Jazykem, srdcem a jak na akvárko s omezeným rozpočtem.
Články » Jazykem, srdcem a jak na akvárko s omezeným rozpočtem. 
Jazykem, srdcem a jak na akvárko s omezeným rozpočtem.
Jako lidi sme různý a o akvaristech to platí taky. Někdo má akvárko pro radost, někdo jako bytovou dekoraci a někdo proto, aby moh řikat, kolik do toho vrazil. Někdo prostě má rybičky a někdo potřebuje titul akvarista. Asi nechám na vašem posouzení, kterej důvod je důležitější. Myslím s,i že v každým typu nádrže se můžou mít ryby velmi dobře, ale i velice špatně. To záleží na okolnostech. Někdy i dobrá vůle může bejt spíš ke škodě než k užitku. Hodně častý hrabání se v akva asi nebude zrovna to nejlepší, co můžem pro ryby udělat.
Trošku sem se tady pokusil rozvířit debatu o jazykový vyspělosti nás českejch akvaristů. Upřímně řečeno, nic moc...Hojně používáme latinu nebo angličtinu a přitom píšem takový češtinářský zvěrstva, že se třeba takovej Vlastík Brodský vobrací v hrobě, že se mu z toho točí hlava. Nejvíc mě rozčilujou lid,i který vopisujou latinský výrazy i s překlepama. Jde v tomhle případě spíš o kopírování! Jasný je, že latina je pro pokročilý akvaristy výhodnější. Je mezinárodní a českej název v diskusi je lepší přeložit do latiny...možná ho ten ital, němec a portugalec bude znát z hlavy a my nemusíme hledat překlady do třech národních jazyků. Ale pro ty lidičky, co fakt začínaj, je lepší použít názvy český. A v mnoha případech je možná lepší použít známý synonyma. Paví očko určitě napoví víc než nějaká Poecilia reticulata a ani živorodka duhová nemusí bejt to pravý. Čímž nechci vůbec říct že je na škodu se latinu učit. Ba naopak.
Akorát mi z toho nevyplývá, že i když je na prodejně latinskej název, neznamená to nutně, že se shoduje z druhem v nádrži. I českej název nemusí odpovídat konkrétnímu živočichovi. To jen na okraj.
Jenomže se mi trošku zdá, že zapomínáme na to, že nejsme všichni vzdělaní v klasickém smyslu slova. My co se rybkám věnujem už dýl, používáme spíš latinu, protože to prostě časem utkví v paměti. Ale jsou i lidi kteří budou ty cizí slova opisovat, pořád protože jim to prostě do hlavy neleze. Každej sme prostě trošku jinej a dobrej na něco jinýho. Fakt je důležitý se vzájemě tolerovat. Neznamená to, že ten co neumí ty odborný výrazy se o nádržku stará hůř než latiník. Naopak to ale platí taky. Ten co mluví jak kniha může bejt naprostej blb. Zrovna sem chtěl napsat nějaký přirovnání na kteréhosi hradního kašpárka..ale nemám chuť číst vzkazy typu Venca z hradu je děsnej borec a Jirka s Beďarem eště větší, tak si to odpustím.
Ale dovolim si tvrdit, že slovo vole nemusí bejt sprostý, když se vhodně použije. Když někdo pronese tý vole, potom co uvidí první vyjarněnou slečinku je to asi jiný než když vlezu k řezníkovi se slovama, ukroj mi vole kus kabanusu.........ale souhlas si nevyprošuju.
Ono obecně tady na těch stránkách se vyskytují lidi, co sou tu ze zájmu a trošku už tu maj i známosti. Prostě ze společenskejch důvodů. Pak jsou tu lidi, co hledaj info a zavál je sem strejda Seznam, strejda Gůgl nebo teta Opera. Menší procento lidí typu , všude byl všechno viděl a tyká si i s Pepkem námořníkem se tu taky najde. Taky se tu vyskytujou typy, co píšou, jak sou všichni blbí a jak oni sou nej...těm je dobrý přikyvovat. Vemete jim vítr z plachet. Oni si totiž potřebujou akorát dokázat jak sou dobrý...neberme jim to. Aspoň nebudou votravovat.
Do nedávna sem zastával názor, že je potřeba malý akvaristy nejdřív učit názvy český a měl sem i odpůrce i zastánce. Ale skoro nikoho mezi těmahle táborama, a těch já si vážím nejvíc. Ale zkušenost mě přesvědčila, že asi nemám pravdu. Když sem dětem v kroužku řek ...a latinsky je to takhle a kdo chce bejt fakt dobrej, smí si to pamatovat...i prvňáci se to naučej lehce. Asi líp než dospělí.
Najdou se však taky lidi, co začínaj ve vyšším věku a těm to asi tolik nepůjde. Proto prosím, neodraďme je. Najdou se i lidičky, co dělaj pravopisný chyby poměrně hojně. Ne že by mi to nevadilo, ale chápu to. Můj spolužák dokázal napsat slovo pytomec. Prostě to neslyší. Dyslexie se tomu tuším nadává. Prostě je na jazyk blbej. Proboha doufám, že si to někdo nevysvětlí zle. Bejt blbej na češtinu a bejt dyslektik je to samí, akorát jinak řečeno. Trošku moc toho chceme mít pojmenovanýho. Dřív prostě člověk umřel, protože byl starej. Dneska musí umřít na něco. A doktor tam prostě něco napíše...iluze stranou!!!!
Prostě kdo píše nezvykle chybně nemusí bejt vůl. Na druhou stranu kdo záměrně používá spřežky nejspíš bude. Ono je to moderní a já stádovitost nemám moc rád. Ale hlavně doporučuju přemejšlet o tom co je kde napsaný. Blbý i-y nemusí znamenat bezcennou informaci. Ale hovadina se může tvářit i seriózně. Na druhou stranu se každej na monitoru většinou tváří jako někdo kým ve skutečnosti není! Už sem našel pár svejch fotek v cizí prezentaci a dokonce i v mezinárodním měřítku. Neřeším to. Nemá to řešení a jsou to jen fotky!
Prostě tím chci říct, že není dobrý ze sebe dělat někoho kultivovanějšího tady, a ve skutečnosti bejt jinej. Malej českej člověk mimo reprezentativní působiště http://www.stream.cz/video/475169-vulgarni-kalousek-chcete-ho-volit vypadá takhle. Smutný a směšný zároveň.
Rybičky srdcem znamená mít je rád. Někdo má rybičky na uklidnění, někdo na přivejdělek a někdo prostě jen na koukání. Já je mám taky pro zábavu. Obchodního ducha nemám. Je sice pravda, že už sem odchoval i vzácnější potvory, ale bohužel to beru trochu dost srdíčkem. To znamená, že je raději dám zadarmo nebo levně tomu, o kom vím, že se postará a naopak neprodám je tomu, o kom přesvědčenej nejsem. A to může i slušnou částku nabízet. Prostě v tomhle ohledu sem blbej.
Zkrátka jim dopřeju nádrž větší než je tabulkově dostačující. A to jen proto, aby měli v rámci možností spokojenej život. I králík na sežrání může dostat voňavý seno nebo mrkev, i když po granulích roste rychlejc. Nevěřím tomu, že beta v pár litrech žije spokojeně. Když se mi zeptáte, jestli sem víc pejskař nebo akvarista, tak odpovědět nedokážu. Ani jedno není víc nebo míň. Pes je kamarád a rybky u nás žijou. Psovi taky podstrčím buřta nebo knedlík s omáčkou. Ne zbytky, ale jako členovi rodiny. Vím, že v granulích je vše, chutnaj mu a hovna se po něm dobře uklízej ale... Kdo vyzkoušel jíst zdravě? Já vydržel jeden dva obědy a chodil tajně do udírny... Znám jen jednoho chlapce, co chroupe jen zeleninu celej rok. Ten to ale nemá v hlavě v pořádku , věčně je unavenej a ospalej. Tohle může fungovat v indii třeba, ale tady rozhodně ne. Na druhou stranu znám paní, která chodí s jezevčíkem, kterej má pro tloušťku ubroušený bradavky o silnici. Ale dává mu jen zdravý granulky! Bohužel to není trestný!!!
No a abych se dostal k tomu ekonomičnu. Dneska není nic lacinýho, ale náklady se snížit daj. Když založíme akva, mělo by se tak stát až po přečtení základních informací a jistý rozvaze. Já myslím, že nejdůležitější je čas na akvárko. Myslím, že hodina tejdně na 54 litrový by mohlo stačit. 54 litrů sem vybral náhodně, ale asi je to nejčastější nádrž začátečníků. Když si akvárko necháme slepit, kryt a techniku koupíme zvlášť, můžeme ušetři řek bych i třetinu ceny. Jestli slepit a nebo koupit hotový po síti nechám na Vás, ale mě vychází slepení levněji. A sklenář prodává svou práci a ne pásovku. A víte jistě co za šmejdy se u nás dá koupit. Sklenář dokonce vždy volí i silnější sklo a jistota je jistota. Teda aspoň můj sklenář. Je pravda, že nepoužívá takzvaně floatový sklo. To je sklo vyrobený technologií která způsobuje že je sklo jakoby pevnější a průhlednější. Pevnost nevím jak vyzkoušet ale že by byl float průhlednější sem nepoznal. Ale jsou možná bystrozrací. Netvrdím že to není pravda. Ale já to pouhým okem nepoznal. A do akvárka čučím bez přístrojů.
No a je dobrý se s někým poradit, než se dostanete do spárů obchodníkům. V podstatě potřebujete už jen filtr, vzduchování, topení, co se týče techniky. A přírodu živou a neživou, zkrátka šutry, písek, možná dřevo a kytky, ryby a jiný potvory. Co se týká filtru, já osobně bych řek, že nejlepší je bublifuk nebo čerpací hlava s molitanem. Určitě si o tom něco přečtěte. U obojího typu je vlastně i bublinkování. Vzduchování je důležitý, ale bublinky nejsou většinou vůbec nutný, i když začátečníkům se většinou líběj. Je ale pravda, že když vypnu vzduchování já, tak jsou rybky u hladiny přece jen častěji, a to nemůžu říct, že bych měl nějak extra nevyvážený akva.
Písek by měl splňovat některý kritétria. Za prvý by neměl obsahovat vápenec, v tom se kytkám líbit nebude. Poznáme to jednoduchým octovým testem. Bacha na to, vůbec nemusí znamenat, že když si koupíte akvaristickej písek nebo štěrk, tak bude vhodnej. Ale tady o tom už je toho taky dost napsanýho, takže hledejte=) Dalším hlediskem je hrubost, to znamená velikost zrn. Odborně se tomu říká frakce. Obecně bych řek, že příliš jemnej písek není vhodnej. Jemný dno rádo zahnívá a blbě v tom kořeněj kytky. A sázet je do omrzení znova a znova taky není moc zábavný. Jediný plus co mě napadá, že je božskej pohled na gibouše zavátýho pískem. To je tadle ryba http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_sitovany ,ale ta je do velkýho akva a s tím většinou nezačínáme. Naopak hrubej štěrk zase tvoří hodně štěrbin a v těch taky může leccos zahnívat. A větší kamínky taky hůř prošmejděj piskořky a ty nám v nádrži docela pomáhaj. Piskořka je tendle šneček, chcete li tak plž. http://rybicky.net/atlasostatnich/piskorka_vezovita.. Podle mě je nejlepší velikost, takzvaná frakce cca 4-6 mm. Ale je to jen osobní pocit. Tenhle tvor je docela spolehlivej indikátor nerovnováhy v nádrži. Spolehlivej, levnej, a i dekoratično má částečně v sobě. Je docela dobrý vo něm něco přečíst. O tý indikaci napíšu kousek níž když nezapomenu. No byl sem kolegou poučet, že není nevhodně jemnej písek, takže to připíšu a hold musíte pohledat. Na akva není jednoznačnej manuál.
Ještě k tomu štěrku mě napadla jedna drobná vychytávka. Když plánuju další akva, tak si proseju písek na katrovačce (síto pro zedniky). Dám menší část do sudu a pustím do něj vodu z okapovýho svodu z větší vejšky. Při dešti se jemný částečky zvířej a voda je odplaví. Chce to ale aspon 2-3 pořádný slejváky. V paneláku to asi nepůjde.
Písek bych radši koupil, protože při promejvání spotřebujem hodně času a vody. Vobrošený nehty přímo nesnášim a bolí to. A výsledek je stejně ten, že máme v akva mlhu, která většinou zmizí až za pár dnů a my už se těšíme na rybičky. Písek ale nemusíme kupovat jen v akvaristice. Třeba u Bédy trávníčka se dá koupit písek do bazénovejch filtrů. Čistej a levnej. Je to ale bílej písek a světlý dno není moc přirozený. Malý upozornění, ten filtrovej písek je drť a není vhodnej ke každejm rybám. Takový tlamovci ho polykaj a mohlo by jim to poškodit střeva. Ale pro začátečníky stejně tlamovec nejni vhodnej. Pro startovací osádku by stačit moh. Ono stejně dlouho bílí nebude.Tomu efektu, že světlý dno z tmavne a pak je vidět každý dloubnutí do dna světlinou docela pomáhá už zmíněnej šnek piskořka. Reje totiž ve dně furt a tak pomáhá rovnoměrnýmu rozložení barevnejch odstínů na dně. Obchodník Vám určitě nabídne starý dno, nový dno a bůhvíco ještě. Možná to má něco do sebe a pomůže to ustálení akvárka v kratším čase, ale bezpodmínečně nutný to není. A náklady to teda poznamená fakt podstatně.
Kameny a dříví se dá najít v přírodě. Kupovat kameny mi přijde divný. Kameny by taky neměli obsahovat vápenec, ale nevadí tolik jako v substrátu. Substrát je zase jenom ten písek nebo štěrk, to jenom pro pořádek. Každej to neví. Ale zase tam vápenec nevadí tolik jako ve dně zkrátka pro menší obsah povrchu a tudíž menší rozpouštěnost nebo jak to česky nazvat. Lepší je mít kamení bez vápence. Najdeme spoustu dekorativních kamenů, který vyhovujou. Někdo dokáže obsah vápence odhadnout pohledem, někdo nosí lahvičku octa s sebou. Ale v podstatě platí, že těžkej kámen se špatnou rozbitelností s největší pravděpodobností vápenec neobsahuje. Jistota bych řek téměř 100%. Naopak kameny lehčí většinou ano. Když na nalezišti vidíme lomy na kamenech, tak nejspíš nevyhovuje. Tady sem zas byl poučenej, že mám připsat, že akvárko může bejt i bez dekorace. Jasně že může, svatá pravda. Ale ja ty schovávačky dávám. Pro ryby je to většinou vhodný, ale viditelnost tím klesá.
Některý ryby sice vyžadujou vápenatý dno a šutry, ale to je specialita ne moc vhodná do začátků. A tam asi ani moc zeleniny mít nebudem........
Dřevo v akváriu vypadá hezky, ale není nezbytný. Setkávám se s názorem, že je nutný pro rozmnožování krunýřovců, ale ze zkušenosti vím, že to není pravda. Na druhou stranu je fakt, že 180 cenťáků dlouhá dutá větev o průměru asi 15-20 cm se po 4 letech rozpadá na kousky, protože na spoustě míst prohoblovaná durch. Je to akát a krunýřovců tam je asi 18 velkejch plus stále dost dorostu. Dřevo v nádrži má víc nevýhod. Když je to nález z přírody, tak barví vodu a to různě dlouho. Asi se nedá odhadnout jak dlouho. Může to bejt i v řádu měsíců nebo let. Trochu můžeme tomu barvení zabránit vyvařením dřeva a nebo tím že si najdeme kus, kterej ležel ve vodě. Je prostě vymáčenej, možná by se dalo použít i slova macerace=) To zbarvení vody ale ničemu nevadí. Jsou to pouze humidy rozpuštěný ve vodě a ty jsou spíš prospěšný než na škodu. A vymáčený dřevo už neplave a to je druhá nevýhoda nálezů, některý plavou.
Jaký dřevo zvolit je otázka docela zajímavá. Podle mýho je skoro jedno, jaký dřevo si do akvárka dáme, jen bych se vyhnul nepůvodním dřevinám. Ty totiž dost často obsahujou jedovatý látky flavonoidy a jiný. Např i enzymy. Ale to už zabíhám do zbytečnejch složitostí. Většinou se tomuhle dřevu říká kořen, i když to nemusí bejt pravda. Může to bejt kerákoli část stromu..kus kmene, větev nebo nádor z kmene. Kořeny jsou ale nejhezčí. Čím je pletivo dřeva hustší, (tvrdší dřevo) tím dřív se dřevo potopí. Ale i taková vrba, olše nebo jilm časem klesne a pro začátek je možný ji zatížit třeba kamenem. Třeba takovej olšovej kořen bejvá někdy krásně červenej a třeba kořen javoru babyky rostlej v podmáčeným se zase barvívá do žluta. Až nepřirozeně to vypadá..jakoby nabarvený. Červenavý mapy až do fialova má dřevo švestky a hrušeň je taky v jádru kmene krásná. Rozhodně nedoporučuju ořešák i když má hodně kontrastní vzor, protože jakoby pálí, i když na látku, která to způsobuje, si z hlavy nevzpomenu. Koneckonců je ořešák nepůvodní druh, jak už sem psal vejš. Druhový jméno je vlašský a to mluví dost jasně. I kaštan je nepůvodní, ale ten už sem v akva měl a problém sem nezaznamenal.
Asi bych do akvárka nedával břízu. Na jednu stranu, když necháš dřevo v kůře tak se Ti na dvoře do roka rozpadne a na druhou stranu se z loupaný břízy vyráběli oje k žebřiňákům. Ten rozpad způsobuje hlavně mikroskopická houba grafióza. Možná je to spíš plíseň, nevím nejsem až tak zdatnej biolog a hledat Vám to nebudu. To si najděte sami. I když je pravda, že tahle nemoc zdecimovala hlavně jilmy. Říká se jí holandská nemoc. Nu dobrá dobrá..odkaz je zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Grafi%C3%B3za_jilm%C5%AF . Ona bříza stejně nevytváří až tak často zajímavý tvary do nádrže.
Dřevo jehličnanů je podle všeho považováno za nevhodná, ale dovolím si oponovat. Netuším co konkrétně vadí rybám na míze čerstvého smrku, ale já osobně bych si ho tam nedal. Mám v akvu raději staré omšelé dřevo. Na druhou stranu mám v akvárkách pár kousků borovice a nevidím jediný důvod proč ne. Ale je pravda, že jsem je do akva dával odkorněný a buď vymáčený nebo vyschlý. Když dělám v lese nikdy se mi nezanítí jakákoli rána na ruce. Dokonce si na ní plácnu pryskyřici když je to větší úmyslně. Dezinfekční a hojivý účinky se daj prokázat. Myslím že rybám by taky neškodila. Ale ryb je moc druhů a moc taxonů původního výskytu. Takže to necháme koňovi. Mluvím (píšu) tady o nenáročnejch druzích pro začátek. A z jihočeskejch blat se kusy dřeva z borovice prodávaj poměrně běžně. Celkem často i jako exotika=) Dokonce se tam ještě občas vyskytuje borovice blatka, což je poddruh nebo taxonomická odlišnost. Ukázka je tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Borovice_blatka. Borovic je ale taky vícero druhů.
Tvar dřeva má tři aspekty. Nejvíc asi líbivost. Měl by se nám líbit, je to naše akva! Velikost, tím myslím, že by se nám měl vejít do akva a možná by mohlo bejt i kousek místa na ostatní dekorace. Účelovost a šetření místem. Ryby milujou dutiny a celkem se v nich i často množej. Hlavně krunýřovci kteří jsou většinou i hlavním důvodem proč dřevo do akva dáváme. Takže je prostě dobrý mít větev dutou nebo aspoň kus dřeva natolik členitej, že pod ním po vložení vznikne skrýš. Krunýřovci si moc nelámou hlavu s tím jak odpočívaj, jestli břichem dolů nebo naopak. Hlavou dolů by v tomto případě bylo nepřesný.
Starý dřevo je supr na pohled ale můžeme použít i dřevo takzvaně živý. O co jde...Nějakej kus dřeva vod potoka, vrbu olši a nebo něco podobnýho. Spíš bych se přikláněl k vrbě. Když půjdem kolem potoka nebo kolem řeky kde je podemletej břeh tak uvidíme kořeny vobrostlí jemným vlášením kořínků. V tom se rybkám fakt líbí. Jak to napodobit v akva je poměrně snadný. Prostě dáme kus vrby do akva. Nesmí to bejt mrtvej strom ale je pravda že i starej koš zapomenutej na zahradě občas pustí takže kus čerstvý větve se chytne určitě. Trošku bych přebíral kterou vrbu protože jich je u nás hezkejch pár desítek a možná i stovek druhů. A to nepočítám křížence.
Vybral bych si vrbu, která má menší letorosty. Česky řečeno kratší proutky, protože kavkazská červená vrb,a kterou používaj tamní pletaři košů v český přehnojený půdě naroste až sedm metrů za rok. Možná se to zdá košíkářskej ideál, ale opak je pravdou. Pruty sou křehký a lámavý jako každá rychlená zeleň. A v bytě by nám to asi překáželo. Ale je spousta druhů vrbiček zakrslejch nebo plazivejch. V každý vlhký škarpě něco najdem. Takže si vyberem něco s krátkejma křivolakejma proutkama a uříznem si kus klády nebo větve. Když tohle živý dřevo ponoříme do akva celý, tak nejspíš taky pustí vejhonky a kořeny ale dlouhodobě asi nevydrží. Nějaká přiměřená část by měla bejt i nad vodou. Prostě vopisovat vod přírody. Je chytřejší jak mi. A je celkem jedno, jestli je to špalík nebo nějaká rozsocha z větví. A může nám bejt i ukradený jak se tahle vrba jmenuje česky a i latinsky. I odborník často neví.
Ještě sem přišel na jeden způsob, i když už to taky určitě někdo zkusil. Větev vo průměru tak 8-12 cm delší kus tak aspoň půl metru. Nejlíp křivou. Někde v ohybu větve jakoby podýl naříznu a nasadín na sklo. Jedním koncem do vody. Když je silnější sklo provedu víc řezů aby větev seděla volně. Chce to trošku odhad a cit pro rovnováhu. Prostě je důležitý, aby nám voda nadnášející větev nevysazovala z fixačního zářezu. Křivost klacku by nám měla umožnit lehkým pákovým efektem jakousi samosvornost. Spíš se přimlouvám za lehký náklon horní části větve nad akva než směrem ven. Myslím si, že když je tlak na lepený spoje směrem dovnitř, je to lepší, než když nám to jakoby trhá spoje od sebe. Samozřejmě nenecháme nad akvárkem třímetrovou větev, aby nám váhou nevylomila sklo. Tohle řešení jde jen u nezakrytejch nádrží. Za pár dnů nám nahoře strkaj lístky a dole kořínky. Zvlášť teď na jaře. Když vršek přistřihujem v podle potřebnostních intervalech určitě spácháme suprovou a nevotřelou dekoraci.
Další dekorace co se do akvárka můžou dát je kokosák s ďourou. Poměrně dobře slouží jako úkryt. Když ho bude jen půlka nevadí, na jedný straně ho podepřem a je to. Když chceme celej jen s malou dírou bejvá problém s vydloubáním dužiny. Jedna cesta je vařit a druhá jednodušší je mraveniště. Ale občas nám ho někdo ukradne nebo aspoň rozfláká. Jojo češi=)
Technická poznámka..Řez zavěšovací drážky bych dělal čímkoli jiným než je motorovka. U řetězový jednomužný=) je řetěz mazanej volejem. Sice existujou voleje ekologický ale i ten nám udělá povlak na hladině. Kromě toho, že neekovolej je hustší, takže je nižší spotřeba a je i levnější...je mi jasný, že nikdo z Vás by touhle cestou nešel....ale jen sem se zmínil. Jo a je dobr,ý tak jednou tejdně větví hnout, protože časem se řez začne hojit, takzvaně zavalovat a nemusela by jít větev vod skla. Je určitě možný udělat závěs z drátu plechu atp. fantazii se meze nekladou. Já to dělám takhle.
Mám v nádrži kořen i přes dvacet let a ještě se nerozpad. Každý dřevo je jiný. Dřevěný potrubí slouží i víc jak tisíc let ale při střídání mokra sucha jen pár let..jiný dřevo je pružný další houževnatý...do akva jde spíš o kresbu a tak .....další podrobnosti pro lidičky se zájmem jsou tady http://www.mezistromy.cz/cz/vyuziti-dreva/vlastnosti-dreva.
Když slyším argument, vydělám 800 korun za hodinu, tak si můžu dovolit koupit kořen za pětibábu má svý pro ekonomicky, ale hodnota chvilek na procházce v lese lidiček, co se třeba maj rádi raketově roste s rozvojem komunikačních a sociálních sítí. A je jedno jestli courám v přírodě s milenkou nebo školníma dětma! Za prachy všecko nejni. Šmytec.
A je řada na technice. Ještě bych chtěl dodat že je dobrý mít doma přiměřený topítko, i v případě že jsme z paneláku. To je totiž častej problém..jaro nebo zima nedodržuje termíny. A teplárna reaguje až tuším po třech dnech poklesu teploty pod normovanou teplotu. Sou topítka s termostatem ale např v polsku se poměrně často můžem setkat i s topítkem bez termostatu. Co je termostat asi víme všichni takže výhody a nevýhody. Bez termostatu je vo pár peněz levnější.- Když se dobře spočítá velikost nádrže nejsem proti..ale pozor. V bytě s dálkovým topením to může bejt jedno, ale ve vesnickým starým baráku asi ne. Při stálým výkonu může bejt rybám v létě horko a v zimě naopak zima. Pro některý ryby je ale už teplota kolem + 16 ale i + 18 teplota fatální, přeloženo vražedná. Kostka ledu nebo chladná voda z kohoutku pomůže v létě ale dolejvat horkou bych se bál v zimě. Krom toho že tutově zapomenu. Topítko s termostatem je dražší jen vo pár desítek korun a to bych volil raději s termostatem. Těch pár korun je kouření na dva dny, pár skleniček, pár zákusků v cukrárně a nebo já nevím co...určitě se to vyplatí. Drobnější nádrž se snadno přehřeje a zrovna tak lehce prochladne. Když se stane havárie na parovodu, musíte bejt připravený. Dá se do nádrže dát i plastovkas s teplou vodou, ale rozhodně to není víc jak na pár hodin. Parovod praská nejvíc v neděli a ve svátek. A to nic neseženete a tutově nebudete mít vybráno dost peněz. A já to má k bankomatu přes 35km.
Ještě drobnost...když dáme topítko do akva, musí bejt celý ponořený. Je tak konstrukčně uzpůsobený. A je dobrý pár minut počkat než ho zapnem. Mohlo by to totiž dopadnout takhle. http://www.youtube.com/watch?v=dbDFbcd8kA0 takže bych si ještě pár dortíků vodpustil a šel bych rači do značkovýho. Ale zase je pravda, že spíš potřebujem při průšvihu vytvořit záchovnou teplotu jen na pár dnů nebo jen hodin takže i zařízení bez termostatu dokáže udělat službu. Nevýhodou je skoková wattáž. Prostě se vyrábějí topítka v rozmezí tuším že po 10 wattech. Ale s termostatem fakt zas nebejvá vo tolik dražší. Rozhodnout se musíte sami.
A to filtrování a zabíhání těch správnejch bakterií je fakt popsaný už všude. Ty správný bakterie se menujou nitrifikační. Určitě nám v krámě nabídnou nějakou zabíhací zázračnou vodičku, ale je to skoro zbytečný. Když nám někdo nechá vyždímat špínu z molitanu a nalejem ji do akvárka někde nejlíp tam, kde nasává filtr udělá nám to stejnou, ne li lepší službu. Jenom pozor na dobu od vyždímání po nalití, co nejvíc zkrátíme. Skladovatelnost je poměrně krátká. Několik desítek minut a maximálně tak 2 hodinky. Později je to už spíš biotoxickej matroš. No a jakej filtr? Nejlepší je asi čerpací hlava s molitanem nebo takzvanej bublifuk. O tom už je toho napsanýho mraky a najít by to neměl bejt problém. Jen se zmíním o dvou drobnostech. Když kupujeme molitan k čerpací hlavě, tak není dobrý volit úplně nejjemější. Důvod je tenhle, jemný póry v molitanu se snáz zanesou a když je molitan zanesenej houba se jakoby scukne. Filtr přestane proudit a může se stát, že začnou hynout ty bakterie pomocníci. Když to trvá dýl, tak se může stát že po proprání vlastně vypustíme zbytky mrtvejch bakterií do akva a to může zabít naše ryby nebo krevetky neskutečně rychle. Jako začátečníci sice asi máme rybky tak za dvacku takže zase taková hrůza to není ale z pohledu ryby...taky má jen jeden život jako my.
Čerpací hlava je zpočátku dost hlučná,ale to se po zaběhnutí srovná. Většinou ale až když si zvyknem. Většina čerpacích hlav má i přídavné nasávání vzduchu, populární bublinky. Je to dobrá věc a i když jde okysličovat voda jiným způsobem celkem doporučuju. Technický řešení poměrně často způsobuje, že po nasazení koncovýho kolínka vzduch (bublinky) neproudí. S tím nejde dělat nic. Velkej vliv má i štelovací kohout na hlavě..malej průtok taky někdy způsobí nenasávání. Hlučnost přisávací koncovky je nutný řešit pootáčením a citem. Jde upravit do nehlučna jen to někdy chce trpělivost. Jo vzduch půjde až po chvilce takže počkat...někdy i 10 minut. Něco si o tom najděte ale i na krabičce je info do jak velký nádrže je hlava určená. Silnější je lepší neplatí. Taky by ste nechtěli žít na kolotoči a to silnej proud v akvárku fakt dokáže. Když přece jen máme silnější hlavu je pomoc možná v použití rozstřikovací rampy. To je taková trubka s dírama která rozloží a zmírní proud.
Bublifuk je podobnej filtr jen na jiným principu. To se taky dá najít snadno. Co mě k němu napadá? Dobře si přečtěte návod. Poměrně často ho lidičky umístěj do akva jaksi obráceně. Jo k bublifuku je potřeba mít vzduchovací motorek. Ten prostě slyšet je. Večer určitě. Některý typy maj i tendenci cestovat. Podložit kouskem hadru, molitanu nebo něčeho takovýho pomůže určitě. Hlučnost se dá snížit i umístěním do krabičky a vylepením třeba polystyrenem je hodně dobrý. Je ale nutný nechat větrací otvory. Motorek prostě hřeje.
V krámě vám budou určitě nabízet..někdy až nutit různý hnojiva, léčiva reverzní osmózy a takový ty věci. Pro začátečníka celkem zbytečný. Proč Vám to teda nabízej je jednoduchý vysvětlit...jsou to obchodníci. Ono upřímně je to sice komfort ale dá se bez něj žít. A ceny by vám pořádně zakroutili platební kartou.
Zapoměl sem na osvětlení, což je částka podstatná. Pravdou je, že elektrika a voda nejde moc dohromady, takže sou předpisy rok vod roku přísnější. Aspoň co se týká akvaosvětlení. Terarijní světýlka bejvaj o citelný procento levnější. Ale lze ho použít třeba jen na krycí sklo. Někdy neni dobrý šetřit na všem. Začátečník by si neměl nechat vnutit nějaký spešl zářivky, teda aspoň pokuď vo nich nic neví. Sou nepoměrně dražší a někdy i k ničemu. To, že taková čínská zářivka je po měsíci na vyhození je věc prokázaná zkušenostma mnohejch. Poptejte,se po nějaký 840ce, to je do začátku dobrá volba. Voni ty speciální zářivky možná jen dobře nasvítěj, ale jinak nic. Už se vám určitě stalo že ste domu dotáhli kus salámu nebo masa a vono to nevypadalo tak krásně jako na prodejně že jo. To způsobila ta růžová zářivcka nad pultem...věřit mi nemusíte. Ale tady vo tom něco málo píšou http://www.zbozi.cz/clickthru?id=4651832&pos=1&ver=1301044201&type=item_new&url=http%3A//www.e-light.cz/catalogue/detail.php%3Fik%3D151918%26id%3DO84/23&card=10. Ale třeba kecaj.
To by bylo vo technice. Teď jde o to jak to umístit do nádrže. Nemělo by to bejt moc na vočích to je jasný. Třeba topítko se dá situovat horizontálně, česky naležato ale zahrabávat ho není dobrej nápad. Nechci todle psaní prodlužovat, takže to zkrátím...NEZAHRABÁVAT! jedině, když se jedná o tzv. topný kabel. Jo a je dobrý mít v akvu teploměr. Na přísavce je lepší, jak nalepovací..je přesnější! Taky je potřebný vědě, že čerpací hlava nebo topítko musí bejt ponořený celý takže před každým vlezením do akva všechno vytáhnem ze zdi..jinak by sme se nemuseli smíchy udržet a technika to taky nemá ráda. I akvarijní voda může bejt vysvětlená jako chladící médium. A teď jak tam umístit šutry a jiný dekorace.
Základem je pravidlo, že dno by mělo směrem vod nás mírně stoupat. To je proto, abysme viděli všude. Z auta nebo třeba kola známe pocit za horizontem kam není vidět. Kameny a jiný umísťujem celkem bez uvážení jen na prostředku vypadaj fakt kýčovitě až blbě. Nejlíp je je tam dát bez rozmyslu tak nějak jak padnou tak padnou. Nejhezčí varianta bejvá ta první. Taky bych nedával kameny na špičku a tak jinak nepřirozeně. V přírodě se sice občas najde i viklan ale když padne může nám i rozbít sklo. A pár kýblů h2o v koberci a nebo v parketách fakt není nic moc. I když estetično u nás zatím trestný není, jsem proti viklanům v akva. Ještě je taky možný sehnat různý dekorace typu vrak, potápěč a nebo keramická jeskyně. Keramika je v pohodě i když mě to do nádrže nesmí. Jenže malej přírodní úkryt je v malý nádrži je problém. Pominu li estetično keramika je výborná věc. Raději bych volil nepolejvanou aby mohla zezelenat ale neviděl sem ji nikde takže se asi nevyrábí. A ty plastový věci jako truhlice a bublající mušle bych asi rozmejšlel. Nevkus rybám nevadí a když nejsou nikde vostrý místa nebo skuliny kde by se mohli třeba šprajcnout ryby nebo se extra hromadil binec tak taky nevaděj. Vostrý hrany můžou přivodit zranění chovanců. Jiná věc je že umělá hmota je něčím chemickým měkčená, tvrzená, barvená....Takovej formaldehyd je svinstvo i pro lidi, natož pro ryby. Ale utopenej pirát v nádržce pro nejmenší začátečníky...jen popisuju pro a proti..víc je na Vás vážení. A zase porada od kolegy...piskořky stejně časem dno srovnaj do roviny.
Další drobná zásadička je, že větší rostliny dozadu a menší dopředu. Zahradní architekti tvrděj, že to opticky zvětšuje. No nevim..akva je furt stejný akorát, že když to dáme vobráceně, velký dopředu tak přes ně neuvidíme. Rybam je to fuk ale mi chcem koukat takže asi tak.
Takže v tomhle duchu zařídíme to hranatý popřípadě kulatý skleněný a teď máme čas na zabíhání. To je poměrně složitej problém tak to vynechám a řeknu chce to čas. Akvárko se zabíhá až několik měsíců. Záleží na velikosti a jinejch vokolnostech. Je to samostatnej eko systém a každýmu fachčí jinak.
Když se podíváme po prvotním zařízení nádrže, tak zjistíme, že na hladině plave mraky zlomků zelenýho a takovej podivnej jakoby mastnej film. Tomu se dá odpomoct tímhle...Rozprostřeme na hladině papírovej ubrousek a pomaličku to stáhnem a zabalíme do ubrousku. Kam s tím? Co myslíte, já bych to odnes sousedům na komín a nebo na vrchol Králickýho sněžníku=)
Co všechno je dobrý si pro začátek vodpustit...Začnu hnojivem. Začátečníkovi bych doporučil nehnojit vůbec a počkal až na to, jak se rostlinstvo rozrůstá bez zásahu chemie. Někdy to jde i bez ní. Když už to hnojivo mít musíte tak bych doporučil maximálně jílový kuličky. Bylo by dobrý si vo tom něco přečíst. Vodkaz je tady http://www.zverimarket.cz/bivoj-hnojivo-v-kulickach-60g/. Pak existuje hnojivo chudýho chlapa. Obvykle se se voznačuje pmdd. Stojí kolem padesátky takže to by šlo ale fakt bych ho kupoval až dýl. Maj ho všude.
Proč je lepší zpočátku nehnojit...Málo živin je lepší než živin moc. Přidat je snadný ale dostat z vody je věc horší. A přehnojení může bejt i fatální pro živočichy. To je jako nalejt šťávu do vody...to je jednoduchý ale dostat šťávu zpátky z vody je věc hodně složitá. Takže hnojení fakt dobře rozmyslet. Přehnojení způsobí růst řas a to je poměrně nepříjemný i když záleží na druhu. Některý řasy sou i hezký. Kromě jinejch nepříjemností...
Za další je možná dobrý vědět, že ty stopový prvky dodáváme do akvárka i s výměnou vody..jsou ve vodě..v krmivech..ať už přímo nebo prohnaný přes rybu. Ještě je do dna možný dár kus rezavýho drátu rezavou matku nebo něco takovýho kvůli železu. Zavolejovanej šroub nebo kadmiovaný, niklovaný cosi asi nebude, ale dobrá volba. Když už sem u toho zodpovím na otázku kterou sem taky dostal. Co když tam ten hřebík zrezne? Nevadí ba navopak=)
Když už použijeme pmdd tak raději míň než víc. A určitě bez kno3. To nám tam časem naprděj ryby. To kno3 je vlastně tohle http://www.fichema.cz/chemikalie-dusicnan-draselny-kno3-c-37_64.html. Česky se tomu taky říká sanytr. Když už je v akvárijní vodě něco navíc tak to nejlíp vytáhnou rychlerostoucí rostliny. Např růžkatec ponořený. To je tohle kytí. http://rybicky.net/atlasrostlin/ceratophyllum_demersum. Ale lepší je problémum předcházet.
Taky vám asi budou v akvaristice nutit testy vody. Začátečníkovi asi moc platný nebudou. Takzvaný papírkový jsou hodně nepřesný a zase s kapkovejma je přece jen trošku potřeba umět. Kapka navíc ve zkumavce je poměrně zásadní a zkreslující chybička. Vono je celkem jednoduchý si zavolat na vodárnu a zjistit jaká voda nám doma teče z kohoutku. Myslím, že u velkejch měst to asi i visí na jejich stránkách. Když nutně nepotřebujem dělat si grafy a jiný kravinky, tak nám vo parametrech vody řeknou živí tvorové.
Např vejš zmiňovaná piskořka. Pár kousků nám určitě někdo dá, koneckonců i v akvaristikách je většinou dávaj grátis. Tendle šnek vydrží fakt hodně, takže jako indikátor je k nezaplacení. Když přestane lízt po skle v denní době, tak je voda ne sice zaběhlá, ale určitě už klesly škodliviny na přípustnou úroveň. Voda v akvárku trošku změní parametry a trvá to pár měsíců než se ty měřitelný hodnoty upravěj trvale. Když už sem psal vo šnecích odborně těch plžích ještě zmíním jiný běžný druhy jako je okružák, ampulárie, levatka a clea helena. Levatce http://rybicky.net/atlasostatnich/levatka_ostra a okružákovi http://rybicky.net/atlasostatnich/okruzak_plosky bych doporučil se spíš vyhnout. Hodně moc se množí a špiní vodu. Takže je fakt dobrý při přinesení kytek je dobře obrat a propláchnout..jinak budeme mít za chvíli akvárko plný černejch pasažérů. Boj proti nim je skoro nemožnej. Nikdy je nevyberem všechny. Rozmáčknutí na krmení nemůže dělat každej. Nějaký rybí šnekožrouty do malýho začátečnickýho akva dát nemůžem takže je lepší si je vůbec nezatáhnout. V boji proti šnekům nám trošku pomůže i šnek clea helena. Požírá šneky a údajně nepožírá ani svý mladý. Je i celkem atraktivní. http://rybicky.net/atlasostatnich/plz_clea_helena. Ale je to plž poměrně málo viditelnej...raději je skrytej a asi žije spíš v noci. A ampulárie http://rybicky.net/atlasostatnich/ampularka_obrovska je zase šnek poměrně velkej a chová se dost jako čuně. Nadělá po sobě a ničí i kytky. Něco požere a i svou váhou dost poničí, poláme. Ale jsou i jiní měkýši. Zasa dojde na radu kolegy...Když nepřekrmujem šneci se nepřemnožej a překrmování nelze odnaučit. S tím odnaučením nesouhlasím ale víc hlav víc ví.
Teď něco málo o vodě. Voda je mokrá a kromě toho je zásaditá, kyselá, tvrdá měkká, vodivá, jakože víc mikrosímensů atd....Do začátku si myslím že nám stačí naše kohoutková voda. Běžný rybky sou tolerantní teda vyjma neonek. Ty chtěj trošku vodu na míru, když je chcem množit. Problém bejvá s extrémně tvrdou studniční vodou ale častější problém je spíš ten, že máme ve studni průsak ať už ropnejch látek tak septiků. Koliformní bakterie se to jmenuje kdyby ste si o tom něco chtěli najít. Když chceme změkčit vodu stačí přidat dešťovku, destilku nebo převařenou. Jsou i jiný cesty a dokonce to de i chemicky ale chce to zkušenosti a čas. Zatím bych řekl ne. A uvědomme si, že to budeme dělat každý týden, takže jestli to nebude drahý a časově nesplnitelný, tak nezměkčovat, ale přizpůsobit rybí druhy vodě a ne vodu rybám.
Nákup ryb a rostlin. V akvaristickým krámě hovoří proti cena a často i neznalost vobsluhy. Neplatí to samozřejmě vo všech akvaristikách, ale poptal bych se chovatelů, co doporučujou za krám a co ne. Další bolest je centrální filtrování v obchodech..tzn jedna nakažená ryba může pustit nemoc do všech nádržek na prodejně. Jako začátečník určitě nemám karanténu takže si dám bacha při nákupu. V prodejně hájej obchodní zájmy nad zájmy chovatele většinou..
Takže spíš dobrou radu nečekejme než čekejme a vyzbrojme se vlastním vypátraným věděním. Třeba u rostlin si pročtěme něco o emerzní a submerzní formě. To sou kytky co dou pěstovat pod vodou i nad ní. V pěstírnách a tedy i poměrně často i v akvaristikách se vyskytují ty pěstovaný nad vodou. To je takzvaná emerzní forma. Tu když si přinesem do akvárka tak nejdřív schodí listy a pak teprve se přetransformuje na tu submerzní. To zpočátku vyvolává rozčarování takže na to pozor. V akvaristice ale klidně koupíme i kytku naprosto nevhodnou do akva. Za pár dnů shnije. Fakt je lepší něco načíst.
Kytky sou ale zase různý takže zpočátku bych se držel hlavně světelnou náročností. To se udává ve watech na litr. Snad si to dokážete spočítat sami=) Další věc je že některý kytky fakt nesnášej změnu, takže zelenina s ohnilejma listama nemusí znamenat mizernou kvalitu. Taky prodělala změnu z pěstírny do akvaristiky. Nechci sem dávat další odkaz, ale tady se o kytkách dozvíte dost a funguje tu i jistej druh filtrování výběru. http://rybicky.net/atlasrostlin/cesky/ . A když se nám zpočátku rostlinstvo nedaří musíme si uvědomit i kytka potřebuje čas na zakořenění. Dalším problémem v pěstitelství může bejt nadbytek plovoucích rostlin. Je jich hodně a stíněj. Za další maj tu nedobrou vlastnost že berou hodně živin. V podstatě platí, že rychlerostoucí rostlina má dobrej :Metabolismus:=) http://rybicky.net/atlasrostlin/lemna_minor
Rybičky na prodejně bejvaj starší než u chovatele a někdy i nemocný. Cena je také vyšší ale to záleží na bydlišti. Jet 30 km pro 2 startovací rybky o pětku levnějc je neekonomický. Samozřejmě to nemusíte poznat. Lepší se zeptat znalejších kolegů kde nakoupit a kde fakt raději ne. Ale jsou i slušný prodejny. Velkým nedostatkem některých prodejen je centrální filtrace a snadná přenositelnost chorob mezi akvárii..
Další možností je nákup na burze. Ceny bejvaj příznivější a kvalita slušná, ale i tam se občas vyskytne nepoctivec. A ryby taky můžou něco mít. Ale nebývá to pravidlem.
Nákup ma netu? Má svá obvyklá úskalí. zaplatíš nedostaneš, za velkej peníz dostaneš pár mrzáků a naopak za poštovný je možný obdržet kýbl kytek ve skvělý kondici. To ale jde spíš už u déle se znajících.
Další možnost je přímej nákup u chovatele...zase jak u koho..tohle ti prostě neprodám, není ve stopro kondici...někdo to má jen jako přivejdělek a prodá neznalýmu leccos. Taky ale zájemci se zájmem ryby daruje a eště kafe udělá... Dar je ale někdy danajskej. Co když je to ryba co se množí jak potkani a mi máme jen pár litrů. Proboha to je dýlka..už končím. Zkrátka důvěřuj ale prověřuj a zkus myslet vlastní hlavou...je to celkem laciný.
Václav
Jo abych nezapoměl..odkazy jsou z netu a rady od Johana
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 43x • Nelíbilo se: 3x • Zveřejněno: 24.04.2011 • Upraveno: 24.04.2011 • Přečteno: 2205x
Schválili: Bob66 28.01.13 • romant 19.01.14 • Jarka 19.01.14
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Zábava
| 03.01.2012 | | Jak snadno zbohatnout na rybičkách... | 1171x |
| 07.08.2013 | | Od parmiček až k pokoji plném zvířat - 1. část - Jak to všechno začalo | 759x |
| 28.09.2011 | | ZOO Bráník - akvaristika anebo kafilérie? | 1861x |
| 20.08.2013 | | Od parmiček až k pokoji plnému zvířat - 2. část - Terčovci | 488x |
| 17.11.2010 | | Akvaristika bez kravaty a tajemnej Pepa | 1800x |
| 16.01.2007 | | Páteční výlet Praha-Mělník-Tábor | 757x |
| 26.01.2011 | | Šupleroidní psaní a akvaristika jako taková ... | 913x |
| 01.02.2011 | | Cabarius morbus vernum anguiila především druhu anguilla anguilla. | 983x |
| 29.01.2007 | | Převoz vánočního kapra | 830x |
| 27.03.2011 | | Ruducha - mňamka pro akvarijní ryby | 2697x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele