tak budeš mít nadbytek). V opačném případě tam můžeš přidávat třeba 1 mg/L Fe, a rostliny i tak můžou strádat.

Zjištění objemu nové biomasy v akváriu je asi tak stejně přesné, jako hobby testy Možná horší.
Si neumím představit, jak sklidím jen to, co je navíc oproti minulému měsíci ... leda tak to vytrhat všechno, a zase vrátit zpět.

Podle mě bude rostlinám bohatě stačit týdně kolem těch 0,1 mg/L železa. Stačí, když si zjistíš, o kolik ti rostliny třeba za měsíc vyrostou => zvážíš si sklizenou biomasu (stačí z rostlin pořádně oklepat přebytečnou vodu, a výslednou hmotnost vydělit deseti => tím dostaneš přibližně hmotnost sušiny). Pak si můžeš vypočítat, kolik železa v té biomase asi máš (v sušině je přibližně 0,02% Fe). Z toho si celkem snadno (a mnohem přesněji než pomocí hobby testů) zjistíš, kolik železa ti rostliny třeba za měsíc skutečně "sežraly". Garantuju ti, že to víc jak 0,2 mg/L určitě nebude. A proč tedy někteří přidávají těch 0,5 mg/L Fe? Možná proto, že z nekvalitních chelátů se k rostlinám moc železa nedostane ... Takže jedna věc je, kolik železa rostliny ve skutečnosti potřebují, a druhá věc je, kolik železa má smysl dávkovat do akvária. Spousta železa se taky může "nasáknout" do substrátu (pokud někdo nepoužívá čistý křemičitý písek), a k rostlinám se pak nemusí dostat v potřebné míře.

no mám nějaké známé.....
ale pravidelně to rozhodně není, spíš příležitostně, za nějaké ty rostlinky
ale je fajn mít nějaké hodnoty pro srovnání s těmi hobby testy, někdy se člověk nestačí divit.

Jó, to se někdo má...
My, co nemáme možnost nechat si pravidelně dělat laboratorní rozbory vody, musíme spoléhat na intuici a trochu těch zkušeností, v lepším případě na hobby-testy...

Ešte mi taká vec napadla - keď som si čítal tie PDF dokumenty, celkom ma zaujala pri dusičnanoch a fosforečnanoch jedna možnosť ich zvýšenia: vraj zvýšiť kŕmenie rýb namiesto pridávania hnojiva To je celkom zaujímavý nápad - som zvyknutý kŕmiť dosť striedmo, rybky sú potom veľmi živé pri kŕmení (až moc, skáču a špliechajú) a rozhodne neprekrmujem, ale... To by znamenalo, že v rámci šetrenia hnojiva by som azda mohol ešte trochu navýšiť počet rybiek? Je mi jasné, že v akváriu bez / s málom rastlín je prerybnenie nebezpečné, ale v akváriu, kde musím pridávať dusičnany i fosforečnany by to šlo?

Hm, no tak laboratórny rozbor, to už hej (asi to aj dosť stojí?) Toto zistenie tiež potvrdzuje, že väčšie množstvo mikroprvkov význam má - keďže tá dávka ani nepokryje spotrebu Mn. Ale ak má vstupná voda 20 µg/l Mn, pri týždennej výmene 1/3 vody sa z nej do akvária dostane len cca 7 µg/l Mn, to je vcelku zanedbateľné voči tým denným dávkam.

Naša vodovodná voda má len 1,7 µg/l Mn, s tým nemôžem rátať vôbec. Ba nemôžem veľmi rátať ani s dusičnanmi, máme ich len 6 mg/l (je to vskutku kvalitná voda), teda do akvária z nej týždenne dodám len 2 mg/l.

Mangan pohledem na rostliny opravdu nepoznám, ani nevím kolik by ho mělo být jako optimální koncentrace, ale nechávám si občas dělat rozbor vody v laboratoři. Vím kolik má vstupní voda (určitě se to mění, ale berme to jako danou hodnotu zprůměrovanou ze 2 laboratorních měření) vím kolik přidávám denně do akvária. Ještě podotknu, že mikroprvky dodávám pouze jako celek a jako klíčové považuji železo - beru že ostatní by měly být k tomu nějak vyvážené.
vstupní voda 20 ug/l
denně přidám 28ug/l z plantexu csm+B
voda v akváriu před přidáním nové dávky hnojiva 5ug/l

je mi jasné, že je to tím, že ho rostliny spotřebovávají, ale čekal bych, že ho nebude ubývat tolik - je z toho vidět, že rostliny spotřebují nejen všechen co je v hnojivu, ale i velkou část ze vstupní vody, ale uváděl jsem to jako příklad, netuším vůbec jak se nedostatek Mn může projevit a zatím si s tím nedělám hlavu, protože rostliny rostou.

Ohledně NO3, tam záleží hlavně na vstupní vodě, osádce akvária a taky jak je akvárko zarostlé, já KNO3 už téměř do hnojiva nepřidávám, protože vstupní voda má stabilně přes 30mg/l po 3 měsících bez přidávání v hnojivu mi klesne koncentrace někam kolem 10mg/l pak trochu do hnojiva přidám, aby se nestalo, že tam nebude úplně. Fosfor se mi taky houpe nahoru dolů, ale je to zřejmě nepřesností vážení, na půl litru vážím 2-3g a to na váze s přesností +-1g není ideální, ale myslím, že rostlinám mírná amplituda v koncentraci fosforečnanů nevadí.

...Mě se třeba neustále snižuje v nádrži mangan a netuším proč...
Nebude to tím, že jej rostliny spotřebovávají?
BTW: Jak zjišťujete úbytek, resp. aktuální koncentraci Mn v akva?
Stačí vám k tomu pohled na rostliny a následné přihnojení Mn?
EDIT: Teď jsem si přečetl Zervanovu reakci a vidím, že se ptá na totéž... Mazat to ale nebudu.

dudak napsal: Světlo nezohledňuju, už z toho důvodu, že svítím tak málo, že na to žádné tabulky nejsou ... Ale tak nějak bych řekl, že těch 40-60g CSM+B na litr vody bude tak akorát. Když přidávám tento roztok, tedy cca 0,65-0,1mg/l Fe denně, drží se mi hodnota celkově na 0,3-0,5mg/l 40 - 60 g CSM+B dáva 0,07 - 0,1 mg/l Fe denne (resp. 0,48-0,72 týždenne), to už samo o sebe je v intervale od hodnoty metódy EI vyššie, pritom sa jedná o veľmi slabé svetlo, takže pre to silnejšie by sedelo aj tých 80 g.

Inak pokiaľ sa denne dávkuje 0,07-0,1 mg/l, týždenne mení 1/3 vody, tak by sa hodnoty mali ustáliť pred výmenou vody na 0,3-0,5 mg/l v prípade, že je denná spotreba cca 0,055-0,075 mg/l.

Mě se třeba neustále snižuje v nádrži mangan a netuším proč. To sa dá aj nejako merať, či len podľa príznakov?

Ja som svojím svetlom približne na úrovni 0,5 W/l so svietením 12 hodín denne som pri plnom dávkovaní PPS Pro (s dávkou Fe 0,47 mg/l týždenne) dosiahol nadbytok Fe (0,8 mg/l) a prijateľné PO₄ (0,5 mg/l), no dusičnanov bolo pomerne málo (10 mg/l). Problém bol však ten nedostatok bóru. Predpokladám, že správny postup je zvýšiť dávku NO₃?

Rovnako hnojila Mima v akváriu rybicky.net/nadrze/19970 so silným svetlom (nad 1 W/l), čas svietenia postupne znižovaný z asi 10 na asi 6 hodín (stále nadbytok) a pri meraní tento víkend sa ukázalo, že má nedostatok P (nulová hodnota) a NO₃ (5 mg/l) - čo je asi jedna z príčin vypuknutia jelenieho parohu, pritom Fe sme namerali nadbytok (0,7 mg/l). Možno stojí za zmienku, že asi polovicu z Fe pridávala v stabilnom cheláte Fe-EDDHMA. A inak tiež som tam našiel prejavy nedostatku B, tak som dodal kvapky s B (pri ďalšom zarábaní mikroprvkov už zahrniem do hnojiva). Tu je zrejme správny postup celkové zvýšenie dávkovania makroprvkov, však? Limitovanie fosforečnanmi sa používa len pri PMDD.

Čo sa Fe týka - obaja máme nadbytok, ale ono to asi môže klamať, lebo máme tvrdú vodu = vyššie pH (pri optimálnom dávkovaní CO₂ je na 7,2, inak samozrejme vyššie). Takže bežný chelát Fe sa rozpadne, ja ho síce testom nameriam, ale rastlinám bude nedostupný? Preto sa môže zdanlivo hromadiť, no reálne môže byť nedostatok? Totiž nie je to tak dávno (pár mesiacov dozadu), čo sa u nás práveže prejavoval nedostatok železa, preto sme obaja (ja menej, Mima viac) pridávali aj ten stabilný chelát, čo farbí jak šľak

základem PPS je dávat jen tolik, kolik si kytky vezmou a nic navíc, proto je dobré experimentovat a tu recepturu si upravit, a upravovat ji i průběžně, ja nedelam ruzne roztoky jako u classic, ale jednou za měsíc, když dělám novou dávku, tak množství jednotlivejch přidávanejch chemikálií přizpůsobím aktuálnímu stavu, něco měřím, ale dost se dá okoukat i od oka. Světlo nezohledňuju, už z toho důvodu, že svítím tak málo, že na to žádné tabulky nejsou - ta intenzita světla x doba svícení je podle mě jen orientační. Samozřejmě nezpochybňuju pravidlo, že čím víc světla, tím je nutné víc živin. Ohledně mikroprvků si myslím, že je dost těžké určit jejich nedostatek/přebytek, snad kromě železa, tam je nedostatek vidět dobře. Mě se třeba neustále snižuje v nádrži mangan a netuším proč. Ale tak nějak bych řekl, že těch 40-60g CSM+B na litr vody bude tak akorát. Když přidávám tento roztok, tedy cca 0,65-0,1mg/l Fe denně, drží se mi hodnota celkově na 0,3-0,5mg/l

Dobrý nápad pozrieť sa aj na PPS Classic, informácie sú na sites.google.com/… - sú tam hlavne odkazy na PDF dokumenty s detailnými informáciami. Trvalo mi, kým som sa tým prelúskal, je to dosť zložitá metóda Ale potom som pozrel na tabuľku Typical Daily Dosing a keď som si zrátal SS, PF a Mg dokopy, dostal som skoro presne dávku metódy PPS Pro, teda zrejme je PPS Pro zovšeobecnením "typického" dávkovania zložitej metódy PPS Classic. Za zmienku stojí poznámka, že táto dávka je pre osvetlenie 0,5 W/l a dávku treba úmerne osvetleniu zvýšiť / znížiť (teda pre 1 W/l dávkovať dvojnásobok) - to je rozdiel od PPS Pro, kde sa skôr predpisuje doba svietenia v závislosti od intenzity.

Lenže tam vidím akúsi nezrovnalosť práve s mikroprvkami - tabuľka uvádza 2 kvapky (0,1 ml) denne na 10 galónov, čo je len 1/10 množstva uvedeného v dokumente "Trace Elements (TE)" sites.google.com/… - tam sa uvádza dávka 1 ml na 10 galónov, hnojivo sa zarobí z 23,8 g zmesi na 0,5 l, čo dáva 0,62 mg/l (pre to osvetlenie 0,5 W/l). Čiže áno, i táto metóda predpisuje viac mikroprvkov ako metóda EI, obzvlášť v prípade silnejšieho svetla. V texte k mikroprvkom sa píše niečo v zmysle, že ich nie je možné merať a na nedostatok poukážu jedine tak príznaky na rastlinách. Tak možno sa to vyššie dávkovanie snaží tomu predísť?

Ešte som o mikroprvkoch našiel zmienku na sites.google.com/… : "Usual dose is 0.05 – 0.1 ppm Fe a day. May dose more in harder water." - teda že obvyklá týždenná dávka železa je 0,35 - 0,7 mg/l, prípadne i viac v tvrdšej vode.

Ťažko teda spraviť jednoznačný záver, ale zdá sa, že pre silnejšie svetlo alebo tvrdšiu vodu táto metóda odporúča naozaj viac mikroprvkov ako metóda EI. Ako som spomínal, i ja som v mojej tvrdšej vode mal problém s nedostatkom mikroprvkov, konkrétne bóru, ale to bolo hlavne použitím inej zmesi mikroprvkov, ktorá ho obsahuje málo.

Já hnojím upravenou PPS Pro, vlastně by se skoro dalo říct PPS Classic, akorát že složení měním vždy po měsíci, podle aktuálního stavu. Mikroprvků dávám 40-60g plantexu na litr, podle kondice rostlin, 80 je podle mě zbytečné plýtvání, ale na druhou stranu to asi ničemu neškodí, i když to popírá základ metody PPS tedy nedávat kytkám více než potřebují.

Nakonec ho většina skončí ve filtru, to je to tvé kafe.

Osobne si myslim, ze mikroprvku neni potreba nijak moc, protoze jak jsem byl uz vicekrate upozornen, nejspis nicim tim litim vseho dohromady vazby zeleza vhodne pro rostliny (a buhvi co jeste), ale ono to i tak funguje, takze je docela mozne, ze pri tom kolik rostliny opravdu potrebuji, je sice nejak nicim, ale stale to i tak rostlinam staci.

A nakonec EI v mem akvariu je na tretine maxima, a stale jeste neni znat zadny nedostatek zivin (ted konkretne ano, ale to je po leceni a behem leceni jsem nehnojil a ani nedodaval CO2), takze zkusim jit jeste niz.

Designer napsal:Mne taky nebavilo resit kde se kdo sekl s EI a jestli to komu jak sedi, tak jsem pro EI-Mix napocital kolik to ceho chce, vyzkousel, popsal zde ve foru, rozdal (dnes uz to bude hezkych par litru) a vyslechl si od par lidi komu to jak funguje... a je ted z toho receptura . Veď som ju veru aj zaradil do tej mojej tabuľky!

Miso napsal: EI pocita s 0,5mg/l Fe ako nelimitnym, takze predpokladam ze pri PPS Pro moze stacit aj tych 0,2mg/l No veď preto mi je to divné. Keďže sa EI považuje za maximalistickú metódu výrazne prekračujúcu reálnu spotrebu rastlín, prečo PPS Pro používa 2× toľko mikroprvkov? Žeby ich naozaj bolo toľko treba? Možno nejde o železo, to sa možno len trpí v zmysle "čo už, keď ho tá zmes toľko obsahuje" a tak veľa zmesi sa predpisuje kvôli ostatným mikroprvkom? Alebo naopak - metóda EI značne podceňuje mikroprvky? Ostatne, aj "chudobné" PMDD ich dáva rovnako ako EI. Môžem to proste akceptovať a začať dávať dvojnásobok... ale radšej sa pýtam, či som niekde niečo neprehliadol, či niekto nevie o nejakej debate o tomto a podobne...

EI pocita s 0,5mg/l Fe ako nelimitnym, takze predpokladam ze pri PPS Pro moze stacit aj tych 0,2mg/l

Pocitat umis, tak ber v potaz original, namichej si to at to sedi co v tom ma jak byt a nemas problem. Mne taky nebavilo resit kde se kdo sekl s EI a jestli to komu jak sedi, tak jsem pro EI-Mix napocital kolik to ceho chce, vyzkousel, popsal zde ve foru, rozdal (dnes uz to bude hezkych par litru) a vyslechl si od par lidi komu to jak funguje... a je ted z toho receptura .

Zdá sa mi, že hnojenie touto metódou nie je až tak rozšírené, väčšina hnojí PMDD alebo EI. Ale i tak si myslím, že si to tu zaslúži samostatné vlákno diskusie Skôr ako predostriem svoj konkrétny problém, najskôr niečo všeobecne k tejto metóde a dávkovaniu...

Na úvod skúsim stručne zhrnúť myšlienku hnojenia v porovnaní s inými metódami, ak by sem zablúdil niekto, kto len hľadá informácie: Princíp metódy hnojenia EI (Estimated Index) je dodávanie takého množstva prvkov, že budú zaručene v nadbytku, limitom v raste rastlín bude len svetlo. Metóda PMDD dodáva prvkov podstatne menej - najmenej z toho je fosforu, ktorý sa stáva limitujúcim namiesto svetla (teda "hrozí" len pomerne bezproblémová riasa GSA). Táto metóda PPS Pro je niekde medzi - snaží sa dodávať dostatok všetkých prvkov, ale nie v nadbytku, pritom stanovuje aj dobu svietenia v závislosti od intenzity. Výhoda oproti EI je menej prudký rast a lepšie vyfarbenie rastlín.

Podrobnejšie o tejto metóde: www.rostlinna-akvaria.cz/…
A podrobnejšie porovnanie s inými: prirodni-akvarium.cz/…

Hnojím práve touto metódou, ale potreboval som si ujasniť niektoré veci a nezrovnalosti v odkazovaných článkoch, tak som ďalej pátral a zistil som rozdiely medzi uvedenými článkami a originálnymi zdrojmi. Teraz nejde o drobný rozdiel dávkovania (40 l vs. 10 galoons = 37,845 l), ale o zásadný rozdiel v dávkovaní mikroprvkov. Totiž prvý odkazovaný článok tvrdí, že sa použije 80 g zmesi Tenso Coctail alebo zhruba polovicu Plantex CSM+B, čo v oboch prípadoch predstavuje týždenné množsto pridaného železa zhruba 0,5 mg/l. Druhý odkazovaný článok nešpecifikuje, o akú zmes sa má jednať, ale v tabuľke uvádza, že táto metóda týždenne dodá len 0,1 - 0,2 mg/l železa.

No a teraz ten najpodstatnejší rozdiel: V "oficiálnom" zdroji sites.google.com/… sa uvádza tiež 80 g len neurčitej zmesi mikroprvkov, ale vo fóre www.aquaticplantcentral.com/… autor metódy (Edward) uvádza, že používa zmes "Plant-Prod", tá obsahuje 7,0% železa, prakticky sa zhoduje so zložením CSM+B (až na to, že nemá horčík), čo ale znamená, že originálny recept dodáva týždenne až 2-násobok mikroprvkov! (teda napr. 1 mg/l Fe)
Tiež vo fóre na www.aquaticplantcentral.com/… sa už explicitne uvádza 80 g CSM+B.

Takže, ako to je? Skutočne sa pri PPS Pro má dodávať až tak veľa mikroprvkov?

Mimochodom, ja používam zmes MicroMix Plus, je podobná ako CSM+B, ale má príliš málo bóru, musel som začať pridávať zvlášť (objavili sa príznaky nedostatku). Dávam jej však to polovičné množstvo zodpovedajúce 0,5 mg/l Fe týždenne (a aj tak je ho nadbytok).

Výpočty mám tu: dl.dropboxusercontent.com/…