Měkká voda

...jen mi tedka vrta hlavou co zabrani, aby se pri davkovani ne-uhlicitanovych vapennych soli nevysrazel vapenec...
Myslíte to tak, že by se mohlo přidáváním ne-uhličitanových vápenných solí natolik zvýšit pH, aby se vysrážel vápenec?
...a taky jak casto budu muset ty soli pridavat...
No, já bych to viděl na pravidelné přidání/úpravu CT při každé výměně části vody. Že by se Ca a/nebo Mg spotřebovával natolik, aby bylo nutné přidávat je i mezi výměnami, to asi nehrozí.
...jeste me napada co tahle vapenne a horecnate citraty? ty jsou velmi dobre rozpustne ve vode...
Tak to netuším, co by z toho mohlo vzejít. Každopádně - kdybych něco podobného testoval, asi bych si hlídal pH...

no vidíš. jak říkal náš matikář na základce, proč se budu škrábat takto (pravou rukou za pravým uchem), když to můžu takto (levou rukou za pravým uchem s tím, že si dám přes hlavu).
nebo taky proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

udělal bych to jen tak max 2h dolíváním vody klidně i na 10násobný objem nebo postupně vyměňoval.

Děkuji Vám Vážení páni za podnětné rady> Sid,Moucha a neposlední řadě matlala.
Rozhodnotí zní tak že převezu krevetky i s "původní vodou" a postupně budu snižovat celkovou tvrdost a uvidíme jak to projde.
Abych jen nepozoroval,napadla mě křemelinová drť co se používá jako stelivo pro kdejaké drobné zvířecvo.Ale schůdnější mi příjde pozvolna snižovat celkovou tvrdost jak radí matlala.Což mě k mé ostudě nenapadlo jako možné řešení.

úplně v pohodě to zvládnou, me zvládli bez úhony i přechod z 15ky do 5°gH bez zvláštního přivykání, jen 15minut ředění hadičkou po kapkách na dvojnásobný objem původní vody v nádobě.

pokud budu rozpoustet uhlicitanove soli vapniku a horciku budu ovlivnovat hlavne alkalitu, kdyz budu rozpoustet ostatni vapenne a horecne soli, ovlivnim hlavne celkovou tvrdost

no rozpoustet se to bude dost pomalu, protoze vapenec je v podstate ve vode nerozpustny, a rozpusti se jen diky CO2
jinak lepsi nez mramor, by asi byl dolomit ci jejich smes, ale stejne bude lepsi pouzit lepe rozpustne soli, jak jsi je uvedl

jen mi tedka vrta hlavou co zabrani, aby se pri davkovani ne-uhlicitanovych vapennych soli nevysrazel vapenec
a taky jak casto budu muset ty soli pridavat...

jeste me napada co tahle vapenne a horecnate citraty? ty jsou velmi dobre rozpustne ve vode

jojo taky jsem psal ze by to ty krevetky mohli zvladnou, hlavne kdyz jim zajistis vhodnou a pestrou stravu (pripadne se zvysenym obsahem vapniku, napr. salat)

Ano, rozpouštění mramorové drtě bude hodně záviset na koncentraci CO2.
Tuším, že nejen já a Matlala, ale i vy(?) jste položil otázku, zda je vůbec nutné těmto krevetkám tvrdost zvyšovat; přesto by mě ještě zajímalo, jak to tipujete co do doby rozpouštění toho cca 1 g mramoru ve 20 l "běžné" akvarijní vody, než se zvedne GH z 5 na 7-8°dGH?
(BTW: Všiml jsem si, že v tom svém přehledu jsem zmínil i CaSO4 a resp. CaSO4.2H20, což tedy nebyl z hlediska rozpustnosti správný počin... )

CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
takze bych rekl ze velmi zalezi ma obsahu CO2 ve vode, pokud poklesne zacne se zase vysrazet CaCO3

ked dám do aquaria iba daždovú vodu ...je to dobré

Jsou to "obyčejné" Neocaridina Heteropoda sp. Red cherry,,,za úvahu to to stojí víc něž něco míchat a hlavně počítat,schánět na to jsem dost línej ,takže teoreticky>když přestěhuji krevetky i s vodou "původní" a dejme tomu jednou za dva dny vyměním (dejme tomu) půl litru v celkovém obsahu cca 20L tak by to měli zlvádnou bez úhony???

Tak teď ještě (alespoň přibližně!) spočítejte, jak rychle se vám ten cca 1 g mramorové drtě rozpustí v akvarijní vodě s nějakými "průměrnými" parametry CO2 a pH.

tak se neboj, osobně mám RO a krevetkám nevadí ani 3°gH, ředím ale abych se držel kolem 5°gH a problém žádný, jen možná ta rychlá změna ti dělala problém, když je doneseš a třeba během hodiny to budeš po troše ředit až dosáhneš menší tvrdosti jako v nádrži, bude to OK.
Alkalitu mám tedy tak kolem 2°kH, aby byl znám i tento údaj.

jaké to jsou krevetky? Cherry palmaty to zvládaj, crystalky to taky zvládly, ty zahubila vyšší koncentrace něčeho ve vodovodní vodě, pak jsme přišel na to, že mamce se vysypal prací prášek do filtru-otevřený vnější za akva. Cherry prášek ale přežili a crystalky byli poslední 3ks z dávna.

přesněji:
(20*3*(7,143/0,4))/0,95=1127,842105 mg mramoru

to bych musel nastudovat, prece jenom je to huz peknejch par let co jsem mel naposledy chemii
nejspis to bude zalezet i na kvalite mramoru....
1°dGH odpovida 7,143 mg/l Ca2+
1mg CaCO3 ma 0,4mg Ca2+

takze
20L*(7,143/0,4)*3=1071,45mg =cca 1,1g cisteho CaCO3 na 20L akva a 3°dGH a kdyz uvazime ze by mramor mel mit minimalne 95% kalcitu (CaCO3) tak nam vychazi cca 1,13g mramoru

Nejspíš škoda času a energie, ale poptám se.
Mám jakési povědomí, jak se chová mramorové dno v rostlinném akváriu, v němž je (dokonce!) aplikováno CO2 z tlakové láhve. (Snaha vyvrátit "nejstrašnější bubáky" stran vztahu rostlinného akva a vápence. Můžete mrknout do prezentace. )
Takže by mě zajímalo, jak dlouho asi bude podle vás probíhat to vaše nejsnazší, nejlevnější a nejstabilnější zvýšení celkové tvrdosti z 5°dGH na 7-8°dGH pomocí mramorového dna, a to zejména v případě, že se dotyčný rozhodne pro pravidelnou částečnou výměnu vody?
Jinak ale nic proti mramorovému dnu, když víte, co děláte a co od toho čekat.

EDIT: Jen pro zajímavost: víte, kolik mramorové drtě musíte rozpustit, abyste ve 20 l akva zvýšil GH z 5 na 7-8?

dokazu si predstavit pouziti mramorove drte jako dna v akvarku bez korenicich rostlin (krevetarium, rakarium)

v podstate bych asi formuloval presneji problem, "Jak co nejsnaze, nejlevneji a nejstabilneji zvysit celkovou tvrdost z 5°dGH na 7-8°dGH, pri zachovani prijatelneho pH?"

taky existuje mlety vapenec (rozhazuje se na travniky), vapenne mleko (pouziva se ve stavebnictvi a v upravnach vody), sepiova kost a krida v nadrzi a podobne zalezitosti

osobne mam mramor ve filtru k vuli pridavani co2 a naslednemu odvapnovani snecich ulit, takze nic nemusim merit jen sleduju ulity (dneska jsem to premeril a celkova tvrdost furt mezi 7-8°d, alkalita z drivejsich 3 na 4,5°d, pH kolem 6,8)

pripadne bych postupne snizoval michanim vody celkovou tvrdost na tech 5°dGH, protoze podle atlasu by to mely zkousnout.....

Tak ještě na závěr připojím jednu myšlenku.
Vstoupil jsem do debaty se záměrem ukázat vám, jak bych postupoval, kdybych řešil stejný "problém", jako vy. (Viz: Z kohoutku nám teče 5G°h potřeboval bych vědět jak tu hodnotu bezpečně zvednu 7-8G°h...)
Možností je přehršle, jednou z nich je i použití vápence, resp. jeho "mramorové" formy.
Co si ale těžko dokážu představit, je, jak dlouho bych asi tak čekal, než pomocí těžko rozpustného vápence upravím GH z 5 na 7-8, kterážto činnost mi pomocí snadno rozpustných solí potrvá řádově minuty.
A to je asi tak všechno.
EDIT: A ještě představa, jak denně měřím vodu v nádrži s mramorem, jestli už konečně dosáhla kýžené tvrdosti, abych ji mohl použít...

První vodu budu připravovat dlouhodoběji a důvody mám hned dva>1)nechci se opět unáhlit 2)koupil jsem (jak napsat slušně)šmejd a takže jej bude třeba přelepit a asi i změnit světelný zdroj, takže na rychlosti rozpouštění mi až tak nesejde.jinak beru v potaz Váš návrh rychlejšího postupu přípravy.A důvod proč padaly na krovky byl jednoznačně z mé strany "bohužel "ač nerad se k tomu přiznám.Jelikož,nýbrž a protože...jak je tu všem jistě známo přílišná horlivost a netrpělivost je rychlou cestou jedině do pekel.A pokud máte systém "lajna" odzkoušený v praxi a funguje.Nevidím důvod proč to nezkusit také.Zatím jsem o Vašich radách nečetl žádné negativa.

...Asi docela bude pro ně důležitá tvrdost vody když mi při prvním omylu padaly na krovky...
Příčin, proč padaly na krovky, mohlo být "hafo". Možná i ten 2-3stupňový rozdíl GH...
...ona by se dala sehnat lékárnická digitální váha tam si člověk zváží i na tisícinku gramu, ale ta cena asi nebude nejlepší.(Ve filmech jsem už také něco nemálo viděl,ale že bych to dělal v realitě)...
"Odměření" některého z uvedených přípravků ke zvýšení GH pomocí "lajny" žádné riziko nepředstavuje. Tady skutečně nějaká ta desetina gramu nehraje významnou roli.

Pomocí mramoru (nebo jiného vápence) budete s ohledem na rychlost rozpouštění připravovat vodu předem, ne? (Jinak byste riskoval vlastně totéž, co vás s krevetkami potkalo už dříve, že? )
To mi skutečně přijde jednodušší ta "lajna" s rychle rozpustnými zdroji Ca a Mg, které jsem vypsal včera večer...

Ještě za dobré paměti Vám také díky za odkazy a nápady.Apropo jsem jim napsal jestli by nebyli tak hodní a neposlali mi chemický rozbor vody.Snad z toho budu moudrý...asi bych měl prontně oprášit základy chemie a podívat se i po rozvoji

Asi docela bude pro ně důležitá tvrdost vody když mi při prvním omylu padaly na krovky.ona by se dala sehnat lékárnická digitální váha tam si člověk zváží i na tisícinku gramu,ale ta cena asi nebude nejlepší.(Ve filmech jsem už také něco nemálo viděl,ale že bych to dělal v realitě)Děkuji za radu.

Díky,dnes jsem nad tím dumal během hodinové jízdy busem a došel k názoru že bych zkusil mramor či jiný vápenec.Budu se muset informovat po okolí kde jej sehnat bez výloh nejlépe pokud možno...břidlice to tu je jiná tu můžu tahat na pytle

...Takže než je budu stěhovat chci být připraven abych jim mohl poskytnout dobré podmínky na které jsou zvyklé. To se snad dá pochopit?...
Chápu, že chcete pro své krevetky co nejlepší podmínky. Co nevím, je, jestli je pro Red Cherry tak významné, zda má voda 5 nebo 7-8°dGH. (Krevetky "zaměstnávám" jen jako údržbáře rostlin, jinak se o ně v podstatě nezajímám.)
...A závěrem digitální váhu "lajnu" nemáme,ale děkuji za naznačení směru kam se ubírat...
Asi došlo k nedorozumění - digitální váhu "lajnu" nemá nikdo!
Myšleno je to tak, že si na kuchyňské digitální váze odvážíte nějaké "přiměřené" množství chemikálie, a pomocí např. kreditky si uděláte "lajnu", a tu rozdělíte na dvě zhruba stejné části. A takto pokračujete dál, až dostanete (přibližně) množství, které potřebujete.
(Viděl jsem něco podobného ve filmech a ono to funguje! )
Ale když nemáte digitální váhu, pak můžete v případě potřeby zkusit tu injekční stříkačku. (Jako odměrku! )

jeste pro doplneni www.sovak.cz/… je na strane 24(fyzicky 22) clanek o rekonstrukci vasi upravny a jsou tam mimo jine jsou tam i mereni vapniku, horciku i tvrdosti (surova/upravena voda), je tam i obrazek "mramorovych filtru" takze mozna by pomohlo pridat do filtru mramorovou drt, pripadne ji pouzit jako substratu

2kg mramoru me vyslo na nejakych 25kc dodava JK animals

Co by za to jiní dali mít v kohoutku 5°Gh...ale mě se to pro ty krevetky nehodí...To že je tu měká voda vím,už jsem tu 2roky jen jednou tu bylo 7°Gh a to že parametry vody nejsou k mání kliknutím není žádné nóvum,tohle tady neřeší,když tady řekneš že máš rybičky tak na tebe civí žes přišel z Marsu.

pokud doma beres vodu z vodovodu, tak kazdy provozovatel musi zverejnovat rozbory vody, prinejhorsim se optej na obecnim uradu....

No na strankach Manetina je rozbor z roku 2009, ale tvrdost tam neuvadi, jinak ta voda nema ani NO3 (pod 0,5mg/l) a na strankach provozovatele Vodárna Plzeň ( www.vodarna.cz ) toho taky moc nejni... ale podle www.vodarna.cz/… se tvrdost pohybuje kolem 0,97mmol/l a to je neco kolem 5°dGH, coz je opravdu mekka voda (udaj za lonsky rok)

Zdroj vody je ÚV Hodoviz - cerpa vodu z vrtu a jima pramenny vyver pomoci prikopu, pred par lety prosla cerpaci stanice i upravna vody rekonstrukci.

Alkalita se asi nejspíš také změní,ale to už vím jak na to nebo si to při nejlepším myslím pávě mě zaráží ten poměr na 100L.budu potřebovat cca desetinu množství a ani né.Ono se to má tak že úplně první krevetky co jsem měl jsem na základě podaných informací obchodníkem a v dobré víře vyhubil docela destilkou a to se měřená tvrdost pohybovala okolo 5-6°Gh takže bych nerad tento pogrom znovu opakoval. Takže než je budu stěhovat chci být připraven abych jim mohl poskytnout dobré podmínky na které jsou zvyklé.To se snad dá pochopit?A závěrem digitální váhu "lajnu" nemáme,ale děkuji za naznačení směru kam se ubírat.

Netřeba být chemik.
Jak jsem napsal - uvedená množství každé jedné z uvedených chemikálií zvýší tvrdost 100 l vody o (cca) 1°dGH. Dál už je to jen matematika.
No a taky byste měli uvážit, zda zvyšovat tvrdost jen pomocí Ca nebo jen pomocí Mg nebo - lépe - pomocí Ca i Mg, a to potom v jakém poměru. (U "domestikovaných" druhů krevetek by to mohlo být zhruba 3:1.)
K případnému "zvážení" chemikálií můžete použít např. injekční stříkačku nebo máte-li k dispozici alespoň digitální kuchyňskou váhu - tzv. "lajnu".
No a co taková alkalita? U té se parametry nezmění? Nebo jsou pro vaše krevetky nepodstatné?
Ať už se rozhodnete jakkoli, jako nejpodstatnější ale vidím rozvahu, zda bude vůbec nutné vodu upravovat...

Podle toho co se mi podařilo vydolovovat z obchodníka za info,jaké mají mít podmínky teď s tím problém nemám,krevetky jsou v Kladně az kohoutku teče 12ka,ale až je budu stěhovat domů tak to už problém bude protože tu teče 5ka max.6°Gh.Teď ředím tu 12ku demi na 7-8°Gh

Podle čeho soudíte, že je tu tvrdost třeba upravovat?

O 1° zvednete GH tak, že přidáte do 100 l vody cca:
- 1,9g CaCl₂
nebo
- 2,2g CaCl₂.H₂O
nebo
- 2,5g CaCl₂.2H₂O
nebo
- 3,1g CaCl₂.4H₂O
nebo
- 3,8g CaCl₂.6H₂0
nebo
- 2,3g CaSO₄
nebo
- 3g CaSO₄.2H₂0
nebo
- 1,6g MgCl₂
nebo
- 2g MgSO₄
nebo
- 4,2g MgSO₄.7H₂0

O tom, kterou z chemikálií, (resp. směs kterých chemikálií), použít, byste se měl rozhodnout nejlépe na základě posouzení parametrů vody v domovině krevetek.

Zdravím,mám kulantní dotaz.Jak zvíším bezpečně celkovou tvrdost vody?Z kohoutku nám teče 5G°h potřeboval bych vědět jak tu hodnotu bezpečně zvednu 7-8G°h nebo i měká voda může mít vodivost 350mS-400mS? Potom tedy logický následný dotaz...Jak jí docílit tak aby to neuškodilo krevetkám?Je mi jasné že hodně zvolna.

4 kH je v pohodě, snad jen živorodky a africké cichlidy by měli mít tvrdší.

Vážně nebude rybám vadit že mají pouze +- ( nevím jak je to přesné) 4 KH?

Naber někde ze studny bude určitě tvrdší.Ale ty 4 stupně ti závidím .Proti mojich 28 co tu máme máš přímo poklad.

Tvrdost kH, nebo gH ?

mám měkost vody popuze 4 .. ale ryby které mám potřebují alespon 6 . Jak se voda upraví? nebo je to zbytečné?

Aha, tak už je to jasné. Každý jsme "řešili" něco jiného - já alkalitu, (nesprávně "uhličitanovou tvrdost"), kterou jste "naměřila" - 0, a vy tvrdost...
K tomu vyjádření na tisíciny dGH došlo přepočtem z jednotek, ve kterých byla tvrdost ve skutečnosti změřena.
Jenže to nám nic neříká o alkalitě, o kterou jde na prvním místě! Ačkoli mám - jak už jsem napsal - o přesnosti těch papírků značné pochyby, nepodcenil bych, co jste "naměřila" a jak vám radili kolegové přede mnou - něco bych s tím udělal. Jak na to, to vám svým odkazem vysvětlila Ustavprochore.
Pokud budete mít takto nízké pH a alkalitu, docela hrozí skokové změny pH se všemi riziky jak pro rybky, tak pro rostliny.
Pořiďte si testy na NO2, (viz Yirka), a rybky do akva dávejte postupně (po malých "skupinkách") - vždy, když budou NO2 neměřitelné.

Ještě k té tvrdosti: vzhledem k její hodnotě můžete k úpravě parametrů použít prostředky současně zvyšující jak tvrdost, tak alkalitu. Úpravou bych se snažil udržet parametry někde kolem 8-12 dGH a 4-8 dKH.

Takže jak jsem psal na začátku, dokup kapkové testy NO2, NO3, změř a dle výsledků obsazuj rybkami.

klidně

V dH?! A na tisíciny stupně? Tomu nevěřím! Nemůžete udělat fotku toho protokolu a dát ji sem. Nebo mi ji poslat vzkazem?
I kdyby tomu tak bylo, pak KH průměrně cca 3 není totéž, co 0 "naměřená" papírkem od Dajany!

NO je tam tabulka, tyto hodnoty jsou podle nich tvrdost v jednotkách dH - min.1,512 x průměr 2,856 x maximum 5,32. Žádné časové období, nic. Je to zpráva 2 dny stará.¨

Mimochodem jsou tam i hodnoty PH - minimum 6,6, průměr 7,5, maximum 8,3.

...je tam minimum 1,512, průměr 2,856, maximum 5,32...
Minimum-průměr-maximum čeho? A v jakých jednotkách? (Já sice tuším, oč jde, ale nechci předjímat.)
Nemůžete sem ty údaje z vodáren napsat?
A na ty papírky raději zapomeňte, ať vás (nebo nebo někoho jiného, kdo vám bude chtít radit) nezavedou ke špatným závěrům a opatřením...

Nechala jsem si poslat z vodáren hodnoty. Poslali mi tabulku k našemu odběrnímu místu, je tam minimum 1,512, průměr 2,856, maximum 5,32. Ovšem uznávám, že u Dajany je velká mezera mezi číslama. Takže člověk musí přihlídnout k té nepodobnější barvě.

Pořiďte si nějaký přesnější nebo lépe - podívejte se na stránky vašeho dodavatele vody.

Test Dajana 3v1.

Tak jinak, jakými testy jste to měřila?
Jinak maniakva.sweb.cz/… a maniakva.sweb.cz/… a doporučuju pročíst i zbývající články o chemii vody.

Já bych spíš nevěřil tomu pH než Ut.

Já ti Václave rozumím, ale spíš nevěřím těm číslům tvrdosti u čerstvě založené nádrže při optimálním PH.

Já bych byl tedy opatrnější mýt kH na 0 je nebezpečná věc a prudce padající pH ryby nemusí také přežít.

Já bych teď na začátku tvrdosti neřešil a zaměřil bych se hlavně na NO2, NO3. Hodnoty tvrdosti jsou pro prosperitu většiny druhů rybek důležité hlavně v případě úmyslu odchovu. Tvrdosti bych začal měřit a řešit až po základním zaběhnutí a nastolení rovnováhy v nádrži. Jen hodnoty NO2 ti řeknou kdy nasadit rybky a měnit vodu.