Akvaristické fórum

http://www.akvarium.cz/1899/pages/download/download.htm tady jsi stáhni kalkulátor CO2 a výsledek se dozvíš sám. Pokud jsi PH měřil kapkovým testem tak výsledek může mít značnou chybu.
Otázka jestli CO2 ano či ne tak určitě ano. Rostliny spotřebují CO2 a PH ti začne stoupat takže ti nezbude než ho přidávat.

pH 6,8 - 7,2; dKH 7 - 8; Otazka zni: CO - ANO / NE?

Není optimum jako optimum někdo tvrdí že je to 15mg/l a další 35mg/l já se držím spíše té druhé varianty 20 - 35mg/l

mam dotaz. pokud mam dle tabulky "optimalni" hodnotu co2, ma smyslo ho jeste pridavat? ja si myslim ze ne, ale nemam zadnou zkusenost. diky

vaclav napsal: T. tabulka neplatí v případě že voda je nějakým způsobem upravená. Třeba rev. osmozou, nebo jontoměniči.

Můžu se zcela polopaticky zeptat na případ reverzní osmózy? Tedy, mám tvrdou vodu. Přimíchám k ní vodu z RO. Jestli tomu dobře rozumím, z přidané vody je spousta věcí odstraněna, ale nic se tam nepřidá, tj. stále hrají roli pouze hydrogen uhličitany. A mám měkčí vodu. Když u této směsi změřím pH a dKH, můžu použít Tillmanovu tabulku?

Snad jen - upravit pote vodu sodou, aby ses opet dostal do sparu Tillmana. Pokud to je ovsem mozne.

To co tady čtu je velice zajímavé, ale ví někdo z vás jak v akvariu změřit obsah CO2,
když používám akva. vodu ředením vodou upravovanou iontomněniči ?? Pokud tomu správně rozumím tabulka používaná v tomto případě neplatí.

přesnou hodnotu ti nikdo neřekne, protože každé kvasnice kvasej jinak ale čím víc kvasnic, tím bouřlivěji produkují co2. čím víc cukru, tím déle to vydrží.. (teda doufám )

Nevíte prosím přesné hodnoty dávkování (kvasnice, cukr, voda) na mých 240 l? Aby se rybky nepřiotrávily

Omlouvám se, Anonyme, ale ta vaše teorie mi nesedí...
Nemám sice odzkoušeno, při jakých změnách pH (z jakých hodnot na jaké) se mnou popsaný děj může odehrát, ale domnívám se, že při "jakémkoli okyselení", tedy i v rozmezí hodnot pH nad 7.

O přístupnosti živin při různých hodnotách pH se nepřu . S mírnými výhradami souhlasím, že "v kyselém prostředí jsou živiny a stopové prvky pro rostliny v mnohem dostupnějších formách". (Tahle teze se týká především stopových prvků. Ostatní živiny jsou dobře přístupné při hodnotách pH okolo 7. U stopových prvků pak hraje významnou roli, jsou-li chelatizovány.)

Co mi ale nesedí, je rychlost příjmu živin. I kdybych přistoupil na teorii jejich "lepšího zpřístupnění" (zejména tedy stopových prvků) po snížení pH, domnívám se, že by toho rostliny nedokázely využít tak rychle, jak rychle se dá tento jev pozorovat (produkce bublinek kyslíku).
Na rozdíl od CO2. Jeho zvýšená nabídka je rostlinami využita (jsou-li ostatní podmínky splněny) "bezprostředně".

Kyselinu syrovou neznam. Tak Ti bohuzel nemohu odpovedet. U kazde jine se to da alespon rozumne odhadnout.
Tve teorie jsou zajimave, nicmene radeji zustanme u vedeckych faktu. A ty podporuji Sida i Vaclava v jejich teoriich.

filipsi napsal: Jinak se mi nelibi, ze stojis za svymi nepravdami a polopravdami pod neregistrovanym nickem Anonym. Ale je to Tve pravo, pravo ostatnich zase brat odpovidajici zretel na Tve nazory.

Anonymů je tu dost a jaký zřetel na jejich názory bereš je samozřejmě tvoje věc. Nick Anonym mimochodem přiděluje redakční systém automaticky.

Pokud je, na rozdíl od mých lží a polopravd, skutečností, že přítomnost jiné kyseliny než uhličité neovlivní přesnost určení obsahu CO2 v daném roztoku, (a o tom se tu vede tento spor) jaký je jeho obsah například v 12% roztoku kyseliny sýrové který má kyselost 1,1 a byl vytvořen naředěním koncentrátu vodou s dKH 10° ? To už asi nebudou miligramy



Sid napsal: Nakonec jednu úvahu:
Proč se po okyselení vody v akva, (třeba tou HCl), dá při splnění dalších podmínek, (světlo, živiny), pozorovat zvýšená asimilace rostlin? (A to třeba až tak, že začnou zřetelně bublat?)
Já se domnívám, že je tomu tak právě proto, že jsme jim snížením PH poskytli více volného CO2.
Já mám jinou teorii
Protože voda se okyseluje ze zásadité na kyselou tedy s PH nad 7 na PH pod 7. A jak jistě víš, v kyselém prostředí jsou živiny a stopové prvky pro rostliny v mnohem dostupnějších formách. Pokud by někdo snižoval PH například z 6,6 na 6,0 asi by se dramatické změny projevu asimilace nedočkal.

Zajímavé počtení...
Co kdybyste, pánové, vyšli ze základní myšlenky a tou je uhličitanová rovnováha. A především z faktu, že uhlík je ve vodě obsažen ve 3 formách - CO2, (resp. H2CO3), HCO3 a CO3, a že vzájemný poměr těchto forem je závislý na pH?

Takže když napíše Anonym:
Václave, mě neukecáš, přilitím kyseliny chlorovodíkové prostě obsah kysličníku uhličitého ve vodě nestoupne.
nemohu tak úplně docela souhlasit.
Nestoupne obsah celkového uhlíku, ale procentuální zastoupení, (a tím i koncentrace), volného CO2 se zvýší, stejně, jako se sníží procentuální zastoupení, (a tím i koncentrace), HCO3.
(CO3 by se to týkalo až při snižování pH z hodnot vyšších, než cca 8,3... )

Nakonec jednu úvahu:
Proč se po okyselení vody v akva, (třeba tou HCl), dá při splnění dalších podmínek, (světlo, živiny), pozorovat zvýšená asimilace rostlin? (A to třeba až tak, že začnou zřetelně bublat?)
Já se domnívám, že je tomu tak právě proto, že jsme jim snížením pH poskytli více volného CO2.

(Otázka, jakou roli sehraje v takové situaci pufrační systém, neboli - jak dlouho rostlinám "zvýšený příděl CO2 vystačí, /ať už vinou jeho konzumace nebo pufrační schopnosti vody/, a pod., je otázkou jinou... )

Kyselinou upravuji PH při výměně vody aby moc nestouplo. Na 100 litrů čerstvé vody použiji 10 - 20 ml tříprocentní kyseliny. Sycení vody pomocí CO2 jde pořád.

Anonym napsal: Dovolím si citovat z oblíbeného zdroje. (http://www.sweb.cz/maniakva/chemie5.htm)
: "......Jak tabulka (Tillmanova), tak Henderson-Hasselbachova rovnice platí jen tehdy, pokud je uhličitanový systém jediným prvkem ovlivňujícím pH vody. Jinými slovy, pokud změřená alkalita není tvořena pouze a jedině hydrogenuhličitany a pH není ovlivněno pouze a jedině množstvím volného CO2 (resp. H2CO3), nemůžeme Tillmanovu tabulku použít...."

Citujes dobre, ale nechapes to dobre. Proc si myslis, ze alkalita se po pridani HCl nezmeni? Po pridani HCl snad neni alkalita tvorena hlavne (nikde neni pouze a jedine) hydrogenuhlicitany? Nebo snad neni pH ovlivneno pouze mnozstvim co2 (h2co3)? Je, i po pridani kyseliny.
Presto prilevani kyseliny nevidim jako dlouhodobou bezpecnou cestu k prosperujicim rostlinam.
Vaclav ma pravdu, tabulka prestava platit (hlavne) v pripade iontomenicu a pouziti jinych nez uhlicitanovych pufru.

Jinak se mi nelibi, ze stojis za svymi nepravdami a polopravdami pod neregistrovanym nickem Anonym. Ale je to Tve pravo, pravo ostatnich zase brat odpovidajici zretel na Tve nazory.

Nejsem chemik a hádat se z tebou nebudu, už jsem si o upravě vody kyselinou něco přečetl a to mě stačí, nehledě na to že to dělám už poměrně dlouho. Jestli platí nebo neplatí T. t. je mě docela jedno. Hlavně že mě rostou dobře moje rostliny a jestli mě nevěříš tak to je tvoje věc.

Václave, mě neukecáš, přilitím kyseliny chlorovodíkové prostě obsah kysličníku uhličitého ve vodě nestoupne.

protože by jsi musel tu kyselinu do vody lít pořád CO2 se totiž spotřebuje.

Dovolím si citovat z oblíbeného zdroje. (http://www.sweb.cz/maniakva/chemie5.htm)
: "......Jak tabulka (Tillmanova), tak Henderson-Hasselbachova rovnice platí jen tehdy, pokud je uhličitanový systém jediným prvkem ovlivňujícím pH vody. Jinými slovy, pokud změřená alkalita není tvořena pouze a jedině hydrogenuhličitany a pH není ovlivněno pouze a jedině množstvím volného CO2 (resp. H2CO3), nemůžeme Tillmanovu tabulku použít...."

vaclav napsal: T. tabulka neplatí v případě že voda je nějakým způsobem upravená. Třeba rev. osmozou, nebo jontoměniči.

Především tou kyselinou.

Příklad:
Mám PH 7,5 dKH 10 to je slabota (pod 10mg/l), po dolití odpovídající dávky HCL klesne PH na 6,5 ale dKH zůstane stále 10. (dle „Tt“ tedy stoupne obsah CO2 na téměř 80 mg/l) Jaká záhadná chemická reakce musí proběhnout aby se tolik kysličníku do vody dostalo? Proč tedy všichni blbnou s nějakými CO sety, když by stačilo přikapávat kyselinu?