Porad je to o tom samem, vyzarovaci uhel.
Kobercovky jsou treba i stejne narocne na svetlo, jenze na dne je intenzita osvetleni nizsi, protoze se svetlo rozbiha do stran, svetlo je vzdycky trychtyr (kdyz nebereme fyzikalni extremy). A pak se deje to, ze nekomu roste na hladine vsechno nadherne, ma tam huste "koruny" vseho mozneho a u dna hole stonky a drobne chudacky. V extremnim pripade mu buji u hladiny Jeleni paroh (obecne narocny na svetlo) a dole nic neroste, jen kvuli svetlu.
Protoze prechod vzduch voda lame svetlo v akvaristuv prospech, do uhlu vice ke dnu, a skla dokazi take vyrazne odrazem pomoci, pokud neni vyzarovaci uhel prilis siroky, dokaze se svetlo dostat na dno ve slusnem mnozstvi (je kvantove povahy, klidne pisme i o mnozstvi, rekneme fotonu). Pokud je vyzarovaci uhel velky (siroky), pak je na tmu u dna zadelano.
Takze zaver?
Pokud mam svetla pomerne vysoko nad akvariem, a vyzarovaci uhel je maly (uzky), dosahnu toho, ze v celem vodnim sloupci je svetla dostatek a pritom ne nahore moc a dole malo. Oproti veskerym legendam a poveram totiz svetla pruchodem vzduchem (specialne pak par centimetry az metry) neubyva, fotonu je stale stejne, a cista voda, a ani odraz od hladiny (radove jednotky procent) nehraje podstatnou roli v ramci zase par centimetru.
Pokud takove svetlo, s uzkym kuzelem, dam nad hladinu, mam krasne osvicene dno, ale nahore je primo u svetel silene svetla, rikajici si o prusvih, a dale od svetel u hladiny nic. Problem to prinese v okamziku, kdy mam blizko pod takovym svetlem rostliny ponorene ve vode, protoze se mohou snadno obalit rasou, a samozrejme plovouci mohou podstatne casti svetla zabranit dostat se vubec do vody, pricemz na hladine jsou patrne svetelne "fleky", jak svetlo lokalne zeleni pronika.
Kdyz mam blizko nad hladinou svetlo se sirokym vyzarovacim uhlem (napriklad zarivky bez reflektoru, s horsimi reflektory), pochopitelne mam zase na dne tmu, cim vyssi akvarium, tim vetsi tma na dne. Kdyz takove usporadani zarivek dam dal od hladiny, situace se zlepsi ohledne rovnomernosti intenzity osvetleni podle hloubky, ale silene plytvam a pak potrebuji mnohem silnejsi zdroj svetla, nez kdyz ty zarivky dam niz. Slusne reflektory a rozmisteni zarivek jsou to, co je u zarivek nutnost, coz by melo byt navic zoptimalizovano k vysce nad hladinou a k hloubce akvaria.
Cele osvetleni akvaria, u hlubsich zvlast, je predevsim o vyzarovacim uhlu osvetleni. A to je take duvod, proc akvariste s mnoha LED nad hladinou (rozprostrene nad celou hladinou), s pokud mozno uzsim vyzarovacim uhlem, mohou tak snadno slavit uspech. A prave tak proc nekdo, kdo ma reflektory s hodne uzkym vyzarovacim uhlem az na strope muze mit nadherne kobercovky, aniz by toho svetla bylo podle cisel buhvi kolik.
Je to stale totez, vyzarovaci uhel!
Omlouvam se za delsi pojednani, ale jednou uz to musel nekdo napsat, pokud mozno stylem, aby to pochopil snad skoro kazdy

.