Voda

A hnojíš?

Pořád se divím, proč se lidé tolik brání osmóze. Je to zařízení v ceně pár košíků rostlin, téměř bezúdržbové (s membránami, co v RO mám, jsem vyrobil kolem 20m3 RO vody a stále nejsou na výměnu) a není potřeba se kvůli vodě nijak omezovat.

mám identickou vodu (stejný zdroj) a roste to ;) pár rostlin jsem musel vzdát, ale nebylo jich moc
Dokonce se mi nyní v krevetárku podařilo snížit tvrdost, aniž bych věděl jak ...

Nemám rád tvrdou = silně mineralizovanou vodu, ale na druhou stranu si nemyslím, že všechny pěstitelské potíže je vhodné svádět na tvrdou vodu. Samozřejmě, výběr rostlin je omezený, je třeba vybírat převážně tutovky. Ale rostliny v tom mohou růst, pokud jsou v pořádku další podmínky. Nebudu rozvádět, je toho hodně, ale v zásadě bych to nazval čistotou.
=
Jinak způsoby jak změkčit vodu existují, ale všechny jsou mnohem komplikovanější a dražší, než reverzní osmóza.

Reverzní osmozu nechci.

fakt 30,0 alespoň to tam je tak napsaný pochybuji že by to bylo 3,00 ale Kazda čtvrt u nás to má jinak u me 30,0 kousek po de mnou zas 1,0 a jinde zas 29,9 jinak se vše shoduje je jen o pár čísel jinak tak nevím

Ty dusičnany fakt 30 mg/l ?

Dnes a denně se přesvědčuju, jakou obrovskou výhodu máme tady na Ostravsku s vodou - konkrétně u mě dusičnany cca 2,5mg/l

Jak pro koho. Pro úplně nejcitlivější ryby to není. Ale pro normální společenské akvárium je to podle mě v cajku.

Většina rostlin by to taky měla dávat. Kdyžtak si vybírej ty co snesou trochu tvrdší vodu.

rybicky.net/atlasrostlin/hledat/

Dobrý den teprv začínám a zjistil jsem si stav vody u me v Doksech a chtěl bych vědět zda je voda dobra či ne
vápník hořčík tvrdost dusičnany
80,6 - 7,51 - 2,32 - 30,0
díky za odpovědi

Já to teda na vlastní oči neviděla, ale mamka mi vyprávěla, že to takhle dělal děda

za našich dědů se to dělalo tak, že se napumpovala pumpičkou pneumatika a pak se unikající vzduch vedl do vzduchovacího kamínku, nikdy jsem to neviděl, ale pouze četl, takže si moc neumím představit jak to vypadalo, ale prý jim to tak vydrželo třeba i půl dne.

Musíš zajistit pohyb hladiny. Je celkem jedno jak to provedeš. Klidně jen rukou. Známý to dělal naběračkou.
Já mám UPS a náhradní čerpadla.

Není to úplně k tématu a asi to bude znít hloupě, ale je nějaký způsob jak nouzově okysličit vodu? Přelévání části vody skleničkou, foukání brčkem?

Zaujímavé, tie čísla sú dosť drsné. Ale hodiť to teraz do kalkulačky nestíham, znamenám si na neskôr...

Hraji si s tím už nějaký čas.
Odpozoroval jsem ještě jednu věc: když mají rostliny amonium i dusičnany, napřed berou amonium. (To právě pro suchozemské tak všeobecně neplatí, ale pro vodní/bahenní zřejmě jo, a je v tom jakási logika.)
Když hnojím jen amoniem, pH letí dolů až pod pět - dál to nezkouším.
Když jen dusičnany, pH leze až k osmi, v alkalické vodě i přes osm.
Když dám obojí a pak přestanu hnojit, poznám podle pH, kdy rostliny sežerou všechno amonium a začnou baštit dusičnany - napřed jde pH dolů, pak nahoru.
Protože nikde nesytím CO2, nemám to tím zkreslené. Dělá to dusík.

Äußerst merkwürdig.

Zaujímavé, i keď ten efekt je popísaný pre suchozemské rastliny, určite to bude platiť i pre vodné. Máš to niekde odpozorované čisto na NO₃ bez NH₄?

Nitrogen is plant available both in cationic (ammonium, NH4+) and anionic (nitrate, NO3-) forms and can comprise up to 80% of the total ion uptake. Therefore, the form of N supply determines the cation/anion uptake ratio and thus also the rhizosphere pH. Nitrate uptake results in excess uptake of anions over cations, net uptake of protons and thus an increase in rhizosphere pH. Furthermore, nitrate assimilation in the root tissue is associated with production of OH-, and may therefore contribute to some extent to rhizosphere alkalinization by release of OH- into the rhizosphere for intracellular pH stabilization.
=
Napřed jsem si to přečetl, pak jsem si to prakticky ověřil. Nekecám, funguje to. Já si tím reguluji pH. A je to poznat, byť v trochu menší míře, i v akvárku kde mám schválně 4 stupně tvrdosti a alkality.

Nějakou chemickou reakcí. Prostě není pravidlo, že když máš kyselé na levé straně, musíš mít kyselý ekvivalent na pravé straně.

Neutralizované čím?

No to právě neplatí, protože pokud v té kytce vstoupí do reakcí, mohou být neutralizovány.

Nemal som na mysli nejaký fiktívny zákon zachovania pH, i keď uznávam, že moje zjednodušenie tak pochopené mohlo byť.

Čo som mal na mysli, je, že pokiaľ príjem dusičnanov rastlinou zjednoduším na púhy prenos aniónu cez membránu a budem predpokladať, že úbytok kyselinotvorných aniónov na jednej strane spôsobí rast pH, tak, na základe tej istej logiky, ich pridanie na druhú stranu bude pH znižovať.

@vaaclav: Správna poznámka, Václave, puffer do značnej miery posun pH pohltí. (Mne sa teda v zásade nehýbe ani KH)
A propos, Tome, ako si na tom s uhličitanovou tvrdosťou? Bavíme sa o tej supr-dupr brnenskej vode s KH cez 10?

Je to o tom jak je voda pufrovaná, pokud málo lze poměrně snadno posouvat pH jak dolu tak nahoru, pokud je pufr dostatečný s pH to moc nehne.

To co se prodává jak "tekuté CO2" je glutaraldehyd, s CO2 to nemá nic společného, je to především marketingový trik. Jedovaté svinstvo.

akvarijni-hnojivo.cz/…

Prakticky jsem to neměřil, ale k té teoretické úvaze mám námitku - neexistuje nic jako zákon zachování pH, tzn. zvyšování/snižování na jedné straně nemusí být kompenzováno snižováním/zvyšováním na straně druhé.

chemistry.stackexchange.com/…

Nechci pusobit umanute, ale prece jen jeste k tomu tekutemu CO2.

V odkazu co jsi poslal Horac pise:
Horác napsal: A to já to klíďo píďo napíšu "na plnou hubu" : rostliny zvyšují pH ... Proč? protože FOTOSYNTÉZA :o) ...
Rostliny dokáží v hustě zarostlé nádrži za vhodných podmínek dokonce zcela vyčerpat zásobu hydrogenuhličitanů (= kolaps pufračního systému) a posunout pH až nad 10 (neslučitelné se životem) ... A to je jenom fotosyntéza ...

Tekute CO2 je hydrouhlicitan konkretne C3H6O3, a sam vyrobce tvrdi, ze je to zdroj uhliku pro rostliny. Porad mi z toho logicky vyplyva, ze pokud ho aplikuju, tak zabranim kolapsu purfacniho systemu a ph prestane rust.

No neviem, moja praktická skúsenosť je, že v tej mojej divokej džungli sa pH moc nehne, maximálne ±0,1 a i to by sa dalo určite zvaliť na chybu merania.

Ako rozumiem tej úvahe, pokiaľ mám neutrány roztok (trebárs) KNO₃ a "nejakým" spôsobom z toho odčerpám dusičnanové anióny, pôjde pH nahor.
Na druhej strane by to ale znamenalo pokles pH v rastlinách a každý živý organizmus si snaží zachovať nejakú tú homeostázu, čo znamená hlavne udržiavať pH na uzde. Takže bude zas niečo vyhadzovať von, čo to pH zas bude posúvať nadol.
Okrem toho dusičnanový anión je nabitý, cez plazmamembránu prechádzať nebude a potrebuje kanál alebo transport. A ten býva často kombinovaný a prenáša viac druhov molekúl naraz.
Samozrejme netuším, ako je to u rastlinných buniek, osobne mám len hrubé povedomie o ľudskej fyziológii.

Tak aby som to zjednodušil a zhrnul (snažím sa polepšiť wtz ) - teoreticky trochu pochybujem o tom, že spotreba NO₃^- bude nejak výrazne zvyšovať pH a veľmi rád si vypočujem skúsenosti z praxe.

-tekuté CO2 vám nepomůže ,bylo již zde zodpovězeno
-jděte na to postupně od nejsnáze možných ,odeberte část rostlin a provedte částečnou výměnu v nějakém intervalu kroků údržby a měřte hodnoty
-ten jíl skutečně také někdy způsobuje drobné navýšení pH , ale pouze některé druhy
-vytvořte si nějakou systematiku postupu ,aby následně mohlo být zhodnocena příčinná problematika po vyloučení některých možných činitelů
-následně bych to zde konzultoval s tím větším počtem informaci k věci samé

-Nitrifikace asi bezi v pohode. Nejake testy jsem delal. NO2-0mg/l,NO3 vetsinou do 20mg/l.
-V minulosti jsem mel problem s cernou rasou a byly i nejake uhyny, ted 3mecice vsechno zije a roste. I kdyz samecek Kakadua je mene aktivni nez byval. Driv prohanel pancernicky ale ted uz si jich nevsima.

-Kalibraci jsem provedl a overil. Na zkousku merim i vodu z kohoutku ktera by mela mit cca ph 7.4, pristroj meri 7.55 coz bych rek ze muze byt.
-Prave z toho odkazu jsem nabyl dojmu ze pricinou vysokeho ph je rychly rust rostlin. Taky proto me napadlo ze by mohlo pomoct to tekute CO2 protoze je to podle vyrobce zdroj uhliku pro rostliny.

-nitrifikace ,fotosyntéza rostlin ,jíl(typ), těžko říci ,akva nemá historii prezentaci
-do měření byl chov bez problémů ?
-kalibrace přístroje?
-příčinou nemusí být skutečnost pouze jednoho činitele
-na problematiku rostlin ve vztahu k pH jsem vám vložil odkaz ,kde lze najít podnětné informace k náhledu problematiky

Myslím že tekuté CO2 neboli glyceraldehyde což je vlastně 1,5% desimfekce ti moc nepomůže je to účinné hlavně na řasy a mohlo by ti ti některé rostliny i poškodit.

Mam ted v akvarku ruzkatec a pekne se mi rozrostl. Co vecer se na nem delaji bublinky a roste tak 3cm za den a to jich tam mam tak 20. Predpokladam ze to by mohla byt ta pricina ze mam diky ruzkatci nizke CO2. Pomohlo by kdybych pridal tekute CO2?
EDIT- Jeste me napadlo ze bych mohl zacit min svitit.

Tom384 napsal: Pokud nehnojim, tak mira dusicnanu zavisi jen na tom jak moc krmim a dolejvam vodu do akvarka. Takze mi z toho vychazi ze bych mel omezit krmeni a prestat menit vodu. Je ta uvaha spravna?
Není. Pokud nehnojíš, tak se nejprve tvoří z krmení atd. amonium. Když rostliny přijímají amonium, jde pH dolů. Stejně tak když nitrifikační bakterie přeměňují amonium na dusi-tany/-čnany. Ty pak spotřebují rostliny a pH se tím zase posouvá nahoru.
Takže bez hnojení se to zpravidla vynuluje, anebo jde pH spíš dolů.
Kdežto když tam dáš dusičnany už "hotové", tak dojde jen k té závěrečné reakci, tzn. pH jde nahoru.
=
Já jsem to ale podotkl jen proto, že zde padlo několik úvah a tahle možnost mezi nimi chyběla.
Může to být samozřejmě něco jiného, resp. součet různých vlivů. Režim CO2 a vliv substrátu mohou taky dělat leccos.

Já ti nevím, jestli ten pálený jíl nemůže zvedat pH. Já nedávno přidal do jednoho akvárka nové květináče a začalo se zvedat pH. Dal jsem místo nich kokosy a je to zase OK.

Nemusí jít ani o biogenní odvápnění. Stačí prostě snížení koncentrace CO2 fotosyntézou.

V akváriu je Egerie, tak mě napadá, zda zvýšené pH nesouvisí s nedostatkem CO2 a následného vlivu biogenního odvápnění.BO dokáže vyhnat pH dost vysoko.

Tak z toho jsem jelen. Mam hodne rostlinek aby odbouravaly dusicnany z vody a oni mi tim vytvari zasaditou vodu?

Pokud nehnojim, tak mira dusicnanu zavisi jen na tom jak moc krmim a dolejvam vodu do akvarka. Takze mi z toho vychazi ze bych mel omezit krmeni a prestat menit vodu. Je ta uvaha spravna?

Hnojení dusičnany zvyšuje pH.
(Přesněji řečeno, pH stoupá když rostliny přijímají dusík ve formě dusičnanů.)

Rostliny a dno tedy vyřadíme co zbývá?zkus ty plasty vyndat.pokud tam nemáš nic jiného co by mohlo zvyšovat pH.kořen?je není? Z čeho? Krom toho plastového.

Dno je spekanej jil, ten je OK, Skeble je plast, kameny jsem testoval v octu a nesumi. Dekorace je plasovej koren.

Dno,Kameny,máš otestovány?nejsou vápenatý?
Co ta škeble je přírodní?a ten bílí šutr je co? Přírodní schránka škeble je vápenatá,bude zvedat pH.
Na tom obr nepoznám jestli je to bílé uprostřed kámen či dřevo.pokud kámen test octem.to platí pro všechny Kameny.

Vodu ted vozim z Vysociny. Mela by byt o trochu lepsi, tvrdost okolo 12 dGH. Ale i ta Brnenska vstupni ma ph pod 7.5. Proc mi takhle ph roste?

Hlavně kvůli těm cichlidkám by mělo jít pH dolů. Ale bude to chtít asi osmózu...

Máš brněnskou vodu. Ta je hodně tvrdá a zásaditá. Žádné jednoduché instantní řešení na takovou vodu nepomůže. Bohužel.

Kakadu, pancernicek panda, tetra cisarska.

Jaké ryby?

Ahoj, koupil jsem si elektronicky tester ph a zjistil jsem ze mam v nadrzi aktulne ph 8.2. Mam tam ryby ktere podle zdejsiho atlasu snasi ph max 7.5. Mam to nejak resit a jastli ano tak jak?

- odpovědí na vše zde i jinde je -KLIMAX- kdy jde pouze o ideální hypotetický stav, který se nedá ve skutečnosti nikdy 100% dosáhnout,takže neexistuje

vaaclav napsal: Cituji: V půdě je ho celkem 2x více než v atmosféře a v oceánu zhruba 50x více než v atmosféře.
Tak obzvlášť pokud jde o tu půdu, přečetl jsem toho dost, kolik CO2 tam bývá. Nevím jakým výpočtem někdo dospěl k číslu "2x více než v atmosféře", ale i pokud by to bylo globálně správné, neříká nám to nic. Velmi výrazně to totiž kolísá. Mnoho rostlin žije po celý život v podmínkách, kde se toho dvojnásobku nedočkají za celý život; směrem nahoru i dolů.
Mnoho věcí to ovlivňuje. V největší míře intenzita mikrobiálního života, tedy obsah organické hmoty, a ovšem taky fyzikální vlastnosti půd (tzn. včetně půd podmáčených a zaplavených, periodicky nebo trvale). Sahara nebo Grónsko mají velkou rozlohu, takže ten "průměr" docela ovlivní, ale většina zeleně žije kupodivu tam, kde je organické hmoty podstatně víc.
Hodnota toho čísla je tedy pro nás veškerá žádná.
A ten oceán - to je jasně DIC, tedy včetně uhličitanů.
A že tomuhle "údaji" dal paleček i lacewings, to jen ilustruje, oč mu v téhle diskusi jde.

To si skutečně nemyslím. Právě naopak.