Úbytek světla s hloubkou

Jasně, dualita svetla! "Vlnová a korpuskulární teorie světla"! Středoškolská fyzika...

Konečně správný přístup!
Je nezbytné se na celou problematiku dívat očima rostlin, (tedy prostřednictvím procesů fotosyntézy), nikoli svýma!
Ještě bych dodal, že k asimilaci 1 molekuly CO2 je potřeba mimimálně 12 fotonů.

světlo je prostě elktromagnetické záření o určité vlnové délce, můžeme se bavit o rozdílu v intenzitě, směrovosti, ale obecně fyzikální zákony platí stejně pro světlo ze slunce jako světlo z LEDky

To je elmag teorie, ale zapomínáš na teorii kvantovou. Podle této teorie je světlo řada zákmitů, z nichž každý nese elementární energii E. Těmto kvantům energie, říkáme fotony (neboli částice).
Při fotosyntéze rostlin hrají fotony tu nejdůležitější roli. Na vytvoření jedné molekuli kyslíku je potřeba až 8 fotonů....No a pak kam že se světlo ztrácí. Absorbce destilované vody může být zanedbatelná, ovšem u akvarijní vody hrajou roli další příměsy. Fotony se podílí i na velkém množství chemických reakcí atd. Když si připočítáme absorbci fotonů u rostlin, pak odrazové plochy, kdy spousty vyzářené energie zdrojem vyjde přes sklo akváriem a spousty dalších faktorů, pak je pochopitelné a jen logické, že s hloubkou klesá i množství světla.

Jasně, že jo. Už jsem si taky za svůj příspěvek posypal hlavu popelem.

Krasna myslenka.
Dotaz - Akva mi pripada tmave.
Odpoved - Rostliny ti svetlo spotrebovaly.

Po vymene jednoho vzkazu s dvin-em vyplynulo jedno hezke reseni pokusu s vlivem vody, pro ty, co maji luxmetr, pripadne expozimetr - Prazdna nadrz s krytem, zmerit intenzitu pod nadrzi (at mame referenci pro eliminaci vlivu proste vzdalenosti a rozptylu paprsku). Pripustit 10cm, zmerit, a znovu, dokud neni nadrz plna.

endus - samozrejme ma horac pravdu, vidime jen svetlo odrazene. Takze kytky jsou kvuli tomu zelene, protoze absorbuji cervenou a modrou slozku, kameni cerne, protoze absorbuje vsechny slozky, atd... Takze kdyz vidime treba rostlinu, do naseho oka dopada cast svetla, ktera predtim dopadla na rostlinu, a od ni se odrazila. Svetlo, ktere jen bez odrazu od neceho opustilo akvarium (bez uzitku, tj bez odrazu) osvetluje okolni predmety, ktere diky tomu vidime (mirne zjednoduseno)

To co vidíme je skutečně světlo odražené od rostlin (a jiných předmětů), tudíž k fotosyntéze nevyužité.

Jen aby to někdo nepochopil tak, že čím méně světla v akváriu uvidí, tím víc toho rostliny spotřebovaly

Horác, Norton: Omlouvám se, je to tak. Taky mi to později došlo. To je tak, když jsou ruce rychlejší než mozek . Příspěvek už bohužel nešel smazat.

Podle mne toto Horácovo tvrzení racionální základ má! Světelná energie využitá k fotosyntéze jest "spotřebována, neboli pohlcena" rostlinami. To co vidíme je skutečně světlo odražené od rostlin (a jiných předmětů), tudíž k fotosyntéze nevyužité.

Počkej, počkej, to je nějaká chujovina, né?

Světlo je prostě elktromagnetické záření o určité vlnové délce, můžeme se bavit o rozdílu v intenzitě, směrovosti, ale obecně fyzikální zákony platí stejně pro světlo ze slunce jako světlo z LEDky.

Musím opět znovu připomenout že zářivka/žárovka/LED není slunce! A minimálně v tom PDF se hovoří o slunečním světle!

Něco k tématu je třeba zde:
www.blatna.cuni.cz/…
nebo zde
mvt.ic.cz/…

z grafu pro destilovanou vodu vyplývá, že pro hloubky řekněme do 1m je absorbce naprosto zanedbatelná.
Jiná otázka ovšem je, že nikdo z nás nemá v akváriu destilovanou vodu, tudíž hodnoty absorbce se budou lišit akvárko od akvárka.Dobrý pokus by tedy byl změřit fotometrem rozdíl mezi absorbcí řekněme 10cm vody z akvárka a 10cm destilky.

Dovolil bych si nesouhlasit ... Ve skutečnosti vidíme jen světlo, které z akvária uteklo předním sklem a doputovalo až na naši sítnici. Jinými slovy, to, co vidíme, je "odpadní", ztrátové světlo, které nikdy nebude využito k fotosyntéze.

Tak naposled:
1.Světla v akváriu s hloubkou ubývá, to všichni vidíme.
2. 50%/10cm to neni, to taky všichni vidíme.
3. Porovnávat moře a akvarium je zcestný, protože v akvariu pracujou vlivy, který v moři nejsou. (osvětlení plošným zdrojem - sluncem, neomezený rozměry).

Takže jediný, o čem má smysl se tu bavit je JAKEJ JE ÚBYTEK SVĚTLA V HLOUBCE a JAK LZE TENHLE EFEKT MINIMALIZOVAT.

Při tom vašem subjektivním hodnocení, zda je v akváriu dost světla nebo ne nějak zapomínáte, že je to opravdu hodně subjektivní. Lidské oko má tendenci se přizpůsobovat světlu, takže jak píše kolega nade mnou (pode mnou) tak hodně záleží na podmínkách v jakých se na osvětlené akvárium díváte. Jestli jste měli někdy možnost sledovat akvárium na něž dopadají sluneční paprsky, tak jistě pochopíte, že i když tam budete mít 1,5 W na litr umělého osvětlení, tak je to úplné nic proti slunečnímu záření.

Souhlasím se Sidonius.

Denní světlo má naprosto jinou charakteristiku (intenzitu) než světlo umělé. Když si doma v noci rozsvítíte lustr zdá se že v místnosti je světlo stejné jako ve dne. Jenže když budete chtít něco vyfotit, zjistíte že váš foťák má světla mnohonásobně méně. Je to proto, že oko se přizpůsobí a vidí při 1/10 intenzitě světla stejně. Jenže foťák ani kytka nejsou lidské oko a žárovka/zářivka/led nejsou slunce.

Plně souhlasim s vaclavem! Mám vedle sebe 2 akvária, stejná hloubka, délka, osvětleni. Ale to jedno je o 10 cm nižši a kytky rostou velice dobře. :ano Vrstva štěrku je 6cm cca a vodni sloupec je tedy 23-24 cm. Při pohledu na obě, tak v tom nižšim je o dost světla VIC!!!

Malapa: podmořský fotograf to jasně schrnul z praxe, úbytek světla na polovinu je v řádu metrů a to jaksi nikdo v akva nemáme, že? Tak se pochlap a řekni narovinu, že snížením vodního sloupce o pár cm, tím, že nasypeš vrstvu dna nemá absolutně žádnej význam co se množství světla týče...
To vy jste nic nepochopil. A kdyby nepřevažoval pocit marnosti, napsal bych, že je to s vámi legrace...
Nejsme v moři a zdrojem světla není pár zářivek... Každý akvarista zaměřený na pěstování rostlin vám potvrdí, že pouhých 10cm rozdílu v hloubce vodního sloupce při osvětlování běžnými zdroji světla je na rostlinách poznat. Bez ohledu na zkušenosti podmořského fotografa.

Že ty jsi tuhle dlouhou diskusi moc nečetl, co? Když to skrátím, tak třeba jeden podmořský fotograf to jasně schrnul z praxe, úbytek světla na polovinu je v řádu metrů a to jaksi nikdo v akva nemáme, že? Tak se pochlap a řekni narovinu, že snížením vodního sloupce o pár cm, tím, že nasypeš vrstvu dna nemá absolutně žádnej význam co se množství světla týče.

Musím vyjmečně souhlasit se Štěpánem v současné době kralují výbojky a zářivky. Teprve čas ukáže, zda led diody dosáhnou praktické využitelnosti v osvětlovací techice. zatím jejich maximum je použití v semaforech a v automobilech a motorkách.

Ano, pravděpodobně mají budoucnost. Zatím ale zářivky nebo výbojky nemůžou nahradit. Zatím nahrazují žárovky. Pokud Boban tenhle FAKT ignoruje, tak by doopravdy bylo lepší, kdyby nic nepsal, protože by to bylo zavádějící nebo nesprávné.

Každá novinka se ze začátku hůř ujímá, ale věřím že led diody mají velkou budoucnost. Nelíbí se mě ze zásady, aby nás tu kdokoliv sekýroval co lze napsat a co ne. Těch 50 procent na 10 cm se mě zdá drobet přehnané ale hloubka akvária má na osvětlení určitě velký vliv. Sám jsem své akvárium (hl. 60cm) radši dosypal pískem na přijatelnějších 45 cm. Zabil jsem tím dvě mouchy jednou ranou. Větší vrstva písku a také lepší světlo. Mám ale jednu kacířskou myšlenku a u mě i vyzkoušenou. Párkrát už jsem s ní narazil, ale u mě to docela funguje. " Světlo lze z určité části nahradit vyšším obsahem CO2"

Nemyslim si, ze osvetleni LED ma nejaky smysl, navic je mimo tema teto diskuze . Navic nebyly vyvraceny Štěpanovi tvrzeni o cene atd..

Dík moc, už jsem si tu připadal jak debil.

Je zajímavé v kolika oborech se začínají LED prosazovat. Já se o to snažím v akvaristice a zatím jsem moc nepochodil..

www.e-light.cz/…

Nez dorazi luxmetr
Tak neco opravdovych mereni a opet teoreticke diskuze na tema:

www.thekrib.com/…
fins.actwin.com/… + nasledujici prispevky

Neco pro morske akvaria a svetlo v mori, radeji nakonec, aby nekdo nenapsal, ze v mori je to prece uplne jinak.

www.advancedaquarist.com/…

Je tam zminena i jedna dalsi zajimava vec (co uz zminil nekdo i tady), ze od urcite hloubky se akva pro paprsky uvnitr chova jako zrcadlo (uhly reflexe skla).

Stale tim nepopiram vliv stinicich rostlin, atd,. Jen popiram to, ze svetlo ubyva 50% na 10cm vodniho sloupce (coz popira i praxe).

Bobane. Dejme tomu, že chceš nahradit 36W zářivku za 40 korun se 3350lm LEDkami, 60lm každá, příkon 1,12W.

Těch diod budeš potřebovat 56, kolik budou stát? Nejméně 250 korun? Nebo 500?
Příkon budou mít 63W.
Budou navíc pravděpodobně veliké problémy s recyklací, což u skleněných zářivek a výbojek není.

Můžeš mi sdělit jediný RACIONÁLNÍ důvod, abys je kupoval? Že ti jsou sympatické není racionální důvod.

Proboha nepiš žádnej článek o ledkách, nepleť začátečníkům hlavu!

Jdu sehnat luxmetr.
Hurrrá!

Krásně nekonečná diskuze. Ostatně jako všechny ostatní, světla se týkající. Pokud máte tedy takovou potřebu grafů a vzorečků, zapomeňte na watty, lumeny a luxy (Luxy odpustí) a vy, kdož jste to ještě nezkusili, učiňte následující pokus:
Vezmeme akvárium s vodním sloupcem 60 cm a 3ks stejně vzrostlé (například) Ludvigie repens. Jednotlivé rostliny zasadíme Do hloubky 60 cm, 35 cm a 10cm. Měříme přírůstky, a na konci pokusu ztvoříme za pomocí křivítka graf. Na základě pozorování počtu, velikosti, a vybarvení nových listů můžeme založit novou subjektivní korekční konstantu, jíž výsledky vynásobíme. Tím získáme výsledek, který má už pro akvaristu jakýsi praktický význam.

Toliko můj nevědecký pohled. Sice nejsem žádný Lumen, ale proti fyzice nic nemám, vztah k ní mám spíše kladný, můj bývalý učitel fyziky také není akvarista, ale zaplať pánbu vinař.

Filipsi: Zde? Marne hledam. Pokud jako duvod nebereme pocity a domenky. Ze na vas byl ucitel fyziky za mlada zly?

To je asi na mne, že?
Nevzpomínám si, že by některý z mých učitelů fyziky byl akvaristou...

Tak, ted se v tom zacinam ztracet i ja sam. Ja mel dojem, ze tahle diskuze dokazala prave to, ze akvarku o vetsi vysce staci skoro stejne svetlo, jako tomu o nizsi.
Musím vám dát za pravdu - ztratil jste se v tom dokonale. Výška vodního sloupce hraje významnou roli bez ohledu na vaše teorie.
Pokud se vám někdy podaří dopracovat k funkčnímu rostlinnému akváriu, zkuste místo teoretizování zaexperimentovat s intenzitou světla. Věřím, že zjistíte, o čem jsou ty moje "pocity a domněnky". A nebudete k tomu potřebovat žádné měřáky.

Údaje kolik wattů na litr nebo kolik ryb na litr a jiné, jsou zjednodušené poučky. Mají zjednodušit už tak obsáhlou problematiku akvaristiky. Takové poučky nevychází z grafů ale ze zkušeností a mají jednu pozoruhodnou vlastnost, kdo tyto základní zjednodušené pravidla dodržuje, hobby akvárium bez problémů zvládne. Vídám tady několik lidí, které, když postavíte ke skleněnému kvádru, udělají z něho za pár korun, za pár týdnů a za použití těchto pouček krásné a prosperující akvárium. A vidím tady dav exhibicionistů přetloukajících se navzájem tabulkami a linky na ty pravé zdroje, zatímco skutek utek. Na otázku v hlavičce tohoto tématu je jednoduchá odpověď, kterou znal i můj děda. Akorát zřejmě nikdy nepovažoval za důležitý to nějak měřit. Měl jiný starosti

Naposledy, sidoniovo oblibene, jeden o koze, druhy o voze. Mluvim o ubytku svetla s hloubkou nadrze, absorpci ve vodnim sloupci. Mayland (a jine akva zdroje) rikaji, ze cini 50% s kazdymi 10ti centimetry hloubky. Ze v 60-ti centimetrove hloubce akva bude intenzita 3%. O zastineni rostlinami, stejne jako ja, nemluvi.
Ja rikam, ze je to blud a do oci bijici nepravda (to by pak asi v 60cm hloubce bylo nemozne vytvorit koberecek - a ejhle, ono to jde, i s 0.2W/l), a uvadim, o kolik skutecne ubyva svetlo ve vodnim sloupci.
To, ze rostliny stini, protrhavaji se, jsou na svetlo narocnejsi a mene narocne, ze maji reflektory nejakou ucinnost, ze rostilny potrebuji ziviny, ze je zeme kulata .... nijak nezpochybnuju.

Teda kluci, jste se nějak rozepsali.Já to vidím takto.Pokud má rostlina růst i při dně pod stovkami listů jiných rostlin, které stíní, tak je třeba nejspíše přisvítit=přidat světelné zdroje.Pokud nemůžeme přidat, tak hold musíme protrhat, tak aby se to líbilo majiteli a zároveň ty zakrslé rostlince u dna.Další věcí je to, že spousta rostlin jak všichni víme pod vodou neroste a pékud ano, tak jsou to často druhy, které nepotřebují tolik světla jak to známe z nádrží.např. kryptokoriny či různé mechy.To jsou opravdu rostliny, které pod vodou rostou na rozdíl od většiny echinodorusů, které rády máme v akvoškách.Proto osobně nehledám rostliny náročné na světlo jako jsou např.cabomby.
Tímto názorem nechci odrazovat nadšence do rostlinných nádrží (je to vždy paráda a smekám ty intenzitě péče),ale každý by si měl uvědomit na co má naturel.A že Horác někde citoval nebožtíka Maylanda není od věci.Mysím si že má natokil zkušeností, kdy sám vidí jak rostlina roste.Pokud zasadíme rostlinku do 50cm vodního sloupce, tak i když je dobře aklimatizovaná a roste, tak to nebude tak rychlé, jako když ona rostina povyroste o 15cm, a tudíž bude více využívat silnější světekný tok (dle zmíněného Maylanda)

Pro teorii je ještě jedna veličina, a to vzdálenost zdroje ode dna. Fotografové mají zjednodušené pravidlo, že světla ubývá se čtvercem vzdálenosti (neplatí pro Slunce, má vzdálenost takřka konstantní). Námitce, že reflektor zařídí paprsky rovnoběžné se dá oponovat:

Účinnost reflektoru se pohybuje někde kolem 20ti - 60ti procent. Oni se idealně zalomí parsky jen v příčné ose trubice, nehledě na jiné vlastnosti odraženého světla(polarizace a pod.). To počítám i s bočními stěnami akvária - pro vrchní světlo mají vlastnosti kvalitního zrcadla (určitě jste se už podívali svrchu), proto nemá cenu obkládat nádrž zrcadly, to má význam např. pro denní světlo, přicházející skoro vodorovně od okna. A nějaké světlo vrací různě světlé dno.

Teď si představme, že každá rostlina, někdy i stejného druhu, má listy natočené ke světlu pod jiným úhlem, má jiné nároky... Zkrátka těch faktorů, majících vliv v desítkách procent jsou desítky. Nejlepší by bylo, skočit do akvárka s vodotěsmým luxmetrem, spektrometrem, něčím na polarizaci, nebo spíš zůstat u osvědčeného akvaristického pravidla a při extrému - hluboké dno, kobercové rostlinky a pod. - trochu přisvítit.

Tak, ted se v tom zacinam ztracet i ja sam. Ja mel dojem, ze tahle diskuze dokazala prave to, ze akvarku o vetsi vysce staci skoro stejne svetlo, jako tomu o nizsi. Tedy ne, ze ubyde 50 procent svetla na 10cm vysky akva, jak se doposud tradovalo, ale 5 procent.
Jednotky W/l prave zohlednovaly predpokladany dramaticky ubytek, kdy pro stejny rozmer dna ale napriklad o 10cm vyssi pridaly treba 1/4 vykonu v doporuceni. Praxe ale ukazuje, ze velkym akva staci prekvapive mene W/l a kytky rostou dobre.
Proto jsem doporucil, pocitat potrebne svetlo na plochu dna, a pohybovat se v hodnotach 0.01W/cm2 - 0.02W/cm2. Pro mensi akva (do 50l) a velke (okolo 500) trochu vic. U malych akva jsou pro to duvodem mene rovnomerne nasviceni vzhledem k rozmerum svitidel X rozmerum akva, u velkych prave vodni sloupec.
Jdu sehnat luxmetr.

S tím souvisí jeden můj postřeh - akvaristi rádi dělají akvárka spíš vyšší než širší. Opět jeden OOO (obecně oblíbený omyl):

Počítat osvětlení podle W/l . Už tato diskuse snad dokázala že akva o velké výšce potřebuje lepší světlo než akva se stejným objemem ale nižší výškou. Proto ani nemůže pořádně platit "poučka" s W/l. Platí většinou jen proto, že existují "typizovaná" akvárka - pro daný objem existují typické rozměry (výšky).

Můj názor je že je lepší nižší akva s větší plochou dna/hladiny.

Takže shrnu to:
1. Úbytek světla v hloubce akvaria je evidentní, to lze pozorovat pouhým okem i v mém 50cm hlubokém akvariu.
2. Samotná světelná propustnost vody na to nemá přílišný vliv, ale geometrie akvaria ano (většina světla se lomí z akvaria ven).

Jen k tomu poměru lm/W - opět nemyslná jednotka! Uvědomte si že nějaké lm/W porovnávat prostě nejde! Znovu říkám že zářivka svítí (zbytečně?) 360st dokola.
Čistě fyzikálně: lm/W je nejsprávnější jednotka k určení světelnýho výkonu žárovky. Zohledňuje pouze to, kolik světla vyrobí zdroj při dodaný energii. Je to tedy nejlepší jednotka pro porovnání "úspornosti" různejch svítidel.
Geometrie svítidla je jiná věc, a je pravda že při výpočtu osvícení akvária je třeba ji zohlednit.

Takže shrnu to:
1. Úbytek světla v hloubce akvaria je evidentní, to lze pozorovat pouhým okem i v mém 50cm hlubokém akvariu.
2. Samotná světelná propustnost vody na to nemá přílišný vliv, ale geometrie akvaria ano (většina světla se lomí z akvaria ven).
3. Takže pokud chceme svítit co nejefektivněji, sviťme kolmými paprsky.
4. Otázky toho kolik svítit a čím jsou mimo tuhle diskuzi.

Bobane, s LED jsi naprosto mimo, vůbec jsi nereagoval co jsem ti na to psal - zejména mlčíš o poměru lm/W, tak už buď zticha a strč si ledky do baterky na kolo.

Nechci už tady rozjíždět další debaty o LED, chystám vlastní článek kde vyvrátím (doufám) všechny OOO ohledně LED.

Jen k tomu poměru lm/W - opět nemyslná jednotka! Uvědomte si že nějaké lm/W porovnávat prostě nejde! Znovu říkám že zářivka svítí (zbytečně?) 360st dokola. LED svítí jedním směrem, dle typu typicky 15-120st. Tedy ona spíš správná jednotka by měla být lm/W/m2. Tím jen chci říct že to prostě porovnat nejde na základě nějakého lm/W.

Ale možná anti-LEDákům trochu pomůže tento článek. Pro ty co to nechtějí číst - už jsou města kde svítí na ulicích LEDkama. A proč? Je to úspornější a zbytečně to nesvítí jinam než dolu na chodník. Možná víte že ekologové občas nadávají že pouliční světla zbytečně nasvětlují oblohu ve městech.

A teď se zamyslete - není náhodou ta analogie s chodníkem a oblohou přesně to co chce akvarista? Tedy osvítit co nejúsporněji plochu dole (dno, kytky) a zbytečně nesvítit do stran a nahoru?

Tedy je odkaz pro zvídavé, v nejbližší době čekejte můj vlastní LED-akvaristický článek.

ihned.cz/…

digiweb.ihned.cz/…
(tady máte i ty své lumeny)

A další už jen pro zvědavé:

www.osram.cz/…
cgi.ebay.com/…

Je třeba si uvědomit, že v akváriích se pohybujeme hluboko pod intenzitou přirozeného slunečního světla blízko u hranice, kdy rostliny přestávají uspokojivě růst a plnit svojí roli v akváriu! Takže i když úbytek světla není pravděpodobně tak rychlý, jako ve vzorci z knihy, tak je velice významný! I ztráta "pouhé čtvrtiny" světla (jestli ovšem platí vztah co jsem uvedl) na 50 cm hloubky může znamenat "podkročení" minimální síly světla pro uspokojivý růst rostlin!

Takže takovéhle výroky:
"výška vodního sloupce nemá v běžných akvarijních podmínkách praktického významu na množství světla."
jsou prostě nepravdivé. Malapo, jestli to s tím zjednodušováním nějak nepřeháníš.

Zde? Marne hledam. Pokud jako duvod nebereme pocity a domenky. Ze na vas byl ucitel fyziky za mlada zly?

Malapa: ...výška vodního sloupce nemá v běžných akvarijních podmínkách praktického významu na množství světla. Nebo někdo i po takhle dlouhé diskusi má jiný názor?
Ano - já.
Důvody už jsem napsal.

Ano nejsem badatel. Já jsem chovatel.

Toto téma mi už připadá ja příprava na min bakalářské zkoušky . Staré pořekadlo říká: "Nejhloupější sedlák, největší brambory".

Rezignování na zkoumání jednoho faktoru jenom protože je těch faktorů víc hovoří spíš o osobnostních vlastnostech člověka. Mám dojem, že by z tebe dobrý badatel nebyl...

Aby nedoslo k zasandimu nepochopeni, proc to cele rozpoutavam a mluvim o tom. Neni a nemuze byt mym zamerem, rict svitte do akvaria tak a tak a vsechno budete mit jako amano a ostatni, bude to fajn.
Jen se snazim vysvetlit, jak to svetlo funguje, a na zaklade toho a statistik fungujicich nadrzi udelat nejake lepsi doporuceni pro zacatecniky, nez 0.3-1W/l, coz zjevne uplne nefungovalo, velike akva by byly presvicene i na spodni hranici, male tamtez nedosvicene, a rozpeti hodne velike ...
Kdo nechce vedet, jak funguje svetlo, at to necte a sviti jak chce. Kdyz se mu bude darit, je to ok. Kdyz nebude, at patra a najde svou cestu, treba kombinaci diod.
Kdo ma k mym zaverum nejaky rozpor, zalozeny na praktickych zkusenostech, nebo teoretickych fyzikalnich zaverech, at se ozve. To, ze prosperujici akva nelezi a nepada jen na mnozstvi W, at uz na cm2 nebo na l, vime vsichni, to rikat nemusime.

Vždyť jsem vysvětlil, že k nim dojdeš právě když se budeš snažit měřit. Tak znova speciálně pro Štěpána. Když změříš intenzitu dopadajícího světla na list rostliny, kterou ty mimochodem žádnou nemáš, vytvoříš k tomu patřičné grafy a vzorce tak dostaneš nějaký výsledek. Ale ten bude už z principu nic neříkající, neli dokoce zásadně špatný, protože se upneš k jedné veličině a pomineš X dalších faktorů, které výsledky tvého měření devalvují na nulovou vypovídající hodnotu. Rostlina ti stejně neporoste, rybičky chcípnou. V našich prakticky amatérských podmínkách je lépe se zabývat praxí a nebádat nad tím příliš vědecky. Pochopil jsi to i ty?
Edit:
Ale k původnímu tématu, výška vodního sloupce nemá v běžných akvarijních podmínkách praktického významu na množství světla. Nebo někdo i po takhle dlouhé diskusi má jiný názor?

Abychom nedošli k nesprávným závěrům.

Proč ne?