Biologická rovnováha

Podle mých zkušeností funguje obojí - alespoň za určitých okolností. Ale jaké všechny faktory hrají roli netuším. Teď mám filtraci dost předimenzovanou (Eheim 2213 v 50L s 11 čistotnými minirybkami), tak uvidím, zda přijde nějaká řasová kalamita. Zatím mám řas méně, než by si bezobratlí v akváriu přáli.

Prase aby se v tom vyznalo :o) ... Včera jsem narazil na tehle článek www.profiplants.cz/… ... Stručně shrnuto: Nechcete v akvárku řasy? Pořiďte filtr o co největším objemu (příklad: filtr 50L na akvárko 500L).
A teď zase tohle ... Nikolai Frederik Slomma/Marcel Goliáš (zjednodušeně) : Filtr nejlépe co nejmenší ...
Mám si hodit mincí, nebo co? :o))) ...

K denitrifikaci dochází všude tam, kde jsou dusičnany, organické látky a anaerobní podmínky. Často je ale úzce svázána s nitrifikací, protože nitrifikace jí poskytuje dusičnany a konzumací kyslíku vytváří zároveň anaerobní prostředí. V akváriu je asi nejčastějším místem 'výskytu' denitrifikace buď substrát (do kterého zapadají organické zbytky) nebo filtr (ve kterém se organické zbytky také hromadí, obzvláště pak ucpané póry různých filtračních médií). Řekl bych, že třeba kuličky Eheim Substrat Pro (a jim podobné) musejí být hezkou denitrifikační továrnou, protože samotnými kuličkami voda určitě nějak rychle neprotéká, ale spíše difunduje, na povrchu jsou porostlé nitrifikačními (ale i jinými bakteriemi), a tak mají uvnitř vše, co potřebují: dostatek NO3 z nitrifikace i difundující vody, organické látky i anaerobní podmínky. Rychlost denitrifikace v substrátu bude určitě záviset nejen na jeho hloubce a množství organického kalu, ale u výživných (půdních) substrátů to bude jistě do velké míry ovlivňovat i 'kvalita' organické složky těchto substrátů (tzv. labilita). Je známo, že čerstvý organický materiál se rozkládá mnohem rychleji než starý organický materiál (např. suché dubové listy). Pokud tedy substrát obsahuje snadno rozložitelné organické látky, budou v něm (jakékoli) bakteriální procesy probíhat mnohem rychleji. To je i důvod toho, proč není dobré používat v akváriu jako podkladovou vrstvu čerstvý kompost, protože ten se stane automaticky a velmi rychle továrnou na heterotrofní bakterie, a to takovou, že to může klidně rozbourat celé akvárko. Heterotrofní bakterie totiž (na rozdíl od těch autotrofních, nitrifikačních) zdvojnásobí svůj počet zhruba každých 20 minut, takže za 24 hodin už můžeš mít (při dostatku kvalitní organické potravy) v akváriu nezvladatelnou bakteriální kalamitu.

Je to už dost dlouho a jsem docela sklerotik, ale byly to vesměs nádrže podobné té, co jsem popisoval níže (řádově kolem stovky, placaté nízké s velkou plochou hladiny a dna - ve většině bydlely nějaké labyrintky) a silně zarostlé různým plevelem (co roste a jak se tomu chce růst - nejsem žádný akvazahradník - a k těm labyrintkám obvykle asijské kytky, kryptokoryny, aponogetony, různé kapradí, stonkové plevely), často živné dno. Filtr někde žádný, někde velký kbelíkový Eheim čištěný tak jednou rocne), proud vody minimální (i díky džungli voda v podstatě stojatá, zase většina labyrintek proud úplně nemiluje). Ovšem narozdíl od toho níže popisovaného akvária, kde jsem hodně svítil a experimentoval s CO2 (tehdy jsem byl za podivína) a kytky rostly jako blázen, měl jsme tam i nějaké lepší druhy a běžně jsem je sklízel a rozdával (a tudíž nevím, kolik dusíku jsem odebral ve formě kytek)), v těhle akváriích byla většinou jedna stará zářivka, světlo nic moc, CO2 žádné, kytky rostly, ale ne tak rychle abych je pravidelně sklízel, obvykle jsem je nechaval vlastnimu osudu, takže se různě vzájemně přerůstaly, žily i umíraly v akváriu, takže nebyly významnou cestou pro ztráty dusíku z akvária... dusíkaté látky se ale ani v tehle akvariich nehromadily (ani podle testu, ani podle zdravi a spokojenosti ryb), i kdyz tam casto bylo dost ryb, slusne krmenych, a vodu jsem casteji doleval, nez menil.

Jo a nesnáším hrubý písek nebo nedejbože štěrk a když jsme ho někde měl, byly problémy. Jemná zrnitost jak píše Marcel níže. Pro kořenící kytky obvykle i nějaká ta obohacující příměs, což tehdy znamenalo lowtech dno ala Walstad nebo některé staré české akvaristické knížky, zadne moderni nobl substraty. Ale asi nejnápadnější faktor mi přijde ta hloubka akvárií, výška byla obvykle výrazně nejmenší rozměr. Takže výměna plynů byla jistě dobrá navzdory minimálnímu proudění.

Vodka filtry se sice u nás moc nepoužívají, ale minimálně o jednom člověku co lije vodku do sladkovodního akvária vím. Největší problém tohoto řešení je nutnost velmi pravidelného a častého dávkování vodky. Proto je lepší denitrifikace pomocí síry.
Nevíš čím se živí ty denitrifikační anaerobní bakterie ve dně, když tam není ani líh ani síra?
EDIT: OK, ot umazáno.

Existuje určitě několik cest, které vedou k požadovanému cíli, ale mně osobně se asi nejvíce zamlouvá způsob, který popisuje Nikolai Frederik Slomma na německém fóru FlowGrow.de. Stručně jsem ho před časem popsal zde: rybicky.net/forum/14944…
Jeho cílem je do maximální možné míry eliminovat potenciální místa hromadění organických odpadních látek (substrát a filtr), a přesunout většinu bakteriálních procesů z filtru přímo do akvária. Tato myšlenka se mi moc líbí, protože se tím eliminují anaerobní plochy a podpoří se rozvoj aerobní mikroflóry na celkové ploše celého akvária. Do určité míry tomu mohou pomoct i různé bakteriální násady (např. Microbe-Lift Special Blend apod.).

Já myslím, že ani ten sirovodík ve stopách neuškodí. Nesmí ho být moc. Myslím, že si rozumíme. Pokud v akváru masivně hnije organická hmota, je něco špatně. Ty aerobní heterotrofní bakterie jsou v první linii a musí vykonat svou důležitou práci.

S tou denitrifikací v akváriu si myslím, že je to pravda. Nikdy jsem to nějak exaktně neměřil, ale akvárií, kde se dusičnany nijak nehromadily navzdory minimální výměně vody (a ani to nebylo vysvětlitelné dostatečně velkým odběrem například rostlin z akvária) jsem pár zažil. V mořské akvaristice se moc nevyznám, ale mám dojem, že tam toho krmení pro heterotrofní bakterie je podstatně méně než v typickém sladkovodním akváriu, kde si mnohem snadněji něco najdou.

Tato problematika je samozřejmě mnohem složitější, než jsem popsal v mém předchozím "kraťoučkém" příspěvku na toto téma. Na téma bakterií nebo biofilmů existuje celá řada kvalitní odborné literatury (bohužel převážně v angličtině). Z knih například:
1) link.springer.com/…
2) link.springer.com/…
Jinak denitrifikace je rovněž zajímavé téma. Diana Walstad jednou přidala do testovací nádoby s půdním substrátem překrytým vrstvou písku 250 mg/l NO3 a 2x týdně měřila jeho koncentraci. Do týdne koncentrace dusičnanů ve vodě rapidně klesla a po 1 měsíci už byly kompletně pryč (na nule). Řada vědeckých studií potvrzuje, že zhruba 50% dusíku zmizí s přírodních vod v důsledku denitrifikace (probíhající v sedimentu). V mořské akvaristice "vyvinuli" na odstraňování dusičnanů z vody zajímavou metodu, která spočívá v pravidelném přidávání malých dávek vodky (= etanolu) do vody. Etanol (= organický zdroj uhlíku) slouží jako potrava pro denitrifikační bakterie, které se díky těmto "krmným dávkám" v akváriu natolik rozmnoží, že zvládnou dokonale z vody odbourat všechny dusičnany. Pokud je mi známo, ve sladkovodních akváriích se tato metoda nepraktikuje ('vynulování' dusičnanů není v rostlinných akváriích žádoucí). Nicméně, zajímavý na tom je ten princip "živení" bakterií. Aby heterotrofní bakterie pracovaly co nejefektivněji, musejí být v co největším možném počtu (čím větší kolonie bakterií, tím rychleji bude probíhat dekompozice). Pokud se to s "krmnou dávkou" přežene, bude to mít samozřejmě za následek 'mléčný zákal' (což není nic jiného, než přemnožení heterotrofních bakterií ve vodě).

PS: Nikde také neříkám, že anaerobní dekompozice je nutně něco špatného. Například anaerobní redukce železa a manganu je pro rostliny velice žádoucí proces (dochází při ní za anaerobních podmínek v substrátu k přeměně oxidovaného železa a manganu na formy, které jsou přístupné rostlinám). Denitrifikace (další forma anaerobní dekompozice) může být také v některých případech žádoucí. Nicméně produkce sirovodíku, fermentace či metanogeneze pro naše akvária asi příliš užitečná nebude.

Souhlasím s důležitosti aerobních heterotrofnich bakterií. Nesouhlasím se zatracovanim těch anaerobních. A tvrdím, že dusík (tedy myslíme-li N2) není jedovatá látka - je biologicky téměř inertní (výjimkou jsou například sinice) a je ho všude kolem plno.

Také nesouhlasím s tím, že by nitrifikacnich bakterií bylo všude dost. Akvárií, ve kterých se hromadí dusitany a tráví ryby je bohužel plno.

Myslím si, že v akváriu mají místo i mikroaerobni a anaerobní zóny. Samozřejmě, jako doplněk těch fungujicich aerobních. Pokud padá organický bordel přímo do anaerobní zóny, aniž by měl šanci být zpracován aerobne, je to pruser. Ale pokud k fungujícím aerobum přispějí i anaerobove například denitrifikaci, bude to ku prospěchu věci.

a jak tedy zvetsit kolonie por. udelat vhodne podminky pro ty one blahodarne heterotrofni bakterie?

Podle mého názoru hrají velmi důležitou roli ve stabilitě akvária bakterie. Většina akvaristů zná aerobní autotrofní bakterie (tzv. nitrifikační), které se často považují za ty "klaďase" neboli "užitečné bakterie", i když ve skutečnosti jich bývá ve filtru jen kolem 0.002% z celkového počtu všech přítomných druhů bakterií (údaj jsem převzal z odborné literatury). Podle toho, jak tomu rozumím já, jsou nejdůležitějšími bakteriemi pro vytvoření stabilního, čistého prostředí především aerobní heterotrofní bakterie, které jsou schopné dokonale rozložit organické odpadní látky (nejen tuhé, ale i rozpuštěné) na rostlinné živiny. Tomuto procesu se říká mineralizace. Dokonalá mineralizace může probíhat jen za přístupu kyslíku. Za nepřístupu kyslíku nebude mineralizace úplná a vzniká pak při ní kal (to je ten bordýlek, který se nám usazuje ve spodních vrstvách substrátu a rozkládá se jen velmi pomalu => to proto, že je tam anaerobní prostředí). Tuto neúplnou mineralizaci mají na svědomí anaerobní heterotrofní bakterie. Problém s hromaděním kalu v substrátu mají samozřejmě i "kvalitní" výživné substráty jako je ADA Aqua Soil Amazonia (ve svých materiálech to přiznává i Takashi Amano, který z tohoto důvodu doporučuje provádět čas od času důkladnou hloubkovou očistu tohoto substrátu). Naopak substrát, který má k zanášení nejmenší sklony, je jemný, propraný křemičitý písek (frakce 0,4 až 1,2 mm), do kterého organické zbytky prakticky nezapadají.

Pokud má tedy někdo dokonale čistý substrát bez kalu, pak je to známkou toho, že u něj dokonale fungují právě ty aerobní heterotrofní bakterie (rozkladači neboli dekompozitoři organického odpadu). Pokud se kal v substrátu hromadí, mineralizace nefunguje zcela dokonale.

Pokud tedy chceme mít čisté akvárko, je dobré všemi možnými prostředky podpořit činnost aerobních heterotrofních bakterií a zároveň se starat o to, aby se v akváriu nehromadilo příliš hodně organických zbytků, a aby nezapadávaly do substrátu ani se nehromadily ve filtru. Jakmile se v substrátu nebo ve filtru nahromadí větší množství organických látek, vznikne tam nevyhnutelně anaerobní prostředí, ve kterém (jak už bylo řečeno) nemůže mineralizace probíhat dokonale. V anaerobním prostředí pak mohou navíc vznikat i vyloženě toxické látky (např. sirovodík, dusík apod.). Bohužel většina hrubších substrátů i většina filtrů slouží jako "lapače" organického odpadu. Tento odpad se v nich hromadí, vzniká tam anaerobní prostředí (nejen hlouběji v substrátu, ale i uvnitř porézních filtračních médií), a mineralizace tam tím pádem neprobíhá dokonale → rozklad organických látek není úplný = nepřemění se až na minerální živiny, ale zůstanou někde napůl cesty. Navzdory našim představám obývají nitrifikační (autotrofní) bakterie ve filtrech jen velmi maličkou (v podstatě zanedbatelnou) plochu. Proto nemá příliš velký smysl jejich činnost v akváriu přeceňovat. V nepřerybněných rostlinných akváriích zvládne nitrifikaci pohodlně obstarat i povrch substrátu a rostlin, kde je dostatečné množství aerobních bakterií všech možných druhů → uvádí se, že 1 gram každé akvarijní rostliny obydluje zhruba 100 miliónů (10^8) životaschopných vlhkomilných bakterií. V přerybněném akváriu pak stačí použít relativně malý objem vhodné filtrační hmoty. Problém většiny akvárií podle mě nesouvisí se špatnou funkcí nitrifikačních (autotrofních) bakterií, ale mineralizačních (heterotrofních) bakterií. Funguje-li špatně mineralizace odpadních látek, tak se v akváriu hromadí, což doprovází řada negativních jevů. S tím pak podle mě úzce souvisí i výskyt řas. Jak známo, heterotrofní bakterie produkují jako vedlejší produkt svého metabolismu i vitamíny (např. vitamín B12, který je jen tak mimochodem nezbytnou živinou pro růst ruduchy rodu Audouinella).

Já ty cichavce mám zase někdy v plánu. Pokud sezenu pekne divoké, všude mají nějaké šlechtěné chcipaky. Ze to bylo placaté, bylo původně kvůli těm cichavcum - mají to rádi, potěr to potřebuje, ale myslím že to výrazně pomohlo i stabilitě nádrže - velká plocha hladiny pro výměnu plynů, velké dno jako přirozený filtr...

tak presne neceho takoveho bych chtel dosahnout, akorat takovym zpusobem, aby to bylo mozne kdykoliv a kdekoliv opakovat, a treba i s jinyma rybama. no asi to nebude sranda, ale ten vysoky sloupec vody bych jeste nezatracoval...zatim

Měl jsem akvárium přes 100L a jedinou technikou bylo osvětlení -80w T8 (jestli se nepletu, prostě 4x60cm) a co2 z burčáku (ale ne zcela systematicky). Hodně rostlin - různé plevele v podstatě v celém objemu akvária, ryby se prodíraly skrz i u čelního skla - čichavci medovi a zakrslí, původně tři páry, ale počet narůstal jen jsem sypal krmení doleval vodu a rozdával kytky a ryby. Možný fígl byl v tom, že akvárium byla placka vysoká jen 30 cm, vysoké živné dno a prostor na vzduch pro cichavce i kytky, vodní sloupec byl max 20 cm. Fungovalo to několik let, zrušeno kvůli stěhování.

Vzorek odebereš injekční stříkačkou, ale jestli to má smysl měřit netuším. Měním hodně vody a měřím jen pH a vodivost.

akvarium je zalozene skoro rok (v cervnu), proto jsem si rikal, ze dusitany jsou uz snad pryc. amoniak me nenapadl.
ma smysl zkouset nejake testy? respektive: kdyz tam bude problem, bude to poznat na jakemkoliv vzorku vody, nebo se ty skodliviny budou drzet spis dole? z tama nevim jak vzorek dostat bez kontaminace s "cistou" vodou nahore.

diky za podnet s tim dnem, mrknu na to.

Proč by nemohl být problém s amoniakem a no2? Amoniak je škodlivý i v malých koncentracích a jestli dno nefunguje a zároveň nemáš filtr, tak se může na škodlivou koncentraci dostat i v tak málo zarybněném akváriu. Jak dlouho už akvárium funguje? Filtr se zabíhá měsíc, tady to bude výrazně déle. Teplota vody je ok?
Pokud dáš to čerpadlo, tak výšku hladiny nebudeš muset řešit. Voda se promíchá. A když ho vhodně umístíš, tak ani kyslík.
Zkus prohrábnout dno, jestli nezahnívá.

V pripade otravy mi prave nejde do hlavy z ceho. testy sice nemam, ale pomer ryb a rostlin prece vylucuje problem s NO2,3, ne? No neco urcite neni zcela v poradku, ale co a proc ... podle me to musi souviset se sloupcem vody.

Na dno jsem myslel pri zakladani, uplne dole je rataj stare dno, potom je pomerne hodne ricniho pisku o zrnitosti ~2mm. vepredu tak 4cm, vzadu aspon 2x tolik. ale je mozne ze si to sedlo...mam dystak jeste 1 pytel v zaloze.

Cisteni filtru neni problem, ale uz to s sebou nese odcerpani vody, ve ktere ho vyprat, atd ... o cerpadle jsem slysel, jeste jsem uvazoval zkombinovat to se vzduchovanim. ale to az bych odhalil ten problem.

ad proudeni...o distribuci zivin k rostlinam jsem se taky pokousel leccos nastudovat, ale nic smerodatneho nemam. nekomu to proste "funguje" a hotovo.
podle me voda nemuze z principu byt uplne stojata, nejake proudeni tam bude vzdy, minimalne zpusobene rozdilnymi teplotami (hladina, topitko..)

Zrychlené dýchání může značit otravu. Kyslíkem to asi není, to by se chodili nadechovat k hladině. Proudění je důležité i pro rostliny, takže by bylo dobré si koupit aspoň slabé proudové čerpadlo. Filtr by jsi musel občas čistit. Ale jak moc je prodění důležité ti asi nikdo neřekne, protože větší akvária bez filtru skoro nikdo nemá. Dno máš dost vysoké a provzdušněné aby mohlo nahradit filtr?
Já přešel na opačný extrém - moc ryb, silná filtrace a častá údržba.

Ahoj, tohle tema me moc zajima. Castecne me k tomu privedly okolnosti, kdyz otec, byvaly "akvarista" zcela rezignoval na jakouliv udrzbu, a maximalne ryby obas krmi. Pri mych obcasnych navstevach jsem se snazil jeho 2 akvaria tomuhle pristupu prizpusobit a privedlo me to k tomu, abych zalozil zhruba pred rokem vlastni pokus - zacal jsem z druhe strany, s naprostym minimem ryb (misto toho abych cekal, ktere preziji) - mam na ~200L 3 anciky, a chtel bych postupne vybudovat funkcni ekosystem. Je mi jasne, ze pri poctu rostlin (na muj vkus porad malo) vs pocet ryb se o zadnou rovnovahu nejedna - 3 ancistrusi to proste nestaci tak zaneradit, aby se otravili. nicmene vodu jsem zatim nemenil, mam pouze svetlo a topitko,krmim pravidelne, obcas pridam okurku, a vypada to vicemene ok,ancici rostou,basti. u dna se hromadi bordel z odumrelych rostlin, ale nejsem si jisty, jestli to je na skodu.

Moje otazka k tematu je nasledujici: jak moc je dulezite pro bio rovnovahu proudeni? Mam pomerne vysoke akvarium, a prijde mi, ze ancici ze zasadne zrdzuji v jeho stredni casti, a obcas dost rychle dychaji. k hladine se nadechovat uz sice davno nejezdi, ale stejne bych tipoval, ze to ukazuje na jinou kvalitu vody u dna, muze to byt tak? bohuzel me nenapada zpusob, jak to overit (krome koupeni pokusnych rybicek...)
Pridat filtr neni problem, a bezudrzbovy ani low tech koncept z meho pohledu az tak nezkazi. presto bych ale do akvaria nedaval (co se techniky a udrzby tyce) nic, co neni vylozene potreba. to bych radeji snizil sloupec vody.
planuju rozsirit faunu i floru, u kytek jsem s nejakym tim rizikem smireny-je to preci jen pokus, i kdyz se zatim vyviji dobre. ale u te fauny bych si chtel byt jistejsi tim, ze tam prezije a bude prosperovat..

Alternativní koncept provozu rostlinného akvária

Narazil jsem před časem na jeden zajímavý způsob provozu rostlinného akvária, na jehož konci je extrémně stabilní akvárium prosté řas.

Klíčový faktor zde hraje mikroflóra, které se (podle všeho) daří ze všeho nejlépe v akváriích s jemným křemičitým pískem (zrnitost 0.4-0.8 mm) a minimální filtrací (která zajišťuje pouze nezbytnou nitrifikaci). Každé akvárium má své producenty (rostliny), konzumenty (ryby, bezobratlí) a dekompozitory (mikroflóra), a je důležité pochopit, jaké vztahy mezi nimi existují.

Jednotlivé složky v tomto konceptu tvoří: 1) písek, 2) filtrace, 3) mikroflóra, 4) hnojení, 5) světlo.

1) Písek
Optimální zrnitost: 0.4-0.8 mm (filtrační písek používaný k bazénové filtraci), vrstva 3-5 cm (ale lze i vyšší). Jemnější písek zabraňuje zapadávání organického odpadu, který se pak v hrubším substrátu rozkládá při nežádoucích anaerobních procesech. Porézní, jílovité substráty mohou fungovat jako filtr, což v tomto případě není žádoucí (jednak kvůli kumulaci anorganických i organických živin a sraženin, a jejich nekontrolované adsorbci/resorpci, a jednak kvůli nekontrolovanému toku látek v akváriu). Hlavním smyslem písku je omezit rozvoj nežádoucí mikroflóry (např. anaerobních nebo heterotrofních bakterií produkujících různé organické látky, které slouží řasám za potravu → např. různé vitamíny) a nežádoucích látkových produktů.

2) Filtrace
Filtrace jakožto intenzivní biologický proces má negativní vliv na hnojení (filtr v podstatě soutěží s rostlinami o živiny). Vznikají při ní totiž sraženiny živin, které pak končí ve filtru. Pokud si do sklenice vyždímete molitan z filtru a změříte si tam obsah fosforu a železa, vyjdou vám pravděpodobně velmi vysoké hodnoty. Drobná filtrace pomáhá eliminovat negativní vliv filtrace na hnojení a současně zajišťuje dostatečnou nitrifikaci. V praxi tedy v dobře osázeném rostlinném akváriu s obvykle malým množstvím rybí osádky nepotřebujeme žádné dodatečné filtrační médium, protože i samotná rostlinná biomasa slouží jako plocha k osídlení pro mikroflóru, takže akvárium s dostatečným proudem slouží samo o sobě jako filtr. Má to ještě jeden pozitivní efekt, a to, že se proces mineralizace organických látek přesouvá z malého filtru do celého prostoru akvária (na všechny rostliny a povrchy). Pokud jde tedy o množství filtračního materiálu, lze to shrnout následující větou: ne více, než je nutné (resp. co možná nejméně, ale zase tolik, kolik je potřeba!). Pro představu, pro nitrifikaci ve 180L rostlinném akváriu (s relativně malou rybí osádkou) na obrázku z posledního odkazu bohatě stačí molitan o velikosti 4*4*1cm.

3) Mikroflóra
Nejdůležitější bod v tomto konceptu. Dobře fungující mikroflóra je pro fungující akvárium (tj. stabilní akvárium bez řas) naprosto klíčová. Čím více rostlin, tím větší plocha pro mikroflóru (biofilm). Vhodná mikroflóra dokáže dokonale mineralizovat všechny organické zbytky, výsledkem čehož jsou pak jednak minerální živiny pro rostliny, a jednak křišťálově čisté akvárium (s průzračnou vodou, bez mastné hladiny a bez řas). Biofilm se tvoří především tam, kde má dostatek potravy (což bývá ve filtru), ale pokud filtr odstraníme (resp. zmenšíme na minimum), rozšíří se biofilm na všechny povrchy v akváriu (se všemi pozitivními účinky na rostliny a negativními na řasy). Rozvoj vhodné mikroflóry lze podpořit přídavkem bakteriálních násad → např. Microbe-Lift Special Blend (cílem je zavést na dosud neosídlená místa v akváriu co nejrychleji vhodné mikroorganismy).

4) Hnojení
Doporučuji od samého začátku používat kompletní dávkování. Při této metodě se doporučuje udržovat ve vodě kolem 20 mg/l NO3, 10-15 mg/l K, 1.5 mg/l PO4 a 0.1 mg/l Fe, přičemž fosforečnany se dávkují nárazově (po výměně vody). Rostliny si je ukládají do zásoby, takže s tím pak týden pohodlně vystačí. Koncentrace CO2 se doporučuje udržovat v rozmezí 15-20 mg/l. Po stabilizaci akvária je možné místo KNO3 používat i močovinu nebo jiné sloučeniny. Optimální pH je v rozmezí 6.3-7. Alkalita v rozmezí 2-7°dKH, tvrdost může být i o něco vyšší. Optimální poměr Ca:Mg by měl být v rozmezí 2-4:1. Více než na absolutních číslech záleží spíše na rozumném vzájemném poměru živin. Pokud jde o výměny vody, pak čím je akvárium stabilnější (tj. čím "kvalitnější" má mikroflóru), tím méně vody (a méně často) je potřeba měnit.

5) Světlo
Světlo má na rostliny dva hlavní účinky. Na jedné straně světlo oživuje metabolismus, a na druhé straně množství světla ovlivňuje morfologii, tj. podobu rostlin. Zpočátku jen 6h plného světla. Čím stabilnější akvárium je, tím více světla "snese". V případě problémů je vhodné omezit délku fotoperiody.

Zdroj: www.flowgrow.de/…
Fotografie jednoho takového akvária provozovaného touto metodou: www.flowgrow.de/…

Tak pokud těmi výměnami vody myslíte ten uvedený způsob (ryby rostliny ven, proprat dno atd.), tak ano, to tu rovnováhu skutečně značně naruší. Ale tím doporučovaným způsobem je jen vypuštění cca 30 - 50 % vody a její opětovné napuštění. To tu rovnováhu nijak nenabourá, je to jen prospěšné (mě bez toho ani kytky moc nerostou). Ale uznávám, že i na to zdrojové vodě může záležet, někde je voda hodně tvrdá, jinde může být kontaminovaná...

Rovnováhu v akváriu nerozhodíš výměnama vody. Jde to praktikovat klidně každý den, pokud si nerozvrtáš dno v kterém se nachází velké množství oněch N žravých bakterií. Odzkoušeno na JA cichlidách. Někdy je to teda rozhodí tak, že se vytřou.
Dokonce můžu z vlastní zkušenosti říct, že po rozhrabání dna dojde k větším problémům, než když člověk vypucuje všechny filtry v akva (nemám teď namysli nějaké savo čistky...)

Před dvěma dny jsem díky instalaci jednoho úkrytu, který šel zahrabat pod písek rozvrtal větší část akvária a od té doby ryby začaly dýchat dost z těžka o proti normálu. Denně teď měním skoro půl akva vody za tu neodstátou hnusnou z vodovodu a po každé výměně je to lepší.
Taže mi teď jakous takous rovnováhu v akváriu místo funkčního dna drží jen filtry a právě ty výměny vody.
Ještě tak 2-3dny a je to v původním stavu, kdy před tím zas budu jen sedět a hledět. Doufám

Já měl kdysi krásně zarostlé akvárium s obrovským filtrem. Dokud jsem menil vodu a zastřihával rostliny, bylo vše ok. Jakmile jsem z časových důvodů začal údržbu zanedbávat, tak náročnější druhy ryb vychcípaly a v akváriu převládly nejrychleji rostoucí druhy rostlin. Méně náročné ryby dál prosperovaly.

Co z toho vyplývá? Že kdybych neměl náročné ryby a pomalu rostoucí rostliny, budu tvrdit to co ty - údržba je zbytečná.

Já mám pitnou vodu měkou až středně tvrdou, bez chlóru s 10 mg/l no3. Naprosto vhodná pro ryby.

A na krupičku Esha Exit. Je tak dobrý, že jsem se před týdnem nebál koupit nakažené ryby

Chlor mizí z vody tak rychle, že ho neřešej ani chovatelé terčovců.
Krupičku jsem nikdy léčit nemusel. (To samozřejmě nic neznamená, prostě jsem měl akvárko jen velmi krátce :o) ...

Pitná voda je chlorovaná, většinou tvrdá, zásaditá a tak po odstátí vhodná pro tlamovce a možná pro živorodky. Rozhpdně ne pro tetrovité a většinu cichlid. Už je mi jasné, proč laici by nechtěli akva. Je hodně pracné ho udržovat. Mají představu, že 1x týdně musí vylovit rybky, vytrhat rostliny, vyprat písek, vymýt akva saponátem, vše dát zpátky, znovu napustit a pokud možno dát zpátky rybky do vody ještě s bublinkami chloru...
To já mazák kromě uvedené údržby filtru jsem si pořídil výkonnou magnetickou stěrku na sklo. Tak jen krmím, obdivuju čilé rybky, občas přejedu po skle stěrkou a jeto. Vidím, že když zajdu do dubového lesa a tam své zkušenosi našeptám do jednoho stromu, bude to mít stejný efekt. Mj. jak léčíš krupičku?

Já jsem si to přečetl (pozorně :o) ... navíc, ten tvůj "skoropůdní" filtr se tu už někde řešil, není-liž pravda ... takže jsem obeznámen :o) ... Ale tohle jsem řešit nechtěl ... Mě prostě jen zaujalo tvrzení, že pitná voda narušuje biologickou rovnováhu v akváriu (ve kterým notabene nejede filtr) ...

kus5 napsal: Srávně zajeté akva se fakt za dva až tři dny nepos.
Zrovna tak, jako se může pos. při výměně dna (při zajetém filtru) (právě jsem se k tomu nachomýtnul na jedné zdejší prezentaci), tak se může pos. při poruše filtru (při zajetém dnu). To se nedá zevšeobecňovat. Jak jsi sám psal, záleží (např.) na množství ryb atd. ...

Srávně zajeté akva se fakt za dva až tři dny nepos. Pri nejhorším stačí vzduchovat = pouštět bublinky. Ale hlavně si přečti pozorně, jakou používám filtraci! Ve 120 l s 15ti 8cm závojnatkami výměna 20lvody 1x za 14 dnů.

Já myslel, že je řeč o výměně vody při poruše filtru ...

Bio rovnováha je, že dostatečně zarostlé akva za součinnosti bakterii v hrubém molitanu likvidují odpadní látky. Když takhle vyváženou vodu často nahrazujeme chlorovanou hnusnou tvrdou zásaditou z vodovodu, tak tomu dáme na frak. Já míchám s temperovanou deštovkou (nesmí být ze střechy s betonovými taškami, ale nejlépe pálenými. Betonky zvyšují pH). Správné akva krásně voní.

kus5 napsal: Každý den výměna třetina vody při poruše filtru = úplná blbost, protože narušíte biologickou rovnováhu.Já teda nikdy nepatřil k bůhvíjak pilným měničům vody ... (ani ne tak z přesvědčení, jako spíš kvůli lenosti :o) ...
Na druhou stranu, tvrzení, že "výměna vody narušuje biologickou rovnováhu" se mi moc nezdá. Co přesně si pod tím pojmem vlastně představuješ, když si myslíš, že to narušuje výměna vody (?)

kus5 napsal: Na pár dnů se nepřerybněné akva nepo. Ty už jsi někdy viděl nepřerybněné akva? :o) ... Myslím, že jich je jako šafránu ...

Děcka, nevím, co pořád řešíte. Každý den výměna třetina vody při poruše filtru = úplná blbost, protože narušíte biologickou rovnováhu. Na pár dnů se nepřerybněné akva nepo.
Návod na spolehlivý filtr: Např. 200l akva někde v zadním koutku 1cm od zadního skla a připláclý na boční sklo a spodkem přímo na písku dejte hrubý molitan 8x8x12cm. Písek by měl mít min. zrnitost 2 až 3mm a více. Na molitan posadte hlavici s průtokem podle objemu, aby přetočil objem asi 2x za hodinu. Vyústění pošlete přímo na hladinu, která se čeří a provzdušňuje. Když se přestává čeřit hladina, vyperte molitan a odkalte píek pod ním. Filtr funguje i jako půdní, nehyzdí akva a nemusíte mít žadná složitá vnější monstra. Mám to léta prověřený i u závojnatek kříštálová voda.

skusila som odfotit, ale nemam taky fotak, aby dokazal spravit taky detail.. su to take svetle sede mini chumaciky na Taxiphyllum barbieri... ako casto odkalujem? no, robim to tak, ze pri kazdej vymene vody ponorim zvon tam kam sa na dno zmesti a odtial odsavam vodu.

Co ted... vyfotit, identifikovat.
Ked ide o cladophoru, tiez obcas pozorujem chumaciky, ale nejak sa to do celeho akva nemnozi.

A este dotaz, ako casto tie 4 mesiace odkalujete dno

Spravila som dnes pri vymene vody znovu test a tento krat boli vsetky tri policka fialove v cerstvej vode aj vo vode z akva (tyzden starej), po zelenej farbe ani stopa... takze mi z toho vychadza, ze mame doma asi riadne tvrdu vodu nad 16. Hodnoty PH boli tiez rovnake v jednej aj v druhej... cca 7,5. Zda sa mi, ze so zasadenim novych rastliniek prisla aj riasa. Na machu sa zacali robit male sede chumaciky. Bud som si ju priniesla s novymi rastlinkami alebo som v akva cosi narusila...co ted?

Petrografii sa nevenujem, a test berem s rezervou... Ale ked opakovany test ukazuje narast tvrdosti v nadrzi... kludne moze byt nevhodne cele dno (pockame ci Tinus spravi octovy test), ale jak vravim v "kamienkoch" sa nevyznam

Rostlin není nikdy dost. Klidně můžeš přidat, ničemu to neuškodí. Těch rybek je tam tak akorát. Co se týká té výměny vody, tak to je vlastně takový jednoduchý systém, jak hnojit. Ber to tak, že prostě v akvárku vyvětráš a to je dobrý vždycky. Těma parametrama vody se klidně nemusíš trápit, pokud nechceš pěstovat nějaký náročný rostliny. Těch rostlin můžeš vyzkoušet víc a uvidíš co z toho půjde a nebo ne.

NO3 ostava uplne svetle... ale medzi 0 a 10 je ten rozdiel vo farbe stvorceka tak maly, ze to moze byt kludne niekde medzi tym.

Takze, aby som si to zrhnula... ak som spravne pochopila, tak, aby to fungovalo co najlepsie, tak castejsie menit vodu... pocet rastliniek a pocet rybiek by som teraz uz mohla mat tak akorat. Spravne?

Jasně, pokud budeme věřit těm papírkům, tak pak je podezřelá ta hodnota NO3.

Teď by to chtělo se sjednotit na těch hodnotách vody a to by se dalo daleko přesněji dosáhnout použitím lepších testů, mám na mysli kapkových. Ale častější výměnou vody se nemůže nic skazit.

To dno nevypadá na to, že by mělo obsahovat vápenec.
Navíc - není v jeho silách změnit tvrdost z "<10" na ">16"...

Těm papírkům moc nevěřte. Nebo raději vůbec.

Možná by stálo za úvahu otestovat dno na přítomnost vápence.
Tím, že dáš pár kamínků do octa a zjistíš zda-li šumí či ne, tím nic neskazíš.

cista voda ma GH menej ako 10 a pH okolo 7 - 7,5

Dost vysoke hodnoty. A cerstva voda z vodovodu ma take iste parametre?

no presne ten ... a potom porovnavam...no3 a no2 mam uplne svetle, podla testu 0 a 0 ale to asi neplati alebo ano? potom sa mi da vycitat len, ze GH mam viac ako 16, kh 10 a ph 8.

Neni to nemozne Ale furt tam toho mas malo (rychle rastucich rastlin).
Edit: A parametre vody ?

Je mozne, ze tym, ze som zasadila novu rastlinu (limnophilu) sa uplne vycistila hladina, zmizli bubliny a ozili krevetky aj ostatne ryby?

Ale přeci jen to L. sessiliflora je.

No mne sa tiez nezdala rovnaka ako to co som mala, len nevedala som, ci som mala pred tym spravne...... to uz ale asi nepatri do tejto temy, tak ju skusim supnut tam kam treba. Dik moc.

Asi bychom meli poprosit nejakeho znalce, ale podle mne to ani zadna Limnophyla neni, spise to vidim na nejake Myriophyllum.

Ze by tohle?
rybicky.net/atlasrostlin/myriophyllum_aquaticum