Články » Sezonní tření velkých cichlid a některé defekty při něm    

Sezonní tření velkých cichlid a některé defekty při něm

K sepsání tohoto textu mne inspirovaly mé rybky a debata plná dohadů na Akvarista.cz. Od počátku mých snah živit se akvaristikou jsem vždy pečlivě sledoval třecí období všech druhů ryb, které jsem choval. Přivedl mne k tomu totiž kolega, který ve své „neonkárně“ vždycky hodnotil počty „šestikorun“ plovoucích v nádržích. Třel celoročně obrovské množství ryb, zatímco já jsem měl tlačenici v nádržích vždycky v určitém období. Je samozřejmě spousta ryb, které v akváriích zcela ztratily své reflexy z přírody, ale překvapivě je také spousta ryb, které se vytřou například třeba jen na jaře. Drobné tetry či parmičky stačí nějaký čas dobře krmit pestrou stravou a jejich sexuální apetit je k neudržení. Kolegové sumcaři by mohli vyprávět legendy o trápeních se svými chovanci, ať už se jedná o panceřníčky nebo různá „plazítka“. Většina těch méně obvyklých druhů si své třecí reflexy zachovává velmi tvrdě a vytřou se jen, když se jim bude chtít.

Spouštěcí faktory (je jich více, ale některé velmi podstatné)

Pokud zůstanu na začátek u sumců, pak je možné říci, že mají v podvědomí (asi nejspíš někde jinde, ryba podvědomí nejspíš nemá) nějak zakódované „období dešťů“ ve své domovině, kdy se voda pročistí a přináší obrovské množství potravy. Proto někteří zkušení chovatelé „vyplachují“ své ryby neuvěřitelně studenou vodou, aby jim připomněli, že už nastal čas. A pokud se k tomu přidá ten zmíněný přísun kvalitní potravy,zpravidla se úspěch dostaví. Podobný impuls k množení v přírodě dostávají třeba  mnohé  bojovnice , které se často množí v „loužích“ mělkých řek a zavodňovacích kanálů, v nichž pak zbývá jen trocha a nebo dokonce žádná voda, jak tomu bývá u mnoha halančíků. Zatímco labyrintky mají svou snahu o přežití pojištěnu tím, že se část potěru vyvíjí rychleji a má šanci zmizet ve vysýchající řece, ty menší rybky ve zbylé vodě tůňky mají šanci přežít. Někteří halančíci jikry nakladou do bahna a až další déšť jim dá šanci k rychlému vývoji a rozmnožení.

Ovšem já se již dlouhé roky specializuji na velké americké cichlidy a s úžasem jsem zjistil, že podobné vlastnosti mají i některé z nich. Samozřejmě, že celé roky používám metodu „velké výměny vody“, která nejen těmto rybám zjevně připomíná již zmíněné období dešťů a navozuje pocit blížícího se hodování. Proto se začnou třít jako o život. Tahle metoda funguje například u skalár úplně dokonale. Samozřejmě jsou některé druhy ryb, u nichž je nějaké přemlouvání nutné. Z těch mých oblíbenců určitě není třeba do plození nutit ani kančíky příčnopruhé, ani zelenooké. Bezproblémově, bez ohledu na jakékoliv faktory, se množí modré i potoční akary. Avšak našla se u mne rybka, u níž bych zálibu v sezonním tření nehledal a jsou to T. meeki a aureus.

Nyní si dovolím malou odbočku ke kolegům z Akvarista.cz - někdy se stává, že i přes všechnu snahu chovatele nelze s výtěrem či odchováním potěrů hnout, ani kdyby „čert na koze jezdil“, jak se říká. Klasickou ukázkou je dotaz tohoto typu.

Od SANDOKAN

Mám celkem mladý pár H. severus, pravidelně se už skoro rok třou, jenže jikry vždycky do tří dnů odejdou - už to proběhlo snad osmkrát. Odešly (tzn. zbělely), i když jsem je zkusil dát bokem. Nikdy jsem pár neviděl přímo při tření. Je možný, že to třeba samec zapomene pokropit? Nebo že je neplodný? Jinak se pak starají svědomitě, takže v tom problém není. Ozvěte se prosím, jestli s tím už někdo máte zkušenosti (třeba i u jiných cichlid)

Na což tu často přítomný zkušený cichlidář Vlasta správně reagoval, že mohou být tři možnosti - špatné hodnoty vody, neplodný samec a nebo pár vytvořily dvě samice. Pominu debatu a úvahy  jaderných fyziků - teoretiků, kteří toho o cichlidách moc neví, i těch kteří tvrdí, že jsou velké cichlidy na kvalitu vody tolerantní ryby. K prvnímu dodám jen, že jeho snahy o odchov cichlid poznamenala právě špatná vývojová voda a pořád to nedovede pochopit, k druhému názoru dodám, že některé velké cichlidy jsou ke kvalitě vody skutečně tolerantní. Některé druhy velkých cichlidy jsou naopak na kvalitu vody háklivé tak, že se o tom pisateli názoru ani nezdá a nemusí jít jen o jím zmiňované alty či diskusy.

Ke kolegům jsem si pro tuto besídku odskočil schválně. Sám totiž ryby z rodu Heros také chovám a proto je také chci zahrnout mezi modelové ryby pro „sezonní tření“. Jsou totiž klasickou ukázkou ryb, které velmi také rády reagují třením na velkou výměnu vody, podobně jako skaláry. Pokud se podíváme na místo jejich výskytu, snadno zjistíme, že žijí ve vodách, které nejsou u nás běžné úplně všude a musí se tudíž pro ně upravovat. Chovat se dají oboje „placky“ ve vodách skutečně roztodivných, jiné je to ovšem s odchovem. Pro tření a vývoj potěru potřebují vodu upravenou na parametry, co nejbližší těm, v nichž běžně žijí. Sám používám takovou pomůcku, že čím blíže kolem rovníku ve své americké domovině cichlidy žijí, tím větší mají nároky na kvalitu vody. Platí to skoro bez výjimek. Proto je třeba na to dbát od vytření, až po rozplavání potěru. Postupným přimícháváním „domácí“ vody pak rybky lze navyknout na vodu zcela odlišných parametrů, než je voda vývojová.

Snadné ryby

Oslím můstkem se dostávám k mým rybkám, které mne opět něčím překvapily. Červenohrdlí či zlatí kančíci patří k rybám, které česká akvaristika zná desítky let. Jsou v pravidelné nabídce akvaristik (červenohrdlí, zlatí snad jen na Mělníce). Ke mně se asi před deseti lety dostaly divoké meeki a nedlouho domestikovaná generace zlatých kančíků. Středoamarické cichlidy patří k cichlidám velmi tolerantním na kvalitu vody, avšak posledních několik roků se i tyto dva druhy dostaly do hledáčku mého zájmu více, než by se dalo očekávat. Je to docela dobrý artikl pro komerčního akvaristu, jenže už několik let zjišťuji, že začátkem léta nemám co prodávat. Mladé ryby obou druhů jsou vyprodané. A tak jsem začal pátrat ve svých starších až starých záznamech a ejhle - oba druhy se s úpornou pravidelností začínají třít koncem září či začátkem října. Ne že by se občas nevytřely v průběhu roku, ale na podzim sklízím květináče s obrovskými výtěry každý týden. Sklízím je ze dvou důvodů - u T.aureus proto, abych zabránil zabití samice, u T.meeki z toho důvodu, abych podpořil počet výtěrů. (Velké cichlidy pokud přijdou o své jikry se dovedou v krátké době, pokud jsou dobře  krmeny, vytřít plnohodnotně opět.) Aby se to nepletlo, nedávno jsem hovořil s kolegou, který má chovné ryby obou druhů kančíků ode mne. Jaké bylo mé překvapení, když mne požádal, abych mu vysvětlil, proč se intenzívně třou jen od podzimu do jara a pak jen občas.

Náhoda? Konzultoval jsem svůj názor s jedním z našich předních odborníků na akvarijní ryby a ten připustil možnost, že i u tak snadných ryb jako jsou tyto dva příbuzné druhy kančíků, by mohlo fungovat „sezoní tření“. Zvláště pokud to nejsou ryby dlouhodobě chované po mnoho generací v akváriích. A tak jsem zase našel jednu zvláštnost na rybách, které tak dlouho chovám. Inu je již jasné, že jich musím napěchovat do více nádrží, abych měl co prodávat až do nového vypuknutí sexuální revoluce.

Co z toho vyplývá?

Zatímco s některými druhy rybek nemá chovatel při jejich množení žádné starosti, s jinými je tomu právě naopak. Proto není třeba propadat panice, když se nám výtěr nepodaří získat rok či dva. Chce to trpělivost a hledat informace u chovatelů, kteří mají zkušenosti právě s těmi druhy, o něž nám jde. Letos jsem nasbíral mnoho nových zkušeností na rychnovské výstavě a to už mne jen tak něco nepřekvapí... Kdo si počká, ten se dočká, říká se. Pokud udělá akvarista pro své chovance právě to, co po něm chtějí. Ovšem moc mu nepomohou rádobyteoretici, kteří by chtěli vyplachovat cyklop cheláty, aby odstranili těžké kovy z cyklopu, který by mohl být kontaminován. Mimochodem Sandokan je z Třebíče a pokud mne paměť neklame, tak většina zdrojové vody tam je docela tvrdá a pro množení „měkkovodých“ ryb bez úpravy nevhodná.

Libor Šprysl

Sdílet tento článek na Facebooku
(na svém profilu nebo ve skupinách, ve kterých jste členem)

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení

Líbilo se: 6x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 22.10.2010 • Upraveno: 22.10.2010 • Přečteno: 1368x

Schválili: Bob66 05.01.13

Související články

Další články z rubriky Ryby

20.05.2008		Krunýřovci rodu Peckoltia	5205x
14.06.2008		Africké cichlidy	23853x
28.06.2008		Listy pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia) – návod na „přípravu“ krmení	2341x
18.03.2010		Perlovky	1054x
30.10.2010		Krunýřovci rodu Otocinclus	5437x
07.04.2015		Moje zkušenost - Mikrogeophagus ramirezi	1747x
18.11.2021		Jak rozmnožit pancéřníčky	460x
11.02.2007		Vyklepávání tlamovců	10083x
08.02.2014		Krmení ryb v zahradním jezírku!	347x
12.10.2010		Vnitřní paraziti u terčovců	5794x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora

07.08.2020		Voda teče všude	553x
19.10.2013		Nejen rodičovský kanibalismus?	741x
24.08.2012		Přišli jak legendární vojska	599x
19.01.2012		Aklimatizace akvarijních ryb	1768x
13.12.2011		Mohou se přemnožit paví očka?	2346x
22.11.2011		Kdo nečte Akvárium živě, nemůže být dobrý akvarista	823x
04.07.2011		Gelová krmiva 2	1705x
07.11.2010		Gelová krmiva - nové trendy v akvaristice?	1873x
29.09.2010		Párové chování velkých cichlid	1842x