Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce

 

Články » Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce   Vytisknout tuto stránku 

Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce

Publikováno: 24.05.2017 • Autor: © Maq • Rubrika: Rostliny

Nedávno mě Marcel G laskavě upozornil na stať - přepis přednášky pana Lubomíra Adamce z Botanického ústavu AVČR v Třeboni. Odborných pramenů pojednávajících o vodních rostlinách je relativně málo, a ještě méně takových, které jsou volně přístupné. Pořídil jsem tedy z uvedeného textu výtah toho, co je užitečné pro nás akvaristy. Pro mnohé z vás některé informace asi nebudou novinkou. V takovém případě prosím uvažte, že je vždy dobré si údaje potvrdit ze zdroje, který není zatížen především obchodními zájmy.


Živný roztok podle Adamce

Podíl živin přijímaných prýty a kořeny zásadně závisí na jejich dostupnosti ve vodě a v substrátu. Obsah dostupných minerálních živin ve dně na jednotku objemu je zpravidla o 1-3 řády (tj. desetkrát až tisíckrát) vyšší než ve vodě. Mnoho druhů ponořených rostlin roste 2-7x rychleji, když jsou zakořeněny v bahnitém substrátu bohatém živinami ve srovnání s chudým substrátem. Kořeny ponořených rostlin mají tedy značnou celkovou kapacitu čerpat minerální živiny ze dna.

U většiny striktně ponořených druhů rostoucích v přírodních podmínkách se nadpoloviční množství N, P, Fe a Mn přijímá kořeny, kdežto většinu K+, Ca2+, Mg2+, Na+, Cl- a SO42- přijímají prýty z vody. Samotné kořeny ponořených rostlin sice přijímají různé minerální živiny ze živného roztoku přibližně stejnou rychlostí na jednotku hmotnosti jako olistěné prýty, ale protože dostupnost mnoha živin (N, P, Fe, Mn aj.) je mnohonásobně vyšší v půdě než ve vodě, význam kořenů pro příjem těchto živin je v přírodních podmínkách rozhodující.

Jednotlivé typy přirozených vod se výrazně liší svým poměrem koncentrací NH4+ a NO3- a ponořené druhy rostlin se těmto poměrům přizpůsobily. Druhy vyskytující se v kyselých nebo rašelinných vodách (převažuje NH4+) výrazně preferují příjem NH4+, kdežto druhy z měkkých oligotrofních vod (převažuje NO3-) příjem NO3-. Vazba některých druhů ponořených rostlin ke své formě dusíku je tak silná, že je možno ji využít i k bioindikaci typu dusíku ve vodách.

Sušina vodních rostlin obsahuje z prvků největší množství uhlíku (asi 45 %), kdežto obsah jiných minerálních látek (N, P, K aj.) je vždy alespoň o řád nižší. Přírodní vody se příliš neliší koncentrací CO2 (toho je vždy velmi málo: asi 0,04-1 mg/l), ale koncentrací HCO3-, tj. uhličitanovou tvrdostí. Obvykle je koncentrace HCO3- 50-100 krát vyšší než CO2. Uhličitanová tvrdost je spolu s pH nejdůležitějším faktorem chemismu vody pro růst ponořených rostlin. pH není důležité přímo, ale určuje koncentraci CO2 ve vodě a v přírodě i v kultivacích se značně mění v průběhu dne. Závislost růstu vodních rostlin na koncentraci HCO3- je odrazem jejich schopnosti (nebo neschopnosti) využívat HCO3- jako zdroj C při fotosyntéze.

Nikoliv samotné pH, ale koncentrace CO2 je rozhodující pro růst ponořených rostlin a růst i na minerálně chudém substrátu je limitován uhlíkem a ne dostupností ostatních živin. Většina ponořených rostlin (kořenujících i bezkořenných) dokáže využívat i HCO3-, čímž alkalizují vodní prostředí až na pH kolem 10. Využívání HCO3- při fotosyntéze je velkou ekologickou výhodou a zvýhodňuje tyto druhy v přírodě i ve společných kultivacích před druhy, které tuto schopnost nemají. První druhy rostou zpravidla dobře ve vodách středně tvrdých až tvrdých, zatímco ty druhé v měkkých. V přírodě se však obojí druhy vyskytují běžně ve vodách s překvapivě širokou amplitudou uhličitanové tvrdosti.

Při posuzování příjmu minerálních živin vodními rostlinami jsou zásadní otázky koncentrace a dostupnosti živin ve vodě a v sedimentu dna a podíl kořenů a olistěných stonků na příjmu jednotlivých živin u jednotlivých ekologických skupin rostlin. Většina ponořených a volně plovoucích rostlin dokáže využívat k růstu živiny rozpuštěné ve vodě v poměrně velkém rozsahu koncentrací:

Živina

Chem. zn.

od...do [mg/l]

geom. průměr [mg/l]

geom. průměr [µM]

oxid uhličitý

CO2

0,04 ..... 4

0,40

9,09

hydrogenuhličitan

HCO3-

0,1 ..... 300

5,48

89,8

dusičnan

NO3-

0,05 ..... 50

1,58

25,5

amonium

NH4+

0,02 ..... 20

0,63

35,1

dihydrogenfosforečnan

H2PO4-

0,01 ..... 1

0,10

1,03

síran

SO42-

0,5 ..... 100

7,07

73,6

chlorid

Cl-

0,4 ..... 60

4,90

138

sodík

Na+

0,4 ..... 20

2,83

123

draslík

K+

0,4 ..... 50

4,47

114

hořčík

Mg2+

0,2 ..... 20

2,00

82,3

vápník

Ca2+

0,4 ..... 160

8,00

200

železo

Fe

0,05 ..... 5

0,50

8,95

mangan

Mn

0,01 ..... 2

0,14

2,57

 

Jako horní hranice jsou uvedeny takové koncentrace, které se ještě vyskytují v přírodních vodách a nejsou nikterak toxické pro většinu rostlin. Doporučovaná složení živných roztoků pro pěstování vodních rostlin leží zpravidla v geometrickém průměru jednotlivých rozsahů koncentrací.

V sedimentech dna je obvykle mnohem vyšší koncentrace živin než ve vodě (ovšem dostupnost nemusí být dobrá). Uváděné průměrné hodnoty pro živinami bohatý rybniční sediment činí řádově [v % sušiny]: N - 1,0; P - 0,01; K - 0,02; Ca - 0,2, Mg - 0,03. To znamená že vrstva 1-2 mm rybničního sedimentu obsahuje stejné množství živin jako sloupec vody 1 m nade dnem.

Ve vodním prostředí i v sedimentech dna se zpravidla nacházejí i organické látky. Jsou vylučovány buď z živých rostlin (při fotosyntéze nebo z kořenů jako kořenové exudáty), nebo z rozkládajících se částí živočichů a rostlin, anebo pocházejí z organického znečištění vod. Nejčastěji se ve vodách vyskytují cukry, organické kyseliny a aminokyseliny. Obsah organických látek v sedimentech bývá značný - až 20 %, běžně asi 10 %. U ponořených rostlin byl prokázán příjem organických látek kořeny a hlavně olistěnými stonky; značný příjem je u okřehků (Lemnaceae).

Osobně mě zaujalo a dovoluji si i vaši pozornost zaměřit na následující:

1. Ponořené rostliny mají zásadně rovnocennou schopnost přijímat živiny kořeny (ze dna) nebo prýty (z vodního sloupce). Volí tu cestu, která je aktuálně příznivější. Z toho se zdá vyplývat, že substrát prostý živin - typicky křemičitý písek po založení akvária - by neměl být problémem za předpokladu, že všechny živiny dodáme do vodního sloupce. (A naopak.)

Špatný růst rostlin v nově založených akváriích přitom někdy spojujeme s nedostatečnou zásobou živin v substrátu. Často se to říká o vallisneriích, a například já jsem čekal půl roku od založení, než jsem si dovolil pořídit první echinodory. Často se také doporučuje hnojení echinodorů a dalších rostlin ke kořenům.

Čili je zde rozpor. Více se k tomu neodvažuji říct.

2. Vyhraněné preference různých vodních rostlin na příjem dusíku ve formě amonia nebo dusičnanů jsou pro mě zajímavou novinkou. Ostatní prameny, které jsem dosud četl, se o takové výrazné druhové specializaci nezmiňují. Naopak spíše zdůrazňují plasticitu rostlin v příjmu dusíku v reakci na vnější činitele (zejména na dostupnost NH4+ a NO3-, chemické složení půdy/živného roztoku a pH).

Nicméně, převaha jedné nebo druhé formy dusíku v akváriu může mít velký vliv na růst a zdraví rostlin (konkrétně na množství, v jakém přijímají ostatní živiny) a na chemické poměry v akváriu. Mezi akvaristy se o tom moc nediskutuje, protože platí skoro dogmatická zásada, že "dusičnany jsou dobře, amonium moc špatně". (Dovolím si jen pípnout, že momentálně již několik týdnů dodávám do akvária 0,45 mg amonia na litr denně, a apistogrammy se třou a plůdek se v tom vykulí.)

3. Povšimněte si, že v živném roztoku dle tabulky sice hmotnostně dusičnany převažují nad amoniem, nicméně v látkovém množství (konkrétně tedy počtem atomů dusíku) mírně převládá amonium.

4. Uváděný podíl uhlíku v sušině vodních rostlin (45%) plus údaj, že ostatní živiny (konkrétně dusík) jsou zastoupeny nejméně o řád méně, nepřímo a přibližně potvrzuje můj předpoklad diskutovaný minule, že podíl (a tedy příjem) C:N u vodních rostlin v zásadě odpovídá Redfieldově poměru. (Pokoušel jsem se mezitím tento předpoklad podpořit dalšími údaji, prozatím bez většího úspěchu. Ale není bez zajímavosti, že v lidském těle je poměr C:N = 8,9, tedy Redfieldově poměru přibližně odpovídající.)

5. Dějiny akvaristiky zaznamenaly několik období, kdy se věřilo, že rostliny ovlivňují pH tím nebo oním směrem. V současné době převládá mínění, že globálně posunují pH směrem nahoru. Měli bychom ale rozlišovat, že tento vliv nepochybně má jedna konkrétní činnost rostlin - totiž odčerpávání CO2 nebo HCO3- z vody. Je to interakce kvantitativně i kvalitativně významná, bezesporu. Rostliny ovšem provozují mnoho dalších nejrůznějších biochemických procesů (mj. respiraci). Než se o tom dozvím něco víc, prozatím věřím, že jedna a táž rostlina neustále ovlivňuje pH oběma směry, a v závislosti na konkrétních okolnostech některý z nich převládá.

6. Rostliny obecně vylučují (nechtěně i záměrně, z prýtů i z kořenů) organické sloučeniny a dokáží je i v určité míře přijímat. O významu tohoto příjmu se diskutuje a je velmi nesnadné existující hypotézy potvrdit experimentálně. Pokud se však podařilo ověřit, že okřehky (žabinec) jsou v tomto směru šampióni, je to o důvod víc je zhusta nasazovat proti jevu známému na tomto fóru pod termínem "bordel voda".

Kdo to dočetl až sem, může si dát pivo na moje zdraví.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 10x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 24.05.2017 Upraveno: 24.05.2017 Přečteno: 333x

Schválili: romant *** 24.05.17 • afc1886 *** 24.05.17 • vaaclav ** 24.05.17

Související články
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky471x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny362x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině143x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík196x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany195x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor212x
Další články z rubriky Rostliny
25.11.2017*****Tom Barr: Estimative Index. Co to je?300x
23.09.2011*****Řasokoule ve formě koberečku v akváriu2627x
28.03.2013*****Pistie, pozorování růstu711x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany195x
07.02.2016*****Pár slov o kryptokorynách1047x
26.01.2008*****PMDD14430x
08.06.2012*****Jávský mech vs. Singapurský mech1864x
26.07.2012*****Okřehek v akváriu2188x
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany360x
01.09.2012*****Hnojení pomocí Easy-Life1290x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 3 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[3] persanek® 03.11.2017
Myslím si, že dost akvaristům křivdíte když říkáte že o takové odborné informace zdarma nemají zájem. Jenom je to až tak komplexní, že je dost těžké se v tom orientovat, natož aplikovat na jejich vlastní situaci, která ještě ke všemu je ne vždy ideální. Mnoho akvaristů třeba i v sobě nějakou snahu ze začátku najde, ale protože to vezmou za špatný konec, skončí hůř než začali a to je samosebou od dalších pokusů odradí.
Co se týče akvaristů pokročilých, ti zase už mají vysledováno, jaké prvky a v jakém množství prospívají přímo jejich rostlinnému osazenstvu. Většinou si na to museli přijít sami, protože psané rady se dost rozcházely a nebo byly zavádějící, takže k různým literárním zdrojům třeba už nemají důvěru. Ale takové zkušenosti se zase nedají přímo aplikovat na jiné osazenstvo, takže je bezpředmětné pak takové téma jakkoliv komentovat... Je to prostě složitá problematika :-)

[2] zervan® 04.10.2017
Zaujal má poznatok, že N, P, Fe a Mn sa získava hlavne koreňmi. To by vysvetľovalo, prečo mi Rotala vždy po zasadení vrchných častí vykazuje nedostatok mikroprvkov (škvrny bez farby). Darmo ich má vo vode, stav sa napraví až po pár dňoch, keď vybuduje korene.

Prekvapili ma nízke úrovne Ca a Mg a vyššia úroveň Fe.

Vďaka za článok!

Upravit [1] ® 01.06.2017
No, je trochu smutné, že se tady nenašel nikdo, kdo by tento zajímavý článek (resp. zajímavé informace v něm obsažené) okomentoval, pominu-li bezeslovné "hvězdné" hodnocení redakce, jejíž činnost na tomto fóru mi zůstává záhadou. A přitom se tématice hnojení věnuje na fóru více než 1500 příspěvků a stovky dalších v příbuzných vláknech. Spousta akvaristů s většími či menšími úspěchy své akvarijní rostliny přihnojuje, ale zdá se, že málokoho zajímá, jaké množství živin je pro vodní rostliny vlastně optimální, nebo v jakém poměru či formě tyto živiny nejlépe přijímají. Nyní je tady konečně článek, který se na některé z těchto důležitých otázek pokouší odpovědět, ale bez odezvy. Ono se vlastně ani není čemu divit. Většina lidí má ráda jednoduchá, černobílá řešení typu: "Zajdi do drogérie, kup si sanytr a každý týden nasyp do akvárka jednu čajovou lžičku", než složitý popis různých dějů, zákonitostí a souvislostí. Možná se tím ale o něco podstatného ochuzujeme - např. o schopnost kriticky uvažovat. Největší odborník na vodní rostliny v ČR, Dr. Lubomír Adamec z Botanického ústavu v Třeboni, nám tu dává vodítko ohledně ideální akvarijní vody pro pěstování našich vodních rostlin. Vezme si z toho nějaký rostlinkář ponaučení? Inspiruje to někoho k vyzkoušení? Nebo budeme sami sebe i ostatní přesvědčovat i nadále o tom, že k dobrému růstu většiny akvarijních rostlin potřebujeme minimálně 30 mg/l CO2 a lopatu dalších živin (nejlépe v nějakém "extra-mega-super-cool-&-gold" balení)? A zamyslí se někdo další nad tím, proč jsou tu jako optimální doporučovány tak nízké koncentrace živin (vč. síranů, chloridů, sodíku, draslíku, vápníku a hořčíku)? A jeden praktický dotaz: Jak si tuto doporučovanou akvarijní vodu namíchat? Jaké chemikálie k tomu použít a jakých se naopak vyvarovat? V tomhle článku máme spoustu zajímavých a užitečných informací, které nám mohou dát na většinu těchto otázek odpověď. A nemusíme za to autorovi platit žádné nekřesťanské peníze. Dává nám to zadarmo. V tom ale možná bude ten problém. Lidé si "levné kvality" neumí vážit. Můj tchán má cukrárnu a říkal mi, že když začínal, prodával zákusky velmi levně (nechtěl na tom za každou cenu vydělávat). Pak ale musel zdražit, ne proto, že by je musel dráž nakupovat, ale proto, že lidé mu říkali, že když je to tak levné, tak to určitě nebude kvalitní, že to bude jistě z podružných surovin. Takže pokud bych měl Maqovi něco doporučit, tak to, aby tyto cenné informace začal prodávat ... a hodně draze. Dokud to totiž bude zadarmo, lidé tím budou pohrdat. Podle mě totiž většina lidí (akvaristy nevyjímaje) už neumí při posuzování věcí používat zdravý rozum. Když jim dáte vybrat, jestli chtějí rybu (okamžité, ale krátkodobé řešení) nebo prut (dlouhodobé řešení, které ale vyžaduje čas, učení, zkušenosti), vyberou si to první. Z té přemíry reakcí pod článkem vyplývá jedno: "Nezajímá mě, jak to funguje. Zajímá mě jen výsledek." Kdybys napsal článek, kde budou fotky pěkných akvárek (z nějaké fotobanky) a na konci bys měl jasný návod, jak toho docílit (např. týdně 2 lžíce KNO3, 1 lžičku KH2PO4 ..., v neděli vyměnit půlku vody), tak by to byl jeden z nejčtenějších článků na tomto fóru. Schválně: uděláme pokus?

Další články tohoto autora
06.12.2017*****Maq: Estimative Index. Názor224x
25.11.2017*****Tom Barr: Estimative Index. Co to je?300x
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany360x
29.08.2017*****Mineralizace vody z reverzní osmózy: zvýšení alkality331x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor212x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany195x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík196x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině143x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny362x
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky471x
28.02.2017*****Nemusí to být jen PMDD1329x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1645-poznamky-k-vyzive-rostlin-2-zivny-roztok-podle-adamce