Výroba vlastního filtru

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17

nebo třeba tady a nic o škodlivosti, nebo riziku vzniku nějakého sirovodíku se tam nepíše. to už je snad extrém ... www.discus.cz/…

citace: Typickým znakem pomalu tekoucích filtrů jsou: průtok vody je tak pomalý, že pokud voda obsahuje dostatečné množství organických substancí mohou se ve filtru vytvořit anaerobní zóny (bez kyslíku). Důležité minerální látky a stopové prvky jsou v redukované formě a jsou tím pádem rozpustné ve vodě a dosažitelné pro rostliny. Filtrace probíhá bez kyslíku.

Pomalu tekoucí filtry nepotřebují žádnou zvláštní techniku. Hodí se v podstatě všechny druhy filtrů, u kterých obsah kyslíku může poklesnout hodně nízko. K tomu patří např. běžné vnitřní, vnější a půdní filtry, ale ne silně aerobně pracující skrápěcí filtry. Objem filtru musí být tak veliký a průtok vody tak nízký, že u normálně zatíženého akvária je obsah kyslíku u výstupu z filtru maximálně 1,0 mg/l.

nechci se tu přít. Nejsem chemik, takže když na mne někdo vyvalí vzorce, nebo na mne začne chrlit chemické vazby a podobně tak mi to nic neřekne.

spíše cituji to, co se dočítám na internetu. Třeba tady ... www.akvariaprodej.cz/… a to samé je teta Wiki. Cituji: V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní, např. dusík, nebo optimálně využitelné rostlinami, např. železnaté ionty. Tento typ je tedy vhodnější než aerobní, avšak potřebuje zhruba desetkrát větší objem filtrační hmoty.

150koni: ...On taky novotňák psal, že filtr co žere dusík, ale myslím, že myslel defakto dusičnany, protože jestli jsem to správně pochopil, tak ty pomalý filtr dokáže přetvořit právě na dusík, který je přijatejnější pro rostliny...
N2 jako výsledný produkt denitrifikace není rostlinami využitelný s výjimkou rostlin z čeledi bobovitých, které žijí v symbióze s nitrogenními bakterimi rodu Rhizobium. Využít ho ale dokážou sinice, které takto získávají významnou kompetiční výhodu před konkurenty.

Designer: ...Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude...
On ale ve vodě ten N2 bude. Z vody bude unikat jen ten, který bude nad rovnovážnou koncentraci - Henryho zákon.

Designer: ...Dle meho nazoru (jen si to myslim, nemusim mit pravdu) muze byt pri spatne funkci takovy filtr i nebezpecny pro ryby...
Výsledkem striktně anaerobního procesu by byl m.j. sirovodík, který bychom v akváriích sotva chtěli. Proto by bylo vhodné hovořit spíše o anoxických podmínkách, kdy mají organismy k dispozici malé množství (obvykle vázaného) kyslíku - cca 0,1-0,5mg/l.

Heimdall napsal: Já jsem toho názoru, že denitrifikační filtr má význam především v mořské akvaristice a případně ve velkých sladkovodních nádržích bez nebo s minimem rostlin.

proto se tyto filtry používají převážně u vodárenských nádrží než v akváriích

no on to má novotňák pravděpodobně do svého jezírka, než do té své 60ky. Další věc je ta, že pomalý filtr ti nepřefiltuje 6x nádrž za hodinu ale střelím třeba 1x za 6 hodin, když máš malý filtr a uzpůsobíš rychlost průtoku, ploše filtru. Takže toho dusíku by tam mohlo být dost i pro rostliny. A to co nedokážou spotřebovat rostliny, dokoná pomalý filtr. Proto jsem psal že je to energeticky náročné a že chci mít jistotu a proto jeden pomalý a jeden rychlý filtr. Mám totiž v akváriu cca. 100-120 ryb v hejnech už to ani nepočítám. To jsou jen odhady. Plus samozřejmě rostliny a i když hnojím, tak dusík nepřidávám. Mám ho hojně i bez přidávání. Spíše mne pořád u rostlin trápí nedostatek uhlíku, který přidávám v tekutém stavu ale nevím, zda je to efektivní. Asi by bylo lepší CO2. Ale to už jdeme mimo téma

Já jsem toho názoru, že denitrifikační filtr má význam především v mořské akvaristice a případně ve velkých sladkovodních nádržích bez nebo s minimem rostlin. I v těchto případech musí být takový filtr nasazen v kombinaci s klasickým nitrifikačním filtrem, protože koloběh dusíku musí zůstat zachován. Nasazení denitrifikačního filtru v rozumně zarybněných a zarostlých akvárkách je spíše kontraproduktivní jak velmi dobře podotkl Designer.

Myslim, ze vzdycky budes mit problem s velikosti takoveho filtru. Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude. Dle meho nazoru (jen si to myslim, nemusim mit pravdu) muze byt pri spatne funkci takovy filtr i nebezpecny pro ryby.

A ted uz z toho jasne vyplyva, proc treba mne je takovy filtr uplne k nicemu. Kazdy den pridavam do akvaria s ostatnimi soucastmi hnojiva i KNO3, mam vecny nedostatek dusiku, ryb mam malo, rostlin spousty. Ja nepotrebuji z vody dusik dostavat pryc, ja ho naopak musim pridavat. A kazdy kdo ma akvarium zarybneno jako ja, tedy at se ma nekolik rybicek super, nez vic rybicek hur, a kde neni rostlina, tam je to skoda mista, bude zapasit s nedostatkem dusiku pro rostliny.

Dobře, dostal jsi mne na slovíčko. On taky novotňák psal že filtr co žere dusík, ale myslím, že myslel defakto dusičnany, protože jestli jsem to správně pochopil, tak ty pomalý filtr dokáže přetvořit právě na dusík který je přijatejnější pro rostliny. Nicméně nepřu se o slova jako je nitrifikace, nebo denitrifikace ale celkově o účinnosti a funkci filtrace a úpravě vody. Pokud pomalu tekoucí filtry fungují ještě lépe něž rychletekoucí a jsou pro rostliny a ryby daleko lepší, tak proč s tím nelaborovat že Rozdíl je akorát v jiných bakteriích ... a třeba už i takovou filtraci mám ani o tom nevím. Mám předfiltr půdní filtr o rozměrěch 77x42cm tedy skoro celou plochu dna. Akorát teda výška dna neodpovídá vodárenským nádržím. Nicméně dost kyslíku si myslím sežerou bakterie už v půdním filtru na ploše dna no a zbytek dokoná externí filtr, který nasává vodu nikoli přímo z akvária ale právě přes zmíněný půdní filtr. Možná by chtělo jen snížit právě průtok z nynějších 400 l/min, což dělá průtok mým externím filtrem cca. 17cm/min ... půdním pak 2,2cm/min. Mimochodem ... při jaké hodnotě se už považuje filtr za pomalý ?

150koni napsal: ... takže principy nitrifikace bez kyslíku nebudeme probírat
Ja bych v tomto smyslu spise hovoril o denitrifikaci:
en.wikipedia.org/…

Jestli se nepletu, tak anaerobní, nebo-li pomalé filtry existují i na prodej. Ale filtry jsou velice drahé a celkově je filtrace energeticky náročná. Určitě máš o filtraci nastudováno, takže principy nitrifikace bez kyslíku nebudeme probírat sám jsem to četl asi 2x ale že bych to měl doslova nastudováno, tak to nemám Ale rozhodně o žití z nedostatku bych se nezmiňoval.
citace tety wiki:
Anaerobní filtry jsou pomalu tekoucí filtry pracující optimálně při nízké hladině kyslíku. Toho je dosaženo vytvořením bezkyslíkových zón ve vlastním těle filtru. V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní (např. dusík) nebo optimálně využitelné rostlinami (např. železnaté ionty). Tento typ je tedy vhodnější než aerobní, avšak potřebuje zhruba desetkrát větší objem filtrační hmoty.

Také chci zkusit něco podobného ale chci mít jistotu a tak mít 2 filtry. Jeden anaerobní(pomalu tekoucí) a druhý aerobní(rychle tekoucí).

www.discus.cz/…

Jen si zase nenadelej problemy prilis pomalym prutokem vody (nakonec to zminujes), protoze ty bakterie je treba zasobovat a kdyz uz to bude moc pomale, mohou zase zit v nedostatku. Ovsem to ber z me strany jen teoreticky, ja se o hodne pomaly proud vody az takhle nikdy nesnazil, takze na vysledky jsem sam zvedav.

Mam vyzivne dno

filtr co "žere" dusík byl vždycky můj sen V rostlinném akváriu?

Děkuju, až s výkladem od Tebe jsem pochopil co tam píšou. Na ty stránky jsem narazil už dřív ale přepočet cm2/min mi přišlo podobný jako w/l, prostě jen takové vodítko. Vždycky jsem řešil jen objem, vnitřní plochu a délku průchodu filtračním materiálem ve snaze dosáhnout co nejpomalejší filtrace. V Dream garden jsem nahrál fotku jak jsem měl řešenou filtraci do dneška, levá komora přepad z akva, pravá bylo čerpadlo, 2,3,4, biomolitan 45ppi. Pak jsem se Tě zeptal, chvíli jsem louskal Tvoji odpověď a ještě déle ten odkaz na hamburské filtry. Následovala okamžitá předělávka filtrace, z plochy 300cm2 a objemu biomolitanu 30l ,jsem navýšil vyřezáním přepážek a změnou postavení na 1800cm2 a snížil objem filtrační hmoty na 20l. Výkon čerpadla mám 90-180l. Předtím byl průtok 5-10cm/min, teď 0,8-1,6. Dočetl sem se že tak nízká hodnota už také není ideální ale chci to zkusit co to udělá, filtr co "žere" dusík byl vždycky můj sen

Popisuju ranu na jistotu, kdy je nejvyssi sance, ze to bude onco.

Nakonec to myslim rikam vetou: "Nikdo netvrdi, ze jinak nitrifikace neprobiha, ale uvedene se bere jako zaklad pro s jistotou funkcni filtr."

Verim i tomu, ze Ti funguje filtr jinak, a ze je pro to co provozujes slusny. Myslim ze to byl obrazek od Tebe, nebo jsme se o tom bavili, uz nevim, ale tusim ze slo o keramiku, u ktere ja mam jakesi rezervy s jejim pouzitim, nejak mne nema rada, takze treba chce neco jineho, aby to bylo to prave. Tedy poucnou facku od akvaria uz jsem dostal, a radeji se snazim tu hranici co ano a co ne nerikat nejak ostre (pokud nejde o houbicku k myti nadobi na 100l akvarium atp.), protoze leckdy funguje i to, co by snad ani nemelo, nikdy nevime vsechno.

Jinak ty bakterie zpracuji i co neni videt (klidne i prility cpavek), je celkem fuk kde se to rozlozi, pokud se voda otoci filtrem i nekolikrate za hodinu. Takze pokud se to muze rozlozit jinde nez ve filtru, prijde mi to lepsi, nez kdyz to filtr ucpava. Pokud jej to ale sanci ucpat nema, jako ze ma bud predfiltraci a ta se casteji cisti, nebo je dost velky, pak je to jedno a jiste muzes brat za pozitivni, ze Te filtr pripadneho smeti zbavi.

Asi tak k mym nazorum .

Já tomu co píšeš moc nevěřím. Filtr je na to aby všechno co nasaje a hlavně tu drobnou nečistotu zlikvidoval a bakterie zpracovaly. Už takhle jsem se dozvěděl že při nízkém pH (6,5)tam skoro žádné nejsou a teď mám ještě na ně silné čerpadlo a stejně jsou jen 3 cm pod povrchem. To podle mě to není pravda, protože mě filtr přesto že by neměl funguje už nejméně 10 let.

Hodnoty 5 az 10cm/min pres biomolitan a jeho tloustka do 3cm (ze vice uz nema valny vyznam) jsou overeny experimentalne. Nikdo netvrdi, ze jinak nitrifikace neprobiha, ale uvedene se bere jako zaklad pro s jistotou funkcni filtr. Plati to jak pro interni filtry s kostkou biomolitanu (vezmes plochu povrchu a pak 3cm pod povrchem, abys byl na obou pokud mozno v mezich, a ne vzdy to lze), tak pro Hamburg filtry, a bude to platit i pro jina usporadani. Kdyz si navic uvedomis, ze chces akvarium filtrem prepumpovat 2 az 3x za hodinu, zbytek uz Ti vyjde sam.

Biomolitan se pro ucely vypoctu bere jako volny prostor, a to muze byt u jinych materialu kamenem urazu, protoze cert vi, jak pri jakem prutoku bude voda ochotna proudit treba jemnymi pory keramickych valecku. Nicmene, kdyz se podivas na seznam fitracnich materialu, biomolitan vychazi velice dobre, a co vychazi lepe, muze mit problem se zanasenim jemnych poru. Na webu ty materialy najdes, dam aspon jeden link ke snadnemu porovnani www.star-fish.eu/… .
Povidani o filtrech najdes take na webu dost, pridam jeden link: www.janrigter.nl/…

Mimo jine, ty rychlosti proudeni pres biomolitan se nekomu mohou zdat silene nizke, ze ten filtr uz pak nesaje zadny svincik z vody, a v tom ma pravdu. Zrnicka necistot si klidne plavou kolem kostky biomolitanu, bez toho, aby si jich filtr vsiml (tedy moc jich nenasaje). A ono je to tak spravne, protoze spravny filtr ma nitrifikovat, od toho jej mame, ne od toho, aby se kazdou chvili ucpal a musel se co tyden vyplachovat, to by bylo k nicemu. A aby akvarium nebylo plne plovouciho smeti, to uz je o tom, ze v dobre sestavenem a dobre udrzovanem akvariu toho moc ohledne svinciku neplave.

Obcas je slyset, ze jakysi plastovy designove povedeny filtr filtruje dobre, ze nasaje vsechno co je ve vode, ze je kazdy tyden plny svinciku a ze je voda krasne cista. To je ale presne znak interniho filtru, ktery nenitrifikuje, takovy filtr je jen "cednik", nic vic.

Jine to muze byt s externimi filtry, ktere nasavaji vodu pomerne vysokou rychlosti, protoze to cim nasavaji ma urcity prurez (rozhodne to nema velikost kostky biomolitanu jako kostka pro stejne velke akvarium), ale ve filtru samotnem, uz pochopitelne tak rychle voda neproudi.

Za sebe mam celkem jasno, alespon u internich filtru je biomolitan zaklad, je to jednoduche a dobre funkcni. Zkousel jsem nahrait vrstvu biomolitanu u interniho filtru keramickymi valecky (z nich silonem sesita matrace pod vstvickou biomolitanu), zdalo se mi to slusne, ale po nahrazeni cele vrstvy pouhym biomolitanem jsem pochopil, ze tam ty valecky fakt nechci, pac to akvarium mi najednou prijde uplne jine, vylozene kvete pod rukama, kdezto s temi valecky jsem kazdou chvili resil nejake problemy. Mozna je to jen nahoda, mozna ty valecky chteji jiny prutok, a mozna jsem to udelal spatne (jiste ze je to mozne), ale ja vim, ze biomolitan mi funguje a na dalsi experimenty se s dovolenim vybodnu, nemaji pro mne vyznam, kdyz dobre funkcni material mam, neni cenove nedostupny, a je ke koupi i na kazde burze.

Ahoj, kde najdu teorii k těmto výpočtům prosím? Liší se například doporučená rychlost průtoku přes průřez filtrační hmoty podle toho jakou má tato hmota plochu k osídlení bakteriemi(vnitřní povrch materiálu/objem materiálu. m2/m3)? Rozlišuje se plocha kterou má biomolitanová matrace např. 1x1m a plocha kterou má uvnitř díky pórovitosti. Naše bakterie přeci musí mít kyslík a je jedno v jaké hloubce filtračního materiálu jsou když se k nim dostane? Pokud se k nim nedostane tak to znamená že ho spotřebovaly bakterie před nimi, tudíž že odbourání proběhlo? Pokud mám určitý průtok dejme tomu 10l za minutu tak se do filtračního materiálu dostane dané množství kyslíku a dusíkatých látek takže bakterie jsou tím kyslíkem limitované a odvedou stejnou práci bez ohledu na průřez filtru kolmo k proudu vody? Mám na mysli vodu bez pevných nečistot. A průtok v mezích optimálního hydraulického zatížení 7-9 m3 na 1 m3 filtru/hod. Jestli se to týká jen hamburských tak se omlouvám že míchám hrušky s jabkama. Děkuju

Kdybys udelal rohovy Hamburg, mas z kusu biomolitanu o velikosti 100x50cm ctvrtvalec pres celou vysku o polomeru rekneme 32cm. Filtrovat budes pres plochu 50dm2, pri prutoku 2500l/h, tedy zhruba 42l/min, coz je pro nitrifikaci bajecne at je to v plnem prutoku, nebo po zaneseni. Zabere Ti v akvariu asi tak 80l (cisla plus minus autobus, nac zde drobne). Kdyz pouzijes tu zadni stenu 10cm jak chces, zabere Ti 250l, coz sice vzhledem k velikosti akvaria neni stale zadny des, ovsem kdyz se tim nic moc neziska... Voda v akvariu samozrejme musi proudit pres cele akvarium (neustale se michat), protoze kdyby ne, nebude to ono ze spousty duvodu (teplota, ziviny...), takze umisteni filtru, ktery ma nitrifikovat, bych nepovazoval za podstatne (jestli je v jednom rohu, nebo po cele plose).

Stane se, toho jsem si teda nevšiml ani já
Kdžy to tedy shrneme, tak by pak ten průtok možná byl i ok. Ale pravda je, že se bude filtr blbě čistit, když hrubý molitan bude dole. Jak to tedy vyšeřit? Klidně dam udělám cokoliv jiného, pokud to bude splňovat moje očekávání

Mne spletl ten obrazek, kde mas preklep. Spatne jsem pochopil. Psano mas 2x12500 a tak jsem si rikal, ze jednicka pred tim je nechtene hrabnuti do klavesy 1... Vidis co udela takova blbost, ona je tam navic nula na konci .

Průtok pumpy (pump) bude celkem 2500l/hod, nikoliv 5000l/hod.
Ano, čtu si o hambáčích, asi by nebyl problém dát 3-4cm desku přes celou zadní stěnu a k tomu 2-3 čerpadýlka, co by tedy tahaly vodu nahoru. Nasávání čerpadla by mohlo být ve středu výšky akvária ne? Proč u země? Aby to tahalo binec ze dna?
Nebo jiný nápad na filtr? Chci ho v akváriu, mimo není místo a na boční stěny nic nechci,jedině na zadní i díky tomu, že akvárium bude ve 30cm tlusté zdi a přístup tedy jen ze zadu. Když seženu černý molitan (vím kde) tak to ani vidět nebude a nemusím řešit tapetu či 3D

Stale tahas pres prurez 25dm2 5000l/h, tedy zhruba 83l/min, takze ta voda jde pres medium 33cm/min. I kdyby se to tim celym a svincikem pricpalo na polovinu, je to stale 16cm/min, pro nitrifikaci jeste stale rychle, ale akvarium uz prepumpujes jen jednou za hodinu.

Je to velke akvarium, takze si muzes rict, nebude az tak zatizene, nemusim vodu pumpovat tolikrat, i jednou za hodinu staci, a ze co se pise, plati spis pro mensi akvaria. Jenze chces opravdu pri tom o co se snazis to udelat hur, nez jak to udelat lze?

Potrebujes tim mediem tu vodu tahat vic naplacato, vetsi plochou, tot cele. To o co se snazis, bude dle meho nazoru nitrifikovat podobne, jako by to udelala kostka 25x25x25cm, protoze pro nitrifikaci staci i 3cm biomolitanu se spravne rychlym prutokem, vic pry uz nema zadny valny vyznam. Nakonec, podivej se na povidani o hamburg filtrech, zjistis tam pro konstrukci filtru mnoho zajimaveho.

Jo, už jsem přemýšlel nad tím, že udělam vstup z boku a na druhé straně čerpadlem ven do rampy,která bude na boku zase.
Na druhou stranu, při ploše 250x10cm se celá plocha nezanese ani za rok... takže pohoda. Odpadlé listy vytahuju.
Nějaký lepší nápad na filtr uvnitř akvária?

Tvuj navrh ma dalsi vyraznou chybu. Nejvic se ti bude zanaset ten spodni hruby molitan a v tvem navrhu se k nemu nemas jak dostat bez toho abys vydelal vse nad nim.

Dle wikipedie jsem si spočítal tohle:
plocha bioakvacitu 250x10cm x 10 (cm/min které jsou optimální)= 25 000cm3=25 L/min; 25x60 (minut) = 1500Lúhod filtr. Proč by tohle nemohlo fungovat?
Samozřejmě můžu použít i 4 čerpací hlavy o výkonu každé 600L/hod (po zajetí cca 400), aby se voda nasávala rovnoměrně přes celý molitan.

Komory by tam udělat asi šly a nechápu,proč čerpadlo musí nutně být u dna. Když bude poslední přepážka se spodním vtokem, čerpadlo klidně může být nahoře, voda stoupá nahoru sama a u hladiny to jen čerpadlo/hlava přehodí přes okraj do akvária. Nenáročné a jednoduché řešení a fungující, viz výměna vody, hodím pod hladinu a čerpám pryč (a dokonce, logicky, to je rychlejší než když je čerpadlo u dna kvůli nutnosti vytlačit vodu vysoko, tak proč si to schválně brzdit? Pak je třeba drahé a výkonné pumpy...

i eheim compact 1000 má výtlak 2,1m.
Pokud ten filtr nebude vidět bohatě by ti stačili ten menší filr jen do čtvrtky akvaria. Čím větší akvarium tím více stabilní tím větší dno a nitrifikace funguje dobře.
Pokud by jsi chtěl pak nějaký nápad na nasávání zespoda aby tam nešli ryby atd... tak stačí nechat navrtat díry do tý stěny kde bude filtr nasávat a dát tam ty průchodky jak jsou na skříních aby dejchaly.
Komory nejsou důležité pokud ty hmoty drží tvar nebo jsou vsypané do nějakých košíčků.
Eheim 5000
jako čerpadlo by stačilo si myslim. tady jsou jeho rozměry. Takže by se do 10cm prostoru vešel.
Šířka 82.00 mm
Výška 138.00 mm
Hloubka 126.00 mm
78W příkon
výtlak 3m
Ono zase tak moc stojatý to nesmí být ta voda musí se trošku hejbat nebo slabší pumpa a dá tam nějaký proudový čerpadlo.

Chce to aspoň 4 komorový filtr. První komora přívod vody zespoda pak dvě matrace stejné zrnitosti nejlépe hrubý (PPI10)
+ bílá filtrační vata poslední komora volná a čerpadlo co nejníže nejlépe na dně.
www.akvarista.cz/…

Uf... No, zkusím reagovat.

- Urážka myšlena s nadsázkou!
- Přepad NE, není kde, není místo a je potřeba 2x silnější pumpa (resp s výtlakem min 2 metry)
- za předu chci vidět 2,5 metru, ne méně (bude to ve středu obýváku)
- zadní strana na černo, nic vidět nepůjde
- externí kýbly tam nechci, malý objem filtračního media a spotřeba eletriky a cena
- ano, návrh domu byl spojen s návrhem akvária, podle něj taky nejsou v obýváku okna ze západu, aby do akvária nesvítilo (v případě okna s roletou by bylo stejně pořád zataženo)
- průtok jsem nepočítal, ani jsme nezjišťoval, jak se počítá. Když vezmu na jakou plochu v jbl e1501 působí těch "1500" litrů za hodinu, tak pumpa s 1200 a 20x větší plochou media musí přece být daleko lepší (nižší průtok).


Nějaké nápady jak to vylepšit? Na externí akvarko není moc místa, dole vůbec, vedle by bylo docela daleko.

To oslovení je urážka a je jedno jak to myslíš. Jinak na tom obrázku je to špatně, čerpadlo nahoře je nesmysl.

Tady máš 4 varianty přepadů kdy nic nemůže přetéct.
A dodávám ještě odkaz:
www.discus.cz/…

A existuje takzvené overflow. Které nikdy nepřeteče dělá se to tím že vlastně nastavíš výšku trubkou kterou tam vlepíš nebo nějak jinak přiděláš.Jenoduše a prostě by to bylo stejné jako kdyby jsi provrtal skrz akvarium díru a flák tam trubku do výšky co chceš mít hladinu vody. Jen tohle je bez vrtání.
www.ebay.com/…

No já teda nevím ale dle mého názoru ti bude akorád ten filtr hyzdi tak akvarium. To by jsi tam musel dát nějakou 3D tapetu a nebo to udělat z desky černého plastu. A dle mého názoru bude lepší vymyslet přepad a z těch 10cm udělat radši tapetu. Né všechny přepady jsou hlasité.
Nebo si tam dát třeba 3filtry nějaký pořádný například Fluval FX6.
Nebo popřípadě neudělat filtr přes celé akvárium, ale třeba do čtvrtiny nádrže a neřešit to jakoby ve vrstvách jak jsou v půdě když se usazuje třeba sediment. Ale mít to v řadě jako jahody. Viz obrázek

Jinak chapu-li to dobre, ostatni se snazime dostat akvarium tam kde zijeme, Ty se snazis postavit barak kolem akvaria a nejak se tam jeste vejit .

Nacrt na obrazku bych si rozmyslel, medium je k toku vody postavene presne tak, jak je to ve spatne nitrifikujicich filtrech, tece jim voda po dlouhe draze, ale desne rychle, proste system tenka trubka. Zde se dopoctes k nejakym 33cm/min, tam uz se nitrifikaci moc nechce. Kdyz se to zanese, bude to rekneme pulka, tam jeste tak nejak, ale stale to je moc, 5 az 10cm/min je optimalni, a kdyz uz bych neco takoveho delal, sel bych na jistotu.

I kdyz radeji si to prepocitej...

www.youtube.com/…

Zdar a sílu, soudruzi akvaristi,
prosím o vaše názory na mnou zamýšlený filtr k 2500 litrové nádrži.

varianta a) viz obrázek
varianta b) externí nádrž 360 litrů, spojené nádoby

Požadavky: nenáročný provoz, rychlá údržba, tichý chod, biologická filtrace, klidné akvárium (rychlost proudění vody, pohyb hladiny jen nejnutnější kvůli mastnotě a odpaření plynů z vody)

Odpadá tedy použití přepadových filtrů, nádrží pod akvárkem a koupě drahých pump, co vytláčí 2m vysoko.

Výhody: nic nepřeteče a není třeba počítat výšky hladin, přepážek kaskádového filtru a podobně.

///Neodpověděl jsem si už vlastně sám?

Nově ztišená filtrace. Od teď už si jen vrní lepší než předtím to řinčení a tekoucí voda.
www.youtube.com/…

Před vyčištěním. 2cm bordelu na dně. 2 roky na nej nebylo šáhnuto ačkoliv tam je punčocha né vše zachytí

Po vyčištění

Kdyžtak napište Designerovi je tu často a dobu tu už radí.
Citace od Designer, akorád jsem něco blbě umazal už to není vidět jako citace. Ale nic nekradu jen překopírovávám.

Pokud chci, aby v necem neco zustavalo, rozhodne to nepostavim jako velkou placatou desku, pres kterou neco pomalu tece, ale tak, aby to v tom melo vetsi sanci zustat a proudeni bylo takove, aby bylo vubec schopno to rozumne nasavat. Jenze mne se v akvariu hromady smeti neplavi, a nevidam to ani u jinych fungujicich akvarii, pricemz to vubec neni filtrem. Velke plochy filtru se pouzivaji proto, aby prutok byl vhodny pro nitrifikaci, protoze ta ma ruznou ucinnost pri ruzne rychlosti proudeni vody mediem. Kdyz pak zacnu porovnavat prurez 1dm2 (komora) treba s 10dm2 (Hamburg), proste plochu kolmo k tomu jak proteka voda, musim nutne dojit k zaveru, ze k prepumpovani stejneho objemu vody potrebuji 10x vyssi rychlost proudu vody v tom mensim prurezu. A zacnu-li to provozovat tak, ze dejme tomu 200l akvarium prepumpuji 2x za hodinu, tedy 400l/h, dostavam se na 6.7l/min, u 1dm2 tedy na 67cm/min. Pri tom ma probihat nitrifikace? Snizenim prutoku na 1/10 pak dostanu dobrou nitrifikaci, ale jen pro 40l/h. Takze komory potrebuji postavit jinak, nez aby mediem protekala voda po delce, jenze ty komory jak jsou bezne staveny uz z principu prurez kolmo k prutoku vody zmensuji.

Nemam nic proti externim filtrum, ani proti komoram, ale myslim si, ze by to tady opravdu chtelo trosku teorie, nez nastane praxe, a pokud je to tak jak jsem licil, vazne bych se zacal zabyvat tim, jak ten filtr vlastne funguje, co je a neni schopen delat. Nerikam, ze mensi efektivita filtrace nekterym akvariim nestaci, mnoha staci velice malo ci dokonce ohledne filtru nic, ale ma cenu se pak bavit o slusnem filtru?

Koukni se na jeho druhej obrázek co sem dal A uvidíš jak má vyřešenou tu regulaci a někdo to tu i psal. Si myslim.
Mimochodem pokud si myslíš že nitrifikace nebude fungovat pokud to poteče celou plochou ba naopak.. U každého to projde kolem všech nitrifikačních ploch. Problém nastává v rychlosti
Slyšel si někdy HMF ? Hambuger filtr?
www.jacik.akva.sk/…

Myslete si kdo co chcete ale u tak malého filtru dělat přepážky je prostě kravina obzvlášť pokud ten člověk používá "2 molitany" a keramiku nebo substrát pro od Eheimu.

A myslim si že v tom odkazu taky bylo něco o rychlosti proudění. Je to doba co jsem to četl netušim.

Nemáš pravdu. Ty přepážky tam nejsou pro srandu králíkům. Jak víš, že nemá tu regulaci udělanou elektronicky a čerpadlo poběží na malý výkon? Plochou se v tomto případě myslí plocha na které žijí nitrifikační bakterie a přes které voda proteče. Tím že tam budou přepážky, tak vodu donutí projít okolo všechn těchto ploch. To bez přepážek nedokáže docílit. To že chce pro 48l externích 9l filtr je jeho věc. Pokud to chce, tak není důvod mu to rozmlouvat. Pokud to chce udělat tak, jak se dělají velké filtry, tak jen dobře. Aspoň si naučí postupy až bude dělat filtr pro velké akvárko.

Dělá to pro 48L nádrž myslíš že v ní bude tolik bordelu aby se to ucpalo nějak nerovnoměrně? že to třeba nasaje velkej lupen?
Myslíš že to u tý přepážky se nestane? Ano stane taky

A vzhledem k tomu že má u čerpadla udělanou regulaci takovou že to tam bude honit vodu ve filtru tak jsou přepážky nevhodný když to bude ještě přes ně protýkat rychleji než 110L/h

Chce to velkou plochu přes kterou to poteče a né pidi plochu v který bude lítat 1200L/h.
A možná že i u tý velký plochy to ani nebude dostatečně fungovat ta filtrace.
Už netušim kolik l/s a jakou plochou to musí protejkat aby to dobře fungovalo

nuze dobra dobra. A jeste tedy jednou otazka mohu to vylepit z plexi skla ? nebo je lepsi sklo...

Ta voda se bude chovat stejně jako proud v obvodu. Poteče tam kde je nejmenší odpor. Díky přepážkám je využita všechna filtrační hmota. U tebe bude využito jen pár procent kde je nemjmenší odpor.

veř tomu že jsou zbytečný a ještě se ti to tam pěkně bude lepit taky myslim na to že tam musíš mít právě umístěné to čerpadlo tim že si tam uděláš přepážky bude to tam pak i v budoucnu vadit a překážet
Je to na tobě. Já mám jen jednu přepážku udělanou přímo na čerpadlo a co ti budu povídat je to přesně to co jsem nechtěl.. Filtraci jsem udělal a pak jsem to chtěl dovybavit jemnou vatou A dát jí tam s takovym porychtungem co sem si slepil ze skla aby to neteklo kolem stran tak to byla šílenost překážela tam hadice šňůra atd.
rybicky.net/fotogalerie.php…
rybicky.net/fotogalerie.php…
takhle to vypadá nyní i s tou ponožkou akorád hladina měla bejt o 5cm vejš. Čerpadlo výkon 1000L/h

Z cerpadla pujde cast znova zpet na filtraci a zbytek do akvaria. A to ze by se uzavrelo nemyslim tohle cerpadlo co pouzivame v praci dokaze byt zaple a treb 24 hodin zavreny prutok a porad bezi ale treba to je mozny

EDIT: jinak cerpadlo bude tlacit do 1metru tu vodu takže tak se tam taky stim pocita a nemal by byt problem jinak stema prepazkama si proto nechavam radit na foru nekdo to preferuje nekdo zas ne prave

No pokud máš 2 molitany. a mezi nima máš keramiku nebo cokoliv jsou přepážky zbytečný. Co si budem povídat voda poteče stejně přes to a je to bez práce. Jediný co se těma přepážkama udělá je to že se zrychlí průtok přes ten molitan či tu keramiku.
a vzhledem k tomu co píše tak má akvarium 48L a chce k tomu udělat 8L filtr a do toho dělat přepážky.. Jako sory ale to je prostě zbytečnost na entou. A navíc čerpadlo z 1200 zregulovat na 110L/h. Se uvaří dle mého

Oki parada dekuji za odkaz ale takto jak je filtr skonstruovany vyhovuje tedy ?? Ty pričky mi byli doporučeny tak bych je tam asi nechal amohu je tedy udělat z plexi skla dekuji moc

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17