| Poznámka: |
Filtrující krevetka. Patří k velkým krevetkám, je mírumilovná a neškodná jak k rybám tak i ostatním krevetkám, včetně mláďat. Chovat ji je nutné jen s klidnými malými rybami, protože se větším a dravějším rybám neumí bránit. Základní zbarvení je velmi variabilní, převládá ale tmavé, hnědé tělo s nádechem modré, šedé a červené barvy. Zbarvení se mění s věkem a s prostředím, kde žijí. Samci se vyznačují silnějším třetím párem končetin. Nemá klepeta, ale vějířky, kterými zachytává ve vodě rozptýlené zbytky potravy. Živí se filtrováním vody, kdy stojí s rozevřenými vějířky proti proudu, ze kterého filtruje potravu. Pokud jí není dost, potravu hledá ve dně. Je to adaptabilní druh snášející široké podmínky prostředí, spíše upřednostňuje slabě kyselou a měkkou vodu. V ideálních podmínkách se dožívá 5 i více let. Ideální jsou v akváriu různé skalky nebo kořeny, je dobré poskytnout jim možnost úkrytů (husté keře rostlin, kameny a kořeny), kde mohou odpočívat nebo se schovat při výměně krunýře. Těsně po výměně krunýře jsou velmi zranitelné. Starý krunýř by se neměl nikdy z akvária odstraňovat, krevetky ho sní jako vítaný zdroj vápníku. Má ráda čistou a proudící vodu. Odchov v běžných podmínkách není možný. Vývoj je nepřímý, v larválním stádiu vyžaduje brakickou nebo plně slanou vodu. Jako většina bezobratlích živočichů jsou i krevetky velice citlivé vůči těžkým kovům a případným chemikáliím v akvarijní vodě. Občas bývá ještě uváděna pod názvem Atya gabonensis. Akvárium by mělo být přikryté. Krevetky mohou utéct z akvária, a to sebemenší skulinkou (například po šňůře od filtru, nebo po rostlině). Z akvária mohou v ojedinělých případech i vyskočit. Pravidlem to ale není. Pokud chovatel zaregistruje snahu krevetek opustit akvárium, případně z něj vyskočit, měl by zpozornět a zkontrolovat kvalitu vody nebo posoudit vhodnost ryb, které jsou s krevetkami chovány. Snaha opustit akvárium může signalizovat nevhodné podmínky v něm nebo útoky ryb na krevetky. Na souši umírají. |