Akvaristické fórum

Ja odporucam AQUACLAY ground na vrhc a ako spodnu vrstvu Stare dno od rataja.Kedysi som pouzival obycajny strk, a mal som problemy s riasou, s rastom rastlin, s premnozenim slimakov.Vodu som musel menit kazdy tyzden. Teraz mam AQ ground a uz 2 tyzdne som nemenil vodu a NO2 mam na nemeeratelnych hodnotach. Rastlinky rastu, rybky su zdrave a zive..Proste si to len chvalim....Uz ziadne starosti.Riasa sa vyskytuje minimalne

Ještě dodám, že spodní vrstva, (pod "detritovou"), je vizuálně tak čistá, jak byla při zakládání akviška.

Však já nejsem proti anaerobním zónám, zvlášť pod některýma kryptoškám, ale v klasickém akváriu (hodně akvaristů) to podle mě na kvalitě vody moc nepřidá.

...tvořící se detrit nezůstává jen na písku, ať je jemnej sebe víc. Takže tam dříve nebo později zapadá a začne se rozkládat...
S tím, že se detrit dostává pod povrch jemného písku, souhlasím. Má to však své omezení - nezapadne příliš hluboko. (Jak hluboko, to záleží na více faktorech, především na velikosti zrnek a jejich tvaru.)
Mám možnost se na takové dno podívat - mám ho ve vrstvě cca 5 cm a detrit zasahuje do necelé poloviny. Svrchní část je "čistá" a tvoří ji "hrubší kamínky" - výsledek neustálého přehrabování krevetkami.
Přestože je akviško přiměřeně zatěžováno detritem a od zřízení před zhruba půl rokem nebylo dosud prohrabáno a odkaleno, (jen při výměně části vody odsávám symbolicky s povrchu nečistoty), nic v něm nezahnívá, netvoří se viditelně plyny.
Proudění vody je mírné a zajišťuje ho malý bublifuk.
Domnívám se, že kam se dostane "hrubý detrit", tam se prouděním a difuzí dostane i kyslík.
Co se týče transportu kyslíku (ne vzduchu) do kořenů rostlin, to je jiná kategorie a tou bych se z časových důvodů zabývat nechtěl.
Každopádně opakuji - pro standardní akvárium s rostlinami se nic nepokazí volbou dna z křemičitého písku o zrnitosti zhruba 1-5 mm.

Tak přece když někdo zakládá akvárium, tak většinou písek čistě propere. Ano, nic tam teda není, pak zasází kytky atd. Ale tvořící se detrit nezůstává jen na písku, ať je jemnej sebe víc. Takže tam dříve nebo později zapadá a začne se rozkládat. Když je písek hodně hrubozrný, tak je tam určité proudění vody, které tam přináší kyslík, ale když je hodně jemný, tak je proudění omezené a rozkládající se detrit má větší spotřebu kyslíku než se mu dostává a začne hnít. No, je pravda, že rostliny mají schopnost pumpovat do substrátu kyslík, rsp. vzduch, ale to dokáží tak možná orobince, a jiné jim podobné. Jiné si ho jen pumpujou do pletiv, třeba kořeny.
Škoda, že nevím přesný princip spájení písku, jen vím, že je to způsobeno detritem.
Zas tak moc k tématu to není, ale jen tak pro zajímavost. strana 18. http://botany.upol.cz/prezentace/rybka/vodrost.pdf

...tím, jak se do písku nedostane kyslík, tak v něm začne dříve zapadaný detrit hnít...
Johane, tomu "dříve zapadanému detritu" moc nerozumím. Jak se do toho jemného písku dostane organický materiál, (aby mělo co hnít), aniž by tam pronikl i kyslík? Já to vidím tak, že nedostane-li se rostlinám potřebné péče, jejich kořeny odumřou a zahnijí.
(O.K., po vysazení rostliny o kořeny přijdou, ale proto také se nedoporučuje rostliny s bohatým kořenovým systémem sázet bez jeho značné redukce; doporučuje se ponechat jen tolik kořenů, aby se rostlina udržela v substrátu.)
V opačném případě - jsou-li rostliny zdravé - dokážou do substrátu pumpovat kyslík, ne?

Ještě dřív, u kančíků jsem měl také křemičitý písek, který měl o hodně méně než 1mm a rostliny rostly. A spájel se, detrit se tam dostane a postupně se zrna písku spojí. Ale na to jsou rostliny z přírody zvyklé. Ale tím, jak se do písku nedostane kyslík, tak v něm začne dříve zapadaný detrit hnít.

Když má méně, je ryziko spájení písku a může zahnívat...
Pokud si dobře organizujete rostliny, dá se používat i jemnější písek. Rostlinám nevadí, spíš naopak. Otázkou pak je, co by v takovém písku mohlo zahnívat. Nejčastěji jsou to kořeny rostlin, ale - jak jsem napsal - když je dobře organizujete, nemá v takovém písku co zahnívat.
Provozuji akviško s křemičitým pískem cca 0,7-1mm a jde to.

Jinak s vámi ale plně souhlasím - jistota (1-5mm) je kulomet.
(Až na tohle: ryziko...příměsy... )

Myslím, že na to má každý svůj názor, a určitě na něj nedá dopustit. Ale podle mě obecně platí že by se měla používat zrnitost od 1 do 5mm. (já používám 1-3mm) Čím menší, tím víc povrchu na něm a tím víc prostoru pro kolonizování bakteriemi. A myslím, že to je i časem prověřené optimum pro správně rychlé mineralizování detritu. Když má méně, je riziko spájení písku a může zahnívat, když více tak moc rychle mineralizuje a zapadá tam moc bordelu. No, a hlavně by neměl obsahovat vápenaté příměsi -> jako vápenec, opuka a jiné, které mohou ovlivňovat vlastnosti vody.

Rozhodně mohu doporučit zrnitost kolem 4mm a taky je dobré podložit vrstvu nějkaým substrátem pro rostliny, mně se osvědčilo staré dno a na to nové dnou od Rataje a rostlinky rostou parádně. Vrstva je kolem 7cm(v předu tak 4cm)

Já mám 360litrů a u předního skla mám jen asi 3 cm, tam moc rostlin nesázím, že? Vzadu mám deset, místy klidně dvanáct. Normální říční štěrk 4mm, přidal jsem do prostřední vrstvy trošku starého dna a rostliny jedou parádně.

Ja som si bol do svojich dvoch 112L akva vybrat potocny strk smerom do hor. K tomu ucelu som kupil pozink pletivo s okami 5mm a cca 1,5mm a priamo v potoku preosial a premyl. Bola to sice robota na 2 hodiny, ale to som mal zaroven rodinny vylet s detmi
Doma som strk lepsie premyl a dal prevarit - kamarati akvaristi mi ho vsetci chvalia, ze je pekny.

Říční písek hrubost 2-4 mm o dostatečné výšce (5 až 10 cm) je pro růst rostlin optimální.

no musíš počkat,ono to nezaroste hned já má kamínky cca3-4 cm ve 130l a stačí to.

Jedno akvárko už mám 70 litrů a teď jsem koupil 140 litrové a chci aby mi rostliny pěkně šly,v tom 70 litrovém mi jdou ale nemám ho tak zarostlé jako některé jiné nádrže.myslím že to je právě špatně zvoleným dnem je složeno z normálního kopaného písku a na vrchu je vrstva tak 1-2 cm kvůli tomu aby se nekalila voda.

U maleho akvaria, u velkeho cca 5cm u predniho skla a tak 10cm u zadniho.

Nejlepe ciste kremicity pisek o velikosti 2-4mm. O tom jak ma byt velka vrstva, rekl bych ze to zalezi na velikosti nadrze, 3-4cm asi

Nejspíše nějaký druh Vallisneria,Alismataceae a konkrétní druh třeba Ceratopteris cornuta,Vallisneria tortifolia,Sagittaria subulata,Ceratophyllum demersum,atd.

Nejdřív se podívej jaké chceš rostliny a které se do čeho sází...vetšinou to je ale štěrka písek..já měla rostlinky v obojím a šli mi.... jen to chce trochu silnější vsrtvu,aspoň 3 cm....

Záleží na tom o které rostliny máš zájem.