Krevetky - chov

Bude jich tolik kolik se jich tam uživí a samozřejmě tolik, kolik ryby nechají žít žádný stres, krevety vodu nijak nezatěžují, jejich populace se sama zpravidla řídí kapacitou akvária a 70ks je ještě hodně málo. Navíc jsou to jen ty co vidíš, pak jich tam určitě máš hromadu o kterých ani nevíš

Koľko krevetiek môže bez problémov byť v 65 l akváriu ? Mám akva cca 1/2 roka a z 20 krevetiek je cca 70 krevetiek a vajíčka nosí momentálne asi 20 krevetiek, tak budem mať taký riadny baby boom. Len neviem či ich už nebude na to akva veľa ? Mám tam aj rybky (viď prezentácia - 17 ks momentálne).

rybicky.net/atlasryb/neonka_obecna
Jsou to celkem odolné rybky.

Ano tu. Rostlin mám teď méně a nějak nerostou. Peru se s tím...
Proč to těm neonkám vadí? Jsou tam dost dlouho a mají se k světu všechny. Žádná neumřela.

Jestli myslíš tuto nádrž rybicky.net/nadrze/33066 , tak při trošce péče bez problému.
Daleko víc by si se měl strachovat o ty neonky, jak už máš napsáno v komentářích.

Zvládnou to, bez obav.

Začali se mi množit krevetky. Mám z toho velkou radost, ale je to poprvé co je chovám, tak nevím jestli nevadí jejich přemnožení. Mě ne, ale z několika kusů, je jich několik desítek. Zvládnou to? Akvárko je malé. Krmím je a vypadají čile a taky solidně rostou.

Zde o tom cosi píší ( hnědý pruh mě dostal )
www.krevetarko.cz/…

rybicky.net/atlasostatnich/krevetka_cervena_var_red_cherry
Popis zabarvení podélného pruhu berte s rezervou. Měl jsem krevetky s růžovým, krvavě rudým i hnědým pruhem. Nejspíš se barva pruhu s věkem mění. To je ale jen moje domněnka.
Kibic (žena) teď něco o hnědém pruhu říkala, ale zřejmě mimo téma krevetek!

rybicky.net/nadrz/33221/205.webp…

Můžeš to nějak rozvést, jak to myslíš? Jsem v tomto laik.

Pokud je to podélný pruh, jedná se o zasloužilou matku.

Teď ve mně hrklo! Včera jsem vyhodil zařasený a plný detritu trs mechu. No snad v něm nikdo nebyl.

Jedna moja krevetka má na zádech takový světlejší pruh. A už je to nějaká doba. Tak předpokládám, že se svlékla. Nevím zda to je porucha barevnosti. Nebo vápník? Ve vodě je vápníku spousta.
Nemám všechny krevetky "v oku", ale rostou. Nejspíše se ale nemnoží.

I když jednoho dne, kdyby něco vypochodovalo zpoza filtru... bych měl velkou radost. Budu doufat.

Tak jsem tam hodila kousíček vaječné skořápky co jsem předtím měla v troubě a kus sépiové kosti, koukám pořádně na to, co se tam děje, pozoruji, jestli nemají krevety na sobě nějaké bílé pruhy jako známky nedostatku vápníku, a najednou se na stonku riccie z hladiny spouští mikro krevetka, milimetr max dva velká, sjíždí dolů, dojede ke kytce a frnkne do velkého trsu jávského mechu.

Takže očividně zase šťourám, když mám čekat Dolila jsem ještě včera litr odstáté studené vody (takhle dodávám živiny kytkám, ve vstupní mám mít NO3 dost takže místo výměn týdně dolévám a jednou měsíčně vyměnuju)

A teď už mi to dává smysl.
(I)Když tam nejsou ryby, pro ty rostliny bych tu vodu větral...( Jde to i bez toho)
Nechal bych to takzv.sednout a nevrtal do toho ( jde to i jinak) a popřemýšlel nad sépiovou kostí ( lepší než ulity)...
NO2 na nule je v pořádku... značí to, že nějaká mineralizace,a nitrifikace probíhá
Tak ať to nezlobí!

Jak to dno už mám roky v různých akva ulity se nasbíraly, ale největší úhyn šneků nastal, když zemřel bettak v únoru a já pak přestala komplet krmit a nasadila jsem sem krevety v dubnu a od té doby taky moc nekrmím, nemají tam šneci moc co jíst. Ulity jsem tam právě nechala jako zdroj vápníku, svlečky co vídám jsou kompletní, ty dva úhyny netuším no, proto do toho šťourám.
Pardon testují vlastně NO2 to je nula jak má být, nedělala jsem moc výměny, teda nechtěla jsem a teď jsem výměny dělala, tak to jen hlídám.

Nové krevetky hynou zcela běžně. Nikdy nevíš, v jaké vodě je chovatel měl. Z nově nakoupených mi uhynuly v jednom případě skoro všechny, ve dvou případech polovina a v posledním případě vydržely crystalky měsíc bez úhynu a pak najednou během týdne 80% vychcípalo. NO3 5 mg/l, NO2 nula, vodu zatím neměním, nechápu. Naštěstí už vidím mláďata, snad se jim bude dařit lépe.

Krevetkám může vadit něco jinýho nebo třeba mají nedostatek vápníku nebo nějaká jiná látka. Ale spíš to chce počkat a za pár týdnů by mohla být omladina. Brotie se do krevet nepustí a naopak taky ne, klidně je tam hoď, když se začnou objevovat ožraný listy, tak je zase vytáhni...

Podle těch ulit v prezentaci,se buď přemnožili 'šneci', a když uhynuli ( nevím proč) hnuli z parametry vody( mnoho amoniaku) a na to uhynuli krevetky ( jen má hypotéza), nebo je něco "špatně" skokově...
Krevety mají rozum,a nepřemnoží se
(Tomu bych dal čas)
Co tam je za vodu, že NO3 je na nule? ( Dusík NO2,dusičnan NO3).

Právě vlastně o to. Jestli do toho mám vrtat. Detrit padá nahoru a tam to odkalim nebo to probiraji krevety. Vespod jsou skořápky uhynulých piskořek, normální piskořky, kořeny ale je to takové hodně natěsno, tak mě to trochu děsí. Zase nemám žádné kalamity detritových červů takže asi dobré.
Umřely mi teď dvě krevetky a mám je teprve tři měsíce a ještě jsem ani neobjevila mladé, tak právě nevím, jestli není něco špatně. Vidím nosit samice teď dvě tak možná jen ještě počkat. Je to malý objem tak se toho trochu bojím. Měřím NO3 ale vždy nula.

Rok staré akva, možná nepotřebuje ani takový "zásah" do dna,( kór když tam jsou pískořky, a bez ryb)...
Pokud nefunguje dekompozice,mineralizace ( tak, že zůstává "mnoho nerozloženého balastu"), 'neustálé vrtání' do dna tomu nepomůže
Ale já příliš nepochopil o co vlastně jde

Přemýšlím nad takovým experimentem. Mám v krevetkáriu (nádrž pracovna) černý 'písek' co mám v různém poměru v různých nádržích už pár let. Tady v té nádrží jsem neprováděla žádné důkladně čištění dna, jsou tam piskorky ale je vidět že dno je docela zanesené. Odsávám to jen nahoře protože teď už se do toho bojím sahat.
Přemýšlím, že bych sem na týden třeba přesunula brotia herculea. Parametry vody jsou stejné, šneci a krevety mají vycházet. Samozřejmě je risk, že mi sežere kytky místo probírání dna. Je ještě něco jiného co můžu dělat na odkaleni? Nemám úplně moc čím do toho sáhnout, pokud nechci vyměnit obsah akva tak osmkrát.

Je to ( bývalo to horší) zmatečné.
Tvrdost je jen jedna,avšak tvořena dvěma základními prvky vápníkem a hořčíkem ( zbytek je teď pro nás nedůležitý).
Celková tvrdost ( součet všech solí) a uhličitanová tvrdost ( jen jednotlivé soli...zbytek se "domýšlí")
Pracuje se jak s celkem tak s jednotlivými soli, avšak pro uhličitanovou tvrdost máme "jiný" název ( lepší) a to alkalitu. Jde o pufrační systém.
KNK- kyselinová neutralizační kapacita.

Zjednodušit to moc nejde, ale pro představu, když přidám do vody jedlou sodu, zvednu alkalitu ( UT) ale tvrdost zůstane stejná ( PH se může zvednout až na 8,2)

Doporučuji přečíst celý seriál pro akvaristy :
maniakva.sweb.cz/…

Jo ten máme
Ph se nám drží ale docela vysoko bez zásahu, cca 7,4.
Edit: A ještě mě napadlo, jsou soli pouze gh+ a pak soli gh+,kh+ a to se přiznám, že jde úplně mimo mě.
Co je lepší?

Paráda
Ale asi taky máte "ten" japonský substrát? , který snižuje PH a tvrdost ( uhličitanovou až k nule)...

Tu tam mám taky, i shirakura mineral stone.

Vápenec,korály,mramor,aragonit...to je hydrogenuhličitan vápenatý...tudíž stabilan
Je na vás co budete používat.
Ps: třeba sépiová kost ...tu jsem u krevet a šneků měl vždy

No nemám v plánu to dávkovat jako do vody po RO, ale říkám si právě jestli to nebude celkově prospěšnější než ten stabilan

Vypadá to dobře
Mějte na paměti, že v těchto přípravcích je 3x vice vápníku než hořčíku ( prostě demineralizovaná voda 'potřebuje' mít poměr 3ku1.
Jak jsem pochopil, tak se snadno rozpouští, tudíž jsou použité chloridy,sírany..
Chemie je přírodní.Chemka je "reklamní" žvást, proto se na obalu neuvádí složení...

Ahoj,
Máme velmi měkkou vstupní vodu a napadlo mě, jestli někdo nepoužívá minerální soli pro krevetky i z neRO vody?
Vstupní ph7,88, tvrdost 0,29 mmol/l, hořčík méně než 1, vápník 11,66, dusičnany 2,7, železo a hliník 0,02.
Potýkáme se spíše s úbytky krevetí populace a přičítám to období po svlékání.
Máme doma rataj stabilan, ale ty přírodní soli mi přijdou lepší volbou než chemka na kterou krevety moc nerady slyší.
Konkrétní výrobek například zde krevetkarium.cz/…

Kousek dřeně z kokosu (jádro, to bílé) jsem dával do obrácené skořápky. Na tomhle vydržely Redky než jsem jim to vzal kvůli znečistění. A jak pracovaly

ajajak napsal: Já dával dubové listy tak aby moc nebarvil vodu a kokos. Na kokosu byl vždy chumel že nebyl vidět.
Nejaké detaily k tomu kokosu?

A je to hlavně hit v americe, v evropě se to tak nerozjelo. Je důležité jak množství tak správnost druhu skořice, protože ne každá skořice je ta pravá skořice. Taky bych to tam radši nedávala, listy jsou asi bezpečnější

Já dával dubové listy tak aby moc nebarvil vodu a kokos. Na kokosu byl vždy chumel že nebyl vidět.

- navazuji na příspěvky z jiného vlákna (Zápach akvária) a otevírám diskusi právě na toto téma, jaké jsou zkušenosti
- v průběhu diskuse se vyjádřím k jednotlivým věcem proč pouzivat/nepoužívat, účel,atd.

Niečo sa preberalo tu - vlastná téma.
rybicky.net/forum/18752-skoricova-kura-v-akvariu

Já jsem to někde zahlídl nebo zaslechl, ale detaily už nevím a netuším, jestli to k něčemu je. Na druhou stranu existuje spousta jiných užitečných věcí a není potřeba až tak experimentovat - cholla woods, listy mandlovníku, guave, banánu a další listy, lusky lotosu, kokos, je toho spousta.
Zvlášť jestli je toho ve skořici tolik, že dělá mastnou hladinu, tak bych si to hodně rozmyslel dávat do akvárka.

Používat skořici u krevetek jsem nikdy neslyšel ale rád se poučím.

- Skořice a její používání v akváriu u krevetek?

Živorodky jsme tam měli asi dva týdny, ale viděli jsme, že to krevetkám úplně nevyhovuje, proto jsme je dali pryč, takže jsou tam krevety samy.

S takovým citlivým přístupem se dá jen souhlasit, ale pokud chce, aby se jí množily crystalky a dožívaly se dospělosti, musí jim přizpůsobit vodu - což udělala substrátem. Obvykle se však používá reverzní osmóza, kterou si pak upravíš přidáním patřičných prvků.

Chovem spolu s neocaridinami, které mají jiné požadavky na vodu se vše dále komplikuje, ale jde to, viz jeden z mých předchozích příspěvků. Osobně bych do této míchanice už ryby nepřidával, protože tím se úspěšný odchov a koexistence ještě více ztíží. Rybky si občas zobnou juvenilní krevetku, krevetky jsou díky nim ve stresu, ryby produkují odpad, proto je třeba měnit více vodu, tím se rychleji vyčerpává speciální substrát atd.

Já nevím, já si stále představuji, že jsem v té vodě a v tom prostředí já a někdo mi do mého prostředí něco leje a přidává a mně to svědí, nechutná, trápí...
Proto jsem, jako u sebe, mám-li brát nějaký lék, obezřetný a velmi nerad, říkám si: "Je to těžká chemie, kterou mi někdo dává" a omezuji to.
Proto hnojiva dávám velmi málo, všeho dávky daleko menší než je doporučováno, protože za tím vidím loby prodejců a obchodníků a říkám si, zda tím, že tam láduji něco, co je jako pro rostliny, současně neničím ty chudáky živočichy, kteří s tím nemohou nic dělat. Člověk někdy ve svatém nadšení a dobré víře a maximální snaze škodí a ničí a pak se diví, v lepším případě lituje.
Proto hnojiva nedávám nikdy v době krmení, aby to současně s krmením nepolykaly, proto hnojivo kapu po jedné kapce do proudu vody z filtru aby nebyla najednou ve vodě koncentrace, kterou by si "čuchli", proto měním týdně polovinu vody a rád vidím, jak ryby to vítají a do té čerstvé vody se vrhají a jak jsou potom veselejší...
Bral bych všechny rady a doplňky velmi s rezervou, hlídal bych jen základní parametry vody a to jen pokud je voda z vodovodu nějak výrazně v něčem mimo a jinak nic, nic, nic!!!!!!!!!!!!

Substrát z japonské černozemě dělá co má, měl by snížit pH na 6,5, GH na 5 a KH skoro k nule. Papírkové testy jsou nepřesné, ovšem v tomto případě mohou ukazovat celkem správně. Jen se mi nezdá pH 7, to je nějak moc.

Nalít do akvária stabilan a skokově předchozí hodnoty zase zvýšit není dobrý nápad, živočichové dostanou šok a může dojít k dalším úhynům. Do vody bych dal zakoupené minerální kameny a přidával GlasGarten Mineral Junkie + GlasGarten Bacter AE. Bacter AE s nižším dávkováním než doporučuje výrobce. První týden osminu doporučené dávky, druhý týden čtvrtinu a následně polovinu doporučené dávky. 2 - 3x týdně a podle počtu krevetek.

Koupil bych ty eSHa nebo JBL, mám oboje a ukazují prakticky úplně stejně, liší se malinko jen pH, a tak se jim dá asi věřit.
Ony ty ostatní značky jsou asi tak trochu na pováženou, já jsem koupil laciný test na Fe (www.rostlinna-akvaria.cz/… ukazoval stále 0 (a byl čerstvý), koupil jsem JBL a ten bez problémů funguje...

www.rostlinna-akvaria.cz/…
www.rostlinna-akvaria.cz/…

Pochopitelně úplně něco jiného jsou kapkové testy, je to dražší, ale zase...

www.rostlinna-akvaria.cz/…

Koupil toto
www.rostlinna-akvaria.cz/…

Tak já nevím, stojí ty papírky za prd?
Po aplikaci toho stabilanu se TDS zvedlo alespoň na 120ppm, což je skoro optimální oproti předcházejícím 60ppm.

Koupili jste testy eSHa nebo JBL??? Ony nejsou ani tyto 100%, ale jiné bych nekupoval...
Už jen to, že jsou jen na pH, GH a KH je podivné, obvykle indikují i Cl2, NO2 a NO3, další velmi důležité hodnoty!!!

Měření KH, GH na nule působí podezřele.

Dnes chlap koupil papírkové testy na ph,gh,kh.
pH vychází kolem 7
KH a GH nula nula nic
Změřila jsem i vodu ve sklenici s vodou, kde jsme před pár dny dali ten minerální kámen a tam ta tvrdost není taky žádná.
Je možné, že ty úhyny jsou vinou tohoto? Že prostě po svlékání ten nový krunýř neztvrdne?
Koupil taky od rataje stabilan, zatím jsme aplikovali poloviční dávku a zachvíli změříme.

Třeba nějak pomůže, jaká je voda u mně. Krevetky se množí jako šílené, mám 8 ks Caridina japonica, to byly první obyvatelky akvária asi 10 dní po založení (společně s otíky a šneky), jsou už obrovské (samičky skoro 5 cm) a potom jsem koupil asi 8 nebo 10 ks (už nevím) krevetek Neocaridina Davidi Sakura Super Red. A ty se množí, jsou jich už desítky a včera jsem objevil další asi 2 mm mimina a minimálně tři samičky jsou zase plné vajíček. A ta voda: jak jsem již psal tak velmi sporadické hnojení (rostlinky nestačím stříhat), žádná chemie, žádné CO2, odkalování jen povrchové, žádné rýpání do dna, každý týden výměna 1/2 vody, do ní Easy-Life Aquamaker a Easy-Life EasyStart, dle kapkových testů JBL hodnoty vody (v závorkách hodnoty dle papírkových testů JBL):

Cl2 0 (0)
NO3 5 (25)
NO2 <0,05 (0)
GH 8 (>7)
KH 5 (3)
pH 7,2 (6,8)
NH4 <0,05
PO4 0,2
SiO2 0,8
Cu <0,05
Fe 0,1
CO2 cca 10 (odvozeno dle tabulky)
teplota 24 až 24,5 °C

a krevetky kam se podívám...

Ještě malý dodatek, akvárium mám mírně přerybené (nechtěl jsem, ale neodolal jsem, dle přepočtu asi na 140% kapacity), 60 litrů, 30 ryb, tři velcí šneci (Neritina), asi 12 malých šneků (Neritina a Clithon) a kvanta krevetek...

Substrát je tedy v pohodě, snižuje pH i KH, ideální pro crystalky. Ovšem z vaší zásadité vody se jeho schopnosti v rozmezí 6-12 měsíců vyčerpají. Hrozí pak šoková změna pH i tvrdosti vody, která by mohla být pro krevetky důvodem k masivním úhynům. Měřením vodivosti vyčerpání zjistíte. V ten moment by se měl vyměnit, což se rovná téměř znovuzaložení nádrže.

Měnil bych týdně max. 10% vody, tím se trochu životnost substrátu prodlouží a výměna nebude tak šoková jako při třetinové výměně. Kdyby v nádrži nebyly i živorodky, neměnil bych vodu vůbec nebo třeba jen 10% měsíčně. Ovšem s živorodkami by stoupalo NO3, takže výměny budou nutné.

TDS metr často neměří tak přesně jako konduktometr, někdy úplně mimo mísu, viz článek www.smuda.cz/…
Pro společný chov crystalek a neocaridin se doporučuje vodivost 160-200 us/cm, GH kolem 6, KH 1-2.

Zapomněl jsem se zeptat na teplotu vody. Pro crystalky 21-23 stupňů Celsia.