Dusičnany a dusitany

Myslíte si, že držet rostliny dlouhodobě při vyšších koncentracích dusičnanů je v pořádku? Typicky submersní rostliny využívané v dnešních akváriích se dají spočítat "na prstech ruky". Zvyšování obsahu dusičnanů ve vodě je pro emersně/submersní rostliny jeden ze signálů vytváření emersních listů. Pokud nevěříte, zkuste to např. s divokými zástupci rodu Echinodorus nebo Saggitarius, ty takto "utečou" z vody velice rychle

puvodni vámi uváděna hodnota byla 100 mg/l..následně mluvíte o tom,že jste měl na mysli úplně jiné NO3,než bežně uvadene,tak mám dojem,že tady jde pouze o solovou exhibici a uznání Vasi jediné pravdy..tím pro mne debata končí.
Jaké jiné NO3? NO3 je jen jedno co já vím, akorát jedno je uměle dodané (KNO3) a další je produktem nitrifikace.

Navik tady jen shrnul to, co se tady s grundou snažíme marně vysvětlit celý den.
Navikovy studie ukazují toto:
Pokud je Vaším cílem udržet rybky pouze naživu, pak Vám nemohu Vámi tolerované dávky dusičnanů v řádu stovek miligramů vyčítat, neboť letální dávka opravdu pro většinu druhů ryb přesahuje 1200 mg NO3/l.
1) smrtící dávka NO3 je nad 1000 mg/l - to samé tvrdím celou dobu, že pro ryby jsou smrtící až tyto hodnoty, ne jak tady Danila říká 100 mg/l. To je nesmysl, pokud ryba chcípne při 100 mg/l, je to buď čpavkem a NO2 (které se ale nikdo neobtěžuje měřit a hodí to na NO3) nebo je to skokovou změnou v koncentraci NO3.
prokázali statisticky významný negativní vliv již při koncentraci 125 mg NO3/l z hlediska růstu, což potvrzuje např práci:
Hrubec, T.C., S.A. Smith, and J.L. Robertson. 2002. Nitrate Toxicity: Potential Problem of Recirculating Systems
2) Škodlivost z dlouhodobého hlediska prokázána od 125 mg/l - opět to koresponduje s mnou přeloženým článkem. Akorát tam se hovoří tuším o 400 mg/l. To už záleží druh od druhu, takhle přesně to nelze říct. Tady lze vidět, že to Danilino zvýšení NO3 na 100 mg/l nejenže nezpůsobí smrt, ale (pravděpodobně - druh od druhu) nebude vadit ani z dlouhodobého hlediska.
u citlivých druhů ryb je již v řádu jednotek mg NO3/l znatelný negativní účinek na procento líhnutí jiker, prodloužený vývoj zárodku již před vykulením a obecně na velmi citlivý reprodukční systém, takže zpochybňovat negativní účinky dusičnanů (byť v je v porovnání s dusitany či amoniakem řádově nižší) je poněkud krátkozraké.
3) negativní vliv na jikry již při koncentracích v jednotkách mg/l - to samé je v článku Toma Barra. Úplně to samé.

Vždyť ty navikovy studio ukazují úplně to samé, co ty naše. Tak jaktože s ním všichni souhlasí a do mě se všichni naváží? Umíte vůbec číst a porozumět psanému textu?
Jde vám v první řadě o ryby, nebo o kytky?
To je dobrá otázka. Je to důvod, proč jsem ten článek na Rostlinna-akvaria.cz přeložil. Už z názvu stránek je patrné, že se tam neslézají chovatelé ryb, ale akvaristé zaměření na společenská akvária s rybami a rostlinami. Pro nás rostlinkáře je podstatné, že i když zvýšíme pomocí KNO3 hladinu NO3 na 100 mg/l (což samozřejmě nikdo nedělá), nebude to mít na ryby ani z dlouhodobého hlediska špatný vliv (viz. bod 2). Já nemám ambice rozmnožovat ryby a odchovávat potěr, tam je jasné, že je třeba držet ty hodnoty nízko (viz. bod 3).

to si nemyslím, o citlivosti potěru jsem tady psal a většina těch testů byla dělaná na jikrách a potěru, ten chovatel Oskarů, který hovoří o dlouhodobém vlivu na ryby doporučuje hladinu 10-20 ppm NO3-N což je 44-88 mg/l NO3, studiji kapr, losos už jsem tady taky zmiňoval. Studiji o Turbotovi jsem jenom zběžně proletěl - mořská voda.

celé to bylo na úrovni teoretické debaty o škodlivosti, popř. toxicitě NO3 v akva. Ale to je na Vás, starého praktika asi moc. Nikdo tady nedoporučoval sypat do akva kila NO3, ale to by jste si musel přečíst zak 4 stránky zpětně a na to jako starý paktik, asi nemáte čas

Nneí zač děkovat, já si spíše myslím, že v podstatě vyvracejí, neboť negativní účinky dusičnanů jsou prokazatelné i v mnohem nižší úrovni, než zde byla diskutována.
A převod ppm (parts per milion) na mg/l také není nijak náročný (1 ppm = 1 mg/l).

Protože s tím vaším přístupem, kdy debatujete o potřebném množství dusíků, které ryby ještě vydrží, abyste mohli pěstovat kytky...
Ono vysoke hodnoty o ktorych je tu rec nie su dobre nanic.Aj pre rastliny sa pri vyssich koncentraciach znizuje prijem - dostupnost prvkov.Tak ze viest tu tak rozsiahlu debatu o 100-vkach mg/l je aj podla mna strata casu.

Vy co nevíte, že se akvaristika studuje vědecky a že je to dokonce pro české HDP ( a dokonce ještě i zaměstnanost) již dlouhá léta nezanedbatelné odvětví , byste si především měli ujasnit, zda chcete zahradničit, nebo chovat ryby.
Protože s tím vaším přístupem, kdy debatujete o potřebném množství dusíků, které ryby ještě vydrží, abyste mohli pěstovat kytky, je ta debata pro chovatele na nic.
Obdivuji jak dlouho jste včera dovedli udržovat toto vlákno živé pánové G+G, než do debaty vstoupili praktici chovatelé a začali jste brzdit. Pojmenujte tedy tu svou výkladovou snahu správně. Jde vám v první řadě o ryby, nebo o kytky? A prosím odpověď a nebo b, bez okecávání, jak se všechno může se vším snoubit a podobně.

díky za odkazy, v podstatě potvrzují co tady celou dobu hustím. Jinak doporučené koncentrace jsou v ppm takže je třeba je převést na mg/l.

Puvodni vámi uváděna hodnota byla 100 mg/l..následně mluvíte o tom,že jste měl na mysli úplně jiné NO3,než bežně uvadene,tak mám dojem,že tady jde pouze o solovou exhibici a uznání Vasi jediné pravdy..tím pro mne debata končí.

Ono zlepšení podmínek až pro rozmnožování už může být poklus s křížkem po funuse popř. si hodně komplikujeme pravděpodobnost úspěchu.
V uvedeném odkazu se lze dočíst, že i mírně zvýšené hodnot NO3 mají negativní vliv na tvorbu hormonů (chuť ryb ke tření), snižují množství spermatu a životnost embryí = úspěšnost vývoje zárodku a odchovu.
Takže přece jen bude nejvhodnější udržovat množství dusičnanů (či lépe řečeno všech dusíkatých metabolitů včetně dusičnanů) na co nejnižší možné úrovni trvale...

Jasně, nesmí to být skokově, ale to jsme tady taky psali. Když najednou ze tmy rybám rychle rozsvítíte, taky dostanou šok. Znamená to ale, že je světlo jedovaté?
ivo: Situace u moře je jiná. Věřím tomu, že tam jsou sebemenší koncentrace NO3 ve vodě velký problém. Bavíme se tady ale o společenském akváriu. Stejně tak při rozmnožování a odchovech se bude chovatel snažit držet NO3 pod 10 mg/l.

Je to úlně stejné, jen jsou "přísnější" limity.
Když jsem v roce 1976-7 odchovával první Betta imbelis (tož ona už to byla F2), byly nějaké dusičnany šumafuk. Zuby jsem si vylámal u svých prvních odchovů právě zmíněných Apistogramm (agassizi, reitzigi, cacatuiodes).
Ale obecně k tématu. Pokud bude obsah dusičnanů ve vodě do 20 mg v litru, bude se dařit rybám i rostlinám, jen řasy a sinice to budou mít o hodně složitější. Odbourávat dusičnany z vody lze velice snadno, a o tom to celé je
Taky jsem kdysi dávno tápal, proč mladé Hemichromis bimaculatus mají deformované hlavy, proč odchované Labeo frenatus mají zkřivenou páteř. Dnes je situace mnohem horší. Otázky na téma, proč hejnové ryby přestaly plavat v hejnu, proč se nerozplave deformovaný plůdek je daleko větší děs. Budeme se muset naučit, jak z vody dostat nanostříbro (zatím to neumíme, a přitom se používá čímdáltímvíc).
A asi nejhorší na tom všem je, že už tři desítky let jsem chemik

Jen pro upřesnění - pokud je prokázaný negativní vliv na reprodukci ryb již v řádu jednotek mg NO3/l, jsem zastáncem minimalizace úrovně NO3 v akváriích zaměřených na chov a odchov ryb (za pomocí rostlin není problém snížit u zaběhlého dobře fungujícího akvária s dobře fungující filtrací při rozumném množství ryb na minimum v řádu jednotek mg NO3/l.).

já raději odpovím Vám - pokud bude to zvýšení NO3 skokové na 100-200 mg NO3/l, jak zde bylo diskutováno, pak to dopadne přesně tak, jak to Danila popsala.
Pokud by se zvyšovalo postupně, mohly by to nějaký ten pátek přežít (ale dobře se cítit nebudou...)

to ivo1339 - S mořem je to asi složitější

Pokud mi v moři stoupnou dusičnany nad 10 mg/l a ortofosforečnany nad 0,06 mg/l, pohřbím polovinu SPS (krátkopolypových) korálnatců ve své nádrži
Tématem diskuze nejsou moudra z netu, ale jednoduchý návod, jak se jich nezbavit (ono to nejde), ale jak je držet na uzdě
Hnojit dusičnanem draselným je nejspíš dvousečná zbraň. Nikdy jsem to nezkoušel, draslík ve vodném prostředí je potvora mající neblahý vliv na prostupnost buněčných membrán. Raději do něj nevrtat a raději všeho s mírou.
To napište Danile, která tady tvrdí, že čistě zvýšení NO3 přes 50 mg/l bude mít za následek cituji "odpady ucpané mrtvolami cichlidek"
Například Apistogrammy takto budou reagovat 100%, a to je 30 let nechovám.
Dusičnany ve vodě v množství 50 mg/l z ní dělají močku, i když podle naší normy je to stále ještě pitná voda.

Já jsem velice rád, že se tady našel alespoň jeden inteligentní člověk, který pochopil o čem se bavíme. Už jsem propadal zoufalství a na motání Martina už jsem opravdu neměl sílu odpovídat.
Ty odkazy, které jste tady předložil korespondují s tím mým překladem. Negativní vliv z dlouhodobého hlediska od nějakých 150 mg/l (v tomto se studie trochu liší), negativní vliv na plůdek již při jednotkách mg/l, vysoké hodnoty v řádech stovek mg/l, které ryby teprve usmrtí. Pouze jste zpřesnil ten článek, který tady obhajujeme. Děkuju za !první! smysluplnou odpověď v této diskuzi.

Pokud je Vaším cílem udržet rybky pouze naživu, pak Vám nemohu Vámi tolerované dávky dusičnanů v řádu stovek miligramů vyčítat, neboť letální dávka opravdu pro většinu druhů ryb přesahuje 1200 mg NO3/l.
To napište Danile, která tady tvrdí, že čistě zvýšení NO3 přes 50 mg/l bude mít za následek cituji "odpady ucpané mrtvolami cichlidek".

Přeměna dusičnanového aniontu na oxid dusičitý v akvarijních podmínkách (při zachování života v akváriu) není možná
Odbourání amoniakálního dusíku ve formách NH3 - NH4+ - NO2- - NO3- zvládají nitrifikační bakterie, odbourání ortofosforečnanu (druhý, a naštěstí poslední dárek odpadního řetězce, umíme řešit sorbcí na hydroxyoxid železitý, což je obyčejné "rezavé železo")

grunda napsal: ...Jinak pořád čekám, proč je NO3 toxické a zatím nic...
Pokud je Vaším cílem udržet rybky pouze naživu, pak Vám nemohu Vámi tolerované dávky dusičnanů v řádu stovek miligramů vyčítat, neboť letální dávka opravdu pro většinu druhů ryb přesahuje 1200 mg NO3/l.
Pro většinu z nás je však cílem vytvořit rybkám vhodné prostřední, které nebude mít negativní vliv na jejich růst a zdraví po dobu jejich života - tedy hovoříme o dlouhodobých účincích dusičnanů v řádu let. Pak je třeba sledovat spíše práce zaměřené na dlouhodobější účinky dusičnanů na organismus ryb.
Pokud toužíte po uvedení vědeckých studií, pak zde:
myweb.dal.ca/…
prokázali statisticky významný negativní vliv již při koncentraci 125 mg NO3/l z hlediska růstu, což potvrzuje např práci:
Hrubec, T.C., S.A. Smith, and J.L. Robertson. 2002. Nitrate Toxicity: Potential Problem of Recirculating Systems, jejíž závěry jsou uvedeny v odkazu
edocs.dlis.state.fl.us/… .
vyplývá z nich, že dlouhodobější úroveň 200mg NO3/l, měla negativní vliv na imunitu,zasáhla do standardních hodnot hematologických i biochemických (mj, zasahuje do metabolismu steroidních hormonů - což souvisí se sníženým růstem) a projevuje se vyšší mortalitou. V závěru je působení dusičnanů označené jako patologické...
A to nehovořím o tom, že někteří z nás si chtějí občas udělat radost a mají ambice ryby také rozmnožit - u citlivých druhů ryb je již v řádu jednotek mg NO3/l znatelný negativní účinek na procento líhnutí jiker, prodloužený vývoj zárodku již před vykulením a obecně na velmi citlivý reprodukční systém, takže zpochybňovat negativní účinky dusičnanů (byť v je v porovnání s dusitany či amoniakem řádově nižší) je poněkud krátkozraké.
Ostatně i když je v odborných publikacích uvedeno, že letální dávka dusičnanů je vyšší než 1000 mg/l, je doporučena maximální dávka pro chov v řádu desítek mg (kapr 80, pstruh 20) viz www.google.cz/…
a také ne nadarmo i OATA doporučuje ve svém materiálu ke kvalitě vody www.ornamentalfish.org/… úroveň 50 mg pro sladkovodní druhy akvarijních ryb (40 mg pro mořské druhy).
Byť se v následujícím odkazu nejedná o vědeckou studii, s jejími závěry bych se nebát ztotožnit... www.oscarfish.com/…
Omlouvám se za poněkud obsáhlejší příspěvek...

Zkuste zapřemýšlet pročíst si zpětně forum a vrátit se o pár odkazů dál. přeměna dusičnanu na plynné NO2 o tom nebyla řeč a nevyhybejte se tématu. Ten překlad Gargamela ten by mne hlavně zajímal. Denitrifakace je proces kde jde o absenci kyslíku což pří mém posledním odkazu na "biotop" kde bylo 8mg/l to není reálné. Kopejte dál.

co takhle místo otázek dát jednu přímou odpověď - příklad vysoká hladina NO3 je nebezpečná protože se NO3 může za určitých podmínek přeměnit zpět na NO2: a tady by měl následovat odkaz, který Vaši hypotézu podpoří. Jinak pořád jenom plácáte do vzduchu bez jakéhokoliv důkazu.

možná bych Vám mohl trošku pomoct:
Denitrifikace je proces, při kterém dochází k postupné přeměně dusičnanu
NO3 - přes různé meziprodukty aţ na elementární dusík N2. Jednotlivé kroky
denitrifikace jsou katalyzovány denitrifikačními enzymy v tělech organismů, hlavně
bakterií (Pseudomonas stutzeri, Pseudomonas aeruginosa, Paracoccus
denitrificans, Ralstonia eutropha, Rhodobacter sphaeroides), ale i některých
halofilních a hypertermofilních archeí a také některých hub. Pro denitrifikaci je jako zdroj energie nutný organický substrát. Pro redukci 1 mg dusičnanu je potřeba asi 1,3 mg organického uhlíku, ať uţ z extracelulárních, nebo intracelulárních látek.
Denitrifikace probíhá buď za striktně anaerobních podmínek, nebo jen při velmi
nízkých koncentracích rozpuštěného kyslíku, asi pod 0,5 mg.l-1. V kyselém
prostředí probíhá denitrifikace pomaleji a tvoří se více oxidů dusíku, zatímco při
zvýšení pH nad 6 převaţuje produkce elementárního dusíku.
Celý koloběh je nitrifikace NH3-NH2O2-NO2-NO3 denitrifikace NO2-NO-N2O-N2

Jak dlouho trvá proces přeměny dusíkatých látek . Není přece okamžitý. Pokud máte v pěstírně velké množství NO3 a skálárám se zničí ploutve, není to náhodou otrava třeba dusitany, které se ještě nestačily přeměnit ve filtru, který na takovou zátěž nestačí. Pokud ale nasypete KNO3 do vody tenhle problém tam nebude.

já jsem napsal že pokud dodáváme KNO3, tak nemusíme řešit ciklus N v akva, protože než se přirozenou cestou dostanete na hodnoty stovek mg/l NO3, tak hodnoty NH3 a NO2 vyše akva zaručeně vyhubí. Naučte se číst, už jsem Vám to párkrát říkal. Jinak pořád čekám, proč je NO3 toxické a zatím nic, kromě pár pokusů odvést téma jinam, popřípadě překroutit to co jsem řekl, nebo popřít to, co jste napsal Vy

že za všechny tyto problémy s chovem ryb nemůžou NO3, ale ostatní N-látky

Jaké? NH4+ ? Tomu dávají naopak rostliny přednost před dusičnany protože je pro ně lepe stravitelný než dusičnany a dál? NO3 to je letální? Napsal to tu někdo NO3 rovná se jed? A co NO2 dusitany? To je daleko významnější jed pro ryby než NO3? Mohou se vysoké koncentrace dusičnanu zpět redukovat na daleko škodlivější dusitany? Co nám napíšete.

to je právě ono, zvýšené NO3 - viník. Zbytek už není tak očividný, nezájem. Ber mě prosím s rezervou, taky nejsem u akva chemik
To jsi napsal dobře. Takhle to tady funguje. Hodit to na první věc naprosto bez přemýšlení. V akváriu rostou řasy - hodím to na moc živin a silný proud.
Když se dělá nějaký pokus, musí se vyřadit všechny ostatní proměnné, nemůžete přece říct, že za to můžou dusičnany, když se vybodnete na měření ostatních věcí. To je důvod, proč laické pozorování nefunguje.

Já už Vám trošku rozumím pro vás KNO3 a NO3 je rozdíl. Pokud ano tak proč vést tuto debatu.
Mě to už dost objasńuje názory Gargamela. Gargamel jak se anglicky řekne nebo i napíše - dusitan, dusičnan a amoniak a třeba dusík. Třeba slangovně - hovorově. dík hodně to pomůže.

Samozřejmě ostatní jak píšeš "látky" jsou poměrně lehce splnitelné alespoň pokud jde o GH, KH, teplotu vody. I když informace u importů jsou velice skromné. A jde spíš o odhady. Je to poměrně řešitelné a to poměrně snadno a to i vyšší koncentrace dusičnanů. Jen se prostě musíte smířit s kolegou že ten pan Rataj měl pravdu že přiměřeně množství max. do 50 mg/l NO3 u běžných ryb je v pohodě. Ta hranice dusičnanů 50mg/l NO3 je jak pro většinu ryb běžně chovaných tak i pro rostliny ještě akceptovatelná. Nicméně odvolával jsi se na laboratoře atd. Projdi si nabídku firem jako Tetra, JBL, SERA apod.(mají laboratře) těmto firmám je jasné že problém makro živin není v Evropě na předmětu dne a jejich nabídka se spíš tedy specializuje na mikroprvky které pomůžou rostlinám a jsou nezbytné k odbourávání dusíku (makro živin). To je dost podstatný rozdíl. Až f. Dennerle má speci. nabídku NPK hnojiv a podmínky k používání těchto hnojiv je snad už dostatečně vysvětleno. Jestli použije Vaše hnojivo - Gargamelovo, nebo si to koupí v drogerii je už jedno. Jde jen o jedno nestrašit lidi že mají málo NO3 a málo fosforečnanu. Stačí se podívat na dodavatele vody a musí být jasno.

No ale přesně o tom je ten mnou přeložený článek: www.rostlinna-akvaria.cz/…
Vidíš, že se kondice ryb zhorší a naměříš vyší dusičnany, ale proč si furt sakra myslíte, že jsou viníkem dusičnany. Jak víte, že za to můžou NO3, co když za to může čpavek, NO2. V neudržovaných akváriích je sice vyšší hladina NO3, ale je tam i více čpavku a NO2. Proč? Proč? Proč za to můžou právě ty dusičnany? Na to se vás tady ptáme celý den, grunda předkládá jednu studii o neškodnosti NO3 za druhou a vy jste mu za celý den nedokázali odpovědět. Obdivuju teda jeho trpělivost, že se s váma ještě furt baví.

Vždyť my tady netvrdíme, že se nemá měnit voda, dokonce je to v tom přeloženém článku důrazně doporučováno, my jen říkáme (a máme to podloženo studiemi), že za všechny tyto problémy s chovem ryb nemůžou NO3, ale ostatní N-látky.

V pohodě, jenom se do té lehce vyhrocené odbornější diskuse snažím vnést trochu té nudné praxe.

to je právě ono, zvýšené NO3 - viník. Zbytek už není tak očividný, nezájem. Ber mě prosím s rezervou, taky nejsem u akva chemik

Ostatní látky, nevím netestuju, jsem sedlák. Vidím upálený prsní ploutve mladejch skalár a vím, že za to může zvýšená hladina NO3, když to nechám ještě pár dní, tak pochcípou všechny, ostatně to bude lepší, jsou z nich už stejně mrzáci, kterým ploutve už nikdy nedorostou.

o mořské akvaristice nic nevím, píšu jen o sladkovodní, o skokových změnách a kondici ryb po transportu už jsem tady taky mluvil. To že v akva nejsme schopni napodobit podmínky v biotopech, o tom se snad bavit nemusíme. Ale pořád jsme se nějak nedobrali k tomu, jak je to s tím NO3. Když dodávám KNO3 jako hnojivo, tak dostanu v akva NO3, koloběh dusíku v akva, je v tuto chvíli irelevantní.

to že jsou různé druhy různě citlivé už jsem tu taky psal, jde o to, že jsi testoval NO3 a určil jsi ho jako případ otravy, a co ostatní látky?

Je velká škoda že se vysvětluje v akvaristice koloběh dusíku podle tohoto vzorce NH4+ - dusitany a pak redukce na téměř neškodné dusičnany a je vyhráno máme jen přeci ty neškodné dusičnany. Všimněte si toho slovíčka téměř každý je trošku opatrný, protože citlivost na dusičnany není přesně daná zaleží druh o druhu. Už trošku akceptujete že u moře je ta citlivost daleko a daleko větší než u sladkovodních ryb. Jen pro představivost v jezeře Malawi vychází jedno hejno 18 ryb cca.na jeden kubík vody. V Matta Grosso má jedna ryba podobně a těď si představte když tu rybu chcete chovat v akváriu které má třeba 300l spolu s doporučením 1cm2 na jednu rybu a do toho ji přidáte ještě 10 mg/l NO3 z vodovodní vody + krmení (dusík), a k tomu ještě 20 mg/l KNO3 . To asi bude docela šok pro tu rybu ne? Až ta ryba projde u zkušenějších akvaristů možná Vám až za 30 let dovolí podobné experimenty dřív ne.

Dusitany (a při pH vyšším jak 7,8 i čpavek) jako odpadní látky vznikají hlavně v nových nádržích, kde má voda nízký redox potenciál. Později se s nimi už nesetkáváme a začnou nás trápit dusičnany.
Lze naočkovat denitratační a denitrifikační bakterie (např. přípravek od Prodibio BIODIGEST) a jejich pomnožení podpořit pravidelným přídavkem organického uhlíku (etanol, ocet, glukopur) do akvária. Tato metoda "vodka filtru" je známá z praxe mořské akvaristiky a funguje i v akvaristice sladkovodní. Denní přídavek vodky bývá 0,5 až 1 ml na 100 litrů vody, dávkuje se denně, nikoliv jednou měsíčně na celý měsíc

Ta "neškodnost" bude, je u různých ryb, různá a proto se podle mě dost dobře nedá stanovit nějaká univerzální hodnota, jako zaklínadlo, která když bude překročena, nebude již ryba na živu. Já jsem spíš praktik(tedy alespoň si to myslím) a s tím, že ryby padaly na základě "vysokých hodnot" NO3 jsem se při svých chovatelských pokusech setkal. Nebudu tady sáhodlouze vysvětlovat konkrétní případy, prostě to mám tzv. za sebou a o toxicitě NO3 já nepochybuji. Podle mě je zbytečný neustále vyzývat k doložení nějakých studií, tu osobní zkušenost Ti žádná studie nedokáže zprostředkovat tak přesně, jako odžitá realita. Asi jsem Tě moc neuspokojil, ale to je můj názor.

gargamel napsal: Někteří lidé narozdíl od vás zvedli prdel a tu studii provedli.
Sovietski vedci, v polovici minupého storočia, štúdiom niekoľkých generácií dážďoviek dokázali, že pamäť je materiálna, čím priniesli zásadný dôkaz v prospech materializmu. Dnes sa o tom nikde nedočítate. Prečo? Je to jednoducho blbosť (tá štúdia). Prečo to spomínam? Lebo prispôsobiť výsledky bádania tomu, čo vybádať chcete nie je problém, a výsledky možno považovať za preukazné, až keď sú zopakovateľné v rôznych podmienkach. No, a aby to nebolo také jednoduché - istý vedec opakovane demonštroval výsledok svojho výskumu o neškodnosti plynu jeho vdýchnutím. Hmm, bol to freón...

Inými slovami, to, že nejaká rybka prežije určitú hodnotu NO3, ešte neznamená, že je táto hodnota pre ňu neškodná, len môže trvať niekoľko generácií, kým sa poškodenie prejaví. A áno, nemám to podložené žiadnym výskumom, ale už zháňam dážďovky

to všechno vím, jde o to, že všude se uvádí toxicita NH3, NO2 ale o NO3 se píše, že je téměř neškodné, pokud není v hodnotách stovek mg/l.

otázkou je, zda je problém v toxicitě NO3, nebo ve skokové změně parametrů vody, vyčerpání z převozu a následné špatné kondice ryb Pořád se ptám proč? Na základě čeho usuzujete, že NO3 je toxické?

Ano celou dobu se Vám snažím vysvětlit něco o adaptabilitě ryb. Protože jen díky tomu můžeme dnes chovat skaláru ale až po desítkách let ve vodě kterou máme, než ve vodě kterou ta ryba měla v původním "biotopu". O tom by Vám povědělo hodně importních stanic kam příjdou opravdu importy. Jak velký je problém udržet tyto ryb v naši Evropské "čisté" pitné vodě. Nikde jsem nenapsal že při vyší koncentraci dusičnanů jde o letální dávku, naopak jde o postupný problém kdy ryby postupně chřadnou. Záleži jak ke zvýšené koncentraci dusičnanů dojde skokově nebo postupně. A o kolik generací. Vaše přidávání dusičnanů až k 250mg/l a to skokově. Je pro takovou rybu vražda. Když jsme u skalár za 20 let bude altum stejně tak nenáročná ryba na dusíky NO3 jako běžný skalár.

Jasně, podle mě to spolu souvisí, protože NO3 je výsledný produkt předchozích reakcí, který musí proběhnout, aby se mohlo hromadit.

já větrám akva pravidelně a dost.jde ale o to, že v akva se hromadí spousta jiných odpadních látek které mají na ryby vliv, já se ptám konkrétně na NO3 o kterém tady diskutuji a pořád nedostávám žádnou přímou relevantní odpověď. Když mi někdo řekne je to tak a tak, a já se zeptám proč a nedostanu odpověď, jen spoustu kliček a odkazů na jiné téma, tak se prostě zeptám znovu, proč, na základě čeho?

Důkazu se člověk dočká, když 2 měsíce nevymění vodu. Ovšem to asi není to, co by Tě zajímalo, spíš to tlačíš do odborných studií a to na mě, akvaristu sedláka až zase tak moc není(jsem nevzdělanec), takže já zůstanu u toho svýho "vyvětrání", ale důkazů se tak nedočkám.

pořád čekám na nějaký důkz škodlivosti NO3 na ryby, nebavíme se tady o znečištění ekosystému a jeho následcích

způsobují zvýšení eutrofizace našich vod. Toho se držte až budete hledat problém s řasou a sinicí kolego připojil bych ještě redox potenciál vody ten je velice důležitý a často podceňovaný.. Možná pak pochopíte co že nesmyslné přidávání dusičnanů a fosforečnanů do vody dělá. Co to způsobuje, pokud je to už nad limit. Tím myslím vaše rady přidávání dusičnanů do vody. Eutrofizace vody to si zadejte do vyhledávače. To jsou opravdu seriozní práce vědců na které se odvoláváte. Proč tlačí celá EU na plnění těchto norem? Až budete v tom hledání zkuste i ČSN 75 7221 a jaké stupně znečištění rozlišuje. Už jsem Vám několikrát psal rozdíl tolerance ryb v civilizovaném světě a o adaptabilitě ryb, která proběhla během několika 100 let a rozdílem biotopu ryb. Nemůžete porovnávat průmyslově chované ryby s rybou, která pochází odněkud kde neznají kanalizaci, průmyslové zemědělství a prací prášek.

takže Vás budu citovat: Ale pro lososa který žije v čisté řece je i 20mg/l už velký problém.
Já jsem Vám tady předhodil studiji o chovu lososovitých ryb při hodnotách řádově stovek mg/l NO3. Nebo se mi snažíte namluvit, že umělé odchovávané ryby snesou 10ti násobky hodnot NO3 jen proto, že jsou na to naučené? Pořád tady předhazujete hodnoty naměřené v řece, o ty se já s Vámi ale nepřu, bavíme se tady o škodlivosti NO3 na ryby, ne o čistotě řeky. Pořád čekám na nějaký důkaž, že samotné NO3 je pro ryby škodlivé. Já jsem jej zatím nikde nenašel, třeba mi pomůžete

Já snad tvrdil a dával jeden odkaz za druhým jen abych dokázal že ryby snesou dusičnanů i 250mg/l proberte se. Myslím že to bylo jinak. Stačí si to projít zpětně. A srovnávat kapry, lososi (ryby z civilizace)s rybou ze středu Amazonie to je trošku mimo mísu nemyslíte. Vysvětloval jsem to pořád dokola. Jen čekám na vašeho kolegu až vymění vodu jak nám vysvětlí ten biotop s nulovou koncentrací dusíku u Cryptocoryne cordata. Stejně tak u ostatních biotopů kde není dusičnanů víc jak 5 mg/l. Proč je potřeba u naši vody, kde je naopak dusíku více než je zdrávo dodávat další dusík do vody. Pokud tedy nepoužíváme upravenou vodu z RO nebo demi vodu. Nebo není naše akvárium na tolik zarostlé a bez ryb kde dokáží rostliny stáhnou během týdne dusičnany až k nule. Pak by mě zajímalo které že to další dusíky rostliny přijímají mimo dusičnanů například NH4+ . A co přijímají rostliny snadněji NH4+ nebo NO3?

to jsou hodnoty za čističkou odpadní vody, tak aby splňovala limity, ne hodnoty vody při chovu, cituji :Intenzivní chov ryb v recirkulačních zařízeních sebou nese i zvýšené zatížení vody
odpadními látkami a nutnost jejich vyčištění před vypouštěním do recipientu. Voda odtékající
z recirkulačních systémů s intenzivním chovem ryb má vyšší obsah organických látek a vysoký
obsah především dusíku a fosforu, tedy prvků, které způsobují zvýšení eutrofizace našich vod.
V tabulce č. 2 jsou uvedeny hodnoty nejdůležitějších parametrů z hlediska jakosti vod u
odtékající vody z rybí farmy v Pravíkově. Na obrázku č. 2 je zobrazena exkrece dusíku a
fosforu u ryb z intenzivních chovů. Značná část dusíku a fosforu je ze zařízení odstraňována
v podobě pevných částic při odkalování sedimentačních kuželů a biofiltru.

zkuste se při čtení trošku soustředit kolego

Já nehledám kličky, ale přece nebudete srovnávat toleranci lososovitých ryb ve velkochovu a amazonských cichlidek v akváriu...Kolego...to přece nemá smysl...

No ono jde o to číst. První tabulka Doporučené hodnoty hydrochemických parametrů pro chov ryb recirkulačních systémech Dánského typu. Tam tabulka uvádí dusičnanů 100 až 200mg/l nevhodné jsou už 300mg/l. Což by například jiná ryba jako kapr snesla. No ale vlastní fungování recirkulačního systému ukazuje až ta poslední tabulka v realizovaném odchovném zařízení pro lososovité ryby v Pravíkově měření až na odtoku. A tam se uvádí NO3 průměr 4,99 mg/l, minimum O mg/l, a max. 11,32 mg/l. Jinak citace co zde byla uvedena byla v souvislosti s nebezpečím redukce dusičnanů zpět na dusitany. Dík potřebě léčení ryb nebo jiných zásahů.

jde o toleranci hodnot NO3 rybím organismem, nehledejte pořád nějaké kličky. když někdo řekne, že pstruh je citlivý na NO3 a já mu ukážu studiji, že je schopný prosperovat i při hodnotách NO3 v řádek 100mg/l tak čekám že řekne máte pravdu, nebo řekne nemáte pravdu protože .... neberu vlastní názor, chci podložená data.