Dusičnany a dusitany

grunda napsal: a tady je další konkrétní případ, tentokrát konkrétní velkokapacitní chov lososovitých ryb v Třeboni. Hodnoty NO3 100-200mg/l. www.rybarstvi.eu/…
Netýká se to náhodou systémů dost odlišných od omezených prostor akvária?

to nemusí být ryba s importu, stačí náhlá změna parametrů vody a vylehají i domácí odchovy, a to nemluvím jen o NO3.

Netuším, proveďte studii a uvidíte. O tom celá tato debata je. Nepředložili jste zhola nic. Jenom hádáte, co by se mohlo stát. Někteří lidé narozdíl od vás zvedli prdel a tu studii provedli.

Tady máte citaci: Proces nitrifikace je v recirkulačních systémech využíván
v biofiltrech k biologickému odbourání amoniaku, hlavního produktu dusíkatého
metabolismu ryb (Wood, 1993). Během nitrifikace dochází k biologické oxidaci amoniakálního
dusíku na dusitany a následně na dusičnany, které jsou pro ryby téměř neškodné (LC50 se u N-NO3-pohybuje v řádech stovek mg.l-1).

U vody s nízkou neutralizační kapacitou (měkká) voda je to vcelku běžné. při vyšší koncentraci dusíků (nedostatečné výměně vody). Dochází i deformacím kostry. To jsou ti křiváčci co občas plavou v některých prodejnách. Rozpad ploutví způsobuje i osmotický šok, až příliš měkká voda.

Nebudu zde rozepisovat všechno tak poslední naleziště rostliny Cryptocoryne cordata

Teplota 24°C, vodivost 19,4 mikros. pH6,9, GH 0,11, obsah volného co2 - 3mg/l, organického uhlíku 2,3 mg/l, hydrogenuhličitanů 7,6 mg/l, chloridů a dusičnanů POZOR JE NULA. Tak rychle proběhne látková výměna. Amonného kationtu 0,02 mg/l, FOSFOREČNANŮ 0,088mg/l, kyslíku 8mg/l, železa 0,14mg/l , manganu 0,2 mg/l, vápníku 0,51 mg/l, sodíku 1,4 mg/l, síranů 2,26 mg/l.

Gargamel můžete nám tohle vyvětlit jakou máte tady teorii v tomto konkrétním případě kde je dusičnanů tak málo. Jsem zvědav na Váš odborný výklad. Proč tomu tak je a zda bych mohl k rybě odlovené z této vody okamžitě přisipat třeba řekněme 250mg/l KNO3? Ustojí to ta ryba? Konkrétně z této lokality.

Vyzera to takto.Stava sa to pri odchovoch - vela ryb pokope.Tak ze pri skalaroch je to tak trochu vyhoda - ze problem je viditelny.

dokažte to, podložte to důkazem. Já jsem vám důkazy o netoxičnosti NO3 dal, teď jste na řadě vy. Jinak je to jen plácání do větru. S tím pstruhem, o dva příspěvky níž máte konkrétní důkaz o chovu lososovitých ryb při koncentraci 100-200mg/l NO3. Popírat konkrétní studie je přinejmenší krátkozraké

Milý Gargameli, (alias Vaše další tři profily zde na rybičkách - Pipu, Pája6, rostlinnakvaria), pročpak máte ve Vaší nádrži s ramirezkami (www.akvarko.cz/…) hodnoty NO3 mezi 5 - 10??? MYslím, že byste je měl výrazně zvednout.... a podělit se s námi o výsledky...
Mimochodem, ve Vašem příspěvku byla řeč o hodnotách 100mg/l, ne o 50.

Já ještě teda taky dodám jednu veselou. Muškáty hnojíme dusíkem aby byly pěkně velké ale pokud přeženem koncentraci tak je taky můžem "spálít" stejná reakce jako při nedostatku dusíku. Listy zežloutnou a opadají. Akvarijní rostliny jsou na tom s příjmem dusíku úplně stejně. Ten p.Rataj asi věděl co píše, když napsal že rostlinám je už blbě pokud je ve vodě víc jak 50 mg dusičnanů na litr. Když v přírodě to funguje skvěle i se 3mg/l.

Ja len dodam ze skalare maju pri vyssich hodnotach "upalene" plutvy.Toto tiez ta "studia" nezahrnuje.

Organický dusík- amoný iont NH4+ - dusitany N02 - dusičnany NO3. Dusičnany, NH4+ a částečně i dusitany spotřebovávají rostliny, které zabudovávají rostliny do svých buněk jako organický dusík tím se koloběh uzavírá.Jedinou podmínkou těchto jevů je přítomnost kyslíku. Za nepřítomnosti kyslíku probíhají tyto procesy obráceně.
Jak rychle se to děje můžete zjistit už z výsledku měření přírodních lokalit NEZNEČIŠTĚNÝCH LIDSKOU ČINNOSTÍ. Viz můj příspěvek, výsledky měření "biotopu" výsledek - NO3 max. do 3mg/l. Přirozené podmínky výskytu dusičnanů v našich vodách koncentrací , jsou postupně narušovány až s růstem lidské činnosti (hnojením). Jak vidíte nedošlo k této vyšší koncentraci skokově najednou ale postupně. Adaptabilita ryb je různá. Vodní organismy žijící v neznečištěné vodě kde je obsah dusičnanů dík rychlé látkové výměnně na nule nebo max do 5mg/l tak z tohoto prostředí nemůžete dát rybu do vody kde je 100 a více dusičnanů na litr vody. Shelfordův zákon tolerance - to není jen otázka dusičnanů. Jak je Vám známo každý druh má jiné nároky na své prostředí pH, teplotu, atd. Co to znamená. Jiný příklad pokud budete chovat neonku ve vodě teplejší než 22°C ona se sice adaptuje ale dost podstatně ji tím zkrátite život. Pokud neonku budete chovat v tvrdé vodě s pH 7,5-8 určitě se adaptuje, ale nemá vhodné podmínky. Nerozmnoží se , bude častěji podléhat nemocem. Nikde nenajdete žádnou studii o škodlivosti NO3 na vodní organismy protože je citlivost dusičnanů odlišná druh od druhu. Stejně jako neexistuje v atlase ryb jeden jednotný údaj o pH a GH, teplotě vody pro všechny ryby. Nemůžete míchat jablka a hrušky do hromady. V našich vodách které jsou daleko více poškozené lidskou činností je tolerance ryb dík postupné adptabilitě k dusičnanům daleko vyšší než u ryb které pochází z tropických oblastí kde doposud k žádné velké lidské činnosti nedošlo. A látková výměna v těchto doposud nedotčených lokalitách probíhá tak jako v evropě někdy před 1000 lety. Dnes kapr, karas, snese hodnoty i vyšší než 300 mg NO3/l opačně to je u raků, pstruhů a jiných organismu, které patří do systému. Nemůžete kapra a pstruha házet do jednoho pytle. Ale už se opakuji. Stejné to je u akvarijních ryb dostatečně aklimatizovaná už po několik generací "domácí" živorodka snese třeba do 150mg/l. Skalára - má v biotopu dusičnanů max. 5 mg/l. Když se poprvé dostala do Evropy byla to velice choulostivá a náročná ryba dnes už snese podstatně víc třeba 50-60mg/l. Opačný příklad dodnes některý druh characid, cichlidek, importy terčovců, LDA sumců. Tyto ryby jsou citlivé už na koncentraci 30mg/l a více. Nechápu co oba pánové pořád hledají. Univerzální potvrzení, nebo studii že každá ryba snese nějakou univerzální koncentraci dusičnanů například nad 250mg/l?? To snad ne. Na to Vám žádný vědec nemůže dát odpověď protože to je individuální. Žádná tabulka ani paušál neexistuje. Doporučil bych Vám něco o hydrologii, ichtologii, etologii ryb, aklimatizaci ryb, adaptabilita a co je adaptace ryb.

konkrétně druhá studie nebyla v laborce, ale baví se o vlivu N látek v akváriu, konkrétně píší o NO3 dodávaném do akvária hnojením a jeho možné škodivosti při koncentraci nad 250mg/l. To není úplně laborka možná než něco komentujete, tak je dobré si tu studii přečíst. Jinak na podložení stolu je dobrá jakákoliv knížka

a tady je další konkrétní případ, tentokrát konkrétní velkokapacitní chov lososovitých ryb v Třeboni. Hodnoty NO3 100-200mg/l. www.rybarstvi.eu/…

No musím tedy utrousit jednu poznámku...jedna věc je laboratoř a ideální podmínky při vědeckém výzkumu, druhá je chovatelská praxe a třetí jsou vnější podmínky v přírodě. To poslední se v té laboratoři fakt dá namodelovat těžko a to druhé je vlastně docela složité...Protože zastánce vědců by měl vědět, že jedna věc je studie za danných podmínek a druhá fungování akvária za podmínek sice relativně stejných, ale třeba na druhé straně zeměkoule.
Všichni víme, že když dva dělají totéž jen málokdy to totéž bývá....Což platí samozřejmě nejen v akvaristice...
Takže ty studie jsou sice dobré pro vzdělání, ale také pro podložení kývající se nohy stolu

Všechno je to podloženo studiemi vědců. A rozhodně věřím více jim, než člověku, který mi napíše sice pěkné, ale smyšlené a domněnkami opředené povídání bez jakéhokoliv důkazu. Nic víc k tomu nemám co říct.

možná by to chtělo to podložit nějakou studií o toxicitě NO3 na ryby, ať hledám jak hledám, nikde nic. Jediné co ti k tomu můžu říct je: www.aquarium-forums.com/…
Nejsem zastáncem vysoké hladiny NO3 v akva, ale než tady začneš někoho napadat, tak to něčím podlož. Zákon o přizpůsobivosti druhů - nic moc argument
teď jsem dočetl studii: Ammonia, water quality and fish health, od Zdenky Svobodové z ústavu Hydrobiologie ve Vodňanech, píše tam o toxicitě NO3 nad 1000mg/l, pakk jsou tam doporučované hodnoty pro chov, ale ty nejsou nijak ověřovány

tady je další výzkum z Floridské univerzity: edis.ifas.ufl.edu/… , hovoří se o škodlivosti při koncentraci nad 250mg/l NO3

Je to tam pěkně podložené, akorát škoda že už tam nefungují ty odkazy na ty rozbory vody v přírodě.

Pomůžu Vám.
Rio Nututun (Mexiko)
Voda čirá, pH 7,7-8,8, Vodivost 1200 mikrosiemens, GH 15,2 °N, tvořená tvrdost kationtů vápníku - 7,6 °N, hořčíku - 7,6 °N, obsah sodíku O,7 mg/l, stejně tak draslíku, dusičnanů a chloridů méně než 5mg/l. Sírany 34mg/l zinku méně než 0,1, mědi 0,4. Volného CO2 8mg/l.

Horní tok Rio Guaporé (oblast Matto Grosso)

Submerzní druhy Cabomba piauhyensis, Limnophila indica, Ottelia brasiliens, Egeria najas, Najas conferta, Echiornia. pH 6,4 , GH 0,7, CA2+ 0,4 mg/l Mg2+ 0,
K- 0,35mg/l, NA+ 0,69mg/l, A teď to důležíté NO3- dusičnany 3mg/l, železa O,21mg/l, CO2- 10mg/l vodivost 22 mikros.

Nebudu zde rozepisovat všechno tak poslední naleziště rostliny Cryptocoryne cordata

Teplota 24°C, vodivost 19,4 mikros. pH6,9, GH 0,11, obsah volného co2 - 3mg/l, organického uhlíku 2,3 mg/l, hydrogenuhličitanů 7,6 mg/l, chloridů a dusičnanů POZOR JE NULA. Tak rychle proběhne látková výměna. Amonného kationtu 0,02 mg/l, FOSFOREČNANŮ 0,088mg/l, kyslíku 8mg/l, železa 0,14mg/l , manganu 0,2 mg/l, vápníku 0,51 mg/l, sodíku 1,4 mg/l, síranů 2,26 mg/l.

Shelfordův zákon tolerance (vztah mezi organismem a prostředím). To je to co by si měl Gargamel nastudovat než začne pouštět na veřejnost klamavé a značně zjednodušenné informace které se mu hodí do krámu. Klamavá reklama je pro začínajícího nebo méně znalého akvaristu nejhorší věc která ho může potkat.
Známe několik tisíc druhů akvarijních ryb. Adaptabilita je schopnost daná všem živím organismům přizpůsobit se různým faktorům v určitém rozmezí. Adaptabilita ryb nám umožňuje chovat akvarijní ryby v prostředí které je ale většinou na hranicích minima. Akvarista by se měl snažit o co nejlepší prostředí pro své ryby. Ryby které žijí v přírodě v neznečištěné vodě často max. do 5 mgNO3/l jsou schopny přežívat v akváriu i při hodnotách větších u cichlidek například do 30mgNO3/l. Citlivější druhy ryb se v akvarijních podmínkách velice obtížně rozmnožují a dožívají se nízkého věku. Žijí prostě na hranicí svých mezí tolerance . Z těch tisíce druhů ryb je tolerance u každého druhu různá. Ryba která žije ve stojaté vodě (kapr) má vyšší toleranci k dusičnanům než napříklád pstruh, losos. K nárustu dusičnanů nesmí ,ale dojít skokově, jednorázově. Živorodky při 150mg dusičnanů mají svěšené ploutve a postávají u hladiny. Terčovci při 5O-80mg/l ztrácejí aktivitu ,postávají na jednom místě jsou tmavě zabarveni. Vyšší koncentrace dusičnanů je často spouštěčem stresorů a tím i nemocí.
V normálně zařízené nádrži s rybami a naši vodovodní vodu která zdaleka překračuje 1Omg/l. Je dusíku a fosforu nadbytek neboť kontinualně vznikají při mineralizaci organických zbytků bakteriemi.Pravidelným odkalováním a výměnou části vody je naopak musíme regulovat. Přípravky NPK hnojiv jsou určené pro akvária kde se specializují jen na rostliny akvária, kde nejsou ryby nebo jen minimum ryb. Z komerčních prodejců NPK hnojivo prodává f. DENNERLE. Pokud si začátečník přečte recept na řasy ve znění, přidávejte dusičnany a máte po řasách může se dočkat nepříjemných překvapení. Hnojení dusičnany je známo už dříve možná si vzpomenete na "trhovce" se zeleninou kteří si pomáhají s dusíky. Proč je tedy pokutují?? Když je to pro organismus neškodné? Mimochodem památku na KNO3 - ledek máme dodnes dík této zemědělské metodě dodnes ve vodovodní vodě.

Samozřejmě jiné hodnoty budou tolerovat mořské druhy, jiné sladkovodní atd. Toto je ale napsáno i v tomto už několikrát odkazovaném článku: www.barrreport.com/…
Je to tam pěkně podložené, akorát škoda že už tam nefungují ty odkazy na ty rozbory vody v přírodě.
Nedokážu odhadnout, kolik % lidí tomu článku v angličtině rozumí, proto to zítra přeložím a hodím na Rostlinna-akvaria.cz a pak vám tu na to dám odkaz. www.rostlinna-akvaria.cz/…
Deathbull: To oddělení diskuze bude asi dobrý nápad.

To si myslím také...ale také si myslím že u ryb na N látky citlivých, a že jich není málo, bude problém daleko níže a i v případě že se to dodá hnojivem do perfektně fungujícího akva po výměně vody. O tom že NO3 je na konci přeměny z mnohem větších zabijáků...o tom žádná, ale neškodného beránka bych z dusičnanů nedělal. Vše chce svoje. Jinak to bude vadit Heckelům, jinak melounům (příklad).

Zítra z postřehů udělám vlastní téma, krapet jsme odskočili od sinic

do 50mg/l u domácích odchovů bude asi v pohodě, ale u importů bych to neriskoval. Já u terčovců držím hladinu na 10mg/l - možná ze zvyku, ale proč to pokoušet

V nezajetém (nově založeném) akváriu je to jen daleko výraznější.
Jé bláhové si myslet, že v zajetém akváriu se okamžitě všechny škodliviny přemění ihned v NO3.

nemusí být, stačí překrmit a rozhodit rovnováhu akva, bakterkám nějakou dobu než se namnoží na požadovanou úroveň aby dokázaly zpracovat nárazový nadbytek NH3

To co popisujete je nezajeté akvárium.

Já se taky snažím NO3 držet pod 40 mg/l, ale zdá se mi, že se vliv NO3 na zdraví ryb přeceňuje a daleko větší pozor by se měl dávat na org. odpad a NO2.

NO3 je NO3, to je jasné, ale já to myslím jinak:
NO3 (dusičnany) vznikají v akváriu nitrifikací, kdy bakterie přeměňují organicky odpad a čpavek na méně nebezpečné (ale přesto jedovaté) NO2 (dusitany) a následně na neškodné NO3 (dusičnany). Pokud máte v akváriu vysokou hodnotu NO3 a nehnojíte, znamená to logicky, že musí být v akváriu i vysoké množství org. odpadu, které právě ryby nesnáší. Dusičnany tak nejsou viníkem špatného růstu ryb, ale jsou pouze indikátorem toho, že je v akváriu velké množství nečistot. Proto se říká NO3 - špatné pro ryby, ale ve skutečnosti se obviňují dusičnany jen z toho důvodu, že jsou nejvíc na očích.
Pokud ale přidáme NO3 formou hnojiva, dodáme pouze samotný neškodný NO3 a žádné jiné látky.
Tady je velmi pěkně popsáno, co se snažím ve zkratce vysvětlit:
There are no measurable long term negative effects of NO3 levels at 50ppm. NO3 production is the method in which natural systems detoxify. NO3 is actually the termination of a toxic sequence. The real toxicity in a discus tank, or in any tank, is the NH3 that it starts out as and the NO2 that it gets oxidized to. Those are the killers in the tank. Furthermore, the oxidation sequence NH3->NO2->NO3 requires oxygen, so this so-called nitrification cycle steals oxygen from the water.

The long term and short term damage to fauna in a tank is a direct result of the high toxicity of NH3 and NO2, plus the hypoxia caused by the bacteria's theft of oxygen from the water column in order to maintain this cycle. NO3 is merely the smoking gun.

Discus keepers force feed their fish with massive amounts of high protein foods. Protein is high in nitrogen. Uneaten foods, as well as the high urine and fecal production from the fish generate huge amounts of NH3. This is where the cycle starts. Large water changes are required to rid the tank of the buildup of the toxic substances. So they think they are getting rid of nasty nitrates but in actuality, they are ridding the tank of organic waste products which generate the nitrate.

When you add inorganic NO3 to the water, since NO3 is the end product of the nitrogen cycle, there is no further breakdown. There is no NH3 or NO2 production. Equally important, there is no oxygen theft from the water column. That is why 50ppm NO3 is completely safe, whether short term or long term. A CO2 injected tank suffers the same fate as those discus tanks. High production of organic waste from the plants themselves enlarges the NH3 production rates and so water changes in a CO2 tank is imperative, both for the sake of the fish as well as the plants.
ceg4048

s tímhle tvrzením bych byl opravdu opatrný, je spousta druhů ryb, které při vyšších koncentracích NO3 začnou hromadně umírat

Tohle mě zajímá...rozdíl mezi přírodním NO3 a NO3 dodávaným s hnojivy. Chemii neovládám, ale pokud mám daný vzorec tak je to přeci to samé. Vy jste psal NO3 a ryby...žádné další látky jste nezmínil. Myslím že konkrétně trnuchám bude dost jedno, jakým způsobem se tam látky dostaly...a že popadají, to Danile podepíšu.

Podložené máte houby, protože kdybyste četla co jsem napsal, viděla byste, že rozděluji dusičnany na umělé dodané hnojivem a na ty vytvořené nitrifikací. V akváriu, kde je hodně dusičnanů musí být logicky i hodně ostatních N-látek, proto by v něm ramirezky nepřežily. Nemůžou za to samotné dusičnany. Jistě máte bohaté zkušenosti s chovem ryb za současného hnojení KNO3 když píšete že blábolím. Rád se přiučím. Takhle vytahovat triko si tady může každý, ale zatím jste tady nepředložila žádný důkaz nebo podloženou studii. Až mi ukážete, že nejde chovat ramirezky v akváriu, kde se hnojí pomocí KNO3 a je tam >50 mg/l NO3 z hnojiva, pak se můžeme dál bavit.

gargamel napsal: četl studii, že rybám údajně nevadí ani koncentrace NO3 nad 100mg/l a to ani z dlouhodobého hlediska.... Dusičnany jsou prý naprosto neškodné.
Nechtěla jsem se do toho míchat, ale tenhle blábol tady laskavě nešiřte. Kupte si např. sladkovodního rejnoka, nebo ramirezky, vražte je do podle Vás výše uvedených "neškodných" hodnot vody a následně ucpěte vzniklými mrtvolami odpady v celém baráku... A máte to podložené natotata...

takže naposled, motáte jablka s hruškama. Tady se bavíme o běžném akva a sinicíc, tzn. dno, kytky, filtr a ryby. Odchovy jsou úplně něco jiného - prázdné akva, filtr, velké výměny vody.

Ale jistě adaptabilita ryb je užásná ale nedojde k ní skokově takže pokud tady Gargamel tvrdí že KNO3 je neškodné při hnojení i do 100mG/l tak to bych mu poděkoval u cichlidek nebo u rozplaveného potěru neonek

10 korun? Si děláte srandu ne? Za 30 korun koupím tolik draslíku že to nespotřebuju do akvária za celej život a to nebudu psát o ledku který seženu v prvním JZD nebo zahradnictví. Nehledě k tomu že málo která voda má dnes méňě jak 3OmgNO3/l , stejně tak fosforu který je v akváriu z výkalů ryb, krmení a z vodovodní vody dík pracím práškům. Vodárny tohle doposud odstranit neumí. Pokud by bylo ve vodě málo fosfátu tak Vám ani neporostou ryby oni ho prostě potřebují ke stavbě kostry. Takže pokud se vám rozpadá ryba před očima tak PO4

Nějak se ti poplet Grunda a Gargamel

Nicméně mám také připomínku..to tvrzení o měnění vody několikrát denně u jikernatých ryb je blábol..nelze to takhle zobecnit, především kvůli tomu, že většina akvaristů má v nádržích letité odchovy a ne importy. Asi bys koukal co vše se dá přírodně odchovat v akváriích ne proto určených i bez nulových eNek.

NPK tabletky není žádný můj patent. Je to jen hnojivo Osmocote, jehož přesné složení je dohledatelné na internetu. My jej jen přebalujeme do želatinových tobolek, aby běžní akvaristé nemuseli běhat po lékárnách pro kapsle a nemuseli kupovat velká balení v zahradnictví. V akvaristice je jeho použití už dlouhá léta testováno a raději použiji toto ověřené hnojivo, než experimentovat s hnojivými tyčinkami. A proč to riskovat, abych ušetřil 10 korun?
BTW: a) Já jsem nikoho do blázince neposílal.
b) Odkaz od grundy: www.barrreport.com/… - můžete začít studovat

Chlape Ty jsi také dokonale zblbnutý v přírodě je látková výměna vždy rychlejší než v akváriu pokud by tak nebylo nic tady na světě nežije. Močovina - NH4+, Tvoje ryby nevydechují? Pokud ne, tak asi močovinu v akváriu opravdu nemáš.

No zkuste na to odpovědět jako "odborník" na hnojení. A zkuste mě vyvrátit že to Vaše je jiného složení jiná forma dusíku, že Vaše NPK tabletky obsahují něco jiného. A k tomu dusičnanu 10 nebo 100mg? Gargamel odchoval jste někdy nějakou jikernatou rybu? Tam měníte vodu několikrát denně protože jde o dusíky i ty dusičnany voda musí být čistá!!!!

Najdi mě jeden rozbor "biotopu" akvar. ryb, kde bude obsah dusičnanů víc než třeba 40mgNO3/l, pak později někoho posílej do blázince hochu.

trávník nejsou ryby, do akva s rybami bych močovinu nedával v žádném případě. Do rostlinýh akva, tam ano, četl jsem názory, že není problém hojit tyčinkami NPK používaných v zahrádkářství. Nemíchejte jablka s hruškama - je rozdíl běžné akva a rostliné akva, stejně jako je rozdíl mořské akva a sladkovodní. Látková výěna v řece je taky trošku dikutabilní, vzhledem k tomu, že znečištění N látkami vzniká v celé délce toku, to znamená, že i voda která přitéká, už není úplně prostá N látek. Tato teorie může fungovat u pramene, za předpokladu, že vyvěrá ze správného podloží

Přemýšlím, co bych vám na to odpověděl, ale nenapadá mě nic jiného než:
Co to tady proboha blábolíte?

Opravdu? Četl jste už složení NPK tyčinek ? Těch zahradních tyčinek? A pročetl jste si složení vašich hnojiv co jim tak děláte reklamu? Nejde jen o už "hotové" NPK tyčinky, i samotný draslík koupíme v lékárně, ledek na kg zrovna tak. Ty NPK zahradní tyčinky obsahují i mikropvky na rozdíl od těch vašich. A k močovině dnes se u moderních vozů požívá běžně močovina do FAP filtrů. U nákladních vozů AD Blue. Jako pro správného zahrádkáře pro vás nebude jistě překvapením že pokud toto smícháte ve správném poměru s vodou Váš trávník na zahradě bude dělat zázraky? To je co?

Myslím si, že odkaz, který poslal grunda mluví za vše a netřeba se již k tomu vyjadřovat.
Abych to shrnul, jak to vidím já:
Dusičnany, které vznikají přirozenými procesy v akváriu sice nejsou nebezpečné, ale jejich zvýšené množství ukazuje na to, že je v akváriu mnoho organického odpadu -> NH3 a NO2, které právě můžou za všechny problémy.
Pokud ale dodáváme dusičnany uměle (formou hnojiv), nevadí ani koncentrace nad 100 mg/l, protože je NO3 samotné relativně neškodné - viz. odkaz od grundy.

Gargamel až pojedete někdy na dovolenou k moři, nebo k nějaké opravdu čisté nenarušené řece. Vemte si testy na dusičnany, NO2 a NH4/NH3. Nebo až si někdy projdete net s výsledky měření hodnot "biotopů" odkud ty ryby pochází, Výsledky testů na dusičnany v Amazonii, Africe, J. Asii budete možná hodně překvapen. Jak málo dusičnanů je v přírodě a jak velký bordel v případě dusičnanů děláme rybám v tak malém prostoru jako je akvárium. On je rozdíl v množství vody které obklopuje hejna mořských ryb a organické (látkové) výměně, o proti té v akváriu. Stejně tak je rozdíl v řece kde voda protéká nepřetržitě a několikrát se vymění během pár minut o proti 20% až 50% týdení výměně vody v akváriu jednou týdně, kde vstupní voda má v tom nejlepším kolem 20mgNO3/l

www.barrreport.com/…

Takže nejdřív napíšete, že jakékoliv stopové množství čpavku je v akváriu jed a následně doporučíte do dna použít hnojivé tyčinky, které obsahují téměř všechen dusík v nich obsažený ve formě NH3 a močoviny. Teď jste si teda naběhl.

...Já jsem totiž právě nedávno četl studii, že rybám údajně nevadí ani koncentrace NO3 nad 100mg/l a to ani z dlouhodobého hlediska... Dusičnany jsou prý naprosto neškodné...
Nemohl byste tu studii dohledat?

...vzestup dusičnanů spíš ukazuje na něco jiného. Špatné odbourávání organických látek v akváriu. Špatný redox potenciál nádrže. A nedostatečná údržba akvária společně s výměnou vody...
Vztah mezi nedostatečnou údržbou akvária společně s výměnou vody a vzestupem dusičnanů chápu. (Samozřejmě za podmínky, že vstupní voda těch dusičnanů neobsahuje více, než voda v akva.)
Jak ale souvisí vzestup dusičnanů se špatným odbouráváním organických látek? Pokud by docházelo ke správnému odbourávání organických látek, výsledkem by nebyl vzestup dusičnanů? Máte tím správným odbouráváním organických látek na mysli stav, kdy se dusíkaté látky rozkládají na plynný dusík (vlivem denitrifikace) natolik, že ke zvýšení koncentrace dusičnanů nedochází?

Opravdu? Při pH 6,5? Tak to si jdu prohlédnout ty moje mrtvolky v akváriu

Máte pravdu jde o správný poměr NPK -Dusík, Fosfor, draslík. To se dá aplikovat do vody která je upravená dík RO nebo upravená voda jiným způsobem. Vodovodní voda která má opravdu minimum dusičnanů. Pokud máte takovou vodu mnoho mořských akvaristů by za to bylo vděčných ti používají hlavně RO z jediného důvodů odstranění dusíků , dusičnanů, ne proto že by rádi měkkou vodu oproti sladkovodním akvaristům, ale hlavně chtějí vodu bez dusikatých látek včetně těch dusičnanů. Většina akvaristů kteří nemají štěstí na kojeneckou vodu tak se potýkají s opačným problémem. Jinak pokud použijete jakekoliv i zahradní NPK hnojivo které koupíte v kdejakém zahradnictví určitě uštříte. Je to stejné jakou s nabídkou "speciálních zářivek" někdy si stačí pouze přečíst obsah obalu a zvolit správné dávkování. Gargamel doporučuje NPK tablety pokud si projdete zahraniční aqva fora to samé Vám splní i obyčejné NPK tyčky co se prodávají v každém zahradnictví.

Mořským akvaristům jsem nikdy nic podobného neradil a ani bych si to nedovolil, protože o mořské akvaristice nevím nic. O mořské akvaristice jsem nic nepsal.
pokud nejde ale o skokové zvednutí dusičnanů, například přihnojením KNO3.
Nikdo při hnojení pomocí KNO3 nezvýší ze dne na den koncentraci NO3 o více než 10 mg/l.
Pro lososa který žije v čisté řece je i 20mg/l problém
Ptám se ale, zda to máte něčím podložené? Takový výrok může napsat kdokoliv.
Vaše teorie že dusičnany nezpůsobují řasy je vcelku správná, ale vzestup dusičnanů spíš ukazuje na něco jiného. Špatné odbourávání organických látek v akváriu.
Já se ale právě nebavím o dusičnanech vzniklých nitrifikačním procesem, ale o dusičnanech uměle přidaných - např. formou KNO3 nebo Ca(NO3)2. Dusičnany vznikající při nitrifikaci jsou špatné, protože bakterie spotřebovávají spoustu kyslíku a když vzniká nitrifikací nadměrné množství NO3, musí tam být logicky i nadměrné množství NO2 a NH3. Proto se mi zdá, že jsou dusičnany vlastně obviňovány zcela nevinně, protože se vždy vyskytují tam, kde je NO2 a NH3.
Pokud ale přidáme NO3 uměle, bakterie zbytečně neodbourávají kyslík, není tam žádná zvýšená koncentrace NO2 a NH4 a rybám to vůbec nemusí vadit.
KNO3 a KH2PO4 není pro ryby nebezpečné, o tom se ale už napsalo hodně.
Pokud máte v akváriu NH3-čpavek, tak Vám ryby už opravdu nikdo nevzkřísí. NH3 je prudký jed. Garantuji vám, že NH3 máte v akváriu i vy.

Martin71 napsal: ........I mořská akvaristika se potýká se sinicí a řasou a už jste zkoušel navrhovat svoje metody nějakým mořským akvaristům? Jak jste dopadl se svoji radou zvednout dusičnany?
Nečetl jsem to celé s tím množství OT se to ani nedá, ale nejsem si vědom že se tu někdo ptal na problém se sinicí v mořském akváriu. A moje praktická zkušenost na sinici je také přidat dusičnany. Vždy jsem měl ten problém že jsem měl dostatek fosforečnanů a dusičnany na nule (dusičnany v pro mě měřitelném množství neobsahuje ani moje vstupní voda). Takže jak tu zaznělo někde níže jde o poměr mezi dusičnany a fosforečnany nebo mezi N a P. Je pravděpodobné že kdyby nebylo dostatek fosforečnanů tak také sinice nebudou. Jenže to už by bylo obecně asi málo dvou makroprvků nutných pro prosperitu rostlin, takže by kromě sinice asi nešli moc ani ty rostliny. Takže stále z toho tady přidání dusičnanů vychází podle mě vítězně.

Ale každý musí brát v potaz také parametry své vstupní vody, skladbu rostlin, množství světla a dalších živin.

Ryby dokážou snést k vašemu velkému překvapení i daleko větší hodnoty třeba i 300mg/l NO3 není to například pro kapra žádný problém pokud nejde ale o skokové zvednutí dusičnanů. Například přihnojením KNO3. Ale pro lososa který žije v čisté řece je i 20mg/l už velký problém. Pro potěr ještě větší. Stejně tak je rozdíl u bojovnice a krunýřovců. A pro potěr akvarijních ryb, kdy NO3 se rovná skoro nule.
U moře, je problém pro ryby už i množství NO3 do 20mg/l, korálnatci jsou na tom ještě hůř snáší N03 jen v jednotkách. Pokud ryba pocházi z řeky, rychle proudících toků, tím i dostatečně okysličených, je daleko citlivější na dusičnany než ostatní ryby, stejně choulostivé jsou ryby které pochází z velkých jezer nebo moře. Vaše teorie že dusičnany nezpůsobují řasy je vcelku správná, ale vzestup dusičnanů spíš ukazuje na něco jiného. Špatné odbourávání organických látek v akváriu. Špatný redox potenciál nádrže. A nedostatečná údržba akvária společně s výměnou vody. I mořská akvaristika se potýká se sinicí a řasou a už jste zkoušel navrhovat svoje metody nějakým mořským akvaristům? Jak jste dopadl se svoji radou zvednout dusičnany?

Pokud máte v akváriu NH3-čpavek, tak Vám ryby už opravdu nikdo nevzkřísí. NH3 je prudký jed.

Mě by zajímalo, jestli máte vaši hypotézu, že ryby nesnášejí vysoké hodnoty NO3 něčím podloženou. Nebo se to zakládá jen na faktu, že po výměně vody ryby ožijí? Já jsem totiž právě nedávno četl studii, že rybám údajně nevadí ani koncentrace NO3 nad 100mg/l a to ani z dlouhodobého hlediska. Neožijí náhodou ryby, protože výměnou vody odstraníte NH3 a jiné N-látky? Dusičnany jsou prý naprosto neškodné.