Dešťová voda

Nově jsem se zaregistroval na tyto stránky, protože bych chtěl zkusit, jestli mi někdo nedokáže vysvětlit co se děje s vodou v jezírkách po výraznější bouřce. V letošním roce jsem měl několikrát problémy s rybami v akváriích poté co jsem jim do nádrže přidal (cca 1/10 - 1/5 objemu) vodu z jezírek po bouřce. Důvod: krmení planktonem. Podrobnější detaily co a jak jsem dělal bych vysvětlil v dotazu, ale bohužel jako nový uživatel nemám možnost nové vlákno založit. Dané téma ani podobné ke kterému bych to přidal jsem nenašel

Neonka obecná. Ph jsem právě měřila, 6,6..

Tak nevybrala jsi si na množení zrovna jednoduché rybky. Teď jde ještě o to o jakých neonkách mluvíš.

Nejde mi o těch 300l, spíš přemýšlím jak mám rozmnožit neonky. Zkoušela jsem to s tou dešťovkou, jenže když je to tak velký skok, tak mě napadá jen akvarijní vodu lehce namixovat s dešťovou aby je to podnítilo ke tření. Možná vodovodní, jinak nevím jak to mám udělat. Vím už teda, že jim takhle skokově nesmím měnit prostředí, jak tvrdost tak hlavně to Ph.. tak mě napadá jen to lehké mixování. Dešťová voda je sama o sobě na tohle množení asi nejlepší.

Nejde o tvrdost. Zabila jsi je prudkou změnou kyselosti (pH) té vody, dešťová voda je výrazně kyselejší, než podzemní, nemůžeš rybám skokově měnit pH o víc než několik málo desetin jednorázově. Testy pH vody napoví víc. Převařování naopak není nutné. Když denně v té třístovce vyměníš třeba 20 litrů vody za tu dešťovou a budeš to dělat třeba měsíc, nic se rybám nestane.

Děkuji moc za radu
Kdyby jsem se chtěla pokusit to dnes zopakovat, tak mám dát hlavně tedy vodu akvarijní a třeba z 1/5 dešťovou? Jde o to že tu je hodně tvrdá voda, něco mezi 15-18 ° a při množení neonek to není zrovna dvakrát nejlepší.. a 300l akvárko nemám moc jak změnit na dešťovou, ani si myslím že to je potřeba. Ale moc děkuju, budu se snažit všechno dělat postupně a neházet je hned do tak velkého šoku

Ahoj, změnila si jim rychle parametry vody z tvrdé na měkkou. Změnu musíš provádět pomalu každý den třeba trošku vody vyměnit. To převaření mi přijde zbytečné. To že voda chvilku stojí v sudu bych taky neřešil samozřejmě je nejlepší čerstvá dešťovka. Vždy je lepší pozvolna míchat s vodou akvarijní. Dešťovku používám též a vždy namíchám jak potřebuji

Dobrý den, včera jsem si nasbírala 2 pet lahve dešťové vody, tu následně vyvařila abych se zbavila případných řas nebo bakterií... Nevím zda za to může vyvaření, ale tvrdost vody byla dobrá, Ph také, naměřila jsem 6,6. Dešťovku jsem následně dala do nádobky, za účelem rozmnožení neonek. Možná jsem to měla namixovat s akvarijní vodou, fakt mi to teď vrtá hlavou . Každopádně ráno byly neonky mrtvé, nevím, mohlo by to být vyvařením (ale voda se vyvařuje normálně co vím), nebo třeba tím rychlým skokem z tvrdé vody do měkké, fakt netuším.. Dešťovku jsem sbírala z velké nádrže za domem, teče tam z okapu a je pravda že tam nějakou dobu už stojí. nenapadá vás něco? Nějaká rada? Chci to nějak vyřešit ať příště neudělám nevědomky stejnou chybu
Děkuji moc...

A kde ta vesnice je? někde na Sibiři? V Česku vesnice, která by byla v bezpečí před bordelem z měst a průmyslu, asi není - ten se při vhodném větru šíří na stovky kilometrů i dále. Například problém s kyselými dešti (to jsou prop změnu oxidy síry) se obvykle projevuje někde v horských lesích, daleko od zdroje znečištění.

Je to z vesnice, novostavba, nová střecha, nové okapy, o automobilovém provozu nemůže být řeč, voda prefiltrovana, uložena ve sklepě v plastovém sudu, novém, vyplachlem,takže asi určitě nekvalitní test

Nějaké počtení o dešťové vodě:
www.pocitamesvodou.cz/…
www.in-pocasi.cz/…

A co oxidy dusíku z automobilových zplodin? V místech s intenzivnější dopravou je ve vzduchu pořádná hromada dusíku právě z tohoto zdroje a déšť to pak spláchne.

Ne každý má novou střechu a vyčištěné okapy.

No, v dešťové vodě je to dost. Pokud je to tedy skutečná "čerstvá" dešťovka a v okapu neleží mrtvá kuna...

To není až tak závratná hodnota ale přesto bych se sháněl po jiném testu nebo aspoň testy z vodárny pokud nemáš vlastní studnu.

Pokud sbíráš z čisté plochy a nedostává se ti tam odnikud močůvka, tak ti blbě měří test. Jak psal Muťa, Aquar má velmi kolísavou kvalitu. Chtělo by to přeměřit jiným testem.

Bohužel u Aquaru, je možné všechno. Já s nimi mám pouze špatné zkušenosti.

Prosím vás podle testu aquar mi dusičnany v dešťové vodě vychází na 40 mg, je to možné?

-slunečnice pestrá určitě
-ve Skandinávii jsou to již i různé druhy živorodek

-jednalo se zřejmě o Trachemys scripta elegans, případně o některou barevnou mutaci,které jsou z faremních chovů v USA
- nejrozšířenější druh vodní želvy nejen u nás
- obecně vzato, je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy, v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos

Se zimou u nás se už umí vyrovnat některé druhy akvarijních ryb ze severnějších oblastí ... někde pomáhají "ohříváčky", jako třeba elektrárna Opatovice ... ví se o okách, dániích, kardinálkách, tilapiích... cichlid na severu je málo ... jinak asi jen slunečnice si myslím ...

Želva bahenní, pokud vím, je to jediný tuzemský druh.

dyď vím, sám jsem je roky pomáhal počítat.

já někde slyšel že i amazonské cichlidy si pomalu zvykají na naši zimu a pokud není zima jako zrovna letošní, že ty teplejší dokáží přežít třeba v rybníce. Přijde mi to dost nepravděpodobné i když jsem viděl na Labi v Nymburce (a mám to i vyfoceno) 2 roky po sobě želvu. Dost barevnou aby byla naše (no naše, u nás někdy byly želvy?). a zaky jsou případy kdy rybáři chytli plodožravou piraňu, dost velkou. Tak buď měl doma někdo akvárko že se v něm mohla otočit piraňa cca 60 cm a pak už ji pustil do rybníka za domem. A nebo tam postupně vyrostla .
vyber si www.google.cz/…

- projekty na kvalitu vody, vodních toků a hospodářství normálně fungují, sice to není pod vládní úrovní(ta zastřešuje pouze významově velké projekty),
- celá řada nevládních organizací monitoring provádí
- v Brazílii je přes 300 větších projektů týkajících se výzkumu v oblasti hydrologie z áreas Amazônia, nemluvě o těch menších studijních, nebo i zahraničních

store.arduino.cc/…
jak to potom posbírají nevím, někde jsem viděl videa, že ty polystyreny barví na křiklavo. Používají jen odpadky co jsou běžně v řece k dispozici.

Mě by zajímalo, když to posílají po řece, tak jakým způsobem je zajištěn sběr po použití. Když to dělají "zelení", tak by tím plastem neměli znečišťovat přírodu.

A proč by je tam jinak měli? Jen projdou tím procesem "převádění". Chov a odchov - když už se provádí - je něco jiného. To už jsou dnes běžné "laboratoře" ...
Rybníčky jsou stejné jako u nás ... na začátku je čistá voda a pak si začnou žít svým životem ... to je něco jiného než akvárium ... Já jsem přes léto také míval ryby venku a je nás dost takových ... Jirka, u kterého to začalo s tou brněnskou dešťovkou, je jeden z nich ...

podívej se na arduino a projekty pro něj. Právě pro asii a ostrovy Malajsie se vytvořili projekty na kontrolu čistoty ovzduší. To na arduino přidáš baterku, čidlo na měření čistoty vzduchu, wifi modul a modul na sd karty. To celá strčíš do petky nebo na kus polystyrénu a pošleš po řece, je to levné a dostupné. Takových uděláš tisíce a měří to vzduch, vodu. proč ? no proto že to tam mají tak zaneřáděné a musí se to začít měřit. Vlády tam na to kadí (asi tak jako u nás) tak se do toho vložili zelení. Už tohle monitorování sajrajtu tam funguje dost dlouho a už jsou z toho i studie.

Právě na youtube jsem viděl několik videí kde v nějaké vesnici, městě měli rouru napojenou na nějaký potůček co mezi domy protékal a na malé zahradě za domem, mezi děsným nepořádkem měli rozpůlené plastové sudy, kanystry apod, prostě co se dalo propojené do jednoho průtoku a v tom měli akvarijní ryby. To celé bylo pod sítí, igelitem prostě asi kvůli ptákům. Na jednom videu bylo i jak v tom výtoku z těch "nádrží" propírali rýži a oplachovali zeleninu. Tak nevím v jak čisté vodě ty rybičky tam mají. Je možné, že tyhle ryby vůbec v evropě neskončí.

No dešťovka je prostě veliká "slevenka" pro chovatele, není nutná pro koníčkáře...

Asijské farmy jsou velmi často na průtoku...(nebo mají vlastní zdroj vody podobného druhu) ... Takže vlastně rybníkaří, jako mnozí tuzemští akvaristé v létě. Pokud jim to počasí dovoluje. Jsou Jen před tou předexportní a exportní fází jdou ryby tzv. do "čisté vody" ... tedy do vody parametricky co nejvíce totožné vodě odběratelských velkoobchodů. Takže není vůbec nutné nějakou zásadní přesnost parametrů vody... protože ty dovozové ryby jsou "převáděné" než se dostanou k zákazníkovi minimálně ještě dvakrát ...

Zdá se mi, že jsi úplně nepochopil podstatu problému.
V Brazílii když prší v období dešťů, tak je ta voda fest čistá, protože prší furt a všechny nečistoty pobraly ty deště předtím. Ve většině tropických oblastí je to podobné - když přijde v Asii monzun, padají taková kvanta vody, že si to u nás nedokážeme představit.
U nás je situace odlišná. Prší nepravidelně, fouká pokaždé z jiného směru, velmi často přijde jenom taková přeháňka, která pochopitelně sebere všechno, co se ve vzduchu nahromadilo třeba za předcházející týden.
A pak střechy a okapy nemáme z bambusu a palmového listí, nýbrž z docela jiných materiálů.
Takže nějaký rozbor, který udělala dne X laboratoř v místě Y, Ti moc nepomůže. Pokud nebydlíš přímo vedle chemičky nebo elektrárny, může Ti napršet desetkrát výborná voda, a pojedenácté v ní "něco" bude. Myslím že to chce dost měření, pozorování a experimentování, než se dopracuješ k postupům, díky kterým relativně spolehlivě získáš dobrou měkkou vodu. Machři kteří to umí se to asi nenaučili přes noc, si myslím. A nebo mají z pekla štěstí.
Z ekonomického, bezpečnostního a "lenostního" hlediska u mě osmóza vyhrává.

Nevíte jestli existuje někde závěr laboratorního rozboru dešťové vody padající z nebe někde v Paraguayi, Brazílii, a třeba uprostřed Brna ? Rozdíl na mikrogramy stopových množství látek mimo H2O. osobně, nebydlet v paneláku tak bych chtěl mít nádrž na spadovou vodu kterou bych +- pravidelně proplachoval (průtokové akva) akvárko. Uvažuji že si v baráku, ve sklepě pronajmu jednu místnost (původní sušárna) a tam nafouknu bazének o průměru 3,6 metru. Pro rybičky. A zkuste pak v tomto množství vyměňovat vodu když nemáte zadarmózní zdroj.
jde zvlášť o to, Rybičky z asie. V jaké vodě tam vlastně žijí, s těmi fabrikami, chemičkami co odpady vypouští bez čištění normálně do vody, ty odpadky co jsou v řekách, to ovzduší co tam mají. aby náhodou nebyla dešťovka v Brně čistější než v oblastech odkud se dováží třeba čichavci

Jsem z Brna a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě.

Z čiré zvědavosti se zeptám, přidání jakých minerálů?

Na úvod ... To přiznání (Jsem z Brna...) tě Jirko omlouvá...(to je jeden ze zásadně neopominutelných faktů současnosti... ) ... ona ta vaše vodovodka je taková svérázná ve všech podobách ... tak se ti ani nedivím, jak jásáš nad dešťovkou... alespoň se ti krevetky nepoto ... a navíc když s tou vodou umíš pracovat. Možná by ji ten váš primátor při loňských aférách taky prubnul raději než tu vodovodku... ... Městská dešťovka, nebo venkovská,ono to není moc podstatné ... těch proměnných je mnohem více, než jsme schopni dopočítat. Za mne je dobrá všude pro toho, kdo s ní umí pracovat.

Neshazuju, spíš varuju, tedy ty, kteří nejsou tak protřelý borci jako třeba ty. Holt každej si musí ten svůj kousek cestičky prošlápnout sám.

Zas tak bych tu dešťovou vodu neshazoval ze stolu... Osobně mám větší problém s vodovodní vodou a jejími měnícími se parametry. Přes 10 let v dešťovce "koupu" krevety, ryby i kytky. Jsem z Brna (od prvního pohledu bych tedy velkou čistotu nečekal) a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě. Vodivost dešťovky kolem 40us/cm, tvrdost skoro žádná, kyselinky mizivé (pH kolem 6,5). Téměř mi odpovídá vodě z RO. Narozdíl od RO vody je ta dešťová velmi "živá" = úspěšnost líhnutí a přežití různých korýšů i ryb je v dešťovce lepší než ve vodě z RO.
Když to srovnám s devadesátkami, tak v Brně pH pod 5 a v lese na horách kaluže, kde bylo i pH málo přes 2...

Mně jde hlavně o rostliny a tam je deštovka super. S vodovodem 1:1, je to měkoučký a kyselejší. Stačí lehce přihnojit třeba colour fe+. Vodu chytám po opláchnutí střechy. O rybách se nebavím, ale moje tetry a skaláry si to libují.

A jaké parametry má vůbec kohoutková voda? Já jsem také nad přidáváním dešťové uvažoval, ale upustil jsem od toho z mnoha důvodů, co tu již zazněly a to bych jí mohl sbírat 2 metry od akvária. Určitě bych nebral vodu, co projde střechou a okapem. V létě (nebo i jindy) se může stát, že nebude měsíc pršet a co potom? Myslím, že si ryby raději zvyknou na tvrdší vodu, pokud to není nějaký extrém, než aby tam byla každý týden jiná. Pan Pejša třeba uvádí, že jsou jeho terčovci po mnoho generací adaptovaní na běžnou studniční vodu 600-700ms (tady má asi chybu v jednotce / rádu, předpokládám, že to má být 600-700μS/cm).
S RO nemám zkušenosti, ale také jí mám jako možné řešení - pokud nebude mít akvárium 1000l, tak přece nepotřebuješ 200l vody z RO týdně, tu budeš ředit s kohoutkovou - třeba v poměru 1:1 (záleží na hodnotách té kohoutkové), při výměně třetiny vody týdně ve 400l vody (cca 500l akvárium) ti bude stačit kolem 60l upravené vody, což by měla i levná osmóza vyrobit za pár hodin, třeba do malého sudu, kterej postavíš vedle vany a pak ho zase na týden schováš. Odpadní vody ale bude dost, což je věc, která mě od toho odrazuje asi nejvíce. Četl jsem o poměru zhruba 1:5 (1 díl upravené na 5 dílů odpadní). Každopádně - zatím se držím toho, co mi teče z kohoutku

Dešťovka, jak jsem měl možnost otestovat, je podle mě to fakt krají řešení. Nikdy nebudeš mít vodu stejných parametrů a budeš muset vždy dále s tou voddou pracovat a proč si přidělávat zbytečný stresy. Když nebudeš mít ambice chovat nějaký přírodní formy placek, tak si dost dobře dokážeš vystačit s dosputným zdrojem vody, tedy si myslím.

Chápu správně, že chceš každý týden tahat odněkud mimo byt v rukách 200 litrů vody? Jak dlouho tě to bude bavit?
Pokud nechceš RO, co takhle místo terčovců skaláry? Elka tvrdší vodu zvládnou bez problémů, jen si vyber druh kterému nevadí.

Osmoza je .... fakt krajni reseni, neni ovsem nutne, resim tu destovku jelikoz toho muzu mit hodne a zadara

Takže koupíš tu osmózu?

Udelam i nemozne

Heleďse, já terčovce nedělám, a to právě proto, protože to nejsou ryby které lze chovat bez příslušného nadstandardního vybavení a péče. Takhle jsem vyhodnotil své možnosti a chuť se kvůli terčovcům namáhat. Jak jsi to vyhodnotil Ty?

Každý s tu osmózu..... nemam doma v byte prostor na trvale umistneni nadrze pro osmozu, druha vec co odpadni voda z osmozy? Kolik ji vyprodukuje a kolik splachne?

Vodu bych sbiral u tchyne na baraku a po prevoze nechal den odstat a pak na vymenu

Pořídil bych si reversní osmózu a budeš mít klid, vyrobíš si svojí vodu tzv. na míru a budeš přesně vědět co do akvária leješ.

Jednou naprší taková, podruhé onaká, záleží odkud zrovna fouká a která chemička je po cestě... chceš to terčovcům nějak vysvětlit?

Všude kolem popisujete že by bylo potřeba ještě vodu převarit. Já si nemohu dovolit převařovat cirka dvěstě litrů vody proto se ptám jestli se může tahle voda pouzit rovnou do akvária. Potrebuji měkčí vodu pro Tercovce a L sumce
Vodu bych bral z okapu do noveho sudu uzavreneho pouze na okap dira.
Obec Dolne Stakory. Asi 10-15km od Mlade boleslavy