Články » Jak na čistou a zdravou vodu v akváriu 
Jak na čistou a zdravou vodu v akváriu
Čistotu vody v akváriu můžeme posuzovat ze dvou hledisek. Jednak to, zda je voda průzračná a bez zákalů, ale také dle ještě důležitější hodnoty, a sice obsahu škodlivin ve vodě.
Těmito škodlivými látkami mám na mysli především látky uvolňující se při rozkladu odpadu z ryb a rozkládající se zbytky rostlin. V takovém případě vznikají v akváriu čpavek a dusitany. Tyto dvě látky jsou užitečnými bakteriemi ve filtru přeměňovány na podstatně méně nebezpečné dusičnany. Nadměrné množství dusičnanů ve vodě však není příliš dobré pro zdraví ryb, a proto je vhodné provádět pravidelné výměny vody. Dalším pomocníkem pro odstraňování dusičnanů jsou rostliny, které je přijímají jako živinu.
Vraťme se však zpět k čistotě vody z hlediska zákalů, zbarvení a mechanických nečistot ve vodě. Ne vždy musí nutně znamenat zakalená nebo jinak zbarvená voda závadnost. Pokud je voda hnědá od kořenů, obsahuje jen větší množství huminových kyselin, což může být často naopak žádoucí, jelikož na ně mnohé ryby reagují kladně. Pokud se Vám však hnědý zákal z nějakého důvodu nelíbí, použijte Purigen, který Vás hnědého zákalu téměř se 100% jistotou zbaví. Stačí vložit sáček do filtru a zákal během jednoho dne odezní. Funguje dobře i na jiné zákaly a celkově po něm bude voda na pohled čistší.
Dalším častým problémem je bílý zákal. Jedná se o přemnožené nálevníky. Vzniká obvykle při startu akvária, kdy se ještě ve filtru nestihlo namnožit dostatek užitečných bakterií, a nestíhají tak ještě přeměňovat škodlivé látky na dusičnany. Právě ty jsou potravou pro nálevníka, který se přemnoží. Proti tomuto zákalu obvykle stačí jen počkat, dokud se nenastartuje rovnováha v akváriu. Výměny vody obvykle nepomáhají. Zákal však sám odezní, pokud je filtr v pořádku.
Nepříjemným zákalem je i ten zelený. Jedná se o přemnožení jednobuněčných řas. Voda potom vypadá jako zelený brčál. Zbavit se zeleného zákalu není úplně jednoduché. Můžete sice zkusit nasadit více rostlin nebo přistínit hladinu plovoucími rostlinami, nicméně boj se zákalem může trvat dlouho. Jediným účinným řešením je akvarijní UV lampa. Můžete použít buď vnější, které se nasazují na hadici vnějšího filtru, nebo vnitřní, což jsou v podstatě vnitřní filtry, které mají v sobě i UV zářivku. Veškerá voda, která UV lampou projde je ozářená UV zářením, které likviduje veškeré spóry řas a parazity. Voda se tedy během několika dnů zcela vyčistí. Pokud máte případně problémy s parazity v akváriu, je schopna je také zlikvidovat. UV lampu je vhodné preventivně jednou týdně na pár hodin zapínat. V takovém případě je růst řas viditelně nižší a voda vypadá čistší, jelikož dokáže částečně eliminovat i nálevníky, kteří způsobují bílý zákal.
Nyní se vraťme k biologické filtraci, tzn. k neviditelným škodlivinám. Naprosto nejúčinnější v boji s nimi jsou již zmíněné užitečné, nitrifikační bakterie. Čím více jich v akváriu budete mít a čím aktivnější budou, tím lepší kvalitu bude voda mít. Tyto bakterie potřebují k životu tři základní podmínky:
- místo, kde se uchytí,
- co nejvíce kyslíku,
- potravu.
Začněme u místa pro osídlení. Nitrifikační bakterie jsou přítomny v akváriu všude – na dekoracích, v substrátu a také ve filtru. Čím lepší je průtok místem, kde jsou, tím více se jich v místě shromažďuje. Logicky je tedy nejlepším útočištěm pro bakterie filtr. Našim úkolem je vybrat filtr s co největší filtrační kapacitou. Nikdy nemůžete koupit příliš velký filtr. Průtok se dá vždy přiškrtit, ale objem filtru jen tak snadno nezvětšíte.
Dalším aspektem je výběr filtračního média. Je obrovský rozdíl mezi obyčejnými keramickými kroužky, molitanem nebo speciálními materiály pro filtraci. Čím poréznější materiál je, tím lépe. Keramické kroužky nejsou porézní vůbec, a proto se na nich uchytí jen velmi málo bakterií. Modré molitany jsou již na tom podstatně lépe, ale ani zdaleka nedosahují takové poréznosti jako porézní filtrační média. Ta jsou na trhu zhruba posledních 10-15 let. Půl litru takového média je schopno osídlit více bakterií, než by se vešlo do mnoha litrů bio molitanu. Toto nám umožňuje podstatně snížit objem filtru. Již není nutné používat skleněné bio filtry o objemu až desítek litrů nacpaných molitany. Stačí poměrně malý vnější akvarijní filtr, který bude vybaven tímto porézním materiálem.
Pokud byste byli omezeni prostorem pod akváriem a nemohli použít vnější filtr, doporučuji vnitřní filtry, které mají možnost nasypat do nich tyto materiály.
Má tedy smysl ještě používat molitany a keramické kroužky? Ano, určitě má, ale pouze jako předfiltraci před porézní média. Ta by se totiž neměla nikdy ušpinit nejhrubšími nečistotami, aby se jim neucpávaly póry. Do filtru tedy umístěte nejdříve bio molitan nebo keramické válečky, které zachytí nejhrubší nečistoty, a teprve za ně umístěte porézní média.
Dalším místem, kde lze založit velkou kolonii bakterií jsou speciální akvarijní substráty. Jedná se o porézní granule, které jsou plné těchto bakterií. Obvykle se jedná o japonské nebo jílové substráty. Pro osídlení bakteriemi jsou daleko vhodnější než obyčejný písek nebo štěrk.
Tímto jsme vyřešili první bod pro úspěšné osídlení bakteriemi, a sice prostor. Dalším důležitým faktorem je kyslík. Nitrifikační bakterie jej milují, a pokud jej mají, pracují podstatně lépe a je jich ve filtru více. Základem je tedy filtr s dostatečným průtokem. Filtr samozřejmě nikdy nesmíme vypnout, jinak začnou bakterie rychle hynout. Je nutné také pravidelně filtr čistit, jelikož postupem času se v něm začnou usazovat nečistoty, které snižují jeho průtok a k bakteriím v porézních substrátech se tak nestíhá dostávat dostatek kyslíku. Stačí média jednou za čas (mělo by stačit jednou za 3 měsíce) proprat v akvarijní vodě, kterou získáme při výměně vody. Velmi vhodné je i čeření hladiny. Voda na hladině by neměla stát, ale lehce se vlnit, tím velmi dramaticky zvýšíte množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, což povede k větší aktivitě bakterií nejen ve filtru. Podobný efekt má i fotosyntéza rostlin a vzduchování.
Potrava pro bakterie je posledním kouskem do skládačky. Tu nám zajišťují rozkládající se zbytky potravy, výkaly a zbytky rostlin. Čím více bakterií v akváriu bude, tím rychleji dojde k rozkladu těchto látek na neškodné dusičnany, které odstraníme výměnami vody. Ty je vhodné samozřejmě aplikovat co nejčastěji, aby se dusičnany ve vodě nehromadily. Případně použijeme rychle rostoucí rostliny, které je použijí jako živinu.
Bakterie se tvoří samovolně a trvá to zhruba 4 týdny. Pozor, stačí jen pár hodin bez kyslíku – tzn. vypnutý filtr a bakterie začnou v řádech hodin rychle hynout. Pokud k takové kalamitě dojde (např. vypnou elektřinu), doporučuji mít po ruce násadu filtračních bakterií, která se osídlí ve filtru podstatně rychleji než za 4 týdny (výrobci udávají do pár dnů). Opravdu fungují a hodí se např. i při vpuštění nových ryb, kdy se skokově zvýší zátěž na systém akvária a nemůžeme čekat 4 týdny, než filtr samovolně osídlí. Doporučuji tyto bakterie přidávat i po každé výměně vody nebo při čištění filtru. Pozor, po dávkování bakterií nepoužívejte minimálně jeden den UV lampu, která by je mohla zničit. Jakmile se uchytí ve filtru a substrátu, můžete UV lampu opět používat.
Pokud se budete řídit těmito základy filtrace akvarijní vody, velmi omezíte nečekané úhyny ryb a celkové prostředí v akváriu bude zdravější.
Článek bych vytvořen ve spolupráci s e-shopem Rostlinna-akvaria.cz.
PR článek (placená reklama) • Zveřejněno: 02.10.2018 • Upraveno: 02.10.2018 • Přečteno: 1122x
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele