Řasy

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

ne ne je to tesne pod hladinou a CO2 nepridavam v tom akvarku mam len dorustajuci poter od mecoviek a gupiek. Takze kdyz zacnu pridavat CO2 nemalo by se to uz delat ?

Pak by to byla chyba špatného popisu...

Jen aby to nebylo nad hladinou nebo na hladině

Sid: Ta fotka je pro mne absolutně nečitelná, ale podle popisu by mohlo jít o projev biogenního odvápnění.
Eff: To že je to jen u hladiny by napovídalo na biogenní odvápnění. Důvodem je nedostatek volného CO2. Ale to jen podle popisu, z fotky není poznat nic.
Tak teď už je to jisté, když jsme se tak pěkně shodli - biogenní odvápnění!

...no ono je to nudzove riesenie... aj ja som to robil len par krat - ked som "musel"...
...na Anubias-och sa to robi "bezne"-kedze pomerne pomaly rastu...
...len som chcel povedat ze sa to Savo da pouzit aj na "jemnoliste" rastliny - ale slabsi roztok a kratsi cas...

To že je to jen u hladiny by napovídalo na biogenní odvápnění. Důvodem je nedostatek volného CO2. Ale to jen podle popisu, z fotky není poznat nic.

to je jenom u hladiny nikde inde to nepozorujem ps rano dam lepsiu foto

kortezhugo napsal:
len to nerobim nikdy "docista"
Ja to nerobím nikdy

...ja to robim asi takto...
-jeden vrchnak Sava a cca 4-5Litrov vody...
...a staci cca 1minuta ked to preplachujes...
len to nerobim nikdy "docista" - co aj ostane na rastlinach to uz "odpadne" same...

Ta fotka je pro mne absolutně nečitelná, ale podle popisu by mohlo jít o projev biogenního odvápnění.

Jak mám udělat lázen ze sava abych neublížil kytkám nemůžu se té řasi na listech zbavit

poradte mi este toto moze bit sposobene odparovaniim vodi lebo to vyzera ako nejaky vapencovy obal na tej rastline

ja mam zasa vlaknitu riasu v strede obr je to vidiet na to nie je ine riesenie nez namotavanie na spajlu?

To bude asi pěkná sinice Hledej vlákna o sinicích... Třeba rybicky.net/forum/9329…

Dobrý den, v jednom z akvárií se mi opakovaně objevuje tato řasa. 40l akvárium s čtverzubcem trpasličím, osvětlení Nano light 11 watt, v ostatních akváriích nic...Děkuju za rady.

Submerzní rostliny rostou v dobrém prostředí snad vždycky, s přechodem z emerze má spousta rostlin problém. Jak už tu někdo napsal.... to už snad ani nemá cenu=).

Ani komerčně prodávané submerzní rostliny nebývají polámané. A už vůbec si nebudu lámat rostlinku, kterou mi dal kamarád. A o tom je tu celou dobu řeč - že emerze z pěstírny je lepší než submerze od kamaráda. A neduzivosti nenazyvam krehkost - ale to, jak tu kdosi popisoval, ze (zrejme jeho) submerzni rostliny trpi listopadem pri vysazeni jedne zarivky atd., zatimco ty z emerzni pestirny zrejme ne.

Submerzní rostliny rostou v dobrém prostředí snad vždycky, s přechodem z emerze má spousta rostlin problém.

Ty emerzní mají zásoby v biomase, která je pod vodou k ničemu. Takže musí postavit nové orgány z té staré biomasy, tedy co na jednom místě vezmou, na druhém použijí. Účinnost nemůže být 100%, odporovalo by to fyzikálním zákonům.

Submerzní rostlina mezitím normálně roste Ale to je pořád dokola a nemá to smysl. Pokud máš radši emerzní rostliny, upřednostňuj je podle libosti. Mé zkušenosti jsou opačné, takže já si pro limnophilu dojdu ke kamarádovi, roste jako ďas.

kyknos napsal:... Druhý protiargument se točí kolem údajné neduživosti submerzních rostlin,...(

Ne neduzivosti, prosim neprevracet. Toci se kolem ne udajne, ale zcela jasne a nezpochybnitelne vetsi krehkosti a zranitelnosti. Proto si od znameho rad odnesu sub kytku. Ale nemam zajem kupovat si polorozmackane cosi, co by vzniklo dodavanim na trh techto rostlin beznym zpusobem. Tyto poskozene rostliny by se "chytaly" mnohem hur.
Jinak zdravy nad i podvodni se chyti ve vhodnem prostredi dobre, i jeden, i druhy. A vidim jako uplne zbytecne diskutovat o tom, jestli po mesici bude mit listu 5, nebo 7.

To je imho zjevný nesmysl Bohužel nemám nikde po ruce žádnou studii, že to nesmysl není. Ale co už.
Druhý protiargument se točí kolem údajné neduživosti submerzních rostlin, což je imho dost smutná výpověď :( Né neduživosti. Jen že zezačátku rostou pomaleji, protože mají do startu menší zásoby.

Ano, pokud kupují komerční emerzáty tak tam velmi často strkají věci, které růst nemohou.

Samozřejmě, že (tedy ti schopní se přizpůsobit) na jednom konci rostou rychleji, když na druhém odumírají . Ono jim totiž nic jiného nezbývá. Problém je, že celkový přírůstek bývá někdy i záporný .

Ale to je právě přesně to co není pravda. V dobře vedeném low tech akváriu bude mít spousta emerzních komerčně nabízených rostlin problém, zatímco submerzní od kamaráda porostou. Pokud se do dané nádrže hodí samozřejmě. Někteří uživatelé mi říkali, že moje akvária jsou přesně to, co se označuje za LOW-TECH akvárium. A mnohem radši sázím emerzy=). A musím dát zapravdu těm prvním příspěvkům, že emerzní rostliny přesazené pod vodu rostou rychleji než submerzní.

Ale to je právě přesně to co není pravda. V dobře vedeném low tech akváriu bude mít spousta emerzních komerčně nabízených rostlin problém, zatímco submerzní od kamaráda porostou. Pokud se do dané nádrže hodí samozřejmě. Jestli to nebude tím, že mnozí do akvária strkají ty rostliny, které jim tam prostě růst nemohou. Ať už jí tam dají submerzní nebo emerzní.

Johan napsal: Být černoch ve Skandinávii, tak by ste si záplatovaný připadal. Např. by vám začali padat zuby.

Ano, mají tam samé bezzubé černochy

Vidíte, já si myslím, že když u něj pomřou rostliny z pěstíren, tak ani ty od kamaráda to nebudou mít lehké. HOWGH

Ale to je právě přesně to co není pravda. V dobře vedeném low tech akváriu bude mít spousta emerzních komerčně nabízených rostlin problém, zatímco submerzní od kamaráda porostou. Pokud se do dané nádrže hodí samozřejmě.


Vy ste také nedal argumenty, na které tu ostatní nedali své protinázory.

To je asi pravda, bohužel se ty protinázory točí okolo dvou skutečností. Zaprvé že změna z jednoho v hodneho submerzního stanoviště na jiné je stejnou či dokonce snad i větší zátěží než přechod z emerzní na submerzní formu. To je imho zjevný nesmysl, ale to musíte nahlédnout sami. Druhý protiargument se točí kolem údajné neduživosti submerzních rostlin, což je imho dost smutná výpověď :(

Být černoch ve Skandinávii, tak by ste si záplatovaný připadal. Např. by vám začali padat zuby.

Je to ale vcelku nefér vůči začátečníkům, kteří po přečtení výroků typu "emerze z pěstírny je lepší než submerze od kamaráda" budou zbytečně vyhazovat peníze a zabíjet rostliny. Zvlášť protože často nemají vyspělou techniku, která je mnohdy pro přežití té komerční emerzní nabídky nutná.Vidíte, já si myslím, že když u něj pomřou rostliny z pěstíren, tak ani ty od kamaráda to nebudou mít lehké. HOWGH

Vy ste také nedal argumenty, na které tu ostatní nedali své protinázory.

Johan napsal: Chtělo by to něco nového. Zbytečně se točím pořád dokola.

Já za to nemůžu, že mi nejsi schopen dát dostatečný argument.

Příměr se záplatou je ale úplně nesmyslný. Kytka prostě reaguje na prostředí. Stejně jako v přírodě. A v rámci jedné formy, bez nějakých brutálních destrukcí. Nepřipadal jsme si v Řecku záplatovaný.

Ale tohle je diskuse o ničem - je totiž úplně zbytečná. Pokud někomu vyhovují emerzní rostliny více, nechť je upřednostňuje dle libosti. Na nás ostatní alespoň zbydou ty submerzní, které vyhovují zase nám. To je jako bych měl přesvědčovat milovníka blondýnek, že jsou brunetky hezčí

Je to ale vcelku nefér vůči začátečníkům, kteří po přečtení výroků typu "emerze z pěstírny je lepší než submerze od kamaráda" budou zbytečně vyhazovat peníze a zabíjet rostliny. Zvlášť protože často nemají vyspělou techniku, která je mnohdy pro přežití té komerční emerzní nabídky nutná.

Mimochodem, když jsme u té údajné neexistence zásobních látek submerzních rostlin. Nenapsal sem že je nemají, ale že jim mají mnohem méně než emerzní.

Ale i kdyby byl nový orgán výkonější - ona si ho může udělat taky - a také udělá, protože dál vesele roste. Ovšem pořad ještě jí zůstal i ten orgán starý.
To zajisté ano=).
zrada napsal: kristian napsal: Navic prebytky od akvaristu se ujmou vetsinou mnohem lepe a rychleji nez rostliny s pestiren.
Ve skutečnosti je to přesně opačně. Kdysi tu někdo navrhoval sepsat seznam stále opakovaných blábolů, tohle je jeden z nich.


Liší se v drobnostech, jako je barva či výška, ale to jsou přesně ty věci, které lze většinou měnit na již existujících orgánech Možná jsem detailista, ale nic není dost malé. Zbytek mé příspěvky o záplatě=).

Johan napsal: Mícháte hrušky s jabkama... Z kryptošky také neuděláte echináč=).

A proč bych ho měl dělat? Kryptoška je kryptoška a potřebuje podmínky, které vyhovují kryptošce. V rámci tolerovaných mezí se umí přizpůsobit. A nemusí kvůli tomu zahazovat listy.

Mimochodem, když jsme u té údajné neexistence zásobních látek submerzních rostlin. Když jsem kdysi zanedbal údržbu akvária plného kryptokoryn (protože v něm přechodně nebyly ryby a měl jsem ve své nezkušenosti pocit, že kytky péči nepotřebují), přišel jsem o všechno zelené. Komplet. Za pár měsíců se zase pěkně zelenaly.

Johan napsal:Nový orgán by byl výkonnější.

V čem by se ten nový orgán měl lišit? Submerzní rostliny vypadají všude přibližně stejně. nemají zásadní a neměnné anatomické odlišnosti jako mají často emerzní a submerzní formy. Liší se v drobnostech, jako je barva či výška, ale to jsou přesně ty věci, které lze většinou měnit na již existujících orgánech - asi už každý viděl jak rostlina na jiném světle mění barvu.

Ale i kdyby byl nový orgán výkonější - ona si ho může udělat taky - a také udělá, protože dál vesele roste. Ovšem pořad ještě jí zůstal i ten orgán starý.

Mícháte hrušky s jabkama... Z kryptošky také neuděláte echináč=).

Ve Skandinávii jsem byl před měsícem, černochů je tam plno. Raději ale jezdím na jih a zásadní problémy tam nemám, právě proto, že se dokážu opálit. Na Sahaře bych ovšem dlouho nepřežil - snad jen kdybych uměl zahodit své tělo a nechat si z něj vyrůst velblouda. A to je právě ten přechod mezi emerzí a submerzí, který je řádově náročnější než výlet do Řecka na pláž.

Tak pro vás ještě jinak. Tím sem chtěl říct, že sice bych se slunci snadno přizpůsobil. Prostě bych se opálil. Ale bylo by to jen přišívání záplaty. Byl bych opálený, ale nejspíš by to nestačilo. Stejně tak jako má černoch problémy např. ve Skandinávii. Submerzní rostliny se změně prostředí sice také dokáží přizpůsobit, ale je to jen záplata. Nový orgán by byl výkonnější.

Pokud pěstujete submerzní rostliny na Sahaře, hodně to vysvětluje

To zajisté umí. Já se také umím opálit, ale na "Sahaře" bych se neuplatnil.

Johan napsal: Já myslím že to chyba není. To vy ste začal argumentovat (odkazem), že rostlinné orgány jsou neměnné! Čili i při drobné změně prostředí se stávají zátěží.
Není to zanedbatelná změna, protože vodní rostliny v submerzní fázi musí svými orgány být hodně přizpůsobené.

Rostlina umí změnit barvu listů. Umí změnit jejich polohu, umí se vytáhnout ke světlu. Ale neumí z emerzního listu udělat submerzní, neboť se liší anatomicky.

Johan napsal: kyknos napsal: Já mám vždycky pocit, že lidé s názroem "emerze je lepší než submerse" prostě kytky pod vodou pěstovat neumí. Prostě jim ta bytelněji stavěná emerzní rostlina dýl vydrží .
Zbytečně urážíte zúčastněné v této diskuzi.

Nikoho neurážím, vždyť sami tvrdí, jak jsou jejich submerzní rostliny neduživé. Je tohle popis zdravého "chovu"?:

zrada napsal:Proto si někteří bystří akvaristé všimli, že s emerzních sazenic rychle rostou dobře zakořeněné, zdravé rostliny. Zato submerzní kytku nemusíš ani přesazovat, stačí, když se ti převalí PH přes 7 nebo ti na pár dní zhasne jedna zářivka, popřípadě kápneš „omylem“ do vody třeba malachitovou zeleň a máš v akváriu listopad.

V mých akváriích se za popsaných situací nikdy nic podobného nedělo.

Já myslím že to chyba není. To vy ste začal argumentovat (odkazem), že rostlinné orgány jsou neměnné! Čili i při drobné změně prostředí se stávají zátěží.
Není to zanedbatelná změna, protože vodní rostliny v submerzní fázi musí svými orgány být hodně přizpůsobené.

Problém je v tom, že je nesmysl srovnávat změnu emerze -> submerze s drobnou změnou v kvalitě vody či osvětlení. Ano, na to rostlina reaguje třeba vyšším či nižším vzrůstem, změnou barviv atd., ale to nebývají destrukční změny. Srovnáváš tu největší možnou změnu se změnou řádově menší, v mnoha případech zcela zanedbatelnou.

Proč si koupit stonkovku, která zahodí listy a pří troše štěstí si z jejího nového submerzního vrcholu zasadím novou rostlinku, když můžu mít od kamaráda rovnou ten submerzní vrcholový řízek, ze kterého bude v době řízkování té emerze už nádherná rostlina.


A pokud se jedná o rostlinu, která umí ve vodě jen neduživé formy, tak ta prostě do akvária nepatří.

Jenže submerzní rostlina nemusí používat své listy jako zásobárnu látek a není nucena žít jen ze zásob. Ještě aby byla nucena žít ze zásob, když téměř žádné nemá. Jen co je v pletivech, které jsou samá "voda". Ano, prostě roste dál. To tu snad nikdo nepopíral.
Zatímco emerzní rostlina má problém Proč má problém? To ste ještě nevysvětlil. (problém má emerzní i submerzní rostlina) Nebo snad proto, že její listy jsou přizpůsobeny jinému prostředí? To ty té submerzní rostliny také. Prostředí pod vodou bývá dost stabilní, ale např. světlem a CO2 dost omezené, tak se přizpůsobují co nejmenším odchylkám tohoto prostředí a každá změna stojí rostlinu energii. Čili po přesazení je submerzní rostlina schopná v pokračování růstu a většinou neztrácí již vytvořené orgány, ale to se mi nezdá jako velká výhoda. Ba naopak. Udržování těchto orgánů stojí energii, ale jelikož to je ještě výhodné, tak si je nechá. Ale za ztrátu energie (to dobře řeší kryptošky=). Kdežto emerzní rostliny vše napumpují do nových orgánů a hned vytváří listy a lodyhy dobře přizpůsobené daným podmínkám.

Cerpat z teto stranky nazor na emerzni rostliny je trochu jednostranne, tam je to ovlivnene nenavisti tvurce k nejvetsimu pestiteli, pochazejici kdoviodkud. Stranky ac obsahuji mnoho moudra, hezky serazeneho a uceleneho, take obsahuji mnoho bludu, take krasne ohnutymi argumenty podporenych.
Ony argumenty se daji ohybat na jednu i druhou stranu. Tahle debata nevede nikam, pro me je to jasne, v dobre kondici, zasazeny do vhodnych podminek, se krasne chyti to i ono.

Jenže submerzní rostlina nemusí používat své listy jako zásobárnu látek a není nucena žít jen ze zásob. Prostě roste dál, ve vhodném prostředí dobře. Zatímco emerzní rostlina má problém, který sice v dobrých podmínkách a pokud je skutečně obojživelná dokáže vyřešit, ovšem nikoliv zadarmo.

Stačí? Když jedna kytka z několika tisíců nemusí být schopná růst pod vodou?=)

Můj názor na příspěvek v planta.aquariana.

1) Na povrchu listů i stonků mají silnější kutikulu
Emerzní listy sice kutikuluju mají a pod vodou jí nepotřebují, ale emerzní listy jsou pod vodou jen jako zásoba živin pro vytvoření submerzních listů.
2) Rostlina je zvyklá na dostatek CO2 Něco málo difúzí získá (stejně jako na vzduchu) a stejně roste ze zásobních látek.
Podobně to platí také o kyslíku. Toho je rostlina na světle plná.
3) Rostlina je adaptována na příjem vody a minerálních solí výhradně pomocí kořenů. Dokáže to i listy. Stejně jede ze zásob.
4) Nadzemní části emerzně pěstovaných rostlin jsou přizpůsobeny nedostatku vody.
Jako bod jedna.
5) Mnohé druhy mají v emerzních podmínkách odlišný metabolismus Nedokážu odpověděť.

Shrnuto - Submerzní jsou vhodnější, protože mají více rostlinné hmoty a tak i více zásobních látek=). A jak už tu jiní psali, k čemu je asi tak po přesazení pod vodu můžou použít?

Ve výše odkazovaném příspěvku máš hned pět dalších. Ale i kdyby to byl důvod jediný, bohatě stačí.

Ne. To je jediný důvod .

Ano, to je další důvod, proč je lepší zvolit submerzní rosliny od kamaráda. Jsou na vodu zvyklé a dokonce se tam množí tak, že má na rozdávání. U emerzních rostlin tomu tak být nemusí, jak vzhledem k druhové příslušnosti, tak právě k variabilitě uvnitř druhu. Souhlas.


Některé kryptokoryny vydrží neuvěřitelné věci . Mé oblíbené rostliny.

To byly jednoduché příklady. Mě třeba kryptošky neshazují listy ani při přesazení z vody na sucho či opačně=). Při každém rozmnožování (a nejen při něm) vzniká určitá variabilita a tak se čas od času vyskytne jedinec, kterému se pod vodou moc růst nechce.
Čas od času se mi v koupeném košíčku vyskytne jedinec, kterému se v akváriu nedaří, byť těm ostatním skvěle.

Johan napsal: Třeba argument zdůvodňující teorii, že změna emerze->submerze je nějakým způsobem snazší, než jiná, mnohem menší, změna prostředí (voda->jiná voda). Co takhle příklad na kryptokorynách? Na suchu přežívají spoustu věcí, ale když je pod vodou nějaká větší změna, tak to na sobě dají znát .

To příliš nesouhlasí s mými zkušenostmi. Emerzní kulturu jsem měl, ale nebyla to žádná legrace. Ve vodě s nimi nebývají problémy, tedy alespoň uvažujeme-li druhy pro trvale submerzní pěstování vhodné. Tzv. "kryptokorynovou chorobu" jsem měl v akváriu jednou v životě a byla to má vlastní blbost (neměnil jsem pravidelně vodu).

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu