Akvaristické fórum

Na jaře to začlo s naším akva jít dost z kopce. Poumíraly některé rostliny (ceratphylum dem., mechy) a ostatní kytky vyloženě živoří. Jen řasám se daří.
Testy: celk.tvrdost hodně vysoká, pH přes 7, CO2 přes 60. (To pH srážím každý měsíc a nikdy to nevydrží.)
Ty výsledky jsou téměř nemožné! Neměl by někdo radu, co s tím? Rušit to nechci.
Díky G.

Ahoj a to myslíš to Tvoje akva co tu máš prezentovaný? ...hm, no, já měla rostlinky z mý bývalý 180tky, takže mám klid ode všeho. Jak se říká-musíš mít hodně rostlinek abys nedal šanci řasám. Čím méně rostlinek, tím lépe se bude dařit řasám. Mrkni se na moje jak se i po pár týdnech jakoby zarostlé a je v pohodě... Jinak jestli máš studniční vodu, tak bych osobně dávala z vodovodu-osobní zkušenost. Ph je v normě, co2 nerozumím a tvrdost? No, jak jsem říkala, neber studniční a jestli nebereš, tak si kupuj vodu v pet láhví která je měkká a uvidíš. V nejhorším zkus test dna. Vem si trochu do misky a zalej octem-jestli Ti šumí, tak to je špatně. To jsou pak kamínky s příměsí vápence a vápenec dělá vodu tvrdou a není to dobrý-to vlastně víš... Jestli máš okno od akva tak metr, tak se taky nedivím. To zakryj i boční stěnu černou tapetou. Čím dál od okna, tím lépe. Jo a mrkni se co máš za osvětlení, třeba máš blbý zářivky. A jestli to jsou zelené řasy, tak třeba jestli svítíš více jak 12h denně, tak to se taky nedivím... No, snad Ti to pomohlo, kdyby něco, dej vědět. Pa

Taky dotaz-jakým řasám se daří? Kdyžtak si kup parmičku černopruhou. Ta je na tohle dobrá. Hlavně je moc nekrmit, aby to žrala (což dost akvaristů někdy zapomene a pak nadává). Taková čtyřdenní dietka se projeví. Ale jestli máš řasy přímo i ve vodě-zelená voda, tak to už parmičky nepomohou. Hnědá řasa je z nedostatku světla. Tu jsem chvilku taky měla, ale jak jsem tam dala ancistruse a nechala je pár dní o hladu, tak po řase není ani vidu a slechu.

pH nepůjde snížit trvale při vysoké alkalitě. Tady je důležité vědět jakou má tedy alkalita(uhličitanová tvrdost) hodnotu. Podle mých zkušeností (jsem taky z Brna) má voda na vstupu pH asi 7,8 a aklalitu kolem 8 (to mi ale nesedí na to tvoje CO2 - jak ho měříš?). Když jsem se snažil toto chemicky ovlivnit, tak jsem tam toho kyselého sajrajtu lil asi 15ml do 120l jednou za dva dny. Pořád se to vracelo, ale když jsem ještě přitvrdil, klesla alkalita na 3 a pH se drží na 6,8 - 7,2. Dělal jsem to abych si ověřil jaký budem mít změna těchto hodnot vliv na rostliny a řasy. Vliv byl 100% pozitivní. Takže nyní plánuju ovlivňovat vodu pomocí CO2 - chemii nechci používat dlouhodobě. Každopádně si otestuj dno a kameny v octu, pokud je tam vápenec, pak ty výsledky jsou ještě horší než na vstupu.

No, brněnská voda je děsně tvrdá. Testy mám od Rataje a na CO2 od Tetry. Byl celkem dost drahej, tak mu důvěřuju. Nakapala jsem tam přes 30 kapek = CO2 přes 60 mg/l. Zkusím častější výměnu vody, v neděli snad budou mít na burze nějaký kytky a ten test dna s octem taky vyzkouším.
Je fakt, že jsem v zimě vyhodila obrovskej šípatkovec bleh. (lezl už ven) a od té doby...

Podle mé zkušenosti bude chybou právě odstranění šípatkovce. V akváriu přestala být rovnováha mezi výrobci živin-rybičkami a spotřebiteli-rostlinami. Spotřebitelé jsou u vás nahrazeni řasou.
K tomu, aby rostliny mohly spotřebovávat živiny, potřebují světlo a CO2. Přitom právě šípatkovci umí žít i s malým množstvím CO2 ve vodě spotřebovávají živiny a zabrání tak růstu řas. Ostatní rostliny potřebují větší koncentrace, ty při stejných podmínkách živoří.
Takže problém bude CO2, myslím, že jej neměříte dobře. Při pH přes 7 jsem 60mg/l ještě neměl. Navíc při 60mg/l a dostatku světla by rostliny rostly velmi rychle a místy by z jejich listů vycházely bublinky kyslíku z rozloženého CO2.
Zkusil bych přidávat CO2, mě tak akvárium funguje bez chemikálií. Napouštím vodu s pH kolem 7,8, kysličník upraví pH na 6,8. A řasu jsem měl jenom jednou, to když jsem příliš prostříhal rostliny.

Pokud máš takový problémy se zdrojem vody, pak zkus trochu zapufrovat jedlou sodou. Funguje to dobře, pH se stabilizuje a nedochází k takovým výkyvům. stačí 2 čajový lžičky práškové jedlé sody opatrně rozpustit. Dlouhodobě je ale lepší pátrat po příčině. Voloďka radí dobře. Kytky pomáhaj. Studniční voda nemusí být vždy to nejlepší. Vyšší tvrdost obvykle znamená lepší chemickou stabilitu. Takže je docela dobře možný, že zdoj vody je nějako zasratý...

Studniční voda je většinou plná dusitanů, takže pokud nepojedou dobře kytky, horko těžko to odbouráš.Navcíc při pravidelné výměně vody to tam cpeš stále dokola.Na stabilitě to nepřidá.

Roman: Ale Grepík má vodu vodovodní, ne?

A jaké že je pH vstupní vody? Totiž v prezentaci nejsou psané žádné náročné kytky, takže mi přijde úplně zbytečné srážet pH Acidonem, tedy může to být i na škodu.
Třeba Astrid ve své prezentaci píše, že vodu nikal neupravuje a má pH 8, a jak jí jdou kytky http://astrid.akva.sk/

Takže bych do toho nezasahoval, dost svítil a čekal.