Akvaristické fórum

Myslím, že v té starší literatuře opisoval jeden od druhého a ten první, kdo ví, kde k tomu přišel...?!
(Dokonce si myslím, že ten první už odvolal... )

Sid napsal: Co se týče případné alelopatie vodních rostlin, napsal jsem "snad i některých". Informace, ke kterým jsem se dostal, mi nedovolují napsat, že alelopatie u vodních rostlin je vyloučena. (A k takovému postoji mě nevede jen odstavec prof. Hejného.)
Jen jeden odstavec.... No vidíte. A všude ve starší literatuře se píše, že tato a tato kytka okyseluje vodu a nevěříte tomu. Když se vám nedostává informacie, že alelopatie u vodních rostlin není možná, tak jí nezavrhujete a naopak, když se vám v literatuře nedostává informace jakým principem okyselují některá vodní makrofyta vodu přesto že píšou, že bylo zjištěno...) tak to zavrhujete. Kde máte to měřítko, podle kterého to soudíte?

Tak to ani já se nemůžu tomuto tématu věnovat tak jak bych chtěl. (čas a nedostatek literatury) To samozřejmě. Dýchání nesmí trvale převyšovat nad fotosyntézou. Rostlina by zašla. Ale také si musíte uvědomit, že se nepohybujeme v uzavřeném systému. Rybník, nebo akvárium komunikují s okolím (atmosféra, sediment). Rostliny sice více fotosyntézou pH zvednou, než by dýcháním dokázaly snížit, ale dlouhodobě? (čísla si vymyslím) Vezmou z vody 36 molekul CO2 aby je zabudovali do cukru a zvednou pH. Prodýchají 30 molekul CO2 a pustí ho zpět do vody, ale pH by bylo stále vyšší než původní, kdyby se už nějaké to CO2 do vody nedostalo z atmosféry, živočichů a sedimentu, takže ve výsledku se může pH snížit . (to by bylo více méně pasivně, protože když de něco dovnitř, musí ven a to dělají i listy) Ale nejvíc sem myslel ten kontaktní princip, kdy se jednoduše vymění H+ za jiný kationt v koloidu. A ten se tam vezme právě z toho dýchání. buď z NADPH+ nebo co já vím co tam ještě mají .

Jindy bych Vám napsal ať si přečtete nějakou knížku,Ale bohužel všechny česky psaný knížky o rostlinách jsou na .......O tom jest-li jeden druh rostlin vytěsňuje jiný druh se vedou spory pořád.Nic jinýho než-li to vyzkoušet Vám nezbyde.Mě rostli kryptokoryny s valisnérkami vedle toho E.bleher a o patro níž se stejnou vodovodní vodou ne,ať se to sázelo do různých koutů a vzdálenosti jak chtělo.Prostě pokus omyl anebo začátek soužití.

Johane, nemohu se teď věnovat naší debatě tak, jak bych potřeboval.
Takže jen heslovitě:
Co se týče případné alelopatie vodních rostlin, napsal jsem "snad i některých". Informace, ke kterým jsem se dostal, mi nedovolují napsat, že alelopatie u vodních rostlin je vyloučena. (A k takovému postoji mě nevede jen odstavec prof. Hejného.)
Alelopatie není jen o záporném vztahu, ale i o kladném. stejně tak jako že můžou ničit konkurenci, mohou ostatní podporovat.
Souhlasím. Existují např. zajímavé teorie o tom, že rostliny jsou schopné rozpoznat své "rodné bratry a sestry" a "chovat se" k nim zcela jinak, ("přátelsky", "ohleduplně"), než k "cizákům".
Takže - Bůh ví, co si o nás ty kytky myslí...
Co se týče vaší hypotézy o snižování pH dýcháním (výdejem CO2) kořeny hnědovky, domnívám se, že opačný proces - tedy příjem CO2 (resp. HCO3) musí nad výdejem při dýchání převážit. Pokud by tomu tak nebylo, jistě si domyslíte, co by to pro hnědovku znamenalo. Proto si myslím, že ani tímto mechanismem nemůže dojít k trvalému snížení pH.

Ti lidé se mezi sebou nehádají - oni diskutují. A ti, co je takové diskuse zajímají, si z nich mohou "něco pro sebe urvat".
Troufnu si tvrdit, že i vám mohou podobné diskuse pomoci najít cestu, jak svému akvišku (a tím pádem i kytkám) lépe porozumět, takže si třeba časem dokážete na své otázky odpovědět i sama.

Jako vždycky... někdo se na něco zeptá, projeví se 50 lidí, kteří se začnou hádat mezi sebou... a výsledek? Já stále ještě nevím, jak to mám s těma kytkama vyřešit...

Ke smrku - to je trochu jiny pripad, ten to snad nedela aktivne, ale okyseleni vznika spadem a rozkladem jehlici, nebo mi neco uniklo? Vše se vším souvisí . Obojí.

Ja zatim beru oboji jako neco, co je mozne, mechanismy obojiho mozne jsou a byly overeny experimenty. Ale jak pises, experimenty na obou polich byly takove nejake - no, ne uplne fair. Treba pouziti vyluhu z rostlin misto spolecneho rustu, atd...
Zaroven beru oboji jako neco, cim se nema cenu zabyvat, protoze se to v akvarkach projevovat nebude. Je prehrsel jinych vlivu, ktere tyhle udajne ci skutecne nesnasenlivosti a okyselovani v akva biotopu odsunou do nevyznamna. Jako uplne nejdulezitejsi vidim vhodne podminky k rustu danych druhu.
Ke smrku - to je trochu jiny pripad, ten to snad nedela aktivne, ale okyseleni vznika spadem a rozkladem jehlici, nebo mi neco uniklo?

Sid napsal:
Narozdíl od řady terestrických rostlin, (a snad i některých vodních), které tuto schopnost - tzv. alelopatii - mají. Alelopatie není jen o záporném vztahu, ale i o kladném. stejně tak jako že můžou ničit konkurenci, mohou ostatní podporovat. A u vodních (krom sinic, obrněnek a páry dalších řas) makrofyt to prokázané není. Vím, citoval jste tu prof. Hejného, ale nikde sem nenašel, kde to vzal (krom malého odstavce, kde napsal, je prokázáno.., samozřejmě v laborce na výluzích, čili né samotná kytka). Stejně tak jako vy říkáte, že vám zatím nikdo neukázal mechanismus, kterým by rosliny okyselovaly vodu, mě zas nikdo nepřesvědčil, že vodní makrofyta mohou, krom odčerpáváním živin, "chemicky" likvidovat konkurenci .

Koukám věčné téma. Fyziologie roslin a chemie není můj obor, ale třeba to vysvětlím . Prostě to souvysí s příjmem živin kořeny rostlin. Vím o páry teoriích (jak sem psal výše moc to nechápu ) Jedna je "teorie kontaktní výměny iontů" kde jde o to, že se oscilační prostory iontů na kořenu a na koloidu překrývají a kořen může např. H+ vyměnit za K+, čím samozřejmě aktivně okyselí prostředí. Druhá teorie je "o výměně iontů zprostředkované H2CO3", které vychází z dýchání kořenů (proto sem níže psal o hnědovce, která má kořeny ve vodním sloupci). Kořen vydýchá CO2, které s vodou vytváří H2CO3 z které disociuje H+ a ten se vymění za absorbovaný iont. (opět okyselení) A jelikož každá rostlina potřebuje něco jiného a jinak se pere se svým prostředím (vypouští toho do prostředí víc a kooperuje s mikroorganismy), tak i jinak své okolí ovlivňuje. A tím pádem některá okyseluje míň, jiná víc, jiná vůbec. Jak sem psal např. o smrku, ten si pod sebou aktivně okyseluje a tím pro něj degraduje půdu (jeden z důvodů chatrného zdravotního stavu našich horských smrčin).

Což by byl eventuelně můj případ...

Že by kryptokoryny "škodily nebo vadily" jiným druhům rostlin jednoznačně prokázáno není.
Narozdíl od řady terestrických rostlin, (a snad i některých vodních), které tuto schopnost - tzv. alelopatii - mají.
Údajná "nesnášenlivost" se nejčastěji zdůvodňuje rozdílnými nároky. Jednoduše - něčemu se v daných podmínkách daří dobře, něčemu vůbec...
Což potvrzují zejména zkušenosti těch, kteří úspěšně pěstují kryptokoryny a valisnerie v jedné nádrži.

Jakpak by to ta hnědovka mohla udělat? Pokud tedy neuvažujeme o kolísání pH vlivem asimilace...
Že dokážou některé rostliny naopak pH zvyšovat, (a to i přes pH 10), jsme tu diskutovali mnohokrát. Což je důsledek biogenního odvápnění. (Tím vás nepoučuji, neb vím, že víte... )

Jak píše Johan - prdlačku a ne, že okyselují vodu. Co by tak do ní vypouštěly? Nějaké kyseliny?

Prý dělá kyselejší vodu, ale vodní mají ten problém, že rostou ve vodě a tak ten vliv je prakticky nulový. (ani když sem měl celé akva prorostlé kryptokorynama, tak to nic s mou tvrdou a zásaditou vodou neudělalo) Cryptošky nejsou smrk aby si pod sebou degradovaly půdu a i tak to smrk zvládá za několik desítek až stovek let . Možná hnědovka v malém akváriu bez změny vody za pár měsíců (protože její kořeny jsou v přímém styku s vodním sloupcem, by mohla s pH hýbat i dolů, ale kdo takové akvárko má )

hodne kryptokoryn dela kyselejsi vodu

Jo a údajně Cryptocoryne nějak škodí nebo vadí ostatním rostlinám.. nevím, co si pod tím mám představit

A Cryptocoryne myslíte, že žrát nebudou? Nikdy jsem je neměla.--

Někdy mě připadá že tím že ancíkům strkáte zeleninu tak je vlastně učíte žrát rostliny. Stačí párkrát vynechat a začnou hoblovat echinodory. Jsou to všežravci a tak bych to zkusil právě obráceně
Místo zeleniny masitou(rybí)stravu, nebo plankton. Něco zeleného jen jako malý doplněk.