Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Poznámky k výživě rostlin. 9. Draslík. Sodík

 

Články » Poznámky k výživě rostlin. 9. Draslík. Sodík   Vytisknout tuto stránku 

Poznámky k výživě rostlin. 9. Draslík. Sodík

Publikováno: 19.12.2017 • Autor: © Maq • Rubrika: Rostliny

Alkalické kovy tvoří První skupinu (sloupec) v periodické soustavě prvků. Patří mezi ně lithium (Li), sodík (Na), draslík (K), rubidium (Rb), caesium (Cs) a radioaktivní francium (Fr). Všechny jsou měkké kovy stříbrné barvy, velmi reaktivní, a v přírodě se vyskytují vždy ve sloučeninách jako jednomocné kationty.

Sodík a draslík jsou zdaleka nejhojnější a nejdůležitější. Všechny jejich jednoduché soli jsou velmi dobře rozpustné. Proto všude tam, kde prší, je většina jejich povrchových zásob dávno rozpuštěná a odplavená do moře. V čele s NaCl, chloridem sodným.

Zdálo by se, že v oblastech s opravdu vydatnými srážkami, například v Amazonii, dost dobře žádný sodík a draslík nemohou být. Jejich významným zdrojem jsou kupodivu právě deště; jak se voda odpařuje z moří, strhává s sebou malou část rozpuštěných iontů, mezi nimi i Na+ a K+, a ty potom "naprší" v místech od moře vzdálených třeba tisíce kilometrů. Důležitou roli v zadržování sodíku a draslíku v půdách hrají jíly. Ty v závislosti na druhu jílu a chemických a fyzikálních podmínkách různé kationty váží a opět uvolňují. V součtu to funguje zřejmě velmi dobře, protože limitní živinou v tropických lesích a savanách nebývá draslík, nýbrž nejčastěji mnohem vzácnější fosfor. V kultuře je to jiné a přihnojování draslíkem je zpravidla nutností.

 

Draslík

Draslík je pro rostliny esenciální živinou, co do množství na druhém místě za dusíkem. Potřeba draslíku pro optimální růst je asi 20 až 50 g/kg sušiny vegetativních částí, šťavnatých plodů a hlíz. V rostlinách plní mnoho funkcí, takže si jejich popis radikálně zjednodušíme: draslík není metabolizován, ale všude v rostlinném těle je nutná jeho přítomnost, a to v nemalém množství. K+ aktivuje či stimuluje mnoho enzymů, slouží k regulaci pH uvnitř i vně buněk, ve floému přispívá k osmotickému potenciálu, který je hnací silou transportu produktů fotosyntézy od zdroje k místu spotřeby, a je hlavní složkou ve vakuolách nutnou pro zachování žádoucího turgoru a buněčné expanze. Když si tuhle nelehkou větu přečtete ještě jednou, bude vám zřejmé, že bez draslíku v rostlinách nemůže fungovat vlastně nic.

Příjem K+ je vysoce selektivní a úzce vázaný na metabolickou aktivitu rostliny. To v překladu do obecné češtiny znamená, že rostlina má vždy jasný názor na to, kolik draslíku zrovna potřebuje, a málokdy si vezme a ponechá víc. V těle rostliny je draslík velmi mobilní na všech úrovních - uvnitř buněk, v pletivech, xylémem i floémem. Ponořené rostliny většinou přijímají draslík převážně listy, v přírodě i v akváriích. Je to dáno chemickou povahou draslíku, který v iontové podobě snadno vstupuje do vodního sloupce.

Na omezený přísun draslíku rostliny reagují zvýšeným příjmem ostatních kationtů; tak zachovají vnitřní iontovou rovnováhu, nemohou však zdravě růst.

Omezená listová expanze[1] je nejcitlivějším indikátorem nedostatku draslíku. Nové listy jsou drobnější a mohou být deformované (proto pozor na záměnu s deficitem vápníku nebo bóru). Některé dvouděložné stonkovky mohou mít zkrácená internodia a tvořit rozety. Růst rostlin je zpomalený a vzrůstá odliv K+ ze starších listů a stonků. Při silnějším deficitu starší listy žloutnou a odumírají, ve směru od okrajů listů a listových špiček (pozor na záměnu s projevy nedostatku hořčíku). Známé "tečky" na listech nejsou jako indikátor nedostatku K příliš spolehlivé; vyskytují se pouze u některých druhů rostlin, a mohou mít i jinou příčinu.

Draslík je přijímán jako kation K+ a je tedy v antagonistickém vztahu k příjmu ostatních kationtů. Rozhodující význam má dusík - amonium (NH4+) účinně potlačuje příjem K+, naopak dusičnany (NO3-) působí synergicky. Oproti ostatním kationtům - Na+, Mg2+ a Ca2+ - je draslík rostlinami přijímán přednostně, nicméně jsou-li tyto ve výrazném nadbytku, mohou příjem draslíku omezovat.

V akvaristické praxi to znamená, že vydatné až nadměrné hnojení draslíkem je žádoucí v případech, kdy je v akváriu hodně ryb (zdroj amonia) a/nebo voda je silně mineralizovaná (nadbytek Mg, Ca, event. Na)[2]. Naopak v rostlinných nádržích s měkkou vodou může nadbytek draslíku způsobit problémy s příjmem hořčíku a vápníku.

Optimální poměr draslíku k dusíku ve výživě rostlin je asi 1:4 (molární). Hnojíme-li dusičnanem draselným (sanytr, KNO3), dodáváme draslík a dusík v poměru 1:1, a tedy draslíkem čtyřnásobně přehnojujeme. Populární hnojičské receptury (PPS, PMDD, EI) žádné jiné dusíkaté hnojivo neznají, a další draslík navíc dodávají ve formě KH2PO4 a K2SO4. Je zřejmé, že tyto metody mohou dobře vyhovovat pouze náhodou, a to v akváriích, které vlastně v příliš dobrém stavu nejsou - s nadbytkem dusíku a s tvrdou vodou. V rostlinných akváriích způsobí nerovnováhu, nenabízejí pro tu situaci žádné řešení, a vlastně o ní ani nevědí. Podobně "přiměřeně" dávkují i další živiny, a proto je pokládám za primitivní[3].

 

Sodík

Sodík a draslík jsou z chemického hlediska blízkými příbuznými, nicméně v biologii mají velmi odlišné role. Sodík není esenciálním prvkem pro rostliny a jeho role je převážně negativní. Zahradníci a farmáři sice znají rostliny, kterým sodík ve výživě do jisté míry prospívá, ale akvarijní rostliny mezi ně nepatří.

Z běžných akvarijních rostlin je za slanomilnou pokládána solenka Valerandova (Samolus valerandi). Pořídil jsem si tuto rostlinu s předpokladem, že v mojí kyselé a velmi měkké vodě rychle uhyne. Kupodivu se tak nestalo a daří se jí dobře. Zřejmě tedy zasolené prostředí nevyžaduje, pouze je dokáže snášet a kompenzuje tak svou malou schopnost konkurovat ostatním rostlinám na atraktivnějších místech.

Zjednodušeně řečeno, sodný kation Na+ se v roztoku chová podobně jako další kationty - K+, Mg2+ a Ca2+ - a soutěží s nimi, na rozdíl od ostatních však z něj rostliny nemají žádný prospěch[4]. V nejlepším případě je rostlina nucena vynaložit určitou energii na vylučování sodíku ze svého těla. V horším případě sodík efektivně omezuje příjem ostatních kationtů; nejvíce ohrožený je zřejmě příjem hořčíku.

Rostliny dobře "vědí", že sodík nepotřebují, a mají mechanismy, jak jeho příjem omezovat a koncentraci uvnitř těla snižovat. V nevysokých koncentracích (v jednotkách mg/ℓ) se sodíku ve vodě netřeba obávat, jsou-li rostliny zdravé a nepoškozené. V případě nově zasazených (často emerzních) rostlin je situace jiná, rostliny se potýkají s mnoha problémy, a sodík ve vodě zřejmě více či méně znesnadňuje jejich aklimatizaci.

Nedoporučuji používání jedlé sody (NaHCO3) ke zvyšování alkality. Zvýšení alkality o jeden stupeň dosáhneme přidáním 30 mg/ℓ jedlé sody; z toho 8,2 mg/ℓ činí Na+. Takové číslo nevypadá nijak dramaticky, a opravdu většinou žádný výrazný efekt nepozorujeme. Je to však pro rostliny nesporná fyziologická zátěž, a to tím spíše, pokud takto zvyšujeme alkalitu o více stupňů. Především je to však zbytečné, protože alkalitu lze zvýšit i jinak[5].

Při použití kuchyňské soli (NaCl) k léčebným účelům v doporučovaném množství polévkové lžíce na 50 litrů vody dodáme sodík v koncentraci zhruba 100-200 mg/ℓ, a tehdy ovšem s potížemi musíme počítat. Po skončení léčby tedy bez odkladu pilně měníme vodu.

Možná se najde někdo, kdo se začte do deníku u mé prezentace a zjistí, že já tady proti sodíku horuji, a sám jím hnojím. Ano, je to pravda, v některých recepturách (ne vždy) přidávám sodík v množství až 0,01 mg/ℓ denně. Je to z opatrnosti pro ten případ, že by některá rostlina přece jen po trošce sodíku zatoužila[6].



[1] Listová expanze je proces zvětšování listů odvislý od expanze listových buněk díky jejich turgoru.

[2] Další možností je používání aktivních substrátů s obsahem jílů nebo zeolitů s kationtovou výměnnou kapacitou. Ty mohou kationty vázat a vyměňovat za jiné. Předpovědět přesně, co aktivní substrát udělá (co vymění za co), je za normálních "akvarijních" podmínek nemožné, a navíc vždy dělá něco jiného na začátku a něco jiného třeba po roce provozu. Tato jejich nevypočitatelnost je důvodem, proč je nemám rád, i když uznávám, že někdy poslouží dobře. A pokud stále nejste náležitě vystrašeni, doplním, že jako kation mohou aktivní substráty vázat i amonium (NH4+), které pak při nějaké změně zase uvolní...

[3] To prosím nevnímejte v přehnaném smyslu. Mírný nadbytek draslíku vám rostliny nezničí, stejně jako jakákoli jiná mírná nerovnováha. Nicméně troufal-li bych si akvaristické komunitě předložit něco jako "metodu", pak řešení i mírných nerovnováh by určitě mělo být její součástí. Zkusme si to představit jako vaření; snadno porozumíme, že naprosto není lhostejné, zda jsou v polévce čtyři lžíce soli nebo jen jedna. Ono nás to taky přímo nezabije, ale co si pomyslíte o kuchařských kvalitách někoho, kdo rozdává recept na přesolenou polévku?

[4] Sodík dokáže do jisté míry zastoupit draslík v jeho funkcích při udržování iontové rovnováhy. Je však problematické tuto roli pokládat za prospěšnou, protože je to pouhé východisko z nouze, tedy při nedostatku draslíku.

[5] Důležitou výjimkou jsou akvária pro chov východoafrických jezerních cichlid. Tam je naopak velké množství sodíku ve vodě žádoucí.

[6] Možná mi ale některý biolog namítne, že při tak nízkých dodávkách sodíku do systému by mohli mít časem potíže někteří akvarijní živočichové. Tomu, přiznám se, vůbec nerozumím a rád se nechám poučit. Já mám ryby z Amazonie a předpokládám, že na nízkou hladinu sodíku ve vodě jsou zařízené.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 9x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 19.12.2017 Upraveno: 19.12.2017 Přečteno: 299x

Schválili: afc1886 *** 19.12.17 • vaaclav *** 19.12.17 • slavko *** 19.12.17 • Rex *** 27.12.17

Související články
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky608x
01.01.2018*****Poznámky k výživě rostlin. 10. Chlór. Bór. Křemík186x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce424x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny420x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině183x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík291x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany279x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor332x
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany566x
Další články z rubriky Rostliny
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany566x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce424x
05.11.2007*****Řasy32103x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině183x
06.03.2014*****Malý atlas mechů1879x
26.07.2012*****Okřehek v akváriu2319x
15.01.2018*****Poznámky k výživě rostlin. 11. Přechodné kovy436x
02.09.2012*****Akvarijní rostliny - nedostatek živin a jak hnojit3926x
23.09.2011*****Řasokoule ve formě koberečku v akváriu2730x
25.11.2017*****Tom Barr: Estimative Index. Co to je?409x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 2 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[2] Afropithecus® 27.12.2017
Já osobně si rád přečtu každý TVŮJ článek. Neplacas o nesmyslech a vždy porozumim tématu. Ačkoli výjimky existují.

[1] tonof® 22.12.2017
Opäť výborný článok pochopiteľný aj pre začiatočníka, teším sa na ďalšie.

Další články tohoto autora
15.01.2018*****Poznámky k výživě rostlin. 11. Přechodné kovy436x
01.01.2018*****Poznámky k výživě rostlin. 10. Chlór. Bór. Křemík186x
06.12.2017*****Maq: Estimative Index. Názor453x
25.11.2017*****Tom Barr: Estimative Index. Co to je?409x
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany566x
29.08.2017*****Mineralizace vody z reverzní osmózy: zvýšení alkality511x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor332x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany279x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík291x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině183x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny420x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce424x
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky608x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1701-poznamky-k-vyzive-rostlin-9-draslik-sodik