Krevetky - chov

Mám na parapetu velkou vázu a v ní asi 1 litr vody a trochu písku - vše z akvária. Chtěla jsem převést submerz bakopy na emerz. Aby se mi nekazila voda a nerostly řasy, dala jsem tam 5 crystalek velkých tak 3- 5 mm. Po 2 měsících mají asi 1 cm a jsou krásně vybarvené. Ani nevím co žerou, jednou za 2 týdny tam dám 1 zrníčko krmiva. Vodu jsem jednou dolila tak půl deci - taky z akvária. Teplota bude dost skákat od 20 - 25 °C.

Že tam přežijí Neocaridiny, o tom už jsem se přesvědčil. Otázkou je, co ty náročnější rody, protože u nich se mi nedaří nalézt aktuální prezentace miníček. A aktuální prezentace miníček bez techniky už vůbec ne.

Co se týče vody, základem by asi byla RO, takže si vodu víceméně můžu "namíchat" dle potřeby. Ovšem ty krevetky už pak taky něco stojí, takže bych nechtěl, aby to byl jen slepý pokus.

Jak říká Morticia, mám to úplně low tech. Světlo řeším obyčejnou lampičkou. Jinak tam nemám vůbec nic. Spolu s krevetkami mám čerstvě i endlerky a zatím si nestěžují. Vodu měním týdně, ani nedolívám - zatím to není třeba.
Zatím mám tu zkušenost, že čím víc si toho všímám, tím víc s tím mám problémů. Takže se jen kochám a vše si jede, jak potrebuje.

Lze to,nejlépe (prý) s červenými minikrevetkami. Já sama teď chvíli mám. Nádrž bez filtrace, topítka, bublinek. Po projití mnoha podobných nádrží s krevetkami jsem to zkusila - mají např. kleopatracz, JirkaŠčobák, Anthrax, Eillen....nebo si dej v odkazu nádrže vyfiltrovat ty netradiční, mini....pro inspiraci či rady.

Já slyšela o beťácích co si krevetek absolutně nevšíají, i o takových co po nich jdou jak slepice po flusu. Naposled mě pobavil inzerát kde autor nabízející beťáka varoval, že žere krevetky jak bonbony To by byla asi rychlost pustit si do krevetárka takového Terminátora

Nicméně ani beťáka ještě nemám, teprve dneska nebo zítra budu zakládat bettarium, takže beťák až tak za měsíc, za dva... a pak možná to krevetárko s "blechama" stejně zruším.

Moji beťáci většinou krevetky nepapají , leda tak ty úplně malinké, které stejně skoro nevidím. Na chvíli bych ho tam klidně dala, ale pak rychle ven

Momentálně žádnou nemám
A nejblíž asi pořídím beťáka, ale toho do krevetárka na dovolenou nevezmu, i když pro něj by to asi byla dovolená snů

Tak tam vem nějakou rybku na dovolenou..na hodinku..dvě.

Mám už 2,5 roku 12l krevetárko kde jedinou technikou je osvětlení... Krevetky tam mám nenáročné (sakury), a množí se v pohodě. Akva je dost zarostlé, a je to nejneproblémovější akva jaké jsem kdy měla - žádné řasy, žádná slepá hladina... Taky už se mi stalo že jsem (při stěhování) neměnila vodu přes měsíc... a v pohodě.

Akorát jsem si tam kdysi zavlekla nějaké bílé "blechy", které mají takové vlny, někdy je jich víc, někdy míň... to je nevýhoda když je čistě krevetárko bez ryb ale krevetkám se to zdá se nevadí.
rybicky.net/fotogalerie.php…

To nevím, ty jsou náročnější. Záleží co máš za vodu. Jirka Ščobák chová bez filtrace dokonce sulawesky a daří se mu(i když sklízel dost ošklivou kritiku(ne na tomto fóru)).

Z mně známých variet Neocaridin už si bohužel moc nevyberu, každopádně pokud ano, tak budu počítat s tím, že by to mělo být v pohodě. Pokukuji spíše třeba po kantonských (Wine Red).

Myslím si, že vesměs všechny neocaridiny už jsou v pohodě.

O jaké krevetky by se mělo jednat? Třeba u red cherry je to podle mě úplně bez problému.

Když už jsem tu - měl bych i vlastní dotaz. Jak moc velké je umění, založit malé krevetkárium bez filtrace? Mám představu o nádrži do 30×30×30 cm, spousta rostlin.

Pokud vím, krevetky docela slušně snáší i nižší teploty, takže by teoreticky nebyla ani potřeba topítka (jestli to zase nebude vadit kytkám). Zkrátka se mi takové miníčko nechce nijak hyzdit technikou.

Mám spíš pocit, že co tam to měděný kolínko je, plodnost stoupla o 100 %.
Každopádně do budoucna budu měnit celý filtr (ne-li celé to akvárium), takže se mi do rozdělávání přívodu vody kvůli kolínku moc nechce. Při původní konstrukci se mi nějak nepovedlo sehnat obdobný díl v jiném provedení.

Bingo...ovšem taky chrání před další oxidací..mimo jiný. Tak jako tak bych to neriskoval. Z praxe ti řeknu že jen na střeše kde je měděnej drát ke hromosvodu vedenej po hřebeni nedovolí mechu se na střeše uchytit. Takže ohlídat veškerý možný scénáře je nadlidský. Krom toho neplodnost, a jiný na první pohled možný důsledky bych taky neriskoval. Ono stačí že ddt máme v tresčích játrech a mikrogranule plastů už i v pivu takže volba je na tobě.

Moment, myslel jsem, že měděnka je právě zoxidovaná měď, která tvoří zelený film...

Co myslíš že se do vody dostane líp...měděnka kterou setřeš prstem nebo měď která po zoxidování do určitý vrstvy na kostelní střeše vydrží staletí...teda ne v severních čechách ale to je otázka jiná..asi sociologická more

Měď je stopový prvek a jako takový představuje důležitou součást výživy mnoha živých tvorů. Kromě jiného je zapotřebí pro tvorbu různých, pro život důležitých enzymů. Jak již označení »stopový prvek« napovídá, je měď zdravá pouze v nepatrných stopách. Ve vyšších koncentracích je toxická pro živé organismy v jezírku.

Zdravá koncentrace mědi je rychle překročena již v důsledku vnějších vlivů, jako jsou měděné svody ze střech a hnojiva. Zejména u měkké vody může už při koncentraci 0,03 mg/l dojít k poškození citlivých živočichů.

Měď je často označována jako zvlášť zákeřná, protože jako již neštěpitelný prvek není odbouratelná, ale dlouhodobě se usazuje v sedimentu. V případě nízké hodnoty pH a nízké tvrdosti vody může být měď vázaná v sedimentu náhle uvolňována a v nejhorším případě způsobovat náhlý úhyn ryb. Používání prostředků péče o jezírko obsahujících měď je na základě uvedených vlastností silně sporné. U těchto algicidů založených na mědi je nutné její obsah ve vodě sledovat i při dodržení předepsaného dávkování. Vůbec nejlépe je se takovým přípravkům vyhnout.

Následující hodnoty popisují jedovatost mědi na vodních organismech a pocházejí z příručky Aquarienwasser od Hanns-J. Krause (6. vydání; 2007):

[…]Poškození je možno očekávat od
0,03 mg/l u řas, zejména modrých řas a bakterií (filtrační bakterie!)
0,08 mg/l u vyšších vodních rostlin
0,10 mg/l u ryb

To objasňuje, že kritická mez pro řasy se nachází ve stejné oblasti koncentrace jako kritická mez pro užitečné mikroorganismy. Samotné ryby mohou být již po několika aplikacích těchto přípravků ohroženy nepředvídatelným uvolňováním mědi v důsledku kolísání hodnoty pH a tvrdosti vody. Pokud se provádí manipulace s algicidy obsahujícími měď, hrozí poškození citlivé biologie filtru. Tím již pak není zajištěno odbourávání škodlivin a může následovat otrava ryb amoniakem nebo dusitanem.

Predpokladám, že práve zlúčeniny medi, ktoré tvoria tú patinu, sú vo vode v podstate nerozpustné. Ale i tak hľadám, čo tým chcel Václav povedať.

Teď moc nechápu, co myslíš. Pokud se nepletu, toxické jsou ionty mědi (a je jedno, jestli pochází z původního kovu, nebo ze zoxidované patiny). Ale rád se poučím.

To nebude měď ale měděnka. Tučňák napsal: Záleží na velikosti akvária a na množství drátku. V současnosti mám v jednom akváriu měděné koleno u filtrace (bez problému), ale taky mám relativně vyšší pH (v kyselejší vodě může měď více reagovat). Obecně je ale měď pro většinu organismů toxická.

Pokud je jiná možnost, necpal bych to tam. Použil bych plastové stahovací pásky.

Vlasec a nerez matka, Horácomatka nebo drátek, ale nerez, dá se sehnat v hobby obchodech...

Co to je za rostliny a kam je tím drátem chceš připevňovat?
Určitě to půjde vyřešit i jinak. Ten měděný drát taky nebude kdovíjak hezky v akvárku vypadat.
Už tu zazněl stahovací pásek a vlasec. Taky se dají kytky přivázat nití. Anebo malé kytky se dají přilepit lepidlem (i když to je docela drahé).

Já používám malé černé gumičky, z dětského setu na výrobu náramků, co se tak před 2 lety prodávaly v každém hračkářství. Sice tak po půl roce zpuchří, ale to už je rostlina většinou přirostlá k podkladu

Lepší máš vlasec

Záleží na velikosti akvária a na množství drátku. V současnosti mám v jednom akváriu měděné koleno u filtrace (bez problému), ale taky mám relativně vyšší pH (v kyselejší vodě může měď více reagovat). Obecně je ale měď pro většinu organismů toxická.

Pokud je jiná možnost, necpal bych to tam. Použil bych plastové stahovací pásky.

Zdravím,

když v akvárku připevním rostliny pomocí měděného drátku, zvládnou to krevetky?

Správně Hodně potentní uklízečky odstraňovat.

lenkalor napsala: Já se nestydím. Slibuji, že budu bádat a po Vánocích tam třeba něco doplním.
Ještě pro Tučňák - když si pořídíš Blue Dream, tak ne všichni potomci budou stejní jako rodiče. Budou tam právě i ti světlejší a hodně tmaví. Ale poctivým odstraňováním těchto jedinců je jich v dalších generacích čím dál tím méně. No a pak se ti tam náhodou třeba s kytkou dostane kterou někdo používá jako pracovně uklízecí a časem se barva po x tý generaci vytrácí a vrací se k původní, ty si toho hned nevšimneš a celý tvý úsilí je v pr..ehm na nic.

www.krevetkus.cz/…

Záleží na prodejci ten většinou ten název tvoří, proto jsou v tom pak zmatky.

Jak vás tu tak čtu, dělá se mi zmatek v názvosloví. Myslel jsem, že ona varieta je právě vyjádřená tím názvem "Blue dream" nebo "Blue". V podstatě teď jen slovíčkařím, ale je to varieta variety krevetky? Pak jsem totiž našel ještě Blue dream var. Topas blue, což by tím pádem byla varieta variety variety krevetky...
Existuje (případně kde je) nějaká oficiální vědecká specifikace těch druhů a variet?

S malou poznámkou - vyšlechtěné varianty bývají dost často choulostivější (náročnější) než původní formy.

Já se nestydím. Slibuji, že budu bádat a po Vánocích tam třeba něco doplním.
Ještě pro Tučňák - když si pořídíš Blue Dream, tak ne všichni potomci budou stejní jako rodiče. Budou tam právě i ti světlejší a hodně tmaví. Ale poctivým odstraňováním těchto jedinců je jich v dalších generacích čím dál tím méně.

Ahoj, druh se jmenuje Neocaridina davidi rybicky.net/atlasostatnich/krevetka_cervena . Neocaridina davidi var. Blue dream je pouze jeho varieta. Takže pro ně bude pro platit nejspíše to stejné co se dočteš o jiných varietách tohoto druhu.
Edit: píšu holt pomalu

Blue Dream je pouze odstínová varianta Neocaridiny davidi var.Blue. Blue Dream je tmavě nebo spíš sytě modrá, Blue Jelly je světle modrá. A pak je ještě hodně tmavý odstín, skoro do černa.

Zdravím,
bohužel se mi nepodařilo najít v atlase krevetku Neocaridina davidi var. Blue dream, stejně, jako v článcích či zde na fóru. Nejsem ještě stálým členem, takže ani nemohu založit nové téma. Nebýt mnoha prodejců tohoto druhu, tak snad začnu pochybovat o jeho existenci. Každopádně bych tímto rád vyzval někoho s pravomocí, aby tento druh doplnil do atlasu, případně mě poučil o jeho neexistenci/záměně.

Dále bych se chtěl zeptat kohokoliv z okolí Brna, jestli krevetky nechová, případně neprodává.

Lacewings: Děkuju. Jednu takovou jsem dnes odlovil a dal do prázdné vázy, kde jsem potřeboval někoho na práci. Když chytnu další, přidám k ní.

Amatértom: Vůbec jsi mě nezaskočil, tvá komunikace je v pohodě. Tušil jsem, že to tak nějak bude, jen jsem si připadal blbě sám před sebou, že se ptám na něco takového .

-až do cca F5 se vrací částečně gen bar. varianty ,pokud se v minulosti naskytlo vzájemné křížení bar. variant
-pokud by jste tam samce ponechal a ten se následně zkřížil se sourozencem z toho samého vrhu, tak se zvyšuje % možnost upevnění genu pro danou variantu
-ne všechny samice(samci) mohou tento gen nést ,přesto-že pocházejí z jednoho vrhu
-zpětné vazba na přírodní zabarvení se vrací v závislosti na genetické "výbavě" chované bar. varianty , ovlivnuje to faktor barvy ,

Mě zarazilo, že každý píše o tom, že jestliže se potkají dvě varianty krevetek, má to za následek vracení se k přírodnímu zabarvení. I když nevím, kolik generací je k tomu potřeba. Krevetky mám od května 2016, nevím kolik generací za tu dobu stihli, ale za tu dobu se objevil jen jeden modrý sameček, kterého sem přelovil.

-Jirko ,zřejmě nepůjde o tmavé zabarvení, ale o tzv. var. "blue pearl"
-leze běžně z cca 4-6 generace společně s tzv.var. "snowball" z původní varianty "white pearl"

-Amatértom , zcela běžný jev ,původně byly ve společném chovu s Blue Jelly , samci a samice obsahují příslušný gen ,který se projeví částečně v F2 generaci a následných generacích se upevnuje -obecně

Já to nepsal z důvodu nějak ofenzivně vás osočit, ale jako zajímavost.. S červených krevetek lezou modré. Člověk by čekal, že se budou vracet k bezbarvé.

Sorry, že se ptám, jako blbec. U neocaridin to je normální (i když právě tam se mi to neděje), ale zrovna u White Pearl jsem to zatím nezažil.

Mně se po pár generacích čistě RED RILLI krevetek začali občas objevovat jedinci BLUE JELLY.

Je to běžný jev u všech barevných forem. Vždycky se najde část populace, která má snahu se vracet k původním rodičům. Je nutné je selektovat, aby v budoucnu procento tmavých potomků nebylo větší.

Je normální, aby potomci White Pearl byli tmaví? Sem tam se mi taková krevetka mezi mými White Pearl objeví (i malá).

Však jsem psal že je foto starší, a samozřejmě tam nic v brzké době dávat nebudu (nejsem blázen), těším se na aquateru co bude v září v Olomouci, tam bych eventuálně něco koupil.

Zatím to máš hrozně málo zaplněné rostlinami. Osobně bych nedal krevetky do takové nádrže, pokud bych nemusel (pokud tam nebudou jemné řasy, které potřebuji zlikvidovat). Dva měsíce počkej.
Druhá věc je, že je rozdíl maličké krevetky (ideálně z vlastního chovu) a dospělé, koupené jinde.
Mysli na to, než tam něco strčíš, prosím.

- ze zoologického pohledu se skutečně křížit nebudou ,nebot se jedná o jeden druh
- z chovatelského hlediska se křížit mezi sebou budou ,jedná o dvě dvě barevné formy ,které vznikly nezávisle na sobě v charakteristice šlechtění
- v důsledku toho bude odchov v případě křížení obou bar. forem "pestrobarevný"