Praktické rady

Ahoj všem znovu. Tento týden jsem navštívila svou kamarádku a tam byl její kolega, který nám vyprávěl úžasný příběh o tom jak převážel kapry letos na vánoce. Strašně se mi to líbilo a tak jsem se rozhodla že vás o tento příběh nemůžu ochudit.

Hlavním hrdinou je Štefan (cca 40 let), který je ze slovenska a bydlí na Moravě. Jeho mamina na slovensku zjistila, že u nás jsou kapři před vánoci levnější a tak se rozhodla, že požádá svého syna, aby jí dva kapry přivezl. A aby ještě víc ušetřila, chtla kapry živé, aby nemusela platit zabíjení a kuchání.

Štefan tedy šel a koupil dva velké kapry. ...
Dovezl je živé domu a pustil je do vany. Pak přemýšlel jak poveze živé kapry na Slovensko a to tak aby přežili aještě jim to bylo pokud možno i pohodlné. Nenašel doma žádnou nádobu do které by se dva obříci vešli a tak se rozhodl že si nádobu vyrobí.
Vzal papírovou krabici a nyskládal do ní otevřené igelitové pytle. (krabici kvůli tvaru, pytle pro udržení vody, použil tři pytle a vše umístil za zadní sedadla. protože má docela malé autíčko, sklopil zadní sedačky aby se mu krabice do auta vešla. Pak začal nosit vodu. V kýblech nanosil dost vody pro vytvoření přírodní nádrže a těšil se jak si jeho kapříci jízdu na štědrovečerní stůl užijí. Do "nádrže" donesl kapříky a spokojeně se díval jak se mohou otáčet a poplavávat si. Ještě pčřemýšlel, jestli by jim neměl pytle nějak zavázat, ale protože je znalý, některých pravidel, tak se rozhodl že raději nebude pytle zavazovat, aby neomezil přísun kyslíku k hladině a tak jen vyhrnul okraje nahoru. Spokojeně naložil vánoční dárky a rozhodl se jet k rodičům. Bál se co mu řeknou na hranicích, ale tam si jeho kaprů ani nevšimli. Kapříci cestou vesele mlátili ocasy a štefan to považoval za známku jejich spokojenosti, protože i ve vaně občas nadskočili. Tak si cestou vesele prozpěvoval a po kapřících se ani neohlédl. Ve vší spokojenosti, kapří i lidské, dojel až k rodičům, kde se nejdříve přivítali a pak šli vyndat kapry. Jaké ale bylo jeho rozčarování, když zjistil, že jeho provizorní nádrž nejen že neudržela vodu, ale neudržela ani kapry. Prostě krabice s pytly byla skoro prázdná až na trošku vody, která by stačila asi na naplnění půllitrové lahve. Kapři tam prostě nebyli.
A pak začalo drama. Mamina byla rozčílená, že jí kapry nedovezl, Štefan byl zmatený kde jsou. Vyndal tedy dárky a "nádrž" a teprve když srovnal sedačky zpět do původní polohy, našel oba kapříky jak si spokojeně plují ve vodní nádrži, která se udělala v nohách spolujezdců. Štefanovo auto nemá společnou podlahu pro řidiče a zadní sedadla a tak se tam krásně voda zadržela a kapříci tak byli propašováni na Slovensko.
Vše dopadlo dobře. Štefanova máma kapry po tak úžasné cestě nechala odpočinout ve vaně než je zabila a usmažila a Štefan si konečně umyl auto i zevnitř.
Musím přiznat že jeho vyprávění bylo mnohem barvitější a já se skvěle bavila, když ale čtu svůj článek připadá mi víc než jako humoreska, jako návod k pašování ryb do cizích zemí.