Halančíci - chov

Tedy k těm problémům, se kterými se potýkají málo početné populace: vezmu to hodně zkratkovitě – znalí pochopí a prominou, že jde pouze o velmi stručné a velmi obecné shrnutí:

- každá populace je soubor různých jedinců, z nichž každý má nějaké „výhody“ a „nevýhody“ .. – a tito jedinci, podle toho, jak jsou přizpůsobeni prostředí, se v různé míře množí a produkují zase naprosto různé potomky, kteří mají zase různé výhody a nevýhody, a z nich se, vlivem okolí, selektují ti, kdo přežijí a stanou se rodiči pro další generaci (selekce probíhá mezi stovkami znaků a vlastností – jsou desetitisíce možných kombinací)

- pokud z takové populace vybereme jen několik párů, anebo pokud taková populace projde nějakou krizí – že přežije opravdu jen pár jedinců, potom se ztratí podstatná část variability (počtu možných kombinací různých vlastností) – a druh se stane náchylnějším k tomu, že nepřežije nějakou neočekávanou situaci (ilustrativní příklad: pokud zmizí z populace odolnost na určitého parazita, potom jeho první invaze může způsobit katastrofu),

- další problém je, že postupem času (během několika generací) jsou všichni v populaci blízce příbuzní – a s vyšší mírou příbuznosti se v populaci objevují různé „nežádoucí“ znaky (např. deformity, snížená plodnost, náchylnost k nemocem.. – viz např. současné vysoce šlechtěné gupky),

- no a tyto problémy se násobí u populací, které jsou dlouhodobě málo početné – jako např. C. diabolis, který navíc žije v jediné „díře“, takže je jich jen „pár“, a všichni se dlouho „znají“ (z hlediska genetického),

Tedy ve zkratce jde o tu pestrost, ne ani tak početnost populace, ale pestrost – míru příbuznosti. I z jednoho páru může vzniknout během několika generací stotisícíhlavé hejno, ale toto hejno nemá z dlouhodobého hlediska vůbec žádnou šanci při srovnání se stovkou nepříbuzných (resp., jen vzdáleně příbuzných) jedinců.

Zřejmě různé druhy jsou různě náchylné na tu vysokou míru inbreedingu – z hlediska obecných genetických zákonitostí ale každá uniformní populace spěje pomalu k zániku .. – obnova pestrosti sice možná je, díky postupným náhodným mutacím, ovšem je třeba pamatovat na to, že mutace vznikají jak pozitivní, tak ale i neutrální až negativní, ve vztahu k přežívání jejich nositele, a samostatnou otázkou, na kterou neznám odpověď, je rychlost mutageneze - taktéž zřejmě různá u různých druhů.

A s těmi S. semiocellatus taky moc držím palce, úplně jsem to přehlídnul.

Jasně, já bych se o tom taky rád něco dozvěděl od někoho kdo s tím zachází. Je to hodně zajímavé i z hlediska těch akvarijních populací, určitě by stálo za to vědět o tom co nejvíc. Mě jen často přijde, že lidi svoje vlastní chovatelské chyby vysvětlují imbreedingem, jelikož ani nevědí, že je dělají. Proto by bylo skvělé, kdyby se k tomu vyjádřil někdo, kdo je schopen to odlišit a skutečně říct, co je problém způsobený nedostatečnou diverzitou genů a ne třeba vnějšími vlivy prostředí.

Ondro, mám první sáček od semiocellatek, skupinku 3M/2F, vůbec se nepoškozují, imponují si ale neviděl jsem ani škrábanec na ploutvi.Ale problém je, že většina jiker se hnedka rozpadá (totéž popisuje Amer Faour u Sp. inaequipinnatus).
Deepinpeat - v tom článku o tom něco je, a přiznávám, že jsem to prve přehlédl. Bohužel ale neznám autory a nevím jak moc tomu rozumí... U dříve jmenovaných vím, že mají přírodovědné vzdělání a fakt je takové věci zajímají

Ahoj, oni tam právě rozebírají různá minima jedinců pro to obnovení a potřebu, aby populace pokud roste z mála jedinců, narostla rychle nad to potřebné minimum, aby tam mohla a stihla vyskákat co největší část té původní diversity. Ale myslím, že když ta populace bývala vždycky takhle malá, tak by to mohlo fungovat dobře. Píšou tam, že tímhle způsobem by mohli mít 1000 jedinců během roku, což dvojnásobek největší zaznamenané populace.

Panečku, tak ti zatím drží i ty semiocelatky ! Kdybych to uměl, dám se na modlení, aby Ti vyšly .)

teď nemám moc čas, ale navečer zkusím teda napsat něco stručného o těch rizicích vysoké míry inbreedingu, když myslíš, že bych to měl zvládnout .)

Ondro, já už jsem taky opatrnější. Od obou populací mám první jikry. Jsou ale málo plodné, zatím jsou ostatně malé. Na tu výstavu se zastav. Zítra máme schůzku ohledně pořádání. Snad poprvé budeme mít na plakátu letos Jižní Ameriku - ta donebevolající nespravedlnost v neprospěch SAA už potřebovala napravit

Deepinpeat: Nevím jestli ta populace C. diabolis je ještě dostatečně kvalitní co do genetického materiálu, byl tam už opravdu nízký počet jedinců. O tomhle vědí víc halančíkáři jménem Ondra - Ondra D. nám tady k tomu může hodit komentář, Ondra Sedláček teď pracuje na habilitaci na PrF UK katedře ekologie a vykládal mi cestou na AKFB něco o tom, že při nedostatečném počtu jedinců v populaci je populace vlastně "znehodnocená" co do budoucí životaschopnosti (proti tomu - veškeré kusy Hypsolebias marginatus v našem hobby pocházejí z jediného páru! Zatím ta populace vypadá OK a nekolabuje).

Přidávám méně kvalitní fotku jednoho zajímavého druhu. Držte mi s nima palce, mám pětičlennou skupinku ale chov je opravdu obtížný.

tak jak je jich víc, pak je to v pořádku !! Já se totiž snažím předem spíš moc neradovat, radši počítám s problémema, člověk pak má větší radost když se problémům vyhne, a není tolik zklamaný, když opravdu přijdou .. .)

Do Tvého města ryby sice dopravuju, ale po kámoších, sám už tam skoro nejezdím.. - leda klapne-li nakonec letos výstava, bych se mohl urvat osobně .. - ale to uplave ještě hodně vody, a naklade se doufám u costai hodně jiker

www.reef2rainforest.com/…

Ondro mají to všichni tři kluci co mám... Mám párek který už se tře, odrostlejší, a dva párky v té velikosti jak je na fotce, bohužel ale jedna samička začla skákat. Budeš-li mít cestu, zastav se přesvědčit osobně Četl jsem na ifauně, že po dohodě vozíš ryby i do tohohle zapovězeného města

Zdarec;) - ta krátká D je fakt zajímavá, krátká a vysoká - taková skoro samičí ... - doufejme že to nakonec nebude nějakej intersexuál, ten by do chovu nebyl nic moc .. - ale nechci malovat čerta na zeď, je třeba počkat jak dál poroste .. - nebo by ta krátká D u samců měla být pro tuto populaci /resp. tento odlov/ typická? Nemáš info..?

aha tak to nosím dříví do lesa, s blogem jsem to ocejchoval podle prvního postu kde byla brazilská vlajka, každopádně je super. Určitě je paráda, že zrovna od S. costai bude další populace pokud se je podaří rozšířit. Jinak aruany mám v plánu co nejdřív, jakmile se tady zase dokážu pohnout, takže případně o šanci navíc. Ať se daří

Zapomněl jsem - ten blog je španělský

Jo no, můj starý web. Ten blog je Amera Faoura, byl předloni mimo jiné na Aruaně - od tamějších costai mám jednoho samce a dva kusy potěru. Letos už byl chytat taky, údajně nalovili 4 populace vč. "zelené" Rio Canabrava a několik druhů rodu Maratecoara.

našel jsem v tomhle brazilském blogu killiworld.blogspot.cz/… tenhle odkaz killi.wz.cz/… na nějakou fotku na českém webu

Zajímavá populace.

Kluci mám kromě Sao Miguel do Araguaia ještě odchov z loni nalovených Formoso do Araguaia - strašně mě překvapilo, že vypadají úplně jinak než ty, co nalovil Pillet v r. 2003. Mám fotky té staré populace, fotky nových zatím bohužel ne, jsou pořád malé a lekavé (jen tu jednu mizernou, kterou přikládám). Mají kratší hřbetní ploutev a nižší tělo.

Já je kdysi zkoušel, ty Formoso do Araquaia, ale vyhořel sem - z jiker nic nevyjelo .. - tak sem se zařekl, že jednou to vyjít musí Tito by prý neměli být až tak brutálně obtížní (tzn.: jenom hodně obtížní.), takže držím Ti (i si ... ) všecky palce.) A samozřejmě se o něco na výměnu posnažím ...

Tak to je super

Ahoj, mám je od Tebe, takže moc děkuju, hrozně si je užívám, v životě jsem žádné ryby tak nerozmazloval.

Mám skupinu 30ks tak vím o čem je řeč Jsou to drahokamy vody

Neboj pokud budou vyměníme

Kvalita a barevné podání fotek bohužel zcela nedostatečné, kdo viděl někdy na živo tak pochopí. Ale ráno se probudit a jít se na tohle podívat... No k nezaplacení

Tož já taky gratuluju!!! (a trošku závidím, to víš .. .))

konečně pořádná ryba a ještě v krásný kondici

budu se snažit

Ať se daří! Jsou krásní!

Na toho jsem čekal hodně dlouho Tak doufám ,že je udržím v chovu.

Někdo z okolí Čáslavi, Kutné hory, Kolín a okolí kdo má odchované halančíky?

Chtěla bych se zeptat na pár věcí a popř. i koupit ryby =)

neviditelnypes.lidovky.cz/…

ještě jedno foto, tvar těla jako samice, barva taky světle žlutá (samce mám více do červena), ale ty ploutve?

ahoj vespolek, prosím o určení pohlaví u h. pestrý hjerrensi. Vždy to byla samice, nyní se jí začali vybarvovat a protahovat okraje ploutví. Myslím, že je to nedostatkem samců, mám jen jednoho, původního a narodili se mi postupně samé samice, takže k jednomu samci jsem měl 7 samicí, tahle byla vždy největší.

jasan, tykám běžně, chci to samé i k sobě... už jsem starý, aby mne někdo předělal tu odpověˇd jsem myslel všeobecně, proto množné číslo..

V sobotu bude na burze v Olmiku. Jinak za ním musíte až do Jeseníku

Je to on. A pokud vim, tak stale zivi. A my si tykame, ne?

nevím , jestli je to ten, o kom píšete, ale tenhle pán se halančíky kdysi živil... nebo spíše i živí... karuz.ic.cz/…

To prvně zkusím pořešit nějak tady, asi přes Sklorex a kdyby to nějak nedopadlo, tak se pak někomu z vás ozvu. Ono je to teprve ve výstavbě, takže ryby mají ještě hodně času

Do Olomouce (a do Ostravy, ale to mas dal) zajizdi na kazdou burzu pan Ruzicka s nabidkou halanciku, pokazde podle toho jake ma. Minule jsem koupil Chromaphyosemion - krasavce kteri by se ti tam hodili (viz ma prezentace). Ted v sobotu muzes zkusit dojet, pripadne ti SZ poslu na nej cislo. Ale je z Jeseniku.

Tuším že to mám trochu z ruky :( případně doporučení na nějaký vhodný a relativně dostupný druh?

Stav se...

Právě proto se ptám znalejších. Tak nějak sem tušil, že jsou druhy pro které je to prakticky ukázkový životní prostor, ale rád se nechám poučit. Pak už jen vyřešit kde něco takového sehnat

Pokud dobre pocitam, tak jde o objem 25 litru. Neni to moc, ale nejaky parecek malych anualu vychodni Afriky, zvykly na objem vysichajici kaluze, by tam mohl celkem uspokojive fungovat.

Já bych volil nějaké štikovce...

Měl bych dotaz na chovatele halanů - pomalu dodělávám paludárium, kde bude poměrně velká (na paludárko) vodní plocha. Zaplaveno bude 100x50x10cm, ale větší část z toho bude pro ryby nepřístupná (falešné dno). Předpokládám, že tak 50% ale bude volná vodní plocha, z které budou vyrůstat kytky. A teď ten dotaz :
Myslíte, že by v takové tůňce prosperoval nějaký druh halančíka? Nic moc jiného mě do takového objemu nenapadá a je mě líto toho nevyužít. Přijde mě to pro ně jako poměrně vhodné prostředí. Ale nikdy jsem je neměl a ani nevím o nikom kdo je má

Ahoj vespolek, je možné že se mi samice Halančka pestrého hjerrensi změnila v samce? Měl jsem 1 samce a 5 samic (tři se mi narodily z původní osádky 1+2). Najednou pozoruji, že se největší samici začínají protahovat a tvarově měnit ploutve a vybarvovat pruhy (všechny typické znaky pro samce). Vím, že u mořských ryb je to běžné, ale u halančíka?
Děkuji Karel

Je tady nějaký halančíkář z okolí Liberce, který by mohl poskytnout jikry nějakého začátečnického druhu? Jsem teď v tom nadšení z vějířovek, tak bych to chtěl zkusit rozšířit o nejaký další druh.

To je dobře. To bude hlavní problém halančíků, že skáčou ven. Onehdá jsem volal s Gagalem a jen se smál, že mi vyskákali. Ale teď už si dám pozor.

No tak po prvním dnu nevyskočil ani jeden. je teda pravda, že hladinu mám přes pět centimetrů od okraje akvária.... ale stejně jsem to raději přikryl a zatím se jim daří dobře...

Přesně tak. Já mám cca 0,5 centimetru škvíru po celé délce krycího skla a i tak jim to stačilo. První rybka vyskočila hned druhý den a pěkně vyděsila přítelkyni, když se vrátila z práce. Celá vyschla a zčernala (ryba . Pak jsem se tři týdny snažil sklo dávat, tak aby mezera byla rovnoměrně na obou stranách a pořád kontroloval, zda jsou všichni v akvárku. A když jsem je nemohl najít, tak jsem prohledával pokoj. Ale nakonec stejně vyskákali všichni ... Tak snad dopadneš lépe.

Pořádně zakryj akvárko deklem. Mě první noc vyskákaly oba páry, co jsem si přinesl domů škvírkou 2x1cm. Opravdu dobře to zadělej.