Osvětlení: O zářivkách „po miliónté“, ale trochu jinak (ECODESIGN)
Články » Osvětlení: O zářivkách „po miliónté“, ale trochu jinak (ECODESIGN) 
Osvětlení: O zářivkách „po miliónté“, ale trochu jinak (ECODESIGN)
Zdravím všechny akvaristy,
Vypadá to, že zářivky a akvaristé to je a bude věčné téma. Je mi to trochu líto, že ještě tolik akvaristů má s výběrem zářivek celkem problémy. Jakou značku? Do jakého typu jít? Jakého výkonu? Jaké barvy? A co předřadník?
Nejsem tu nyní od toho, abych opakoval to, co je zde rybičkách dobře napsaného a napravoval ty neskutečné chyby a nepřesnosti v některých článcích. Však o zářivkách v akvaristice již bylo tady (a na internetu obecně) napsáno opravdu mnoho. Je tedy vůbec možné přinést nový pohled na tuto problematiku? Myslím, že ano...
Tento článek nemá ani za cíl rozebírat výhody a nevýhody standardních zářivek oproti „speciálům“, ale má za cíl nastínit pohled na zářivkové osvětlení vašich akvárií, který zde chybí a to je řekněme je pohled technicko-legislativní.
Pokusím se tedy začít.
Upozornění: v článku budou použity různé výrazy, které jsou podle mne srozumitelně a lidsky vysvětlené v tomto článku: http://rybicky.net/clanky/561-osvetleni-akvaria-rostliny-a-watt-lux-lumen , autorovi „Designerovi“ děkuji, ušetřil mi práci.
Asi většina z vás zaregistrovala v médiích povyk ohledně rušení „klasických“ vláknových žárovek. To je již relativně stará věc, kterou jste asi opravdu všichni zaregistrovali. Stará dobrá žárovka s vláknem pomaličku ale jistě mizí v různých wattážích z pultů obchodů, zásoby velkoobchodních skladů se tenčí a ty zakázané typy žárovek (nejslavnější 100W čirá na E27). Ale smyslem tohoto článku není rozebírat, jaké typy a kdy a proč zmizely nebo zmizí z našich domovů.
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 244/2009, které vešlo dávno v platnost toto definuje naprosto přesně, a kdo má chuť, může si „zákon, který zakázal žárovky v EU“ dočíst v češtině, pokud si dokument stáhne z oficiálního věstníku EU zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:076:0003:0016:CS:PDF
Žárovkám se v médiím dostalo hodně prostoru, o to méně prostoru se však dostalo zářivkám, respektive následujícím nařízením:
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 245/2009
(ke stažení zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:076:0017:0044:CS:PDF )
včetně jeho aktualizace:
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 347/2010
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:104:0020:0028:CS:PDF
Všechny zmíněné nařízení se označují souhrnně jako „ecodesign světelných zdrojů“. Existují také jiné ecodesigny na jiné energii spotřebovávající zařízení (např. ledničky, pračky atd.)
Abych neodbočoval, tak nařízení 245/2009 a jeho novela 347/2010 definují „....požadavky na ecodesign zářivek bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivních výbojek a předřadníků a svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek...“
Jinými slovy: Toto nařízení říká, jak mají zdroje výbojového typu (kam spadá naše „obecná zářivka“) a další zařízení kolem svítit ve smyslu, jaký mají mít světelný výkon, podání barev, jak mají být označené atd.
Na tomto místě musím podotknout důležitou věc a tou je, že „akvaristické speciály“ jsou z tohoto nařízení vyjmuty (viz výjimky v nařízení, nejedná se o zdroj používaný k všeobecnému osvětlování tedy za účelem vidění lidí). Pokud byste nařízení četli, našli byste různé tabulky a referenční hodnoty k různým parametrům říkající jak by něco mělo svítit a jak dlouho v jaké intenzitě apod.
Dále musím poznamenat, že právě nařízení 245/2009 je nařízení, které zakázalo uvádění na trh na území EU pro „jednopásmové“ zářivky, tedy ty s označením 6XX (tedy např 640) a to z důvodu slabého podání barev a nízké účinnosti. Ano i tyto zářivky postupně zmizí z trhu pryč.
Co je však důležité při výběru zářivky do akvária (nebo kamkoli jinam), jsou kromě otázek na světelný výkon, barevné podání a barvu resp. spektrum a typ jako takový, také parametry LSF a LLFM, které ihned vysvětlím:
LSF (ang. life survival factor)-
definice: „činitel funkční spolehlivosti světelného zdroje“ (LSF), kterým se rozumí zlomek celkového počtu zářivek a výbojek,
které jsou v určitém okamžiku a za stanovených podmínek a četnosti vypínání stále v provozu;
Jinými slovy údaje LSF (ať již formou dat v tabulce nebo zpracované grafem) říkají kolik procent výrobků Y ještě bude v daném čase X svítit (v průměru = toto je vlastně životnost.
LLMF (ang. lamp lumen maintanance factor)-
definice: „činitel stárnutí světelného zdroje“ (LLMF), kterým se rozumí poměr světelného toku vyzařovaného zářivkou
a výbojkou v určitém okamžiku její životnosti k počátečnímu světelnému toku;
Jinými slovy tedy LLMF říká něco o tom, jak od počátku klesá světelný tok Y za který jste zaplatili v čase X = jak moc se zářivky „vysvěcuje“
Ještě než se pustím do využití těchto znalostí v praxi pro Vás, dovolte jen malou vsuvku na téma životnost světelných zdrojů, konkrétně zářivek:
- konvence pro výrobce ohledně uvádění životnosti zdrojů obecně již byla před „ecodesign“ nařízeními definována v normě IEC 609209 (3B50); výrobci jsou povinni uvádět nejlepší životnost zdroje při LSF = 50 % (TEDY KDYŽ JIŽ PRÁVĚ POLOVINA ZDROJŮ NESVÍTÍ!).
- někteří (pravdomluvnější) výrobci dále u životností zářivek uvádějí také předpoklad, že je konkrétní životnosti dosaženo při používání elektronického předřadníku s TEPLÝM startem (tedy ty dražší) a také při jakých spínacích cyklech to bylo naměřeno.
Bohužel každý světelný zdroj ztrácí během provozní doby na světelném toku.
Využití při výběru zářivek:
U „nespeciálních“ typů zářivek (tedy ty pro běžné osvětlování jako jsou barvy 840, 865 a další) musí být technický servis obsahující LSF a LLMF zajištěn kvůli nařízení EU.
Přestože ale nejsou akvarijní nebo jiné zářivkové speciály upraveny evropskými nařízeními (typu ecodesign), lepší výrobci k nim stejně poskytují LSF a LLMF v podobě dat nebo grafů - ono se není se čemu divit, protože speciální na zářivce je pouze použitá směs luminoforu, jinak se jedná o stále stejnou trubici s paticemi. Z těchto dat lze vyčíst, jaká je průměrná úmrtnost zdrojů v čase a jak se jejich světelný tok mění v závislosti na čase. Tyto dvě hodnoty jsou přesně ty, které očekáváme od dobré značky, respektive výrobce, protože značka opravdu není důležitá. Za své peníze požadujeme zdroj, který vydrží svítit nejdéle a během doby ztrácí své světelné parametry co nejméně. Kromě toho jsou již minimální hodnoty LSF a LLMF předepsány, ovšem otázkou je, zda jsou státní orgány (Česká obchodní inspekce) schopny takové věci měřit, kontrolovat a pokutovat. Ale to je trochu jiná pohádka.
Na tomto místě mi mnoho z Vás napíše, že ta a ta zářivka se vyrábí tam a tam a většinou to znamená v Číně, a že je akorát označena na výrobní lince jinou značkou, ale že kvalitativně je to srovnatelná zářivka se světoznámými drahými výrobci. Bohužel situace není takto jednoduchá. Je pravdou, že velcí výrobci mezi mezi které patří pouze PHILIPS, NARVA, GE a OSRAM jsou opravdovými výrobci, ale i mezi nimi jsou obrovské rozdíly ve velikosti jejich firem a objemu trhu, který obsluhují. Je jasné, že na pokrytí poptávky po zářivkách není možné, aby existovaly pouze 4 továrny. Továren jsou desítky a každá z nich chrlí různou kvalitu zářivek obecně a drtivá většina těchto továren se nachází V Číně. Je také pravdou, že si někteří výrobci mezi sebou vypomáhají v horších časech (např. výrobce jedna dodá čisté skleněné trubice bez luminoforu výrobci 2 protože má v tom období hodně zakázek do výroby a nestíhá apod.), rozhodně to ale neznamená, že kvalita trubic této velké čtyřky je stejná - není. Kvalitní trubici dělá kromě kvalitního skla také kvalitní luminofor. To je největší chemické know-how výrobců, které si každý z nich střeží. Je to takový recept na zářivku. Smícháním různých prvků vzácných zemin (které se mimochodem z 97% těží v Číně, a tamní vláda nyní oznámila kvóty pro jejich export, takže ceny luminoforů respektive zářivek půjdou nahoru asi o 10-15 %, dotkne se to také dalších výrobků obsahující tyto moderní prvky, takže od elektroniky po hybridní elektromotory se zdražení také očekává) se docílí směsi, která má různé spektrální vlastnosti. Více o těchto prvcích najdete např. zde http://en.wikipedia.org/wiki/Rare_earth_element ale pouze v AJ. Jedná se o prvky označované jako lanthanoidy a dále je to scandium a yttrium. A právě tyto kaše, kterými se proplachují trubice (proto jsou většinou trubice bílé navenek) jsou to nejcennějším co výrobci mají.
Kromě toho tito uvedení výrobci (kromě jednoho) vyrábí také v Číně - jejich trh, který obsluhují je obrovský.
Je ale krátkozraké myslet si, že firma, která se historicky zabývala prodejem výrobků pro akvaristy apod a zářivky si přibrala pouze jako doplněk pro své kryty na akva, vlastní továrnu a know-how na výrobu zářivek. Je jasné, že spousta značek je tzv. přebrandovaných a že výrobek je kvalitou totožný s některým z velké čtyřky.
Závěr:
Jako zákazníci rozhodujete svými penězi o tom, kdo na trhu bude a kdo ne. Taktéž rozhodujete o tom jestli si do akva pořídíte speciál nebo klasické třípásmo („však to taky roste dobře“). Záleží na každém z Vás jak moc akvaristiku má rád a jestli mu porostou rostliny o 10-20 % lépe nebo ne, je někomu fuk, někomu ne. Ono se to i špatně měří, když světlo je jen jedním z aspektů při růstu rostlin. A naším akva budeme také spokojení pokud prostě jen „dobře vypadá“, někomu to ale nestačí chce akva, které vypadá naprosto „perfektně“ a to je velmi subjektivní. Ať se rozhodnete tak či jinak, zamyslete se nad tím, která značka zářivek se vám pochlubí s LSF a LLMF daty ať víte nejlépe co kupujete, ten kdo umí zářivky vyrábět protože to dělá skoro půl století, se jistě rád pochlubí.
V článku jsem se snažil nezmiňovat konkrétní výrobce, abych neovlivňoval Vaše rozhodnutí, rozhodnout se musíte vždy sami, protože jsou to Vaše peníze, ne moje. Zmínil jsem pouze ty největší, které se na českém trhu etablovali už dávno.
Nakonec článku, přikládám obrázek příkladu tabulky s LSF a LLMF hodnotami jednoho známého výrobce. Kupodivu se jedná o speciál.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 16x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 06.07.2011 • Upraveno: 06.07.2011 • Přečteno: 1189x
Schválili: Bob66 13.01.13 • slavko 21.06.16
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Osvětlení
| 01.06.2011 | | Žiarivky- rozdelenie a označenie | 1939x |
| 04.02.2017 | | Osvětlení akvária LED svítidly T5 - vlastní výroba osvětlovací rampy | 105x |
| 09.09.2014 | | LED reflektor - ano či ne. | 1739x |
| 10.05.2016 | | Obrazový návod na výrobu světelné rampy z LED pásků | 1127x |
| 16.12.2010 | | Noční LED osvětlení | 6005x |
| 09.09.2012 | | Bezdrátové noční světlo | 1235x |
| 14.12.2020 | | Rio 180 a Chihiros WRGB II | 713x |
| 29.12.2022 | | Kontrolér světla pomocí NodeMCU ESP 8266 s Wi-Fi a mosfetu s kanálem N. | 36x |
| 09.05.2014 | | Lacný kryt s osvetlením - výroba | 943x |
| 09.05.2014 | | LED osvětlení pro rostlinna akvária (po 1001) | 2325x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| Žádné další články |