Příliš kyselá voda

Pač jsem nesehnal fosforečnan sodný zkusil jsem jedlou sodu efekt byl že se mi usazovali bílé krystalky na všem co bylo ve vodě. Klesla mi brutálně tvrdost ale ph zůstalo na 7-7,5 tak teď nevím co tedy použít.

Chápeš správně, že méně hydratovaná sůl je "vydatnější", ale není to jednoznačná výhoda.
Méně hydratovaná hygroskopická sůl bude nasávat vzdušnou vlhkost, tedy samovolně hydratovat, bude hrudkovatět a při vážení ztratíš přesnost, protože nebudeš vědět, kolik té krystalické vody tam vlastně máš.

Tak že chápu to správně, že lepší je dyhidrat pač má méně molekul vody tedy dvě?

Musel jsem jít v textu trochu zpátky abych si připomněl, co vlastně řešíš.
Čili chceš zředit svoji tvrdou vstupní vodu demivodou, a potom zvýšit pH aniž bys přidával vápník a hořčík (tedy zvyšoval tvrdost).
Z těch fosforečnanů toho nejsnáze dosáhneš s tímto:
www.verkon.cz/…
Ale pravděpodobně je to zbytečný výdaj. Nevím jestli sis povšiml, že Verkon posílá kvůli bezpečnosti zásilkovou službou a poštovné dělá min. 300 Kč.
Myslím že s Tvojí vodou dosáhneš snáze téhož výsledku s obyčejným hydroxidem sodným (NaOH), který koupíš za pár korun v každé drogerii. Nutná je ovšem opatrnost v dávkování.
Výhoda fosforečnanů je v tom, že současně vodu pufrují, tzn. zvyšují alkalitu, a výsledné pH je tak stabilnější. Ale fosforečnany nejsou úplně neutrální ve vztahu k rybám a bylo-li by jich moc, nelze vyloučit, že by jim to nějak zdravotně ubližovalo. NaOH je "čistý" sodík, a právě na ten jsou z Afriky zvyklé (na rozdíl od ostatních sladkovodních ryb).
Čili: zkusil bych NaOH, a teprve pokud by Ti pH lítalo nahoru nebo dolů, tak bych se zaměřil na zvýšení alkality (například fosforečnany).

Hydráty majú naviazanú vodu. Dihydrát dve molekuly, dodekahydrát dvanásť.
Pre akvárium je to fuk, len musíš pri vážení s tou vodou počítať. Molekulárna hmotnosť NaH₂PO₄ je 120, vody 18. Takže dodekahydrát ti spôsobí, že toho fosforu tam bude proti anhydrickej forme už len 36%.
Tá je zas výrazne náročnejšia na skladovanie, anhydráty viažu vzdušnú vlhkosť...

www.verkon.cz/…
Dyhidrogenfosforečna sodný to je ono?
Edit: primární dyhidrat nebo sekunární dodekahidrat? Jaký je v tom rozdil. Dekuji za trpělivos chemie není moje silná stránka.

Domluv se s někým, kdo nějaké to IČ má. Mach-Chemikálie ani Verkon po mně nechtěli žádné papíry, prostě jsem jim napsal údaje existující společnosti (která je náhodou skutečně moje, a vůbec není potravinářská či jaká). Pak při objednávce můžeš vyplnit jinou doručovací adresu, než je adresa firmy. Na dobírku a je to.

To jo ale 10g je málo a za 46,- mě přijde hafo když za 300,- se dá koupit 3kg kdybych byl firma, nejlépe potravinářská.

- www.naprameni.cz/…

zkus akvarijni-hnojivo.cz v nabídce má sice jen hydrogenfosforečnan sodný, ale myslím, že by to mohl sehnat. Jen je někdy trochu pomalejší.

Nevíte někdo kde se dá koupit fosforečnan sodný?

Nevím, jak jsem mohl přehlédnout ty kořenové dekorace, které vám tady pan RAP, jako velice zkušený akvarista, připomíná. Rozkládající se kořen by přesně odpovídal vašim potížím, které mohou časem odeznít.
Testy beru s nadhledem, jako orientační hodnoty, na které nelze plně spoléhat. Jestli to pH měříte kapkovým testem, tak skutečná hodnota pH může být někde jinde. Vámi posledně uváděné hodnoty NO2 a NO3 jsou odpovídající a naprosto normální, správné hodnoty. Asi není co řešit a určitě není zapotřebí si (k vašim rybám) pořizovat elektrický pHmetr.
Je sice zajímavé znát přesnější parametry vody v akváriu, ale protože tam nemáte rostliny a náročnější ryby nemnožíte, tak to není zapotřebí.
(Možná vás zajímá: používám pouze elektrický pHmetr, konduktometr(tvrdost) a kapkový test na alkalitu (Rataj, vyzkoušel jsem i jiné), NO3Sera mám, ale nepoužívám a ani mu moc nevěřím a lepší jiný ani moc není) Mnoho zdaru.

Jsou to vodickovy testy. To No2 vyšší včera mohlo byt, protoze jsem v utery čistil ty filtry, proto takto vyskocilo. Testy pouzivam id sery, kde to he tak, co stupeň jiná barva, nikoliv odstín jako od rataje, takže za těmi včerejšími i dnešními měřeními si stojím. Jen u tvrdosti si nejsem jistej.

Ježkovy voči, tie tvoje merania lietajú, jak na ringišpíli. NO₂ jeden deň 0,5 - druhý deň nula. NO₃ jeden deň 50 - druhý 25.

Skúsenejší - je to vôbec prakticky možné? Mne sa to nezdá...
Ale rozhodne ja nebudem ten, čo vysloví podozrenie, že základný problém bude v meraniach.

Je to divné, dnes udělaný znova test na organické znečištění a ukázal 0. Stejná barva jako testovaná vodovodní voda. PH opět 5, no2 0 mg/l, no3 25 mg/l. Prohrabal sem dno a bylo čisté. Asi budu muset přidat ještě filtr si myslim a bude klid. Jen tu alkalitu budu řešit vápencem. Je to pořád čerstvé akva a tyto neduhy k tomu bohužel patří, jen jsem se s tím dříve nesetkal. Všem děkuji za cenné rady.
Edit: A vodu z filtru jsem odklonil, zrušil jsem rampu, kvůli ruduše. Takže voda vytéká ke straně.

Vzhledem k trnuchám není ten písek špatný, ikdyž by snesly hrubost až 2mm. Jinak by ho stačilo poloviční množství, si myslím.
Zeptám, nemůže dělat problém některý z kořenů. Z vlastní zkušenosti vím, co umí relativně malé zahnívající dřevo v akváriu.
Dalším faktore je i proudění vody z filtru.

Když zde někdo hovoří, že odkaluje a pak se, náhodou, zjistí, že to vůbec neumí a za celou dobu funkce akvária, to dobře neudělal a ani to pořádně nejde …
Velice mne mrzí, že jsem se do této diskuze zapletl, protože moje předešlá doporučení jsou kontraproduktivní.
Jestli mohu něco doporučit, tak je to se seznámit s praktikami údržby akvária s velkými rybami v akváriu, které je téměř bez rostlin a je s jemným substrátem (váš, mimořádně jemný, považuji přímo jako nevhodný a doporučuji výměnu).
Vaše akvo není žádná věda, ke které tady začínají rady směřovat a jeho údržba je naprosto jednoduchá, pravidelná rutinní činnost spočívající v týdenní pravidelné akvarijní hygieně (odkalení substrátu do hloubky, která je týdenním provozem znečištěna) spojená s naprosto nutnou výměnou části (1/3 i více, podle množství ryb) vody (velké množství a různé formy a stadia odpadních látek v akvu s velkými rybami prakticky bez rostlin, které je nutno odstranit (nestačí a nemá je kdo zpracovat)…). Nějaké nepřesné testování bude zbytečné a nebude na něho ani čas. Kolísání pH, „umocněné možná měkkou vodou“, bude malé a víte jak ho stabilizovat.

Stále vycházíme z nevěrohodných výsledků měření.
Něco v nich musí být špatně, ale podle toho, který parametr to je, se můžou odvíjet různé recepty na zlepšení.
Napřed jsme mysleli, že tam nejsou dusičnany, a tedy že nefunguje nitrifikace. Teď je tam údajně dusičnanů po kolena. Tak jak je to s tím pH? Vaaclav logicky poukazuje na to, že s tou alkalitou to dává nesmyslné hodnoty CO2. Lacewings vysvětluje, že se tam nedaří autotrofním (tedy nitrifikačním) bakteriím, čemuž odpovídá údajné (Ratajem změřené) vysoké organické znečištění. Tak máme nízké pH, nízkou alkalitu, v akváriu víc CO2 než vody, mizerné podmínky pro nitrifikaci, a spoustu dusičnanů?
To nehraje.
Podle mě jediný správný krok je teď spolehlivě zjistit parametry vody. Jakkoli. Třeba i za peníze.

Ale to prece nevadi ze nasaje pisek, to je naopak dobre: nasajes pisek do poloviny tubusu i s bordelem, pak ucpes hadicku a cistej pisek se ti vysype zpatky do akva, povolis hadicku, bordel ti to odvede pryc. Pak naberes vedle a takhle projedes cely dno, kousek po kousku. Rozdel si to na sektory a pri kazdy vymene vody takhle promejes-odkalis jeden sektor, az vycistis celou plochu dna. Aspon mne to takhle funguje. Tohle jde jen s jemnym piskem, vetsi problem by byl, kdybys mel hrubsi frakci.

Ja měl vyrobenej z tubusu o průměru 7 cm, výška byla 80 cm a stejně to ten písek bralo jak nic. Mam zrnitost 0,2-0,6 mm (skoro prach). Kolikrát je lehčí než výkaly ryb.

Průměr odkalovače by měl být asi 5-6cm a na celou výšku akvária já mám písek 1-2mm a mám průměr 4cm.

-začal bych odkalováním ,jak zde bylo správně uvedeno = snížit hromadění rozpuštěných organických sloučenin ,omezit přísun živin heterotrofním bakteriím
-máte nepoměr autotrofních a heterotrofní bakterií
-funkce ,které inhibují autotrofní bakterie
= Amoniak a dusitan a jeho dostupnost
= hladina rozpuštěného kyslíku
= hydrogen-uhličitan a jeho dostupnost
= pH ,nitrifikační bakterie dávají přednost rozmezí pH mezi 7.2 až 8,0
= teplota optimální rozmezí je 25 až 30 ° C
atd.

Funkční filtrací a dnem. A samozřejmě výměnou vody úměrnou přidávanému krmivu.
I proto jsem ti psal, že v pravidelné rozbagrovávání dna při odkalování mi nepřijde rozumné.

Měň vodu co to jde a pomalu zvedej alkalitu. Pokud by jsi měl v akvárium moc amoniaku, tak by jsi to podle mě poznal na rybách při zakolísání pH ryby po výměně vody.

A co mam tedy udělat proto, aby znečištění organickými látkami bylo v normě a stíhali to rozkládat bakterie na další látky? Pokud to dobře chápu, pokles toho PH je v důsledku rozkladu organických látek, a skokový pokles je díky měkké vodě. Tedy nejdřív asi vyřešit ty org. látky a pak pokračovat na zvýšení alkality. Ale jak zajistit ten rozklad org. látek?

rriki napsal: Fosforečnan sodný
Zkoušel jsem ho sehnat, ale prý mi ho nemohou prodat pač jedině na firmu z potravinářského, farmaceutického či jiného odvětví kde se používá. To mluvím o koupi přes internet. Nevíš jestli je někde normálně ke koupi? Zkoušel jsem zvýšit Ph sodou jediný efekt to mělo změkčení vody a usazenin na skle no prostě všude. Děkuji.

Asi máš pravdu. Nechám to ať to tam všechno shnije. Teď vážně neumim si to bez odkalovaní představit, ale tim pískem jsem si to moc zkomplikoval, nevim jak to odkalovat, aby to nevysávalo ten písek jako vysavač.

-podmínky v akváriu začínají upřednostňovat heterotrofní bakterie ,hromadění rozpuštěných organických sloučenin (nadbytek potravy ,odumřelé rostliny ,výkaly z ryb ,atd)
-vyšší poměr uhlíku a dusíku zvýhodňuje "Heterotrofní" bakterie ve vtahu k nefunkčním "Autotrofním" bakteriím v důsledku nízkého pH
-autotrofní bakterie zpracovávají oxid uhličitý do organických uhlíkových molekul ,které potřebují pro růst a rozmnožování (množí se velmi pomalu) ,
-heterotrofní bakterie jsou závislé na převod organických uhlíkových molekul ,které zpracovávají do molekul ,které potřebují pro růst a rozmnožování (množí se velmi rychle)
-doba potřebná k dosažení dvojnásobku populace bakterií
= autotrofní bakterie (amoniak na dusitan) - 7 hodin -(dusitan na dusičnan) - 13 hodin
= heterotrofní bakterie 20 min
-funkce autotrofních bakterií je závislá na "faktorech" ,které inhibují autotrofní bakterie

No nevím, mi přijde lepší dno vůbec neodkalovat a nechat být. Méně práce.

Chce to pořádný odkalovač s vysokých tubusem, pak ani tohle dno nebude odkalovat problém.

Nicméně pro jistotu všechny testy udělám zítra znovu. Prohrabu písek nějakejma hrabičkama a znovu odsaju a pak pridam do fluvalu ten vápenec. Asi bude opravdu problém v tom dně. Musim vymyslet lepší systém odkalovaní.

Udelan dle navodu a proste barva byla stejna jako barva na vzorniku s hodnotou 5,0. Myslim ze nejsem uplne neschopnej porovnat barvy.

Obsah CO2 je 902.9 mg/l. při pH 5 a KH 3 Takže co ten test na pH ?

V testu psali kapat az do zlute barvy s tim, ze 5 kapek = 5°dKH. A ja dal jen tri kapky. Po prvni to bylo modre, a po druhe takove zelene a po treti hned zlute. Proto usuzuji takovy vysledek.

Při pH 5 nemůžeš mít KH 3°dKH

NO3 vysoko. Podle toho to vypadá, že nitrifikace funguje. Měnit vodu, měnit vodu a měnit vodu...
Změř ještě vodovodní vodu ať máme srovnání.
A já bych trošku vápence dal.

Tak dnesní měření s novými testy. PH 5,0, KH 3°dKH, NO2 0,5 mg/l a NO3 50 mg/l. Odkalováno včetně výměny vody v úterý. Vymenim zase vodu dnes, ale co dál? Vápenec jsem koupil, ale nesehnal jsem test na čpavek, ten ještě zitra zkusím sehnat, než tam dam ten vápenec. Jsem bezradný, předchozí akva mi tohle nedělalo.

Máš měkkou vodu a obrovský ryby tak se nediv,že Ti padá pH ,buď měň víc vody a nebo přidej uhličitan vápenatý, pokud nebude rejnokům vadit

Odér necitim, smrdi to jako klasicka akvarijni voda.

Dno nehnije, rejnoci ten pisek porad profukujou, ani nebubla to dno.

vysly napsal: Vše bylo měřeno testy od rataje.
Na ja. Tak to může být všechno ještě jinak. Já jsem Ratajův test na NO3 odložil jako nespolehlivý, protože jeho výsledek závisí na množství toho prášku, který se přidává, a to množství je vágně definováno. Je to takříkajíc "neodstranitelná vada" výrobku.

Rataj často ukazuje nesmysly.
Zkus dno prohrábnout rukou do hloubky, pokud by hnilo, půjdou z něj bublinky.
Nevím jak rejnoci snášejí piskořky, ale ty mi proti hnijícímu dnu pomohly. Do dna nezasahuju a nemám problém.

Přeměna amoniaku na dusitany (NO2-) je oxidační proces.
Ty jsi naměřil vysoké organické znečištění ve volné vodě. Tzn. že jde o rozpuštěné a dispergované látky... prostě svinstvo řádově prťavější než mezery mezi zrníčky štěrku.
Rejnoky neznám, vůbec. Ale jestli víří dno, zahrabávají tam bordel jenom tím víc a ten se tam pak rozkládá bez přístupu vzduchu.
Necítíš divný odér?

Vypadlo mi tam ... producenti NH3 tam sú...

Inak máš pravdu, presne tak som to myslel,ako si to rozobral (skoro až na atómy )

Vše bylo měřeno testy od rataje. Dnes jsem koupil od sery a vse znova premerim. Koupil sem i kh test, tak pak napisu nove hodnoty. Navic anubiasy uz tam nejsou, taky mi to prijde divne s tim no3. Ale i mi prijde divne aby zbytky jidla padaly do pisku, je tak jemnej ze nic nepropadne, max co zahrabou rejnoci. Nestoupalo by tim padem no2? Kdyz by to hnilo ve dne?

Magic napsal: Osobne sa mi nechce veriť ani tým nulám v NO₂ a NO₃, producenti tam sú
Nejsou! Jsou tam jenom producenti organických dusíkatých sloučenin, které se napřed musí rozložit na amoniak, a potom z nich eventuálně bakterie udělají dusi-tany/-čnany.
Amonium je pravda (slabá) zásada, ale větší vliv na pH mohou mít jiné látky které se tam hromadí a reakce, když je bakterie rozkládají. Tady se to z nějakého důvodu sešlo tak, že to tlačí pH dolů.
Pokud vysly opravdu odkalil i pod šutry a kořeny, pak mi z toho vylučovací metodou vychází už jen ten substrát. Je jemný, neprokořeněný rostlinami, nejde ho odkalovat => anaerobní prostředí čili hnití namísto tlení (a žádná nitrifikace, mimochodem).
Já si rád nechám od nějakého odborníka vysvětlit podrobnosti, ale proč anaerobní rozklad organické hmoty končí kyselou rašelinou?
-
Opětovně varuji před zvyšováním pH/alkality dokud nebude jasné, kolik je tam NH3/NH4+.

Pridám sa len zvedavými otázkami. Uuvádzaná tvrdosť vody 0,82 mmol/l je ktorá? Uhličitanová a.k.a. alkalita? Lebo tá nás bude v tomto probléme zaujímať. Znamenalo by to ale len zúfalé 2,3°dKH (i keď teda ja v akváriu tiež nemám viac).

NH3/NH4 test by po ruke nebol? (Ale hromadiaci sa amoniak by ťahal pH skôr opačným smerom...)

Osobne sa mi nechce veriť ani tým nulám v NO₂ a NO₃, producenti tam sú, ale spotrebiteľov málo. Akým testom to je merané? A čo hovorí o NO₃ správa vodární?

Jako další možnost, tedy toho zdroje organického znečištění by se nabízelo krmení, ono konzumace probíhá stylem trhacím a zbytky končí právě v tom jemným písku a zmizí z dohledu. Rozhodně se připojím k názoru jenž zde již několikrát zazněl a to, zaměřit se zvláště na pufrační schopnost vody, aby se Ph stalo stabilnějším.

Že nitrifikace snižuje pH je sice fakt, ale totéž se děje když bez nitrifikace NH4+ přijímají rostliny. Rostliny tam skoro žádné nejsou a těch pár pomalu rostoucích anubiasů tohle asi nedokáže.

Co se týče toho odkalení, tak tim to nebude. O vikendu jsem vše vyndal vsechny dekorace a důkladně odsál. Mam velmi jemný písek, takže mohu jen odsávat z vrchu, při hloubkovém odkalení beru i veškerý písek, takže ve dně si myslím to nebude. Testy jsem dělal snad dobře a jsou tam ryby dost citlivé na dusíkaté látky, už by se ozvaly. Dnes udělám nové měření a přidám nasekaný vápenc do filtru.

vaaclav napsal: Jeden z testů by musel kecat není možné aby byly v takovém akváriu NO2 a NO3 na 0. O těch bakteriích jsem už mockrát četl a nemyslím si že to je až tak pravda že by v přírodě byla takováhle díra.
Není to žádná díra. Příroda nitrifikaci nijak zvlášť nepotřebuje. To jenom akvaristické firmy z toho udělaly kult. Ekologové z ní zdaleka tak nadšení nejsou.
Při nízkém pH nefunguje nitrifikace, ale nikdo se neotráví, protože amoniak (NH3) se skoro stoprocentně přeměňuje na amonium (NH4+). Že nitrifikace snižuje pH je sice fakt, ale totéž se děje když bez nitrifikace NH4+ přijímají rostliny.
Pokud vysly správně změřil NO3 - což u chovatele takových ryb předpokládám - tak je jasné, že nitrifikace na vině není. Ani spotřeba NH4+ rostlinami, protože je jich tam minimum.
Pokud vysly správně změřil CHSK - což opět předpokládám - tak je nabíledni, že tam vázne dekompozice organické hmoty.
Problém jsem označil jako "vážný", protože jednoduché zvýšení alkality sice zmírní výkyvy pH, nicméně nevyřeší mnohem horší problém, tedy váznoucí dekompozici, pravděpodobně anaerobní.
Omlouvám se RoFrovi, že jsem to prve nenapsal více polopatě. Nevěděl jsem, že se zapojí a že je tedy nutno věci vysvětlovat na začátečnické úrovni.
P.S. Zřejmě je tam hodně amonia, takže když výměnou vody skokově zvýší pH, hrozí otrava amoniakem.