Jak jsem měnil staré dno za liapor

Články » Jak jsem měnil staré dno za liapor    

Jak jsem měnil staré dno za liapor

Chtěl bych se tady s vámi podělit o zkušenosti, co se výměny dna v akváriu týče. Nečekejte nějaký technologický postup nebo nějaký výstižný návod, jak to udělat, bude to spíše formou povídání, ale o zkušenosti se samozřejmě podělím.

Ze všeho nejdříve se vrátím o pár let zpět. I když by možná bylo lepší napsat na začátek devadesátých let, kdy se ke mně akvárium dostalo. Jako malý klučina jsem jezdíval s rodiči ke strýčkovi do východních Čech, který měl 112 litrové akvárium. Vždy, když jsme tam přijeli, tak jsme se dívali, jaké ryby mu tam plavou. Už si nevzpomínám, co tam bylo za ryby, ale jejich stavy se postupně snižovaly. Při jedné návštěvě jich bylo 5, přijeli jsme za měsíc, byly tam už 4 kousky. A každou návštěvou vždy jedna ryba ubyla. Jestli to bylo mnou nebo jejich stářím, čert ví. Až jsme jednou přijeli a akvárium bylo pouze s rostlinami. Staří chlapi se chvíli spolu bavili a strýček najednou nesl vypuštěné akvárium do našeho úžasného žigulíka s veškerým vybavením. No a takto začala vlastně moje tenkrát „akvaristická“ kariéra. Toto akvárium je zde v archivované prezentaci „Nové akva“, vydrželo cca 30 let, než povolil lepený spoj předního skla.

Po příjezdu domů a vyložení akvária se pro něj začalo všechno připravovat. Stolek, místo na stolek a spousta dalších věcí, které jsou k tomu potřeba. Nemusím je zde jistě vypisovat, jednak to všichni znáte a za další je tady poměrně dost článků na toto téma. Čili toto se může klidně přeskočit a začít článek směřovat směrem k výměně dna za liapor, ale i přes to stále zůstanu ještě trochu v té historii. Jelikož by bylo vhodné mít v akváriu i nějaké rostliny, a ty potřebují v něčem růst, tak jsme se vydali s několika kýbly a žigulíkem k potoku, kde jsme si nabrali nějaké to dno. Doma jsme ho proprali, vyčistili a začali jsme pomalu ale jistě vytvářet vlastní podvodní svět. Jak si na fotkách v prezentaci lze všimnout, dno bylo docela hrubé a v dnešní době by se dalo říct, že zcela nevhodné pro potřeby akvaristy. Nicméně toto dno mě provázelo oběma akvárii a „akvaristikou“, ale také akvaristikou až do 8. 8. 2014. Rostliny rostly, tak co. Za ta léta si akvárium prošlo mnoha stádii a stavy, ale tím se tady zabývat nebudu. Dávám ještě fotku pro osvěžení, jak původní dno bylo hrubé.

Jak roky plynuly a ryby se měnily častěji než voda, tak jsem stále častěji slýchával, že akvárium vypadá otřesně a že bych s ním měl něco udělat. Jednoho dne mě to dožralo a řekl jsem si, že mu víkend obětuju a pokusím se ponořit do tajů akvaristiky. Hledal jsem po netu informace, až mě jeden človíček přivedl na toto fórum. Děkuji NHKG. Tak jsem si tady něco málo přečetl, nastudoval nějaké rostlinky, zajel si pro ně osobně do Aqua-Daho a začal jsem navštěvovat prodejnu Rataje. Čas plynul jako voda a začal jsem postupně zjišťovat, že dno, které jsme kdysi dávno nahrabali v potoku, není zcela vhodné. V octu sice nešumělo, ale bylo velké a hrubé a nějaké kamínky dokonce i trochu ostré, takže ne zcela vhodné ryby žijící dna. Takže jsem začal přemýšlet o jeho výměně. Říkal jsem si, že vyměnit ho za běžný písek, který bych si někde u souseda, který staví, vzal, bude pro moje potřeby stačit. Pak jsem se tady dočetl o liaporu a dalších možnostech, co se dá jako dno do akvária využít. V tu dobu jsem zařizoval skoro rok tatíkovi akvárium, tak jsem o liaporu hodně přemýšlel, jenže on ho nechtěl, tak jsme skončili u písku betoňáku. Dal jsem mu tam rostlinky z mého akvária a myslel jsem si, že porostou stejně dobře, nebo aspoň podobně jako u mě. Jenže ejhle, třeba taková Hygrophila corymbosa nerostla skoro vůbec. Spíše se pouze vytahovala nahoru a měla pár listů, nebylo to jako u mě, že stonek byl centimetr silný a listů měla jako smrk jehličí. Říkal jsem si, proč to tak je. No, přece jenom písek postupem času se více usadí, slehne a kořeny musí vyvinout mnohem více úsilí, aby udělaly nějaký solidní kořenový systém. Když jsem se podíval na to moje dno, tak ty kameny měly průměrnou velikost 1,5cm. Ono to mělo docela i výhodu. Jak bylo tak hrubé, tak se v něm lépe rozrůstaly kořeny, čili rostlina měla poměrně bohatý kořenový systém a když jsem ji potřeboval vytáhnout, tak jsem si bohužel většinou hnul s částí dna. Ale díky velkým kořenům to byly velké a zdravé dobře rostoucí rostliny. Na druhou stranu je pravdou, že některým rostlinám se v tomto dně absolutně nedařilo. Třeba Limnophila aromatica mi v tomto dně nerostala vůbec. Staré dno se mnou putovalo jak v původních 112 litrech, tak i ve stávajících 162 litrech. Ve starém akváriu dvě zářivky, v tomto 4 a postupem času i CO2, ale prostě nikde se jí nechtělo růst. Škoda, nádherná rostlina. Samozřejmě bych tady mohl vyjmenovat spoustu rostlin, kterým se dařilo a kterým ne, ale proč to dělat? Někdo může mít zcela opačnou zkušenost. Je to akvárium od akvária a každý akvarista si musí přijít sám na to, které rostlinky mu půjdou a které ne. Ještě zůstanu u starého dna a zmíním se lehce o Echinodorech. U většiny Echinodorusů, možná u všech, ale u těch co mám vypsané v prezentaci, tak určitě u všech se píše, že je dobré tyto rostliny pěstovat v písku, nebo štěrku zrnitosti 2-4mm, ale že nejdůležitější je, aby dno neobsahovalo vápenec. Bývalé dno vápenec neobsahovalo, to jsem si kdysi ověřoval, ale ta zrnitost se ani vzdáleně nepřibližovala k tomu, co se u těchto rostlin doporučuje. Ale rostou a některé dokonce rostly tak, že musely cestovat v igelitovém pytli, který se používá na plasty a tetrapakové obaly do 125km vzdálených Pardubic za lepšími podmínkami. Tím chci říct, do většího akvária, kde má více prostoru k růstu. U mě se různě ohýbal, rostl do zářivek… No, nebyl to tenkrát zcela vhodný výběr, ale rostl jako šílený. Co že jsem to chtěl těmito posledními řádkami vlastně říct? Chtěl jsem se dostat k tomu, že možná ta velikost dna není zase tak moc rozhodující faktor jako to, že dno by mělo být vzdušné. Teda vlastně vodnaté. Ale lepší asi bude napsat, že je vhodné zvolit takové dno, které po nějaké době fungování akvária nesníží o polovinu (když to samozřejmě přeženu) svojí výšku. Prostě takové dno, které moc neslehne, ve kterém bude poměrně dobře proudit voda a nebude klást moc velký odpor kořenům rostlin, které v něm rostou. Samozřejmě není to jediný faktor, který růst rostlin ovlivňuje. Je jich mnohem víc a ani nechci nějak bagatelizovat vliv frakce dna na růst rostlin. Ale abych řekl pravdu, pokud bych měl v současné době volit mezi klasickým pískem betoňákem a hrubým dnem, které jsem měl, tak na základě dosavadních zkušeností bych sáhl po tom, co jsem měl. No a to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl pro využití liaporu jako nového dna.  Další důvody jsou, že je jemnější frakce, nemá ostré hrany, vypadá přirozeně a od ostatních akvaristů jsou na něj velmi dobré reference.

Řekl bych, že už jsem to okecal kolem a kolem více než dostatečně, tak teď se zaměřím na časové období od středy 6. 8. 2014 do neděle 10. 8. 2014. Co že v těchto dnech probíhalo? Ve středu jsem se rozhodl, že využiji několik dní prázdného baráku a udělám si něco jenom sám pro sebe, co mi udělá radost. Vyměním stávající dno za liapor. Nechtěl jsem kupovat celý 50litrový pytel, z něhož bych využil ani ne polovinu nebo zhruba polovinu, a zbytek by mi zůstal doma nevyužitý. Začal jsem tedy pátrat, zda někdo má nějaké zbytky, kterých se potřebuje zbavit, a ve čtvrtek odpoledne jsem si udělal výlet do Citova k jmalyskovi, kde jsem si mohl dle potřeby odsypat za pár rostlinek. A využili jsme času a trochu si příjemně popovídali. Děkuji, Jirko, za tento substrát a příjemné starosti, které mi způsobil. Cestou zpět jsem se ještě stavil podívat v Hornbachu, zda nemají nějaký pěkný kořen. Což se vyplatilo a vezl jsem si ještě tento malý bonus. Zrovna, když jsem chtěl začít kolem šesté zpracovávat liapor, tak mi přijela na okamžik návštěva, tak jsme si dali kafe a práci jsem odložil po jejich odjezdu. Takže v osm večer jsem si nachystal tři pekáče, že liapor upeču. Pekáče mi vystačily na zhruba polovinu celého množství, takže jsem ještě obětoval tři hrnce a současně jsem pekl a vařil. Liapor jsem se snažil nechat povařit vždy alespoň 20minut v každém hrnci, než jsem jej házel do kýblů se studenou vodou na zchlazení a doufal v co největší procento potopeného množství. Ono když vaříte ve třech hrncích zároveň, tak 20 minut se dá dodržet pouze u toho prvního, v dalších dvou se liapor vařil o něco déle, takže jsem toho využil pro pořádné hodinové propečení pekáčů na 200°C v troubě. Z každé várky vždy zůstalo něco plavat, takže jsem to povařil ještě jednou a opět zchladil. Po druhém kole se již liaporu potopilo výrazně méně. Spíše se více nepotopilo, než potopilo, takže ho zůstalo plavat dohromady nějakých cca 6 litrů z původních dvaceti. Nechtěl jsem se s tím smířit, tak jsem ten zbytek rozmístil ještě na dva pekáče a nechal další hodinu péct opět na 200°C. Po hodině pečení následovalo opětovné zchlazení a plavat zůstala opět většina. Jelikož bylo jedenáct večer, tak jsem se na další piplání vykašlal a udělal jsem potřebné záležitosti před upadnutím do komatu. Jelikož už jsem měl vše připravené, tak jsem z toho už couvnout nechtěl, i když jsem měl hodně velké cukání se na to vykašlat. Ale když jsem tomu věnoval několik hodin, tak to přece dotáhnu do konce.

Přišel pátek, říkejme mu třeba den D. Po návratu z práce o půl třetí jsem si trochu orazil, podíval se na akvárium a přišla na mě opět šílená nechuť. Při představě, že jsou tři hodiny a že v šest se má začít grilovat, jsem si říkal, že bych to měl stihnout. Tři hodiny je přece spousta času. To jsem ještě netušil, jak šeredně se mýlím. Z akvária jsem upustil třetinu vody jako při běžné výměně, napustil jsem vanu a začal postupně do ní umisťovat kořeny a rostliny z akvária. Poslední kýbl jsem si nechal napuštěný pro umístění krevetek a ryb z akvária. Nejdřív jsem vytahal krevetky a snažil jsem se, aby to bylo vždy několik kousků od každého druhu, aby se po jejich návratu zase rozmnožily. Možná mě za to bude nenávidět, ale kdybych měl vytahovat všechny krevety, tak tohle ještě nepíšu. No a pak přišly na řadu ryby. Myslel jsem si, že v prázdném akváriu bude brnkačka je vylovit a že mi samy budou štěstím a radostí ze slíbeného nového dna skákat samy do síťky. Na jednu vytaženou rybu připadalo vylovených dvacet krevet. Tahle statistika se mi zrovna moc nelíbila, tak jsem upustil další dva kýble vody. Nebudu to nějak moc protahovat a rovnou napíšu, že ke kompletní mu vylovení ryb jsem musel nechat pouze pár centimetrů vody nad dnem. Když jí bylo hodně, tak měly moc velký manévrovací a únikový prostor, takže vylovování bylo poměrně obtížné, až se mi jevilo nereálné. Když už konečně byly po hodině všechny ryby venku, mohl jsem začít lopatičkou vybírat původní staré dno a ládovat ho do nachystaných kýblů. Jak se dá předpokládat, tohle byla poměrně rychlá fáze a mohl jsem jít nasypat nachystaný liapor. Z druhé várky pečení jsem zjistil, že se přes noc potopila ještě polovina, takže celkem se mi povedlo potopit 17 litrů z 20, což si myslím, že je poměrně slušný výsledek. Nasypaný liapor jsem ve zkalené vodě rukou přiměřeně srovnal, aby nebyl úplně rovně, ale aby tam taky nebyly nějaké velehory. Bylo půl páté a já jsem byl zpocený až na sedacím svalu. Tak hurá pro kořeny. Původní byl vrácen hodně rychle na plus mínus své původní místo, jenom trochu jinak natočený. Ten nový jsem nechtěl dávat holý, takže jsem strávil dvacet minut navazováním anubiasů, které byly na lávových kamenech. Když byly oba kořeny na místě, dolil jsem dva kýble vody a hurá na rostlinky. Hrabání se ve vaně a probírání rostlin, které se vrátí a které se využijí jinak a jinde, bylo plné vnitřních rozporů, protože všechny byly poměrně krásné, ale díky novému kořenu pro ně ubylo místa, kde by se daly zasadit. Musel jsem vybírat pouze ty NEJ kousky, a to ještě ne všechny.  Neříkám, že sázení do liaporu bylo úplně bezproblémové, ale taky to nebyl žádný strašný horor. Čekal jsem, že rostliny budou neustále vyplavávat a udělaly mi to jenom dvě. Tak jsem si skočil pro pár matek, že je zatížím, a pomohlo to. Bezvadné, takže všechny rostliny jsou zpět a drží ve dně. Dolil jsem zbytek vody, ale přece jenom jsem nelil úplně do plna, protože, co kdybych tam musel ještě v dohledné době strčit ruku, a rostliny trochu poupravit. Navíc voda nebyla úplně čistá a liapor se vířil, tak jsem si říkal, že ho nechám do druhého dne usadit. Voda se pročistí a pak uvidím, kde je ještě místo na nějakou další rostlinku. Konečně bylo čtvrt na osm, mohl jsem vyrazit na pravidelnou procházku se psem a lehce před osmou nažhavit gril a hodit na něj nějakou krkovici, kotletku, plec a zeleninu.

Ponechání vzduchové mezery mezi hladinou a vrškem akvária se vyplatilo a několik rostlin jsem v sobotu večer ještě do akvária přidal. Říkal jsem si, že to vypadá pěkně a že mi toho ani moc neplave. Jenže ejhle, přišla neděle a plavala polovina rostlin. Došel jsem si pro další matky a zamatkoval jsem plovoucí rostliny. Během jejich sázení mi vyplavala druhá polovina, takže s matkou na kořenech skončila většina rostlin zasazených ve dně. V neděli večer jsem se již konečně mohl dívat na akvárium s pocitem dobře odvedené práce.

Ještě si dovolím pár postřehů a poznatků závěrem.

1) Jelikož pro vylovení osádky ven z akvária jsem musel vypustit téměř všechnu vodu a dolít úplně čerstvou z kohoutku, tak i přes řádně zaběhnutý filtr, který jsem nečistil cca 8 měsíců, si troufnu tvrdit, že díky chloru obsaženému ve vodě, dostaly nitrifikační bakterie, jak se lidově říká, „na prdel“, tak bych se v tomto případě nebál přidat, čistě pro sichr, koncentrát nitrifikačních bakterií, třeba Sera Nitrivec. Přidávání chemie do akvárií sice osobně neschvaluji, ale jsou jisté situace, kdy mam pro to pochopení.

2) Další poznatek, o který se podělím, a většině z vás je určitě jasný, zvláště pokud jste se s liaporem již setkali, je ten, že matkovat rostliny hned od začátku je nutné. Sice to přidá trochu práce navíc, ale ve výsledku si tu práci ušetříte, jelikož se k tomu nebudete muset vracet následující den nebo některý další.

3) Do budoucna bych se nebál začít s přípravou liaporu o několik dní předem a zřejmě bych ho všechen prohnal troubou. Účinnost se mi jevila vyšší, než při jeho vaření. Ale je to pouze můj subjektivní dojem. No a několik dní ještě nechat ležet ve vodě, aby ho kleslo co nejvíce.

4) Když už ho vařit nebo péct, tak po menších várkách. Já ho vařil a pekl po třech litech, plus voda. Než se to začalo vařit, tak to poměrně dlouho trvalo.

5) Další věc, kterou určitě nemusím zmiňovat, je správná volba dna hned od začátku, kdy se akvárium plánuje. Ušetří se tím spoustu starostí do budoucna, zvláště pokud se jedná o již fungující akvárium. U čerstvého akvária, které by se mělo alespoň měsíc provozovat bez ryb, se rozrostou kořeny a dno zpevní. Takže pak není tak velká hrozba, že nějaký buldozer žijící u dna nějakou rostlinku vyryje i s matkou, což se v případě pancéřníčka kropenatého stát může.

Co ještě říci závěrem. Doufám, že liaporové dno bude alespoň stejně dobré, jak se o něm povídá.

Pokud jste to zvládli dočíst do konce, tak děkuji za trpělivost.

Sdílet tento článek na Facebooku
(na svém profilu nebo ve skupinách, ve kterých jste členem)

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení

Líbilo se: 20x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 11.08.2014 • Upraveno: 11.08.2014 • Přečteno: 900x

Schválili: romant 11.08.14 • Heimdall 11.08.14 • vaaclav 11.08.14

Související články

Další články z rubriky

23.10.2012		Další rozměr akvaristiky...	873x
22.11.2011		Kdo nečte Akvárium živě, nemůže být dobrý akvarista	823x
01.07.2011		Vyhraný boj s černými potvůrkami .......	211x
25.11.2022		Akvaristický kalendář, který musíte mít	194x
27.05.2008		Noční cvičení - 27.5.2008 01,15h	1167x
26.06.2008		INTERŠTANDARD IHS 2004 - Triá	534x
11.04.2013		Líhnutí Artemie (žábronožky solné)	2342x
05.03.2020		Soutěž o nejhezčí akvárium	568x
15.09.2022		Nač je v akváriu filtr a proč to v rybníku funguje bez něj.	1417x
15.06.2008		Akvarijní stolek	12246x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora

11.06.2014		Muzeum mušlí Vieste - Itálie	244x
23.09.2013		Akvaristika, aneb co si o ní myslím a jak na ni pohlížím	829x
21.06.2013		Oceánografické muzeum v Monackém knížectví - díl druhý	368x
21.06.2013		Oceánografické muzeum v Monackém knížectví - díl první	386x
05.02.2013		Roční zkušenost s provozem externího filtru Atman CF-1200	852x
20.02.2012		Zprovoznění externího filtru Atman CF-1200	1135x