Olšové šištičky

Nehledej v tom vědu a když je řádně vysušené uzavřeš do zavařovačky s víčkem, tak moly ani jiný hmyz, se k nim nedostanou.

Já by jsem se nebál že nevydrží ale spíš že se k nim dostane nějaký parazit třeba moly nebo tak něco a určitě si to do akva. zatáhnout nechci z toho důvodu se ptám zapomněl jsem to dopsat do otázky

Suché olšovky není důvod mrazit.Vydrží i několik roků bez poškození.

chystám se i na ty šištičky určitě je tedy budu sbírat suché a kolik by jste tak tech šištiček doporučili do akva. taky cca 10 ks ?? rád by jsem si jich nasbíral víc ale nevím jak je nejlépe uskladnit myslíte že by se dali třeba dát zamrazit ??

No do akvária s nima, 4 šišky na 100 litrů. Pozvolna se ti budou rozpadat, uvolňovat z nich ony látky kvůli kterým se to dělá.

zdravím potřebuji radu nasbíral jsem pár olšových šišek pár jich sundal i ze stromu, jak s nima teď dále naložit?? prosím o radu a tipy díky moc moc moc ....

Na to se kupuje nová!!!, hrůza mě obchází ze zbytků všech těch zhedvábňujících krémíčků a dalších přípravků včetně toho v čem se to pak vypere. Dámy snad prominou

no kdyby jen estetika...když jsem dával listí a rašelinu do punčochy, mojí blbý ancistrusáci se jako banda trotlů - do jednoho - zamotali do té punčochy ostnama na skřelích a byl to boj je vyndat...oni mají tyhle šištičky, lístečky a větvičky rádi na žužláni.

jen musí být vypraná ta punčocha

obávám se, že to půjde na dno, v punčoše jsem kromě "mobility" nenašel žádná pozitiva...

Jak říkám, já to používám u ryb kde je prakticky jedno, kdybych z toho udělal dno a zalil to destilkou. V závislosti na parametrech vody a na tom jak silné šištice nasbíráš může být maximální dávka různá. Dal bych prostě hrst do punčochy a prostě to sledoval, co na to ryby a jestli je ještě vidím, ryby z černých vod by s tím neměly mít problém, až to bude akorát tak se to dá vyndat.

díkes za rady do pléna ...člověk se tu snaží rozvířit konverzaci...

Nejhorší byl asi v osmdesátém šestém po Černobylu.Od té doby už jen lepší.

tak paráda...ono je to složitější. Měním dost vody vzhledem k osazenstvu a druhům krmení, takže to řádně ředím, když už se mi povede barvička...

no tak kup raš.vyluh - Torben je super a udelas moc peknou zlatou vodu i klidně hnedou třeba tak jak je na fotce

stejně si to budeš muset vyzkoušet, každý rok je jiný

Já se s nikým domlouvat nepotřebuju, dávám v plen univerzální množství vedoucí k lehkýmu nažloutlýmu zabarvení vody.

Přeber si to co tu už zaznělo,ale pokud máš obavy zvol na začátek počet raději nižší.Přidat můžeš kdykoliv.

Já bych to tam dával postupně a sledoval jak se jim to bude líbit a jak se to bude líbit tomu, kdo do toho kouká. Hodně záleží na tom, co je to za "materiál". Já třeba svoje ryby vídám pravidelně, ale to je proto, že jsou hodné a připlavou se mi ukázat Jen ještě poznámka, stejně jako s rašelinou. To že už to nebarví neznamená, že už to neokyseluje. Takže ideálně třeba dát do sáčku k výtoku filtru a jednou za nějakou dobu měnit. Já to třeba máčím pokaždé 24 hodin a používám jednu várku třeba týden, jen kontroluju pH výluhu.

tak se klucí domluvte, kolik, chci pěknou tmavě hnědou barvu, kořeny už nebarví, ale nechci mít naložený ryby v octu

6 olšových šišek na 150 litrů vody a máš na měsíc i více vystaráno.

skoro ten kubík má ale stejně mi nejde do hlavy, jak je možný, že maj takovou sílu...za zimu spotřebuju tři igelitky listí a teď mám počítat šištičky...

Tak také omluva,do prezentace jsem se kouknul až teď.Stejně bych tam nedával více než 5šišek na 100l.S ohledem na jejich velikost to nebude ani ta jedna hrst.

Tři hrsti?
Tak to tvoje akvárko bude mít nejméně kubík. Tři šišky mi docela slušně obarvily vodu ve 100l.nádrži.

tak to byla vyčerpávající odborná odpověď výluh určitě dělat nebudu, ale dvě tři hrsti přidám do akva, uvidíme co to udělá.

Vzhledem k tempertýnovým silicím,zcela nevhodné.

A co jiné šišky? Fungují stejně, nebo naopak škodí?? Například šišky z jehličnanů, borovice a tak...

no záleží v čem o dost výrazně, dubové a bukové listí má hlavně hodně taninů,což některým rybám může vadit, samozřejmě záleží na množství + většina lidí tady asi používá tyhle věci ve vodovodní vodě, kde to obecně snese víc výluhů, ale třeba s pH to moc nezahýbá, alespoň ne rychle. Olšové šišky dokáží nehorázně okyselit vodu. Vzhledem k nehorázné spotřebě sbírám kde co najdu, ze země, ze stromů pokud jsou otevřené, tam kde sbírám já letos ještě zralé nejsou. Ale s výluhem z šištic opravdu pozor. Jen pro představu. Vezmu velkou hrst šištic a zaleju litrem RO vody o vodivosti 4 μS. Za 24 hodin má ten macerát vodivost 60-70 μS a pH někde lehce na 4. Pak ho používám tam, kde nestačí rašelina. Samozřejmě pokud má voda v akváriu normální pufrační kapacitu, tak při rozumném dávkování katastrofa nehrozí, ale v vodě s malou alkalitou to může být docela kopanec, zvlášť pokud se to tam vyleje naráz. Pokud si chcete připravit ten výluh (to jde udělat i se dřevem, rašelinou a tak podobně) tak je ideální to vařit nebo i jen louhovat podle množství s jednou až pár granulkami běžně dostupného hydroxidu sodného (louh). Výrazně se zlepší extrakce těch látek z materiálu a navíc ten výluh se vám napufruje na použitelné pH (samozřejmě potřeba následně změřit a zkontrolovat). I když to má pak pH třeba 10, tak to nevadí vzhledem k dávkování po ml nebo kapkách. Opravdu pozor, některé ryby nesnáší vysoký obsah tříslovin, to hrozí zejména u dubové kůry, listí, ale i u šištic. Třeba když dělám vodu pro Laimosemion xiphidius a přeženu to s výluhem ze šištic, tak se ryby odstěhují na krycí sklo a tam čekají až tam ten bambula naleje něco, v čem se bude dát zase plavat Pokud tam ovšem hodíte šišky a necháte je louhovat přímo v nádrži, kde koncentrace stoupá postupně, tak jim to nevadí. Naopak. To je dáno i tím, že tam hodím těch šišek pár a ten postup se nehodí v případě, kdy potřebuju nějakou standardní vodu. Pak je nejlepší si připravit nějaký výluh, zfiltrovat a stabilizovat a používat jen třeba pro přípravu vývojové vody. Takže šišky jsou super, ale fakt opatrně.

to mají fakt tolik obsažných látek? A třeba v porovnání s dubovým listím jsou silnější nějak výrazně?

ideálně sbírat přímo ze stromu, když spadnou na zem a párkrát zaprší, začnou ztrácet sílu

ale nevypadají úplně vyschle. Lépe zalít vařící vodou z konvice. Pozor na to dávkování, 1ks na cca 20l.

Ano, jsou to ony.

A jeste, je to olsova siska. Nasel jsem je pod olsi tak asi jo? Co??

Záleží od množstva šištíc pridaných do akvária a od času zberu.Niekedy šupnem 4ks do 200L a na druhý deň je voda ako slabšia káva.Kedy ako.

Klidně to použij, pokaždý to nemusí mít stejnou barvu a to jak je dáš přímo do akva, tak se to louhuje postupně a není to tak viditelný, jako když to uděláš tím zalitím a koncentrovaný.

Tak jsem si udělal výluh s šištiček a je takový mléčný,zároveň jsem dělal (už poněkolikáté) výluh z mandlovníkových listů s rašelinou,ten mám vždy krásně tmavě hnědý.Výluh se šištiček jsem dělal prvně,tak netuším jak má vypadat a hlavně jestli tenhle mléčný můžu použít?Zkoušel jsem i pár šišek hodit po opláchnutí vodou do akvárka a první co se stalo,tak se obalili do "plísně"??,kterou malí ancistrusi zlikvidovali,teď jsou v akvárku už asi 10 dnů a jsou v pořádku-vyditelně.Výluh jsem udělal tak,že jsem šišky zalil vroucí vodou a od včerejška večera sem to nechal na stole-teď není výluh hnědý,ale jak píši je mléčný-čím to může být?
Šišky jsem nesbíral,ale koupil na burze,tak netuším co s nima může být.

Myslím,že jsem to pochopil.Dělám to právě tak a s výluhem jsem já (ale hlavně ryby) moc spokojený. Bohužel nemám žádnej měřič taninů.

Plesnivět nebudou, bude to silnější ten pomalej výluh z nich, takže nedávat takové množství jako u hnědých. Když jsem to testoval, tak jakoby stále nic, nic a najednou žlutohnědá voda.

Jak se chovají v akváriu nevím...opravdu jsem loužil...

Měl bych dotaz ohledně používání zelených zavřených. Rovou ze stromu do akva? Nebo nechat před použitím vyschnout ? Třeba v troubě, na radiátoru a podobně. Vím že děláte spíš výluhy, takže si s tímhle asi hlavu dělat nemusíte , ale nebudou zelené šišky ve vodě plesnivět ?

prasan napsal: Len či si to prečítal resp.pochopil správne.Ak ich zbieraš v januáry a ešte i zo zeme,tak z nich toho moc nevyluhuješ.

No nevyluhuješ...vyluhuješ... ...ledascos... ale asi málo toho bude akvárku prospěšné...

Len či si to prečítal resp.pochopil správne.Ak ich zbieraš v januáry a ešte i zo zeme,tak z nich toho moc nevyluhuješ.

Sám jsem si to nevymyslel,tohle mám od Honzy Burzanovského a tomu to radil doktor Chaloupecký...tak asi tak.Buď jsem to kdysi přečetl na cichlid foru a nebo v DAA,teď už nevím.A myslím že zmínění jsou mistři lektvarů a proto to tak dělám a nemám problém.

DREDRA napsal: Já naopak sbírám šišky jen ze země a to v lednu..jsou už dokonale vyfermentované
Cože jsou?

Mám dojem, že jste chtěl na těch šiškách hodnotit něco jiného, nebo neznáte význam slova fermentace... Nebudu se stydět a použiji Wikinu...Kvašení (fermentace), zkráceně také někdy označováno jako kvas, je přeměna látky za účasti enzymů mikroorganismů, při níž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek, obvykle sacharidů a vznikají látky energeticky chudší nebo se nové látky syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se zúčastní mikroorganismy (např. kvašení piva, vína, těsta). V roce 1907 získal německý chemik Eduard Buchner Nobelovu cenu za chemii za objev, že ke kvašení není třeba živých mikroorganismů, ale stačí jejich enzymy. Byl to jeden ze zásadních objevů ustanovující se biochemie. Věda, která zkoumá kvašení, se nazývá zymologie.

Většina druhů kvašení je aerobní proces (tzn. že je spotřebováván kyslík), jsou však ale i anaerobní (bez potřeby kyslíku) typy kvašení. V případě procesů jako je citrónové kvašení nebo octové kvašení se jedná o zavádějící slovní spojení. Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné. V průmyslu se používá buď kvašení jednorázové, nebo nepřetržité (za stálého přítoku sladké zápary a odběru zápary prokvašené).

Fermentace čaje je běžně užívané, ale nepřesné označení pro jeden z procesů při zpracování čaje. V tomto případě se však z chemického hlediska jedná o oxidaci. Obdobné je to s fermentací tabáku.

Protože to vypadá jako bychom byli ve sporu, což nejsme, tak se k vám radostně přidal můj "ctitel" s nadšeným souhlasem. Protože ve své přemoudřelosti toho o fermentaci také moc neví...

Já bych tedy řekl narozdíl od vás, že sběr šišek ze země v lednu je poněkud rizikovější, a zcela jistě je třeba používat je ve formě výluhu, a to dokonce vařeného. Protože šišky budou obsahovat spolu se žádoucími látkami také mnoho mikroorganizmů, a pravděpodobně i živočichů, které v akváriu nepotřebujeme, ba mohou škodit... Zatímco fermentace je procesem přínosným, o máchání šišek podzimními dešti na zemi bych teda já takto nehovořil...

Já naopak sbírám šišky jen ze země a to v lednu..jsou už dokonale vyfermentované

Protože zajížděcí roztok kombinuji s rašelinou, tak nemohu sloužit , neb rašelina barví docela dost dohněda...

O tom žádná. Samozřejmě, že jde o koncetraci. Jen mě zajímala ta barva

O barvu vody nejde, jde o to co a v jakých koncentracích se z nich bude uvolňovat.

Nějaký extrá problém to určitě nebude. Já je radši dávám vysemeněné, ať mi to v akva zbytečně neklíčí a pak nezahnívá, ale problém to není. Z ještě zelenou šiškou zkušenosti nemám. Asi nebude tak moc barvit do hněda, ale spíš do žluta né?

Souhlas a právě proto, že je to ještě větší pecka, jak píšeš, tak já radši píšu o těch vysypanejch. Znáš lidi, dopřejí rybičkám, aby to bylo echt a ejhle, jsou z nich nejšikovnější rybičky na světě co umí plavat i bříškem vzhůru. Prostě to chce trošku mít ve voku a třeba i něco odzkoušenýho. Vždyť víme.